10 C 98/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 29 926 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 508 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 4 508 Kč od 7. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 418 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 25 418 Kč od 7. 3. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 29 574 Kč k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna nahradit ČR – Okresnímu soudu v Pardubicích náklady řízení zahrnující nezálohované znalečné ve výši 1 359 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalovaný je povinen nahradit ČR – Okresnímu soudu v Pardubicích náklady řízení zahrnující nezálohované znalečné ve výši 241 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1 Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 3. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 926 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 7. 3. 2019 do zaplacení. Tvrdila, že žalobkyně (jako pojistitel) a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění motorových vozidel (dále jen "pojistná smlouva") dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dne 29. 8. 2018 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 66 851 Kč, konkrétně žalobkyně vyplatila dne 12. 10. 2018 částku 53 643 Kč poškozenému jako náhradu škody na oplocení a dne 8. 1. 2019 částku ve výši 13 208 Kč společnosti [právnická osoba] jako regresní náhradu za pojistné plnění vyplacené za škodu způsobenou na domě poškozeného. Z vyplacené částky žalobkyně vůči žalovanému uplatnila nárok na částku 59 926 Kč, neboť při šetření pojistné události bylo zjištěno, že za újmu vzniklou v důsledku nastalé pojistné události je odpovědný žalovaný, kdy z příkazu [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 12. 2. 2019, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2019, bylo prokázáno, že dne 29. srpna 2018 v 23:30 hod. žalovaný pod vlivem alkoholického nápoje řídil motorové vozidlo tov. zn. Honda, [registrační značka] a způsobil dopravní nehodu, při které došlo k poškození plotu a fasády domu [adresa] v [anonymizováno] [obec] (žalovaný se podrobil dechové zkoušce ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, a to přístrojem Dräger s výsledkem 0,48 g alkoholu a následně se dobrovolně podrobil lékařskému vyšetření při ovlivnění alkoholem s výsledkem 0,31 g alkoholu v krvi). V důsledku poskytnutí pojistného plnění přešlo na žalobkyni v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. právo na náhradu vyplaceného pojistného plnění poškozenému a žalobkyně má tedy vůči žalovanému právo na náhradu částky, kterou v důsledku nastalé pojistné události vyplatila. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 30 000 Kč, zbývající částku ve výši 29 926 Kč žalovaný uhradit odmítá. 2 Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Nesporoval, že dne 29. 8. 2018 došlo k pojistné události, při které poškodil plot domu [adresa] v obci [anonymizováno] [obec] (dále jen„ dům [adresa]“) a fasádu uvedeného domu. Žalobkyně v souladu s pojistnou smlouvou vyplatila vlastníkovi domu [adresa] částku ve výši 53 643 Kč jako náhradu škody vzniklé na oplocení a částku ve výši 13 208 Kč jako náhradu škody na fasádě domu. Žalovaný argumentoval tím, že ke dni dopravní nehody (pojistné události) probíhala výstavba nového oplocení okolo domu [adresa] v obci [anonymizováno] [obec], část starého plotu, která byla poškozena dopravní nehodou, byla určená k demolici a již byla částečně demontována. Tato část starého plotu stavebně nebyla spojena s novým oplocením na levé straně domu, a ani stavebně nenavazovala na nové sloupky vjezdových vrat, které se nacházely vpravo od poškozeného