106 C 15/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , IČO U školy 333, PSČ obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 596 426 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 596 426 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 146 426 Kč od 4. 3. 2019 do zaplacení, z částky 607 792 Kč od 8. 4. 2019 do 31. 3. 2020 a z částky 450 000 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 163 285 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 596 426 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že coby zhotovitel provedl pro žalovaného coby objednatele na základě písemné objednávky prací a dodávek ze dne 3. 1. 2015 dílo spočívající ve zhotovení přípojek vody a kanalizace na pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] na důlku a to za cenu díla sjednanou ve výši 146 426 Kč vč. DPH. Žalobce uvedl, že své povinnosti založené touto smlouvou řádně splnil, což prokazuje oběma stranami podepsaný písemný předávací protokol, z něhož je patrné, že žalobce předal žalovanému ve sjednaném termínu dílo bez jakýchkoliv závad. Žalobce vystavil žalovanému na úhradu provedeného díla dne 25. 2. 2019 fakturu znějící na částku 146 426 Kč splatnou dne 3. 3. 2019. Do dnešního dne k úhradě vyúčtované částky však nedošlo. Dále žalobce uvedl, že jakožto zhotovitel a žalovaný jakožto objednatel uzavřeli dne 12. 2. 2018 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalobce provést pro žalovaného výstavbu rodinného domu na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] a zároveň zajistit vyřízení veškerých administrativních záležitostí s provedením výstavby spojených a zároveň závazek žalovaného uhradit za provedení díla sjednanou cenu. Žalobce uvedl, že své povinnosti založené touto smlouvou řádně splnil, jak prokazuje oběma účastníky podepsaný předávací protokol, podle něhož bylo dílo prokazatelně předáno žalovanému dne 6. 5. 2019. Žalobce žalovanému vystavil na úhradu tohoto díla dne 28. 3. 2019 konečnou fakturu znějící na částku 607 792 Kč splatnou dne 7. 4. 2019. Žalovaný do současné doby poskytnul žalobci na takto vyúčtovanou částku pouze částečné plnění, a to ve výši 157 792 Kč. Žalobce poukázal na to, že tímto částečným plněním došlo ze strany žalovaného k uznání dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 o.z. Vzhledem k prodlení žalovaného zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nereagoval a žalobci ničeho dalšího neuhradil.

2. K vyjádření žalovaného a jeho námitkám žalobce uvedl, že prakticky jediné, co žalovaný ve svém vyjádření uvedl bylo, že mu žalobce údajně cosi dluží, pročež učinil kompenzační námitku tohoto údajného dluhu proti žalobou uplatněnému nároku. Tento údajný dluh žalovaný ani blíže nespecifikoval, patrně proto, že neexistuje. K žalovaným předloženým listinám žalobce uvedl, že z nich ani ve spojení s ostatními tvrzeními žalovaného nelze jakkoli srozumitelně seznat, jaký údajný nárok se žalovaný vlastně pokouší vůči žalobci uplatňovat, z jakého titulu, v jaké výši, ani od kdy má být splatný. Žalobce uvedl, že na každé jedné provizi, která byla kdy ze strany žalobce žalovanému vyplacena, se účastníci dohodli vždy ad hoc, a to včetně její výše, vždy pro daný obchodní případ, přičemž taková dohoda byla vždy pojata do písemné formy. Výše provize pro daný konkrétní obchodní případ se totiž často v průběhu výstavby měnila dle okolností. Uvedl dále, že v žádné zprostředkovatelské smlouvě nikdy nedošlo v případech osob, o kterých žalovaný hovoří ve svých vyjádřeních, tj. v případech [příjmení] a [příjmení]. Z emailové komunikace, kterou žalovaný předložil, nelze v žádném případě dovodit jakákoliv dohoda stran ohledně výše údajných provizí. Částky samotné se v každém jednotlivém emailu liší (jednou 318 251 Kč, podruhé 290 035 Kč, apod.). Žalobce uvedl, že žalovaný dosud ani neprokázal, zda oznámení postupitele dlužníkovi o postoupení pohledávky ze dne 17. 5. 2019 bylo žalobci vůbec kdy doručeno. Nelze si rovněž nevšimnout, že v této listině není ani slovo o tom, že by mělo dojít v postoupení pohledávky z titulu provize na akci [příjmení]. Jestliže žalovaný oznámil postoupení této jeho domnělé pohledávky žalobci teprve listinou ze dne 16. 4. 2021, je zjevné, že v době, kdy činil původní námitku započtení, nebyl vůbec majitelem údajné předmětné pohledávky. Současně žalobce poukázal na to, že sám žalovaný v jím předložených listinách ze dne 17. 5. 2019 a 16. 4. 2021 doslovně uvádí, že podmínkou výplaty sjednané provize bylo dokončení výstavby rodinného domu a jeho předání klientovi. Dokonce i žalovaný osobně ve svém přípise označeném jako„ Spolupráce mezi [právnická osoba], a.s. a panem [celé jméno žalobce] v roce 2012“ uvádí„ Pan [celé jméno žalobce] platil odměnu BIB až po dokončení a zaplacení celé zakázky.“. Vzhledem k tomu, že rodinný dům pana [příjmení] mu byl zhotovený předán dne 27. 2. 2017, resp. 3. 3. 2017 a panem [příjmení] doplacen 25. 4. 2017, je zjevné, že i kdyby ohledně akce [příjmení] došlo mezi účastníky k uzavření zprostředkovatelské smlouvy, což se stejně nestalo, potom by nárok žalovaného na provizi byl dávno promlčen. Žalobce uvedl, že je více než zřejmé, že údajné pohledávky, které se žalovaný pokouší započítávat proti nároku žalobce jsou natolik nejisté, nesrozumitelné a neurčité, že nejsou vůbec způsobilé k započtení.

