10 C 414/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem trvale obec a číslo , PSČ obec o zaplacení 51 764,45 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 51 764,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 51 764,45 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 671 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 7. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 51 764,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 2. 10. 2021 do zaplacení. Tvrdil, že je provozovatelem elektroenergetické distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), je držitelem licence [číslo] na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona a je vlastníkem zařízení distribuční soustavy kabelového vedení nízkého napětí. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 10. 3. 2021 kontrolou [číslo] zjištěno, že je na odběrném [anonymizováno] [číslo], [obec], prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. („Energetický zákon“). Následkem výše uvedeného jednání vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Pasivní legitimaci žalovaného žalobce odvozuje od skutečnosti, že v době neoprávněného odběru měl žalovaný s žalobcem uzavřenou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí. V neposlední řadě byl žalovaný vlastníkem nemovitosti, kde byl neoprávněný odběr odhalen. Žalobce netvrdí, že se neoprávněného odběru dopustil přímo žalovaný, avšak pouze žalovaný je za neoprávněný odběr objektivně odpovědný, neboť to byl žalovaný, který měl s žalobcem uzavřenou smlouvu o připojení k distribuční soustavě na dobu neurčitou a byl vlastníkem nemovitosti, a to v době spáchání neoprávněného odběru. Dne 29. 2. 2020 byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie a následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru, který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektřiny tak byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k 29. 2. 2020 se stavem VT 100 317 kWh a NT 1 kWh na elektroměru v. [číslo]. Dne 10. 3. 2021 byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti [právnická osoba] zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny s tím, že nová smlouva na dodávku elektřiny bude účinná od 17. 3. 2021. Stav elektroměru k náběhu nové smlouvy na dodávku elektřiny byl stanoven na VT 107 545 kWh a NT 1 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 382 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a kontrolou elektroměru, tj. 7 228 kWh. Po kontrole bylo odběrné místo zajištěno prostředky proti neoprávněné manipulaci. Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a demontáže elektroměru spolu s poučením bylo vloženo do poštovní schránky žalovaného. Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektřiny je nutné stanovit množství neoprávněně odebrané elektřiny. Toto bylo zaznamenáno bez platné smlouvy o sdružených službách dodávky elektrické energie užívaným elektroměrem. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Takto zjištěná hodnota byla ohodnocena cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne 10. 3. 2021 byl zjištěn na částku 40 366,60 Kč. Dle ustanovení § 17 odst. 3) písm. b) bod 1 vyhl. č. 359/2020 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo požadovat platby za příkon nebo za vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe. Jedná se o položku stálých plateb za příkon, která je závislá na době trvání neoprávněného odběru. V této věci se jedná o platbu ve výši 1 266,52 Kč. Dle ustanovení § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celková částka nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 131,33 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Částka je dále navýšena o daň z přidané hodnoty. Náklady na zjištění neoprávněného odběru byly dodavatelské společnosti žalobcem uhrazeny na základě příslušné faktury. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 51 764,45 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 40 366,60 Kč, platby za příkon ve výši 1 266,52 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 10 131,33 Kč vč. DPH. Žalobce dne 18. 5. 2021 a dne 8. 7. 2021 písemně sdělil žalovanému stěžejní skutečnosti o spáchaném neoprávněném odběru, zejména o odpovědnosti žalovaného za tento neoprávněný odběr, a vyzval ho k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Žalobce proto dne 10. 9. 2021 vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky vystavením faktury [číslo] splatná dne 1. 10. 2021. Do dne podání žaloby však žalovaný ničeho ani na základě předžalobní výzvy neuhradil.

2. Usnesením č.j. 10 C 414/2022-28 ze dne 17. 1. 2023 soud účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno do jeho datové schránky dne 27. 1. 2023.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) nevyjádřil (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Smlouvou o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě do napěťové hladiny 0,4 kV (NN) ze dne 19. 9. 2013 bylo prokázáno, že žalobce připojil žalovanému odběrné elektrické zařízení k distribuční soustavě, a to na odběrném místě [číslo] [adresa] (EAN: [číslo]).

5. Protokolem o kontrole odběrného místa ze dne 10. 3. 2021 bylo zjištěno, že dne 10. 3. 2021 byla provedena kontrola odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], a to společností [právnická osoba]

6. Oznámením žalobce o provedených pracích ze dne 10. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalobce informoval žalovaného, že v jeho odběrném místě na adrese [adresa], provedli plombování/kontrolu měření a kontrolu pojistné skříně.

7. Oznámením o neoprávněném odběru elektřiny ze dne 19. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému, že z podnětu obchodníka s elektřinou došlo ke dni 29. 2. 2020 k ukončení dodávky elektřiny do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], a od 29. 2. 2020 do dne 17. 3. 2021 byla distribuce elektřiny kvalifikována jako neoprávněná distribuce. Neoprávněný odběr byl vyčíslen na částku 51 764,45 Kč.

8. Výpočtem náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne 3. 9. 2021 bylo zjištěno, že celková náhrada za neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě [číslo] ([adresa]) představovala částku 51 764,45 Kč zahrnující náhradu na neoprávněný odběr ve výši 40 366,60 Kč za období od 29. 2. 2020 do 17. 3. 2021, částku 1 266,52 Kč za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe a částku 10 131,45 Kč za náklady za přerušení – omezení neoprávněného odběru.

9. Fakturou za neoprávněnou distribuci elektřiny [číslo] ze dne 10. 9. 2021 za období od 29. 2. 2020 – 17. 3. 2021, splatnou dne 1. 10. 2021, byl žalovanému vyúčtován nedoplatek ve výši 51 764,45 Kč.

10. Upomínkou ze dne 12. 10. 2021 a předžalobní výzvou ze dne 4. 11. 2021 byl žalovaný žalobcem upomínán k zaplacení částky 51 764,45 Kč.

11. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 2 se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle odst. 3 při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu; nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

12. Podle ust. § 2913 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle odst. 1 povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

13. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že žalobce zajišťoval distribuci elektřiny do odběrného místa žalovaného, a to na základě uzavřené smlouvy o připojení k distribuční soustavě, ze strany obchodníka s elektřinou došlo k ukončení dodávky elektřiny ke dni 29. 2. 2020. V období od 29. 2. 2020 do 17. 3. 2021 žalovaný odebral elektřinu, která je již neoprávněným odběrem v souladu s ust. § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Neoprávněná elektřina byla vyúčtována na základě faktury, a to způsobem, který stanoví vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru. Žalovaný žalobci vyúčtování neoprávněného odběru elektřiny neuhradil a ocitl se v prodlení s peněžitým plněním. Proto soud žalobci přiznal ve výroku I. rozsudku právo na zaplacení žalované částky spolu se zákonným úrokem z prodlení. Výše úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1 nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení a odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 8 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí.

15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. Soud přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení představovaných zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 071 Kč a paušální náhradou za 2 úkony po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.

16. Lhůtu splatnosti obou výroků rozsudku soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či ve splátkách.