starého plotu, přičemž z fotodokumentace vyplývá velmi špatný technický stav starého poškozeného plotu (v prostřední části starého plotu chybí v podezdívce jedna řada cihlového zdiva, sloupky, rámy a výplet rámů je značně zkorodovaný). Zdůraznil, že v případě poškození již částečně demontovaného plotu, který je určen ke zbourání a má být nahrazen novým, je uplatnění náhrady škody a vymáhání zaplacené škody zneužitím práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku. K poškození fasády žalovaný uvedl, že ke dni dopravní nehody fasádu domu [adresa] tvořil pouze fasádní polystyrén, perlinka a lepidlo a při dopravní nehodě na dvou místech došlo k proražení pouze perlinky s lepidlem, fasáda nebyla jiným způsobem poškozena, jednalo se o lokální poškození. Žalovaný sporoval výši způsobené škody jak na starém oplocení, tak i na fasádě domu, a proto žalobkyni uhradil pouze částku 30 000 Kč, kterou považoval za adekvátní náhradu za jím způsobenou škodu. 3 Žalobkyně v průběhu řízení doplnila, že vyplatila poškozenému za poškozené oplocení částku 46 718 Kč a za poškozenou fasádu domu pak 6 925 Kč. Poškozený však nárok na pojistné plnění za poškozenou fasádu uplatnil také u pojišťovny [pojišťovna], která na základě cenové nabídky doložené od poškozeného vypočetla škodu na fasádě domu na částku 13 208 Kč a tuto částku poškozenému vyplatila. [právnická osoba] následně žalobkyni kontaktovala s žádostí o refundaci tohoto plnění, neboť za způsobenou škodu odpovídá žalovaný, jako osoba pojištěná u žalobkyně. Tuto refundaci žalobkyně provedla, došlo však ke zdvojení plnění za poškozenou fasádu, a to ve výši 6 925 Kč. Tuto částku žalobkyně požadovala po poškozeném vrátit, což poškozený učinil. Žalobkyní tedy bylo v konečném důsledku vyplaceno 46 718 Kč za poškozené oplocení a 13 208 Kč jako refundace [právnická osoba], která tuto částku vyplatila za poškozenou fasádu, celkem tedy 59 926 Kč. Žalovaný následně provedl úhradu ve výši 30 000 Kč a žalovaný nárok představuje rozdíl mezi celkově vyplaceným plněním a touto úhradou. Ohledně poškození fasády doplnila, že při jejím poškození došlo k deformaci hliníkové soklové lišty od tepelné izolace, destrukci lepící hmoty na bázi cementu, bodovému protržení armatovací tkaniny ze skelného vlákna a hloubkovému bodovému poškození polystyrenové tepelné izolace. Oprava takovéhoto poškození není záležitostí pouhých 1 000 Kč, tak jak tvrdí žalovaný, v takovémto případě je nutné provedení komplexní opravy, aby zateplení mohlo plnit svoji funkci. V době před pojistnou událostí plnilo poškozené oplocení svoji funkci a škodou skutečně způsobenou je tedy škoda za zničené oplocení, při výpočtu pojistného plnění byl stav oplocení zohledněn a výše poskytnutého pojistného plnění plně reflektuje škodu, která byla poškozenému způsobena. 4 Spornou skutečností mezi účastníky zůstávala výše způsobené škody žalovaným v souvislosti s dopravní nehodou dne 29. 8. 2018 na domě [adresa] v [anonymizováno] [obec] a na přilehlém oplocení. 5 Podle § 6 odst. 1 a 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši dle občanského zákoníku poškozenému mimo jiné škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci. 6 Podle ust. § 9 odst. 1 věta prvá zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti z provozu vozidla, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u [anonymizováno], jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. 7 Podle ust. § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. 8 Podle § 2927 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Povinnost nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. 9 Podle § 2952 o. z. věta prvá se hradí skutečná škoda, a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk.) 10 Podle ust. § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. 