3. Žalovaný s návrhem nesouhlasil a navrhl jeho zamítnutí. Uvedl, že vzájemné obchodní vztahy mezi účastníky jsou mnohem složitější, a dle jeho přesvědčení není možno o věci rozhodovat selektivně bez zohlednění všech relevantních souvislostí. Existují nároky žalobce vůči žalovanému a stejně tak i nároky žalovaného za žalobcem. Žalovaný uvedl, že žalobce se omezil toliko na výčet okolností potenciálně svědčících ve svůj prospěch, zatímco okolnosti svědčící ve prospěch žalovaného zcela pominul. Uvedl, že na základě smluvních vztahů mezi účastníky sporu měl žalovaný nárok na úhradu sjednaných provizí. Tuto skutečnost považuje žalovaný za nespornou, když v minulosti, a to dlouhodobě, mu žalobce tyto provize i reálně vyplácel. Bohužel však tyto úhrady neprobíhaly ani řádně ani včas a žalobce se dostával s výplatou jednotlivých úhrad ke stále většímu prodlení. K dnešnímu dni dluží žalobce žalovanému z titulu neuhrazených provizí celkovou částku 2 089 666 Kč. Je tedy patrné, že tato částka mnohonásobně převyšuje žalobou uplatněný nárok žalobce. Žalovaný proto setrvává na svém stanovisku ohledně nedůvodnosti podané žaloby, kdy je zjevné, že je to právě žalobce, který žalovanému dluží. V rámci své procesní obrany jakožto kompenzační námitku žalovaný uplatňuje částku 695 444 Kč, a to za neuhrazenou provizi 393 944 Kč ze zakázky [číslo] (klient [příjmení]) a za provizi 301 500 Kč ze zakázky [číslo] (klient [příjmení]).

