106 C 20/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci žalobkyně: ; země - stát. instituce , IČO sídlem adresa žalobkyně adresa pro doručování stát. instituce , anonymizováno a anonymizována čtyři slova ulice a číslo , PSČ obec a číslo proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 68 100 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 68 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 113 100 Kč od 5. 10. 2018 do 23. 11. 2018 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 68 100 Kč od 24. 11. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 044,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích soudní poplatek z návrhu na zahájení soudního řízení ve výši 3 405 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně podala proti žalované návrh, kterým se domáhala zaplacení částky 68 100 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřely dne 13. 3. 2018 v režimu občanského zákoníku a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, na plnění veřejné zakázky malého rozsahu smlouvu o dílo [číslo] 2018 [číslo], jejímž předmětem bylo zabezpečení řádného stavebně-technického stavu objektu ESO přístřešku [číslo] ve vojenském areálu [obec] [ulice] kasárna. Žalovaná se zavázala provést pro žalobkyni opravu ESO přístřešku [číslo] v areálu PS [číslo] [obec] [ulice] kasárna dle podrobné specifikace díla obsažené v příloze [číslo] s tím, že dílo bude provedeno žalovanou dle jí zpracovaného a žalobkyní posléze odsouhlaseného časového harmonogramu prací. Cena za dílo byla sjednána ve výši 682 348,18 Kč bez DPH, smluvní strany sjednaly termín předání a převzetí pracoviště a zahájení stavebních prací dne 14. 5. 2018 a termín dokončení stavebních prací a předání a převzetí díla nejpozději do 11. 7. 2018. Současně se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení žalované s prováděním prací uhradí žalovaná žalobkyni smluvní pokutu ve výši 3 900 Kč, a to za každý jednotlivý případ. Dále se dohodly, že v případě nedodržení termínu pro dokončení a předání díla žalovanou uhradí žalovaná žalobkyni smluvní pokutu ve výši 3 900 Kč, a to za každý i započatý den prodlení, když splatnost smluvních pokut byla sjednána ve lhůtě 30ti dnů ode dne vyúčtování smluvní pokuty. Smlouva o dílo nabyla účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv podle zák. č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinností některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registraci smluv, když v registru smluv byla tato uveřejněna dne 19. 3. 2018. Žalobkyně uvedla, že žalovaná neprováděla předmětné dílo v termínech dle časového harmonogramu. Práce s názvem„ 03. konstrukce klempířské“ měly být dokončeny do 11. 7. 2018, zápis ve stavebním deníku ze dne 7. 8. 2018 však svědčí o tom, že žalovaná byla s těmito pracemi v prodlení. Žalobkyni tak vznikl vůči žalované nárok na smluvní pokutu ve výši 3 900 Kč za tento jednotlivý případ. Žalobkyně uvedla, že žalovaná nedodržela ani konečný termín pro dokončení a předání díla a dílo provedla a žalobkyni předala až dne 8. 8. 2018, jak vyplývá z předávacího protokolu z téhož dne podepsaného oběma smluvními stranami. Žalovaná tak byla v prodlení s dokončením díla od 12. 7. 2018 do 8. 8. 2018, tj. 28 dní, a žalobkyni tak v souladu s uzavřenou smlouvou vznikl vůči žalované nárok a zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 900 Kč za každý i započatý den prodlení, tj. nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 109 200 Kč. Cenu díla ve výši 682 348,18 Kč vyúčtovala žalovaná žalobkyni daňovým dokladem ze dne 8. 8. 2018 a žalobkyně žalované cenu díla v plné výši dne 3. 9. 2018 uhradila. Dne 23. 8. 2018 vystavila žalobkyně žalované penalizační fakturu na částku v celkové výši 113 100 Kč, kterou vyúčtovala smluvní pokuty za prodlení žalované s prováděním prací dle časového harmonogramu ve výši 3 900 Kč a za prodlení žalované v souvislosti s nedodržením termínu pro dokončení a předání díla ve výši 109 200 Kč. Splatnost penalizační faktury nastala dne 4. 