11 Podle ust. § 2820 odst. 1 o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. 12 Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13 Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14 Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (postih) není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Základním předpokladem vzniku postižního práva je, že pojistitel za pojištěného plnil, tedy že poškozenému poskytl pojistné plnění, a to samozřejmě pouze v tom rozsahu, v němž pojištěná osoba za újmu skutečně odpovídá; plnil-li pojistitel z jakéhokoliv důvodu (třeba omylem či v důsledku nesprávného posouzení věci) více, postižní právo nad rámec rozsahu odpovědnosti pojištěného mu nemůže vzniknout. 15 Škoda je v § [číslo] definována jako újma na jmění, tj. na souhrnu majetku a dluhů osoby ve smyslu § 495. Skutečnou škodou (damnum emergens) se pak rozumí zmenšení majetkového stavu poškozeného (negativní zásah do existujícího majetkového stavu poškozeného) oproti stavu před škodnou událostí, které vyžaduje vynaložení majetkových hodnot k uvedení věci do předešlého stavu. Rozsah náhrady se určuje cenou k okamžiku poškození. Výše náhrady se odvozuje od ceny věci, což je hodnota věci vyjádřená v penězích; ta se zásadně určuje jako cena obvyklá, tedy jako cena, za kterou lze v daném místě a čase pořídit věc shodnou či obdobnou. Při určení obvyklé ceny se přihlíží i k tomu, co musí poškozený účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci. Tím se podtrhuje význam uvedení v předešlý stav, kdy v případě opravy poškozené věci může poškozený požadovat náhradu škody ve výši ceny opravy. Požadavek účelnosti nepochybně prolamuje i dosavadní pojetí tzv. totálních škod, za které byly zpravidla považovány případy, kdy cena opravy přesáhla hodnotu věci před poškozením. Je-li to z různých důvodů účelné, např. vzhledem k poměrům poškozeného (zejména u věcí starších, stěží adekvátně nahraditelných, avšak pro poškozeného vzhledem k jeho finančním možnostem, potřebám či jiným poměrům velmi významných), připouští se i náhrada poněkud vyšší, a to podle důvodové zprávy až o jednu třetinu. 16 Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 17 Z příkazu [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 12. 2. 2019, který nabyl právní moci dne 23.2.2019, bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným tím, že dne 29. srpna 2018 v 23:30 hod. spáchal v nedbalosti přestupek, kdy pod vlivem alkoholického nápoje řídil motorové vozidlo tov. zn. Honda, [registrační značka] a způsobil dopravní nehodu, při které došlo k poškození plotu a fasády domu [adresa] v [anonymizováno] [obec], žalovaný se podrobil dechové zkoušce ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, a to přístrojem Dräger s výsledkem 0,48 g alkoholu a následně se dobrovolně podrobil lékařskému vyšetření při ovlivnění alkoholem s výsledkem 0,31 g alkoholu v krvi. 18 Z výpočtu zjištěného rozsahu škody ze dne 29. 8. 2018 (náraz vozidla) bylo zjištěno, že žalobkyně vypočetla škodu na oplocení na částku 46 718 Kč a na fasádě na částku 6 925 Kč. 19 Dopisem ze dne 12. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila poškozenému [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [obec a číslo], že na základě dodaných podkladů provedla šetření škodné události [číslo] ze dne 29. 8. 2018 (pojištěné vozidlo [anonymizováno], pojistná smlouva [číslo]) a stanovila výši pojistného plnění na celkovou částku 53 643 Kč, která byla poukázána na účet poškozeného. 20 Ze zaúčtovaných transakcí žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila poškozenému dne 15. 10. 2018 částku 53 643 Kč a poškozený dne 3. 