4. K doplňujícím vyjádřením žalobce žalovaný uvedl, že žalobci je evidence obou jeho závazků známa a je s ní srozuměn, což vyplývá z emailové komunikace. Ve svém emailu ze dne 14. 11. 2017 žalobce uvádí, že je možno připravit další faktury za měsíc listopadu, kde konkrétně pod položkou 4 je uveden klient [příjmení] s fakturací 318 251 Kč. Současně žalovaný uvedl, že přípis s kompenzační námitkou žalovaného ze dne 24. 8. 2020 se dostal do dispoziční sféry žalobce bezprostředně poté, nárok žalovaného tedy promlčen není a byl uplatněn v rámci probíhajícího řízení včas. V případě klienta [příjmení] o existenci promlčení není pochyb, což je zjevné mj. z pozvánky tohoto klienta na kolaudaci, a to na den 6. 12. 2019. Žalovaný uvedl, že u klienta [příjmení] je nesporný základ nároku žalovaného, přičemž lze shledat nespornou výší částku 290 035 Kč. Nárok ve vztahu ke klientu [příjmení] je nesporný co do základu i výše (obě strany sporu uvádějí částku 301 500 Kč). Součet obou částek činí 591 535 Kč, přičemž žalovaný upřesňuje, že svou kompenzační námitku uplatňuje co do výše této částky. Současně uvedl, že pohledávky žalovaného byly původně evidovány na [právnická osoba], a.s., nicméně na žalovaného byly řádně postoupeny, což bylo žalobci oznámeno přípisem ze dne 17. 5. 2019. Žalovaný uvedl, že disponuje vůči žalobci pohledávkami, které jsou plně kompenzabilní z hlediska jejich mnohosti (existence více pohledávek), vzájemnosti (dlužník jedné pohledávky je zároveň věřitelem pohledávky druhé a naopak) a stejnorodosti (stejný druh plnění). Vzhledem k tomu, že dodatečně žalovaný zjistil, že pohledávka za klientem [příjmení] na něho nebyla nedopatřením postoupena, žalovaný toto ryze formální pochybení napravil, o čemž byl žalobce v souladu s platnou právní úpravou řádně vyrozuměn.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

6. Soud měl prokázáno objednávkou prací a dodávek objednatele [celé jméno žalovaného] a zhotovitele [celé jméno žalobce], že dne 3. 1. 2015 žalovaný objednal u žalobce zhotovení přípojky vody a kanalizace, vč. kontrolních šachet na pozemek p. [číslo] v k.ú. [část obce], když předmětem díla je i zajištění projektové dokumentace a vyřízení povolení stavby, s tím, že dílo bude provedeno do 28. 2. 2019 a cena díla je 146 426 Kč vč. DPH. Předávacím protokolem ze dne 28. 2. 2019 měl soud prokázáno, že dílo na základě objednávky ze dne 3. 1. 2015 bylo dne 28. 2. 2019 žalovanému bez závad předáno. Fakturou č. 2019 ze dne 25. 2. 2019 splatnou dne 3. 3. 2019 vyúčtoval žalobce žalovanému částku 146 426 Kč.

7. Smlouvou o dílo [číslo] ze dne 12. 2. 2018 uzavřenou mezi objednatelem [celé jméno žalovaného] a zhotovitelem [celé jméno žalobce] měl soud prokázáno, že žalobce se zavázal k provedení výstavby rodinného domu parc. [číslo] v k.ú. [část obce] vč. vyhotovení projektové dokumentace, vyřízení povolení ke stavbě, zajištění stavebního dozoru a vyřízení kolaudačního řízení vč. podkladů pro vklad do katastru nemovitostí. Bylo dohodnuto, že dílo bude provedeno do 12. 2. 2019 a cena díla dle navrženého soupisu použitých materiálů činí částku 2 254 976 Kč. Předávacím protokolem ze dne 6. 5. 2019 měl soud prokázáno, že uvedeného dne došlo k předání díla zhotoveného na základě smlouvy o dílo ze dne 12. 2. 2018 a dodatku [číslo] této smlouvy, když zjištěné závady byly dne zápisu o odstranění vad ze dne 31. 5. 2019 odstraněny. Fakturou č. 2019 ze dne 28. 3. 2019 splatnou dne 7. 4. 2019 vyúčtoval žalobce žalovanému částku 607 792 Kč.

8. Listinou ze dne 12. 5. 2020 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení žalované částky s tím, že se jedná o pohledávku vzniklou z titulu provedených prací, na které byly vystaveny shora označené faktury, když do dne vyhotovení výzvy bylo plněno pouze částečně, a to 31. 3. 2020 částkou ve výši 157 792 Kč.

