10 C 65/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci osvojitelky: osobní údaje osvojitelky bytem adresa a osvojenkyně: osobní údaje osvojenkyně bytem adresa za účasti: jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa (manžel osvojitelky a otec osvojenkyně) jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa (dcera osvojenkyně)

I. Zletilá osobní údaje osvojenkyně, dcera matky jméno příjmení, rozené příjmení, narozené dne datum, zemřelé dne datum a otce jméno příjmení, narozeného dne datum, je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkyní jméno příjmení, narozené dne datum, trvale bytem adresa.

II. Osvojitelka osobní údaje osvojitelky, dcera matky jméno příjmení, narozené dne datum, bude zapsána v matrice – knize narozených dětí jako matka osvojenkyně namísto matky jméno příjmení, narozené dne datum, zemřelé dne datum.

III. Osvojení zletilé jméno příjmení, narozené dne datum, osvojitelkou jméno příjmení, narozenou dne datum, má právní následky též pro potomky osvojenkyně, a to jméno příjmení, rozenou příjmení, narozenou dne datum.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Navrhovatelka (osvojitelka) podala k Okresnímu soudu v Pardubicích dne 7. 3. 2022 návrh na osvojení zletilé jméno příjmení, datum narození (osvojenkyně). Uvedla, že dne datum uzavřela manželství s panem jméno příjmení, datum narození (manžel), navrhovatelka nemá žádné vlastní potomky a manžel má z předchozího vztahu s paní jméno příjmení, datum narození, dvě dcery, a to osvojovanou a sestru osvojované – paní jméno příjmení, datum narození. příjmení jméno příjmení zemřela v roce rok. Navrhovatelka má zájem osvojit si obě dcery manžela, manžel s osvojením souhlasí. U Obvodního soudu pro Prahu 7 je vedeno samostatné řízení ohledně osvojení jméno příjmení. Osvojovaná je rozvedená a má jednu dceru, paní jméno příjmení, datum narození. Dcera osvojované je vdaná za pana jméno příjmení, datum narození, který je srozuměn s navrhovaným osvojením a nemá k němu výhrad. Navrhovatelka má s osvojovanou i její sestrou jméno příjmení krásné rodinné vztahy, navrhovatelka považuje osvojovanou za svou vlastní dceru a osvojovaná její vřelost opětuje. Navrhovatelka se svým manželem a oběma dcerami manžela včetně jejich děti tvoří již po řadu let pocitově rodinu. Navrhovatelka si přeje, aby osvojovaná byla její dcerou nejen po stránce„ pocitové“, ale i po stránce právní. Osvojovaná má vytvořeno silné citové pouto k navrhovatelce, již po nějakou dobu lze hovořit o vztahu obdobném vztahu matky s dcerou, osvojovaná má zájem být nápomocna navrhovatelce ve stáří a starat se o ni. Navrhovatelka nemá žádnou bližší rodinu a osvojení tak může ulehčit a eliminovat případné administrativní zátěže a komplikace spojené s vyřizováním záležitostí ze strany osvojované a navrhovatelky. Osvojenkyně s návrhem souhlasila. Z rodného listu osvojitelky, z oddacího listu osvojitelky a jejího manžela, z rodného listu osvojenkyně, z rodného listu jejího dítěte, oddacím listem dcery osvojenkyně a úmrtním listem jméno příjmení, bylo zjištěno, že rodnou matkou osvojenkyně, datum narození, je jméno příjmení, rozená příjmení, datum narození, která zemřela dne datum. Otec osvojenkyně jako rozvedený uzavřel dne datum sňatek s osvojitelkou. Osvojenkyně je rozvedená a má jednu dceru jméno příjmení, rozenou příjmení, datum narození. Z výpovědí manžela osvojitelky a dcery osvojenkyně bylo dále zjištěno, že tito s osvojením souhlasí, vztahy osvojitelky a osvojenkyně jsou velmi dobré, veškeré oslavy slaví společně, schází se jako rodina, jejich vztah je obdobný jako vztah mezi matkou a dcerou, pro dceru osvojenkyně je navrhovatelka druhou babičkou, jako rodina se scházeli i v době, kdy žila biologická maminka osvojenkyně, vztahy označili jako bezproblémové, dle časových možností se navštěvují a vzájemně si pomáhají. Podle ust. § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle ust. § 847 odst. 1 písm. c), d), odst. 2, 3 o. z. lze zletilého osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se zde použijí obdobně. Dle § 852 o. z. má osvojení právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že návrh osvojitelky je důvodný a proto mu vyhověl. Zákonné podmínky pro rozhodnutí o osvojení jsou v daném případě splněny, od uzavření manželství navrhovatelky s otcem osvojenkyně se pravidelně navštěvují, jejich vztahy jsou bezproblémové a dají se přirovnat vztahu mezi matkou a dcerou, vzájemně si pomáhají. Manžel osvojitelky s osvojením souhlasil, stejně tak i dcera osvojenkyně. Nebylo shledáno, že by osvojení osvojované bylo v rozporu s dobrými mravy či se zájmy její rodné matky, neboť ta v roce rok zemřela. Soud je přesvědčen, že rozhodnutí o osvojení je v zájmu osvojované i celé rodiny. Dcera osvojenkyně s osvojitelkou vychází dobře, je to pro ní druhá babička. Dle § 797 o. z. se na základě rozhodnutí soudu o osvojení osvojitelka zapíše do matriky jako rodič osvojované, a to namísto matky jméno příjmení, rozené příjmení, datum narození, zemřelé dne 29. 10. 2000. Ve smyslu § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.). nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.), když ani žádný z nich toto právo neuplatňoval. Proti tomuto rozsudku lze podat písemně odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích, a to ve čtyřech vyhotoveních. Toto právo nemá ten, kdo se jej platně vzdal.