1. 2019 vrátil žalobkyni pojistné plnění za opravu fasády ve výši 6 924,65 Kč. 21 Z likvidační zprávy [právnická osoba] (číslo [anonymizováno] [číslo], datum vzniku škody 29. 8. 2018 – pojištěný [jméno] [příjmení], popis PU – osobní automobil [registrační značka] dne 29. 8. 2018 ve 23,30 hod. vjel do oplocení domu [anonymizováno] [obec a číslo]; nárazem zničil plot s cihlovou podezdívkou a vymrštěná suť a plotové dílce poškodily zámkovou dlažbu před domem a fasádu domu) bylo zjištěno, že pojišťovna vypočetla cenu opravy zateplení rodinného domu na částku 13 208 Kč. 22 Dopisem poškozeného [jméno] [příjmení] ze dne 12. 9. 2018 adresovaným [právnická osoba], bylo zjištěno, že poškozený zaslal pojišťovně vlastní rozpis materiálu nutného pro opravu poškozené nemovitosti s cenovou kalkulací 14 675 Kč – oprava poškozeného zateplovacího systému do původního stavu dotčené nemovitosti. 23 Žádostí o refundaci náhrady škody – PU [číslo] ze dne 7. 11. 2018 bylo zjištěno, že [právnická osoba] vyplatila poškozenému [jméno] [příjmení] z pojištění rodinného domu škodu na opravě zateplení rodinného domu způsobené řidičem vozidla [registrační značka] [celé jméno žalovaného] ve výši 13 208 Kč a žalobkyni požádala o refundaci vyplacené náhrady škody ve výši 13 208 Kč. 24 Dopisem ze dne 8. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně sdělovala [právnická osoba], že provedla refundaci regresního nároku ve výši 13 208 Kč. 25 Dopisem ze dne 6. 2. 2019 byl žalovaný vyzván žalobkyní k náhradě způsobené škody ve výši 59 926 Kč nejpozději do 6. 3. 2019. 26 Předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení postihu ve výši 59 926 Kč vyplývajícího z pojistné události ze dne 29. 8. 2018 evidované na pojistné smlouvě [číslo] to do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. 27 Ze závěru znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 28. 3. 2021 bylo zjištěno, že znalec určil cenu obvyklou dle stavu ke dni 29. 8. 2018 (tj. ke stavu před poškozením) plotu ve výši 26 783,34 Kč bez příslušné DPH a cenu obvyklou opravy části fasády poškozené nárazem vozidla částkou 2 100 Kč včetně DPH 21%, (tuto částku považoval znalec za maximální). V rámci jednání znalec doplnil, že při stanovení obvyklé ceny plotu před jeho poškozením vycházel z oceňovací vyhlášky a z obecných ceníků, kde jsou stanoveny ceny bez DPH, protože při oceňování není známo, zda poškozený bude plátcem DPH či nikoli a záleží tak na pojišťovně, zda pojistné plnění vyplatí s DPH nebo ne. Co se týká fasády, tak vycházel z fotodokumentace založené ve spise, kterou podrobně prohlédl a dospěl k závěru, že došlo pouze k lokální poruše, zakládací lištu poškozenou na fotografiích neviděl, proto měl za to, že se vyměnit nemusela. U ceny za opravu fasády uvažoval o možné horní hranici, neboť se jedná o malé poškození a na izolační a tepelné vlastnosti fasády by oprava neměla žádný vliv, po provedené opravě by veškeré vlastnosti byly zachovány. K výpočtu stanovení ceny plotu před poškozením znalec využil všechny materiály dostupné ve spise, které se snažil rozklíčovat, a to jak rozsah poškození zjevný z fotografií, tak i z tabulky výpočtu žalobkyně. Stanovil cenu plotu před poškozením s tím, že pořízení nového plotu je v jiných cenových relacích, neboť musí být zahrnuty jak náklady na znovupořízení, tak i práce, doprava apod., oprava plotu může být skutečně jiná, než cena obvyklá před poškozením. Znalec však zdůraznil, že poškozený plot byl na pokraji své životnosti. 