9. Žalovaný ke svému tvrzení předložil smlouvu o dílo uzavřenou mezi objednatelem Ing. [jméno] [příjmení] a zhotovitelem [celé jméno žalobce], která je datována dnem 7. 4. 2016. Současně předložil email žalobce ze dne 14. 11. 2017 u něhož pod položkou 4 – pan [příjmení] žalobce uvádí„ výsledná cena do fakturace 318 251 Kč“, a dále email žalobce ze dne 29. 11. 2019, v němž žalobce žalovanému sděluje, že kolaudace rodinného domu [anonymizováno] je stanovena na 6. 12. 2019.

10. Žalovaný dále předložil listinu označenou jako oznámení postupitele dlužníkovi o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2019, ve které je jako dlužník označen žalobce a jako postupitel [právnická osoba], a.s. s tím, že na základě uzavřených smluv o zprostředkování jsou evidovány pohledávky z titulu provize za zprostředkování níže uvedených klientů (objednatelů), kteří si u žalobce objednali výstavby rodinných domů, jež žalobce řádně dokončil a klientům předal, což bylo podmínkou výplaty sjednané provize. Jedná se o tyto pohledávky: a) dluh ve výši 332 500 Kč za zprostředkování klienta [jméno] [příjmení], b) dluh ve výši 200 000 Kč za zprostředkování klienta [jméno] [příjmení], c) dluh ve výši 393 944 Kč za zprostředkování klienta [jméno] [příjmení], d) dluh ve výši 50 000 Kč za zprostředkování [jméno] [příjmení], e) dluh ve výši 200 000 Kč za zprostředkování klienta Ing. [jméno] [příjmení]. Postupitel tímto oznamuje, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 5. 2019 byly [celé jméno žalovaného] postoupeny pohledávky specifikované shora ad a) a d) a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 5. 2019 byla Ing. [jméno] [příjmení] postoupena pohledávky specifikovaná shora ad e). Podle oznámení postupitele dlužníkovi o postoupení pohledávek ze dne 16. 4. 2021 postoupila [právnická osoba], a.s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 4. 2021 postupníkovi [celé jméno žalovaného] mimo jiné pohledávku ve výši 301 500 Kč za zprostředkování klienta [jméno] [příjmení].

11. Soud neprovedl důkaz výslechem žalovaného a důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé členky dozorčí rady [právnická osoba], a.s., a to k formě a charakteru spolupráce mezi žalobcem a touto společností, a dále důkaz výslechem blíže neurčených svědků, a to z důvodu absence řádného skutkového tvrzení ze strany žalovaného, kterému se dostalo poučení podle § 118a odst. 1 o.s.ř. (i podle § 118a odst. 3 o.s.ř.), přičemž nedostatečná skutková tvrzení žalovaného nebylo možno nahrazovat prováděním důkazů, když důkazy, které žalovaný navrhl k provedení, byly navrženy prokázání skutečností, jenž nebyly v řízení rozhodné.

12. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

13. Podle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

14. Podle § 2605 odst. 1 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

15. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

16. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 596 426 Kč spolu s příslušenstvím je důvodný. Soud měl prokázáno, že na základě objednávky prací a dodávek ze dne 3. 1. 2015 bylo v dohodnutém termínu do 28. 2. 2019 žalobcem pro žalovaného provedeno dílo, které bylo žalovanému dne 28. 2. 2019 bez vad předáno, když sjednaná cena díla ve výši 146 426 Kč byla vyúčtována fakturou ze dne 25. 2. 2019 splatnou dne 3. 3. 2019. Dále měl soud prokázáno, že mezi týmiž subjekty byla dne 12. 2. 2018 uzavřena smlouva o dílo s termínem provedení prací a dodávek do 12. 2. 2019, přičemž toto dílo bylo předáno dne 6. 5. 2019 a závady odstraněny dle zápisu 31. 5. 2019 Cena díla provedeného na základě této smlouvy o dílo byla vyúčtována fakturou ze dne 28. 3. 2019 splatnou dne 7. 4. 2019 znějící na částku 607 792 Kč. V řízení nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na tuto fakturu bylo plněno více než 157 792 Kč. Bylo zjištěno, že před podáním žaloby vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení částky, která byla učiněna předmětem tohoto řízení, a to výzvou k plnění ze dne 12. 5. 2020.