10. 2018. Přípisem ze dne 20. 11. 2018 žalovaná žalobkyni sdělila, že nesouhlasí s uplatněnou výší smluvních pokut, avšak současně uznala své částečné pochybení a žalobkyni sdělila, že uhradí částku 45 000 Kč, což dne 23. 11. 2018 učinila. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuvedla, na kterou ze smluvních pokut je platba určena, započetla ji žalobkyně na smluvní pokutu dle čl. 11 smlouvy o dílo ve výši 3 900 Kč a ve zbývající částce 41 100 Kč na částečnou úhradu smluvní pokuty dle článku [číslo] smlouvy o dílo. Žalobkyně uvedla, že žalovaná tak dosud neuhradila část smluvní pokuty dle článku [číslo] smlouvy o dílo ve výši 68 100 Kč a úhradu této částky neprovedla ani poté, že byla žalobkyní opakované vyzývána, mimo jiné i přípisem ze dne 30. 10. 2018, ve kterém žalobkyně žalovanou upozornila, že v případě neuhrazení smluvních pokut bude pohledávka předána k vymáhání soudní cestou, což žalobkyně považuje za předžalobní výzvu.

2. V doplňujícím podání žalobkyně uvedla, že důvodem nedodržení sjednaného termínu provedení díla bylo především prodlení žalované s dokončením montáže střešní krytiny. Podle zápisu ve stavebním deníku byl žalovanou dovezen a namontován zbytek trapézových plechů tvořících střešní krytinu a proveden odvoz staré krytiny až dne 7. 8. 2018. Při kontrole provádění prací ve dnech 11., 13., 16. a 18. 7. 2018 navíc žalobkyně zjistila, že na pracovišti nebyl přítomen žádný pracovník žalované a v rozporu s článkem 5.9 smlouvy o dílo nebyl k dispozici ani stavební deník. [jméno] žalovaná pak žalobkyni sdělila, že se potýká s nedostatkem pracovníků na výměnu krytiny, jakož i s technickými poruchami svých zařízení. Důvody prodlení žalované s provedením díla tak byly pouze a jen na její straně. Žalobkyně poukázala na to, že dílo převzala ihned následující den po dokončení montáže střešní krytiny s výhradou drobných vad nebránějících v užívání díla. Podmínkou předání díla bylo sepsání písemného protokolu podepsaného oběma smluvními stranami. Žalobkyně umožnila žalované splnění primárního závazku s drobnými vadami (nutnost opravy nátěru, úklid pracoviště). Chybějící střešní krytina však rozhodně nepředstavuje drobnou estetickou vadu nebránějící užívání díla. Do dokončení montáže střešní krytiny proto nebylo dílo způsobilé sloužit svému účelu. Se skutečností, že dílo má být prováděno ve vojenském zařízení ve vymezené pracovní době, byla žalovaná seznámena a tyto skutečnosti jsou uvedeny ve smlouvě o dílo i v zápise o předání a převzetí pracoviště ze dne 14. 5. 2018. Ve stavebním deníku není ze strany žalované uvedeno, že by dílo nemohla provádět z důvodu neumožnění přístupu ze strany žalobkyně. Žalobkyně poukázala na to, že je autonomním projevem vůle každé osoby, zda se bude ucházet o zadání veřejné zakázky či nikoliv, zda určitou smlouvu uzavře či nikoliv, přičemž obsah smlouvy na realizaci konkrétní veřejné zakázky je pro všechny účastníky stejný a je účastníkům zadávacího řízení znám. Žalovaná jako podnikatel, tj. profesionál, sama nese odpovědnost za závazky, které na sebe uzavřením smlouvy zcela vědomě převzala. Před účastí v zadávacím řízení měla žalovaná náležitě vyhodnotit své odborné schopnosti, časové a personální možnosti či eventuální rizika s daným předmětem plnění související. K účasti v zadávacím řízení a k uzavření smlouvy o dílo nebyla žalovaná ze strany žalobkyně nikterak nucena. K námitce žalované ohledně nepřiměřenosti sjednané pokuty žalovaná poukázala na to, že je třeba brát v úvahu okolnosti, které tu byly v době jejího sjednávání, a nelze ji posuzovat z hlediska skutečností, které nastaly až následně. Nepřiměřenost smluvní pokuty sjednané formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku nelze hodnotit z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhotrvajícího prodlení dlužníka. Stejně tak ujednání o smluvní pokutě lze posuzovat za neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za nichž byla smluvní pokuta sjednána. Takové okolnosti v daném případě dány nejsou. Smluvní pokuta ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky je pak judikaturou posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy. Za určitých okolností neshledal Nejvyšší soud ČR nepřiměřenou smluvní pokutu ani ve výši 1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně má za to, že v době uzavření smlouvy o dílo, zde nebyly žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že ujednání o smluvní pokutě byla sjednána v rozporu s dobrými mravy, resp. že by při celkové ceny díla ve výši 825 641,30 Kč včetně DPH byla sjednaná smluvní pokuta nepřiměřená.

3. K námitkám žalované žalobkyně uvedla, že předmětná smlouva o dílo byla uzavřena v elektronické podobě přes elektronické tržiště [anonymizováno] dne 13. 3. 2018, když k ní tohoto dne obě smluvní strany připojily své elektronické podpisy, a to jednatel žalované [příjmení] [příjmení] a zástupce vedoucí oddělení provozu [obec] Ing. [jméno] [příjmení]. Oprávnění [jméno] [příjmení] jednat jménem žalované vyplývá z údajů zapsaných v obchodním rejstříku. Ing. [jméno] [příjmení] podepsal smlouvu o dílo jakožto zástupce vedoucí oddělení provozu [obec] odboru provozu nemovité infrastruktury Agentury hospodaření s nemovitým majetkem a jeho oprávnění vyplývá z ustanovení § 7 odst. 2 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích ve spojení s Rozkazem MO účinném od 1. 1. 2018 a dále z dohody o změně sjednaných pracovních podmínek ze dne 31. 10. 2013, z níž vyplývá, že Ing. [jméno] [příjmení] je od 1. 1. 2014 zástupcem vedoucí oddělení provozu [obec] odboru provozu nemovité infrastruktury Agentury hospodaření s nemovitým majetkem. Z popisu pracovní činnosti jmenovaného pak plyne, že zastupuje vedoucí oddělení, plní úkoly v rámci přípravy, zadávání a kontroly veřejných zakázek a odpovídá za přípravu zadávání a kontrolu veřejných zakázek ve své působnosti. Žalobkyně uvedla, že žalovaná se do výběrového řízení přihlásila ve stanovené lhůtě jako 8. v pořadí a splnila veškeré požadavky stanovené zadavatelem. Její nabídka byla hodnocena jako nejvýhodnější, a proto žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo právě s žalovanou. Po uzavření realizační smlouvy se právní vztah mezi zadavatelem a dodavatelem nadále řídí zásadně uzavřenou smlouvou a občanským zákoníkem (zákon o zadávání veřejných zakázek se uplatní pouze, pokud nastane situace tímto zákonem předvídaná, např. potřeba zadání víceprací atd.). K námitce žalované, že každý plech bylo nutno upravovat a přizpůsobovat a tyto klempířské úpravy plechů údajně způsobily prodlení cca 3 týdny, žalobkyně uvedla, že žalovaná měla možnost si místo plnění díla prohlédnout ještě před podáním své nabídky. Uvedla dále, že způsob výměny střešního pláště nebyl žalobkyní stanoven a pokud žalovaná zvolila nevhodný způsob provádění výměny střešní krytiny, nemůže být toto pochybení přičítáno k tíži žalobkyně. Ze zápisů ve stavebním deníku vyplývá, že žalovaná ve skutečnosti prováděla montáž trapézových plechů (tj. střešní krytiny) pouze 9 pracovních dnů v období od 25. 7. do 8. 8. 2018, nikoliv 3 týdny jak se snaží tvrdit. Ze zápisů ve stavebním deníku k realizaci díla dle smlouvy o dílo nevyplývá, že by určení typu šroubů způsobilo žalované jakékoliv problémy při provádění díla. Zjištěné vady nátěru neměly jakýkoliv vliv na délku prodlení žalované ani uplatněnou smluvní pokutu. Odvolávání se žalované na ustanovení § 433 o.z., zvlášť za situace, kdy žalovaná v daném smluvním vztahu vystupuje v souvislosti a v rámci vlastního podnikání, je zcela neadekvátní.