28 Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], kamaráda žalovaného, bylo zjištěno, že mu žalovaný řekl, že narazil do plotu, že se musí opravit, svědek věděl, o jaký plot se jednalo, protože kolem plotu jezdil určitě 1x za týden, byl to starý plot se starou cihlovou podezdívkou, zrezavělým pletivem, podle svědka byl na rozpadnutí. Po nahlédnutí na fotografie plotu pořízené po pojistné události svědek potvrdil, že je na předložených fotografiích zachycen plot tak, jak ve skutečnosti vypadal a svědek jej popsal. Technický stav plotu popsal podle toho, jak jej viděl z auta, když jel kolem, ale také šel asi 2x kolem na procházku, nikdy ale detailně stav plotu nezkoumal. Podle svědka plot svoji funkci plnil. 29 Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], kamaráda žalovaného, který pochází ze stejné obce jako žalovaný, bylo zjištěno, že kolem plotu, ve kterém by měl bydlet„ [příjmení]“ několikrát jel např. na kole, bruslích nebo šel pěšky, viděl, že technický stav plotu je špatný, označil ho, že„ byl určen ke zbourání“, byl ve špatném stavu, byl to starý plot, s cihlovou podezdívkou, s výpletem, nebyl natřený, detailně ho nikdy nezkoumal. Podle svědka plot svoji funkci plnil. 30 Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného], otce žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný měl v minulosti dvě nehody, kdy při druhé z nich naboural do starého plotu, který byl z 50. let, podezdívka byla polorozpadlá, sloupky byly shnilé. Tento plot svědek dobře znal, neboť chodil kolem, dříve tam bydlel svědkův dlouholetý kamarád. Svědek si dále vzpomněl, že když se stavěla dálnice a točily se tam kamiony, tak jeden z kamionů najel vedle plotu na krajnici, pozemek se propadl, plot zůstal stát, ale byl vychýlený. Podle svědka plot, který byl poškozen, svoji funkci neplnil, možná mohl zabránit pouze tomu, aby„ neutekly slepice“, ale pokud by se do plotu koplo, tak by se zboural. 31 Na základě shora zjištěného skutkového stavu a právního posouzení dospěl soud k závěru, že regresní nárok žalobkyně vůči žalovanému je důvodný pouze částečně. V řízení nebylo sporu o tom, že žalovaný dne 29. 8. 2018 při řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu narazil do oplocení u domu [adresa] v [anonymizováno] [obec], a dále došlo odmrštěním suti k poškození fasády na domě [adresa], čímž způsobil poškozenému [jméno] [příjmení] škodu. Vozidlo žalovaného bylo pojištěno pro odpovědnost z provozu u žalobkyně, která na pojistném plnění vyplatila poškozenému škodu na oplocení ve výši 46 718 Kč. Poškozenému dále vyplatila vzniklou škodu na fasádě [právnická osoba], a to ve výši 13 208 Kč a po žalobkyni, jako pojistiteli žalovaného, požadovala úhradu vyplaceného pojistného. Ze svědeckých výpovědí (svědek [celé jméno žalovaného], [příjmení] a [příjmení]) bylo jednoznačně prokázáno, že oplocení, do kterého žalovaný vozidlem narazil a poškodil, bylo ve špatném technickém stavu, bylo polorozpadlé, v jedné části již bylo nahrazeno plotem novým, znalec [příjmení] [celé jméno znalce] dokonce uvedl, že bylo na konci své životnosti. Ze závěru znaleckého posudku i ze slyšení znalce dospěl soud k závěru, že obvyklá cena oplocení v době jeho poškození, tj. ke dni 29. 8. 2018 činila částku 26 783,34 Kč bez DPH. U poškození fasády také soud vycházel ze znaleckého zkoumání, kdy znalec dospěl k závěru, že z předložené fotodokumentace (ze které vycházela v rámci výpočtu pojistného plnění i žalobkyně) postačí k nápravě oprava části fasády a dospěl k jejímu vyčíslení na 2 100 Kč včetně DPH s tím, že oprava fasády nebude mít žádný vliv na její izolační vlastnosti, které zůstanou neporušeny. Základním předpokladem vzniku postižního práva je, že pojistitel za pojištěného plnil, tedy že poškozenému poskytl pojistné plnění, a to pouze v tom rozsahu, v němž pojištěná osoba za újmu skutečně odpovídá; plnil-li pojistitel z jakéhokoliv důvodu (třeba omylem či v důsledku nesprávného posouzení