17. Žalobce učinil předmětem řízení zaplacení ceny za díla, jež jako zhotovitel provedl pro žalovaného, který byl objednatelem. Z důkazů provedených v průběhu řízení měl soud prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným jakožto smluvními stranami došlo k uzavření smluv o dílo, bylo prokázáno, že dohodnutá díla žalobce provedl a žalovanému předal a v případě smlouvy o dílo ze dne 12. 12. 2018 došlo k odstranění vad specifikovaných v předávacím protokole ze dne 6. 5. 2019 tak jak vyplývá ze zápisu o odstranění vad ze dne 31. 5. 2019. Soud proto uzavřel, že díla byla dle sjednaných smluv dokončena a že byla žalovanému předána, a tak byly splněny podmínky provedení díla.

18. Podle smluv o dílo se žalovaný zavázal zaplatit sjednanou cenu díla. V případě smluvního ujednání z roku 2015 činila cena díla částku 146 426 Kč a byla vyúčtována fakturou splatnou dne 3. 3. 2019, v případě smlouvy o dílo ze dne 12. 2. 2018 byla cena provedeného díla vyúčtováno konečnou fakturou ve výši 607 792 Kč splatnou dne 7. 4. 2019, když na tuto částku bylo žalovaným následně částečně plněno, a to ve výši 157 792 Kč. Protože k datu fakturace byla díla nejen dokončena, ale i předána a vzhledem k tomu, že díla byla provedena, vznikl žalobci nárok na zaplacení ceny díla, když oprávněnost nároku žalobce projevil žalovaný svým byť jen částečným finančním plněním ve prospěch žalobce.

19. Soud proto po provedeném dokazování uzavřel, že nárok žalobce na zaplacení žalované částky představující dosud neuhrazenou cenu díla, je důvodný a že žalobce se zaplacení částky 596 426 Kč domáhá oprávněně. Protože splatnost částky 146 426 Kč nastala dne 3. 3. 2019, je od 4. 3. 2019 žalovaný v prodlení s plněním této částky, a protože splatnost částky 607 792 Kč nastala dne 7. 4. 2019, byl žalovaný od 8. 4. 2019 v prodlení se splacením částky 607 792 Kč a od 1. 4. 2020 je v důsledku částečného plnění v prodlení s částkou 450 000 Kč. Žalovanému bylo proto uloženo, aby kromě částky 596 426 Kč zaplatil žalobci i zákonného úroky z prodlení, a to podle § 1968 a § 1970 o.z. tak, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

20. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 cit. ust. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

21. Podle § 1987 odst. 1 o.z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 cit. ust. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

22. K jednostrannému započtení lze přistoupit jen při střetu splatných pohledávek, je-li plnění stejného druhu a k zániku započítávaných pohledávek dochází zpětně k okamžiku, kdy se pohledávky staly započitatelnými. Jednostranně nelze započíst pohledávky nejisté nebo neurčité, neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoliv vyvolání nejasností a následných sporů. Podle § 1987 o.z. musí jít o pohledávky, které lze uplatnit před soudem a nejsou nejisté nebo neurčité. Další podmínkou je vzájemnost pohledávek, přičemž pohledávky jsou vzájemné, pokud věřitel jedné pohledávky je zároveň dlužníkem druhé pohledávky a naopak. Započtením zanikají vzájemné pohledávky v rozsahu, v němž se kryjí a účinek závazku nastává okamžikem, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení. Úkon, resp. jednání, započtení, kterým dlužník započítává proti pohledávce věřitele více pohledávek převyšujících ve svém součtu pohledávku věřitele, aniž by z něj bylo patrno, která část započítávaných pohledávek zanikla a která nikoli, je neplatným pro neurčitost. K započtení nejsou způsobilé pohledávky neurčité, ale ani pohledávky nejisté.

23. Podání žalovaného, kdy vůči žalobci uplatňuje svoji pohledávku k započtení, bylo možno posoudit jako obranu proti návrhu, a to vzhledem k tomu, že žalovaný odkazuje na svůj úkon (jednání) započtení ze dne 24. 8. 2020. To, že pohledávka tvrzená žalovaným, není judikátní, popř. nevzchází z dvoustranného právního úkonu účastníků a je tudíž sporná, znamená, že je nejistá. Protože pohledávka uplatněná žalovaným k započtení je nejistá, není způsobilá k započtení, a soud proto k této námitce nemohl přihlédnout.

