10 C 306/2023

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno .o., Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno 00 Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem trvale v ČR: Jaselská 1754, 535 01 Přelouč o zaplacení 40 979 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 11,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit ČR – Okresnímu soudu v , adresa, náklady řízení (svědečné) ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit ČR – Okresnímu soudu v , adresa, náklady řízení (svědečné) ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 11,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „postupitel“) Smlouvu č. , tel. číslo, s produktovým názvem D 550 HC měsíční POJ 10/2019 (dále jen „Smlouva“), nedílnou součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky obsažené na stejném listu jako Smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaný stvrdil podpisem Smlouvy. Před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému, byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany postupitele posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Postupitel vycházel mj. z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS), dále prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází (např. insolvenční rejstřík, evidence neplatných dokladů, evidence adres, interních registrů atd). Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr postupitel rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, kdy postupitel konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru Postupitel dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalovanému poskytnuta bezhotovostní zápůjčka ve výši , částka, (dále jen „zápůjčka“). Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce , částka, (zahrnující úrok ve výši 28 % p.a.; částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnosti a komfortní splácení). Celková částka, kterou se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit, činila , částka, , uhrazena měla být v hotovosti ve 12 měsíčních splátkách po , částka, (poslední splátka ve výši , částka, ). Žalovaný na pohledávku neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném specifikované poplatky pouze ve výši , částka, . Žalovaný neplnil své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky, v důsledku prodlení žalovaného tak vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení, tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována na částku ke dni , datum, , přičemž je po žalovaném požadována pouze v částce , částka, ; dále má žalobkyně právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a sankčních poplatků ve výši , částka, . Dne , datum, uzavřel postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou žalobkyni postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy, postupní smlouva nabyla účinnosti ke dni , datum, , postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne , datum, . K tomuto dni byla pohledávka kapitalizována na částku ve výši , částka, , která je složena z jistiny ve výši , částka, , poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši , částka, , kapitalizované smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , sankčních poplatků ve výši , částka, . Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky , částka, nejpozději do , datum, . Jako příslušenství pohledávky žalobkyně uplatňuje smluvní úrok ve výši 11,75 % p.a. z jistiny , částka, jdoucí ode dne , datum, do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani přes písemnou upomínku žalobci neuhradil.

2. Žalobkyně dále doplnila, že před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to v souladu s ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupcem předchůdce žalobkyně , jméno FO, následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalovaného , částka, , odhadované měsíční výdaje , částka, , interní splátky zápůjček , částka, a externí splátky zápůjček , částka, . Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná.

3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo s účinností k , datum, k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne , datum, .

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne , datum, se žalobkyně i její zástupce omluvili, žalovaný se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání včetně žaloby doručeno řádně dne , datum, v souladu s ust. § 49 odst. 2 a odst. 4 občanského soudního řádu (o. s. ř.). Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a jejich zástupců dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

6. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že pro společnost Provident vykonává činnost jako zprostředkovatel asi 9 let, spolupráce trvá stále. Na konkrétní osobu žalovaného si již nevzpomínal. Obecně popsal, že uzavření smlouvy probíhá tak, že je osloven klientem, většinou telefonicky, vždy se musí sejít v místě bydliště klienta, to je podmínka, podmínkou je také to, aby klient před uzavřením smlouvy doložil buď nájemní smlouvu nebo doklad o ubytování, dále klient dokládá, v případě, že je cizinec, doklad o přechodném pobytu, průkaz totožnosti s fotografií, zjišťuje se také přidělené rodné číslo, dále jsou požadovány výplatní pásky za poslední 2 měsíce, z těchto údajů se pak sepíše zákaznická karta, kterou sepisuje svědek jako zprostředkovatel, údaje ze zákaznické karty musí korespondovat s tím, co následně zadá do elektronického systému. Poté, co jsou údaje přesně zadány do elektronického systému, jsou odeslány, program je kontrolován přes ČNB, v řádově minutách (někdy 5-10 minut) je zpětná odpověď, tzv. skóring, v rámci kterého přijde zpětná vazba o tom, jakou výši úvěru je možné poskytnout klientovi a v jakém horizontu splácení. S těmito údaji poté seznámí klienta, který si výši úvěru vybere a zvolí si také způsob splácení. Je také na klientovi, jestli bude požadovat vyplácení úvěru v hotovosti nebo bezhotovostně. Celý kontrakt může trvat cca 1 hodinu. Ohledně dalších údajů klienta vychází z toho, co klient sdělí. Pokud banka dospěje k závěru, že klient nesplňuje úvěruschopnost, jeho žádost zamítne. Klient má také uvést své další závazky, pokud je neuvedeno, systém si je ověří sám, neboť je napojen na další informační systémy, a to registry, které spadají pod ČNB. Systém si sám tyto informace zjistí. Pokud se jedná o cizince, který nerozumí česky, či rozumí špatně, je vyžadováno, aby byl přítomen tlumočník, dříve se přítomnost tlumočníka nezaznamenávala, nyní se již zaznamenává.

7. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, , Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , který žalovaný čerpal bezhotovostně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, (poslední splátka ve výši , částka, ), tedy celkem částku , částka, , která je tvořena zápůjčkou v částce , částka, a souhrnným poplatkem ve výši , částka, , který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši , částka, . Dále bylo sjednáno pojištění po dobu splácení ve výši , částka, . Úroková sazba činila dle smlouvy 28 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6.1 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván ke splacení zbývající pohledávky.

8. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný měl být v době uzavření smlouvy zaměstnán jako operátor s čistým měsíčním příjmem , částka, , přičemž zaměstnání mělo být ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou , částka, (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, bydlí na ubytovně, nemá vyživovací povinnosti.

9. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný měl uzavřenou pracovní smlouvu se společností , právnická osoba, od , datum, , a to na dobu neurčitou.

10. Z výplatních pásek bylo zjištěno, že mzda žalovaného za srpen 2019 činila , částka, čistého a za září 2019 částku , částka, čistého.

11. Z výzvy k okamžitému placení dluhu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván nejpozději do , datum, k úhradě dlužné částky po splatnosti ve výši , částka, vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřeného dne , datum, .

12. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. V posuzované věci je zřejmé, že smlouva o úvěru byla předchůdcem žalobkyně uzavřena jako podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti a ze strany žalovaného jako spotřebitelem, když z této smlouvy neplyne, že by byla uzavřena pro účel, který by se týkal profesionální nebo podnikatelské činnosti žalovaného. Právní vztah mezi účastníky smlouvy se řídí nejen obecnou právní úpravou smlouvy o úvěru, ale také zvláštní právní úpravou ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, a to ve znění účinném ke dni, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy, tj. zejména právní úpravou § 419, § 420, § 1810, § 2395 a § 2991 odst. 1 a 2 o. z., a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 , právnická osoba, žalobkyni (jejího právního předchůdce) proto v souladu s § 433 o. z. platí, že jako podnikatel vystupující vůči žalovanému v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle výslovné právní úpravy citovaného zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právního předchůdce žalobkyně (§ 86 a § 87) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, , rozsudek sp. zn. , spisová značka, ) i Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), nedávno jej pak výslovně zdůraznil Ústavní soud ČR ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, , kdy uvedl, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková‘‘. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Je sice skutečností, že všechna výše uvedená rozhodnutí se v zásadě týkala posouzení úvěruschopnosti dle režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do , datum, (viz § 9 odst. 1 citovaného zákona), nicméně nutno zdůraznit, že důvod ke změně náhledu, pokud jde o důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v podobě absolutní neplatnosti smlouvy, zde zjevně není ani při posouzení dané otázky dle zákona č. 257/2016 Sb. O tom jednoznačně svědčí rozsudek SDEU (druhého senátu) z , datum, ve věci C-679/18, z něhož plyne, že „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době‘‘. Vycházeje ze shora citovaných hledisek je třeba trvat na tom, že poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, v případě nezbytnosti též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení.