4. Žalovaná s návrhem na zaplacení žalované částky nesouhlasila a uvedla, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává. Poukázala na to, že mezi hlavní důvod odmítavého postoje žalované k uplatněnému nároku patří jeho nepřiměřenost a nedůvodnost. Všechny práce byly prováděny za provozu zařízení, některé práce byly prováděny v místech, ke kterým neměla žalovaná přístup a trvalo delší dobu, než jí byl přístup umožněn. Žalovaná uvedla, že práce byly dokončeny v řádném termínu, ale v předávacím řízení byly neustále opakovány vady, které se po několikáté opravě nepodařilo převzít. Vady byly v drtivé většině drobnosti, které nebránily užívání. Žalovaná poukázala na absolutní nevyváženost smluvních ujednání ve prospěch žalobkyně, kdy uzavřená smlouva obsahovala pouze smluvní pokuty jako důsledek porušení povinností ze strany zhotovitele a neobsahovala žádnou smluvní sankci pro případ, kdy smluvní ujednání poruší objednatel. Žalovaná neměla jinou možnost, než smlouvu v pevně daném znění přijmout a účastnit se veřejné zakázky anebo nepřijmout. Žalovaná považuje stanovenou sazbu smluvní pokuty či samotnou výši smluvní pokuty za nepřiměřenou. Navrhuje snížení – moderaci smluvní pokuty, a to s ohledem na skutečnost, že je smluvním partnerem žalobkyně na více zakázkách. Žalovaná uvedla, že žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky byla platně a v souladu s právními předpisy uzavřena smlouva o dílo, ze které žalobkyně dovozuje nárok na zaplacení nárokované smluvní pokuty. Žalobkyně ani neprokázala, že by splnila veškeré podmínky stanovené zákonem o zadávání veřejných zakázek, neboť předmětná smlouva o dílo byla uzavřena v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek. Žalovaná se dovolává moderace výše smluvní pokuty, když tu vedle jiných skutečností shledává v přímém rozporu s dobrými mravy, resp. v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, resp. zásadou poctivosti a s dobrými mravy. Poukázala na to, že prodlení vzniklo na základě skutečností, kdy hliníkový plech, který byl požadován investorem je sice nejblíže k původnímu plechu, ale není totožný a při realizaci bylo zjištěno, že plech nesedí na podpůrnou konstrukci a každý plech je nutno upravovat a přizpůsobovat odřezáním a novým falcováním. Každá řada musela být uzpůsobena tak, aby každý plech byl místěn na podpory, tudíž se spoj mezi plechy musel pracně upravovat. Uvedené pak způsobilo několika týdenní prodlení. Další zdržení a přerušení prací byla dodávka šroubů. Žalovaná uvedla, že ještě před podáním žaloby uhradila část penalizační faktury ve výši 45 000 Kč za některá svá pochybení. Tuto částku považuje žalovaná za plně dostačující nárokovanou smluvní pokutu. Současně uvedla, že se dovolává ochrany i vzhledem k ustanovení § 433 o.z.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