24. V daném případě žalovaný tvrdil, že započetl vůči žalobci pohledávky vyplývající z jiného právního vztahu, než který byl uplatněn žalobou. Pohledávku specifikoval jako úhradu sjednaných provizí z jiných smluvních vztahů sjednaných údajně mezi účastníky řízení. Nejprve žalovaný tvrdil, že výše jeho pohledávky za žalovaným je 695 444 Kč, později uváděl výši nároku v částce 591 535 Kč. Následně žalovaný uvedl, že se má jednat o pohledávky [právnická osoba], a.s., z nichž jedna měla být postoupena v roce 2019 a druhá až v roce 2021 v průběhu tohoto soudního řízení. Žalovaný ke svému tvrzení předložil pouze oznámení o postoupení pohledávek, samotné smlouvy o postoupení pohledávek předloženy nebyly.

25. Je třeba uvést, že nejasnosti ohledně výše splatnosti předmětu plnění či dokonce existence samotné pohledávky by měly být odstraněny především dohodou stran, nikoliv jen započítacím úkonem jedné ze stran. Lze totiž spatřovat za přiměřený požadavek, aby druhá strana byla chráněna před tím, aby na její úkor byly započítávány pohledávky s neurčitými či nejistými parametry. V daném případě nejsou definovány parametry pohledávky použité k započtení způsobem, který v případě spornosti uvedené pohledávky umožňuje vypořádat se soudu se vznesenou námitkou žalobce o tom, že úkonem započtení má být započítána neexistující pohledávka. Soud nezpochybňuje možnost účastníka řízení postupu dle § 98 o.s.ř., tedy bránit se proti žalobnímu návrhu tvrzením uplatňujícím svoji pohledávku k započtení, v daném případě do částky nižší, než je žalobní požadavek. [příjmení] však došlo k zániku požadované pohledávky, musí být splněny hmotně právní podmínky pro započtení takové pohledávky a ty v daném případě nejsou splněny, jak vyplývá z ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. Žalovaný se tedy podle § 98 o.s.ř. bránil v soudním řízení, avšak s námitkou, že došlo k započtení a tím k zániku požadované pohledávky, tato námitka však nebyla věcně úspěšná pro absenci hmotně právních podmínek takového započtení. Jednostranné započtení ze strany žalovaného, proto soud nepovažuje za způsobilé vyvolat zánik nároku žalobce na zaplacení částky 596 426 Kč.

26. Žalovaný v průběhu řízení ohledně právního důvodu vzniku své pohledávky i její výše měnil tvrzení, a proto soud dospěl k závěru, že žalovaným tvrzená pohledávky za žalobcem je podle § 1987 odst. 2 o.z. nezpůsobilá k započtení pro svoji neurčitost a nejistotu. Žalovaným vznesená námitka započtení by s ohledem na obtížnost zjišťování její existence a výše zcela nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, tedy ochrana věřitele by nemohla být účinná nepřiměřeným zdržováním složitým dokazováním protipohledávky žalovaného, a proto soud konstatoval nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro neurčitost a pro nejistotu.

27. Úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna právního zastoupení za deset úkonů po 10 700 Kč podle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 11 odst. 2 písm. h) a § 11 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (převzetí věci, předžalobní výzva [číslo], žalobní návrh, mimosoudní jednání dne 25. 2. 2021, písemné vyjádření žalobce ze dne 3. 9. 2020, 7. 4. 2021, 6. 5. 2021 a účast při jednání dne 1. 2. 2021, 23. 3. 2021, 10. 5. 2021 a 17. 5. 2021 [číslo]), 10 x paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl č. 177/1996 Sb. v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 110 300 Kč bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. K částce 133 463 Kč bylo nutno ještě připočíst částku 29 822 Kč, kterou žalobce zaplatil za soudní poplatek (§ 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění). Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 163 285 Kč.