10 C 336/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 30 694 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 21 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, požadovala žalobkyně po žalované zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve ýši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 21 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 21 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj návrh na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně Smlouvy (dále jen „Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 21 % p.a. sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Celkovou částku půjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, . Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne , datum, . Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku , částka, a na dlužném poplatku částku , částka, . Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku , částka, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku , částka, sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužné částky poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 21 % p.a. z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Návrh na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím odůvodnila žalobkyně tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně Smlouvy (dále jen „Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 21 % p.a. sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Celkovou částku půjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, . Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne , datum, . Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku , částka, a na dlužném poplatku částku , částka, . Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny a dále právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 21 % ročně z dlužné nesplacené jistiny ve výši , částka, již ode dne uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku , částka, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku , částka, sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužné částky poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 21 % p.a. z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně přes upomínání uhrazeno ničeho. Do dne podání žaloby žalovaná ničeho ani přes písemnou výzvu žalobkyni neuhradila., právnická osoba, výzvě soudu ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce, , právnická osoba, , jako poskytovatel půjček, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. půjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o půjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne , datum, , , datum, a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno: „Zákazník rovněž potvrzuje, že , Anonymizováno, před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Z čl. 12 Smluvních podmínek pak dále plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalované půjčku splácet, které žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně před uzavřením Smlouvy poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. Následně, po vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce. Ze zákaznické karty ze dne , datum, se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením Smlouvy o půjčce majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy, z nájemní/podnájemní smlouvy, z předložených dokladů SIPO o výdajích žalované, z výpisů z bankovního účtu a z výpisů z živnostenského listu. Ze zákaznické karty ze dne , datum, se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením Smlouvy o půjčce majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy a z předložených dokladů SIPO o výdajích žalované. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla v zákaznické kartě ze dne , datum, , zejména že je zaměstnána jako OSVČ jako výroba, obchod a služby, její měsíční příjem činí , částka, , žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, dále s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované půjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet tuto půjčku je dostatečná. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla v zákaznické kartě ze dne , datum, , zejména že je zaměstnána jako OSVČ jako obchodní zástupce, její měsíční příjem činí , částka, , žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované půjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet tuto půjčku je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v Zákaznické kartě, navíc by se žalovaná v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Žalobkyně je názoru, že zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovanou sdělených informací a předložených dokladů. Právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalované, uchazeči o půjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy.

3. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne , datum, .

4. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne , datum, , přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalované za doručené v souladu s ust. § 46b, § 49 a § 50m o. s. ř., neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalované evidovanou v informačním systému evidence obyvatel.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřila a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

6. Předně soud uvádí, že s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posuzoval věc podle zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník), tedy podle právního předpisu platného do , datum, .

7. Dle § 657 obč. zák., ve znění účinném ke dni vzniku nároku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 451 odst. 1, 2 občanský zákoník, dále jen obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

9. Podle § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném do , datum, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Smlouvou o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , Smluvními podmínkami Smlouvy o půjčce, bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalované půjčku ve výši , částka, , kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit půjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po , částka, (poslední splátka ve výši , částka, ), první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a každou další nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku , částka, , která je tvořena půjčkou ve výši , částka, , souhrnným poplatkem ve výši , částka, , který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatku za hotovostní inkaso ve výši , částka, . Žalovaná v rozporu se smlouvou půjčku řádně nesplácela, uhradila pouze , částka, .

14. Z karty zákazníka ze dne , datum, bylo zjištěno, že bydlení žalované je vlastní, pracuje jako OSVČ s měsíčním příjmem , částka, , náklady na bydlení činí , částka, měsíčně, výdaje na domácnost , částka, , telefon , částka, a splátky , částka, . Žalovaná měla předložit občanský průkaz, živnostenský list a SIPO. Použitelný příjem byl vypočten na částku , částka, .

15. Smlouvou o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , Smluvními podmínkami Smlouvy o půjčce, bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalované půjčku ve výši , částka, , kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit půjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po , částka, , první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a každou další nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku , částka, , která je tvořena půjčkou ve výši , částka, , souhrnným poplatkem ve výši , částka, , který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatku za hotovostní inkaso ve výši , částka, . Žalovaná v rozporu se smlouvou půjčku řádně nesplácela, uhradila pouze , částka, .

16. Z karty zákazníka ze dne , datum, bylo zjištěno, že bydlení žalované je nájemní, pracuje jako OSVČ s měsíčním příjmem , částka, , náklady na bydlení činí , částka, měsíčně, výdaje na domácnost , částka, , telefon , částka, a splátky , částka, . Žalovaná měla předložit občanský průkaz, živnostenský list, nájemní smlouvu, SIPO, výpis z účtu. Použitelný příjem byl vypočten na částku , částka, .

17. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

18. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

19. Žalobkyně předložila pouze zákaznickou kartu, kde sice odkazuje na listiny, které žalovaná předkládala, ale žádné listiny prokazující, že by právní předchůdce žalobkyně provedl ověření jakýchkoliv příjmů a výdajů žalované, nepředložila. Pouze se omezila na doplnění tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil aktuální finanční situaci dle vyplněných podkladů klienta, vždy na základě zákaznické karty. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne , datum, , sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne , datum, , sp.zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne , datum, , č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, , k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, sp.zn. III. ÚS 4129/2018. Žádné příjmy ani výdaje žalované, pokud vůbec byly zjišťovány, zejména pak ověřovány, žalobkyně soudu nepředložila. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté z půjček.

20. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované částku , částka, (půjčka ze dne úvěr ze dne , datum, ), žalovaná do současné doby uhradila , částka, (což uvedla sama žalobkyně), rozdíl tak činí , částka, , a proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalované byla žalobkyní v rámci předžalobní výzvy poskytnuta lhůta k plnění do , datum, , tato se dostala do prodlení nejdříve dnem , datum, , je proto v souladu s ust. § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinna hradit úrok z prodlení ve výši 14,75 % p.a. od , datum, do zaplacení (výrok I.). Dále předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku , částka, (půjčka ze dne , datum, ), žalovaná do současné doby uhradila dle sdělení žalobkyně částku , částka, , rozdíl tak činí minus , částka, , žalovaná tedy není povinna ničeho žalobkyni vracet.

21. Ve zbývající části s odkazem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

22. Soud se neztotožnil ani s námitkou žalobkyně, že neprokázání splnění povinnosti řádného zjištění úvěruschopnosti žalované nezpůsobuje neplatnost předmětné smlouvy, kdy dané smlouvy byly uzavřeny ještě před , datum, , a teprve až dnem následujícím po tomto dni nabyl na účinnosti zákon č. 43/2013 Sb., kterým byl mj. novelizován i § 9 zákona č. 145/2010 Sb. tak, že teprve zde byla nově stanovena sankce absolutní neplatnosti smlouvy pro případ, kdy věřitel poskytne spotřebitelský úvěr, aniž by bylo po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a kdy podle přechodných ustanovení zákona č. 43/2013 Sb. se právní vztahy vzniklé ze smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí zákonem č. 145/2010 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Soud k vznesené námitce odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, dne , datum, , který konstatoval, že i v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb., má nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy.

23. Žalobkyně sice soudu předložila rozsudek Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který zkoumání úvěruschopnosti dlužníka ze strany předchůdce žalobce pokládal za zcela dostačující a vyhovující požadavkům zákona, nicméně soud odkazuje zejména na rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , která naopak zkoumání věřitele v obdobných skutkových věcech nepovažovala za dostačující.

24. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve věci úspěšnější a měla by právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu však bylo zjištěno, že žalované dosud žádné náklady řízení nevznikly.

25. Lhůtu splatnosti soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.