věci) více, postižní právo nad rámec rozsahu odpovědnosti pojištěného mu nemůže vzniknout. Vzhledem ke špatnému technickému stavu poškozeného oplocení ke dni pojistné události (lze hovořit o totální škodě), kdy pravděpodobně v budoucnu bylo uvažováno o jeho nahrazení plotem novým (neboť v jedné části již nové oplocení domu [adresa] v době pojistné události bylo), soud neuvažoval o náhradě škody navýšené o 1/3. S ohledem na skutečnost, že ze znaleckého zkoumání bylo prokázáno, že výše způsobené škody žalovaným je nižší, než jak bylo vyplaceno žalobkyní, nelze po žalovaném spravedlivě požadovat vyplacené pojistné plnění žalobkyní v plné výši, neboť z její strany došlo k nesprávnému posouzení věci. Po žalovaném se lze domáhat náhrady újmy, za kterou skutečně odpovídá. Znalec stanovil cenu obvyklou plotu ve výši 26 783,34 Kč bez DPH, s připočtením 21 % DPH se jedná o částku 32 408 Kč a škodu na fasádě ocenil na 2 100 Kč včetně DPH (pojistné plnění žalobkyně vyplatila poškozenému včetně 21 % DPH, proto soud v rámci výpočtu náhrady škody také uplatnil 21 % DPH). Celková újma způsobená žalovaným tedy představuje částku 34 508 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 30 000 Kč, zbývá tedy k zaplacení částka 4 508 Kč, kterou soud uložil žalovanému k zaplacení, a to včetně zákonných úroků z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). Závěrem také stojí za zmínku rozpor mezi stanovením výše škody na fasádě domu [adresa] vypočtené žalobkyní na částku 6 925 Kč a [právnická osoba] na částku 13 208 Kč. 32 O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný měl v řízení větší úspěch. Předmětem sporu byla částka 29 926 Kč s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky 4 508 Kč, tj. jen 15,06 % a úspěch žalovaného s odkazem na zamítnutí žaloby co do částky 25 418 Kč představoval 84,94 %. Proto soud za situace, kdy náklady žalovaného byly představovány odměnou advokáta dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. v rozsahu 11 x 2 300 Kč za převzetí věci, podání odporu, vyjádření k žalobě, 2 x písemné vyjádření, písemný závěrečný návrh a účast u 5 soudních jednání, 11 x paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, za výše specifikované úkony po 300 Kč, cestovným vlakem k 5 soudním jednáním z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši 1 690 Kč, ztrátou času 5 x 5 půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu (celkem 2 500 Kč), uhrazenou zálohou na znalečné ve výši 3 000 Kč a dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. daní z přidané hodnoty z odměny advokáta, ztráty času a paušálních náhrad. Tyto náklady pak představují celkem částku 42 321 Kč a při poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, pak žalovanému soud přiznal náhradu nákladů řízení odpovídající 69,88 %, tj. 29 574 Kč (od úspěchu žalovaného 84,94 % odečten úspěch žalobkyně 15,06 %). Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce žalovaného (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.). 33 Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu vznikly náklady za vyplacené znalečné znalci [celé jméno znalce] ve výši 1 600 Kč (od znalečného v celkové výši 4 600 Kč odečtena záloha uhrazená žalovaným ve výši 3 000 Kč), podle úspěchu a neúspěchu ve věci bylo uloženo žalobkyni nahradit státu náklady řízení ve výši 1 359 Kč (odpovídající jejímu neúspěchu co do 84,94 %) a žalovanému bylo uloženo nahradit státu částku 241 Kč (odpovídající jeho neúspěchu co do 15,06 %), tak jak je stanoveno ve výrocích V. a VI. 34 Lhůta k uhrazení nákladů řízení žalovanému i státu byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., kdy soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či ve splátkách.