21. Soud po vyhodnocení provedených důkazů v otázce úvěruschopnosti uzavřel, že předchůdce žalobkyně sice provedl kontrolu příjmů žalovaného, když byla předložena pracovní smlouva a 2 výplatní pásky. Pokud jde o výdaje žalovaného, žalobkyně o tomto rovněž nepředložila žádné důkazy, tyto ani nenavrhla, soud tak nemohl kladně vyhodnotit chování předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. V daném případě je počítáno pouze s měsíčními výdaji , částka, , které jsou velmi nízké a to i vzhledem k tomu, že žalovaný bydlí na ubytovně (přičemž nebylo zjištěno, že by za ubytování bylo hrazeno jinou osobou než žalovaným), není s tímto nákladem na ubytování počítáno. Na pováženou také stojí to, jakým způsobem je předchůdcem žalobkyně ověřována úvěruschopnost klienta, když dle výpovědi svědka bylo zjištěno, že údaje ze zákaznické karty jsou zadány do „programu ČNB“, který během pár minut vyhodnotí bonitu klienta s uvedením maximální výše zápůjčky. Soud tak má za to, že nebyly právním předchůdcem žalobkyně dostatečně zjištěny jak příjmy, tak výdaje žalovaného, aby došlo k řádnému posouzení jeho schopnosti úvěr splácet. Jsou-li jako odhadované měsíční výdaje žalovaného uváděny částkou , částka, , má soud za to, že věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát jako fakt, ale tyto je povinen s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně prověřit, rovněž tak pokud jde o příjmy. Pokud má jakékoliv pochybnosti o jejich správnosti, např. pokud jde o bydlení, stravování nebo jiné náklady, které neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým, je povinen požadovat jejich objasnění, příp. v rámci svých možností ověřit jiným způsobem. Pokud jde o výdaje uvedené částkou , částka, , jedná se o částku, která nedosahuje ani životního minima a ze zákaznické karty ani z jiných předložených důkazů není zřejmé, že by žalovaný měl hrazeno ubytování svým zaměstnavatelem. Toto nebylo doloženo ani pracovní smlouvou, ani výplatními páskami. Vzhledem k tomu, že cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbyde v jeho rozpočtu dostatek jeho finančních prostředků, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši, je proto nutné vždy podrobně analyzovat rozpočet žadatele a to zejména, pokud nejsou známy všechny jeho výdaje, tj. kromě již uvedených splátek jiných úvěrů i náklady na bydlení, stravu a osobní potřebu. V daném konkrétním případě má soud za to, že pokud jde o vyhodnocení příjmové i výdajové stránky žalovaného, zde předchůdce žalobkyně nepostupoval v souladu se zákonem. Lze poukázat i na zákon č. 110/2006 Sb., stanovící životní minimum žalovaného jako částku nezbytnou pro životní potřeby. Nebyly tak vyhodnoceny žádné výdaje na bydlení, když příspěvek či bezplatné zajištění bydlení zaměstnavatel nebylo nijak zjištěno ani tvrzeno.

22. Soud tak má za to, že uzavřená spotřebitelská smlouva byla v daném případě neplatnou smlouvou podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, má za to že právní předchůdce žalobkyně příliš spoléhal na pravdivost příjmů i výdajů žalovaného, a tyto si ani neověřoval. Jednalo se tak o plnění z neplatné smlouvy, neplatné právě podle ust. § 87 odst. 1 věty 1. zák. o spotřebitelském úvěru, neboť se jedná o ust. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů tzv. „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků (rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, ). V daném případě byl úvěr poskytnut ve výši , částka, a ničeho žalovaný uhrazeno nebylo. Při poskytnutí úvěru ve výši , částka, má žalobkyně právo na uhrazení částky , částka, a tato částka byla také přiznána, a to i s úroky z prodlení. Pokud jde o zbývající částku , částka, , v níž byla zahrnuta smluvní pokuta ve výši , částka, , která nebyla ani součástí smlouvy, ale jen ve smluvních podmínkách, které nebyly podepsány, takže by nemohla být přiznána, ani pokud by byla smlouva platná. Rovněž tak sankční poplatek ve výši , částka, . Pokud jde o částky, které byly uvedeny jako poplatky za zápůjčku a činily částku , částka, , jedná se o částku skutečně lichvářskou, která dosahuje téměř poloviny úvěru. Soud proto z výše uvedených důvodů žalobě vyhověl jen pokud jde o částku , částka, , o níž se žalovaný obohatil, když tuto částku obdržel a nevrátil. Žalobkyni byly dále přiznány úroky z prodlení, kdy v předžalobní výzvě ze dne , datum, byla žalovanému stanovena lhůta k úhradě 7 dnů od datace této výzvy (splatnost stanovena nejpozději do , datum, ), tj. ode dne , datum, . Výše úroků vychází s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.

23. Ve zbývající části s odkazem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

24. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy úspěch žalobkyně a žalovaného byl téměř totožný, a proto za této situace žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

25. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu vznikly náklady za vyplacené svědečné , jméno FO, ve výši , částka, , podle úspěchu a neúspěchu ve věci bylo uloženo žalobkyni nahradit státu náklady řízení ve výši , částka, (odpovídající jejímu neúspěchu co do 50 %) a žalovanému bylo uloženo nahradit státu částku , částka, (odpovídající jeho neúspěchu co do 50 %), tak jak je stanoveno ve výrocích IV. a V.

26. Lhůtu splatnosti soud určil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší či ve splátkách.