6. Smlouvou o dílo [číslo] 2018 [číslo] ze dne 13. 3. 2018 měl soud prokázáno, že žalobkyně jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřely podle § 2586 a násl. o.z. na plnění veřejné zakázky malého rozsahu smlouvu o dílo. Podle článku 2.1 je předmětem smlouvy závazek zhotovitele provést pro objednatele dílo s názvem„ PS [číslo] [obec] [ulice] kasárna oprava ESO přístřešku [číslo]“. Podle článku 2.2 je podrobná specifikace díla obsažena v zadání výběrového řízení v příloze [číslo] – upřesnění podmínek realizace veřejné zakázky. V článku 3.1 si smluvní strany dohodly celkovou výši nejvýše přípustné ceny za dílo v částce 682 348,18 Kč bez DPH s tím, že celková cena za dílo vč. DPH činí částku 825 641,30 Kč. V článku 4.1 byl dohodnut termín předání a převzetí pracoviště a zahájení stavebních prací na den 14. 5. 2018 a v článku 4.2 byl dohodnut termín pro dokončení stavebních prací a pro předání a převzetí díla, a to nejpozději do 11. 7. 2018. Podle článku 4.3 je pracovní doba: pondělí-čtvrtek od 7:00 do 16:00 hodin, pátek od 7:00 do 13:00 hodin, soboty, neděle a státní svátky pouze po předchozí dohodě s uživatelem 3 pracovní dny předem. Podle článku 5.9 je při provádění díla zhotovitel povinen vést stavební deník, když zápisy v něm se nepovažují za změnu smlouvy, ale slouží jako podklad pro vypracování doplňků a změn smlouvy. Během pracovní doby musí být stavební deník na pracovišti trvale přístupný oprávněným osobám. V článku [číslo] se smluvní strany dohodly na tom, že v případě, že zhotovitel bude v prodlení s prováděním prací dle časového harmonogramu, uhradí objednateli smluvní pokutu ve výši 3 900 Kč, a to za každý jednotlivý případ. Podle článku [číslo] v případě, že zhotovitel nedodrží termín pro dokončení a předání díla sjednaný v této smlouvě, uhradí objednateli smluvní pokutu ve výši 3 900 Kč, a to za každý i započatý den prodlení. Podle článku [číslo] uhradí smluvní pokuty povinná strana straně oprávněné na základě vyúčtování vystaveného oprávněnou osobu. Splatnost si smluvní strany sjednaly do 30ti dnů po jejích doručení povinné straně s tím, že právo uplatňovat a vymáhat smluvní pokuty vzniká prvním dnem následujícím po marném uplynutí lhůty. Smlouva o dílo byla dne 13. 3. 2018 podepsána za žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] a za žalovanou [jméno] [příjmení], když v obou případech se jednalo o elektronické podpisy s uvedením času připojení elektronického podpisu k listině. Podle článku [číslo] byla smlouva vyhotovena pouze v elektronické podobě a její nedílnou součástí je příloha [číslo] (upřesnění podmínek realizace zakázky), příloha [číslo] (cenová nabídka – krycí list rozpočtu, kalkulace rozpočtu a rozpočet) a příloha [číslo] (podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a životního prostředí na staveništi – pracovišti. Jako příloha [číslo] je pak žalovanou označen harmonogram stavby PS [číslo] [obec] [ulice] kasárna, oprava ESO přístřešku [číslo] s tím, že začátek činnosti je 14. 5. 2018 a konečný termín předání stavby 11. 7. 2018, když práce„ 03 – konstrukce klempířské“ budou prováděny v době od 4. 6. do 11. 7. 2018.

7. Uzavření výše uvedené smlouvy o dílo předcházela výzva k podání nabídky vč. zadávací dokumentace ze dne 13. 2. 2018, ID zakázky: [spisová značka], s názvem zakázky PS [číslo] [obec] [ulice] kasárna – oprava ESO přístřešku [číslo] dobou plnění 14. 5. 2018 – 11. 7. 2018. Z protokolu o výběru dodavatele ze dne 7. 3. 2018 vztahující se k ID zakázce: [spisová značka] soud zjistil, že ve lhůtě bylo podáno celkem 8 nabídek, které splnily veškeré požadavky stanovené zadavatelem, když nabídka žalované společnosti měla pořadové [číslo]. Protokol obsahuje seznam hodnocených nabídek a konečný výsledek hodnocení nabídek, s tím, že jako ekonomicky nejvýhodnější k provedení zakázky vybrala žalobkyně žalující společnost.

8. Podle článku 2 písm. d) Rozkazu MO ze dne 1. 12. 2017 [číslo jednací] [anonymizováno], který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2018, se pro účely tohoto rozkazu rozumí zadávajícím zaměstnanec určený tímto rozkazem nebo pověřený ministrem obrany k plnění úlohy zadavatele podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Dle článku 10 je decentrálním způsobem nabýván majetek v režimu veřejné zakázky malého rozsahu. Podle článku 13 odst. 1 písm. b) je při nabývání majetku decentrálním způsobem zadávajícím zaměstnanec zařazení na systematizovaném místě vedoucího regionálního oddělení provozu odboru provozu nemovité infrastruktury Agentury hospodaření s nemovitým majetkem při zadávání veřejných zakázek na dodávky a služby k zajištění provozu nemovité infrastruktury a při zadávání veřejných zakázek na stavební práce v daném regionu a dle písmene m) zástupce zaměstnanců uvedených v písmenech a) – l) v době jejich zastupování. Dle článku 14 písm. l) je zadávající povinen uzavřít smlouvu s dodavatelem, jsou-li naplněny předpoklady pro její uzavření stanovené právními, popř. vnitřními předpisy. Podle dohody o změně sjednaných pracovních podmínek ze dne 31. 10. 2013 Ev. [číslo] se Ing. [jméno] [příjmení] zařazuje do funkce zástupce vedoucího oddělení provozu a FM – vedoucí skupiny provozu – povolání koordinační, projektový a programový pracovník. Dle popisu pracovní činnosti Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 31. 10. 2013 jmenovaný mimo jiné zastupuje vedoucího oddělení a plní funkci příkazce operace v rozsahu práv a povinností stanovených [jméno] centrálních a necentrálních běžných výdajů v souvislosti s § 26 odst. 1 písm. a) zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.

9. Výpisem z obchodního rejstříku žalované společnosti soud zjistil, že předmětem podnikání žalované je mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování a statutárním orgánem je od 22. 10. 2013 [obec] Pelikán, když jmenovaný jako jednatel zastupuje společnost samostatně ve všech záležitostech.

10. Ze zápisu o předání a převzetí pracoviště sepsaného dne 14. 5. 2018 v [obec] soud zjistil, že uvedeného dne za přítomnosti zástupce objednatele, zhotovitele i uživatele došlo k provedení prohlídky pracoviště a přítomní konzultovali veškeré otázky týkající se provádění stavby – zejm. termínu zahájení a dokončení akce, harmonogramu provádění prací a organizace na stavbě s tím, že termín zahájení plnění byl stanoven na 14. 5. 2018 a dokončení na den 11. 7. 2018. Práce budou prováděny ve střeženém vojenském areálu a zhotovitel předložil seznam zaměstnanců a vozidel. Pracovní doba je od pondělí do neděle v době od 7:00 do 19:00 hodin.

11. Dne 21. 7. 2018 zaslala žalovaná společnost žalobkyni email, ve kterém mimo jiné uvádí, že„ …už měsíc dozadu se potýkáme s nedostatkem pracovníků na výměnu krytiny, noví pracovníci na krytinu nastoupili 17. 7., bohužel 18. 7. byla ráno zjištěna závada na plošině…“.

12. Ve stavebním deníku, který vedla žalovaná na stavbě PS [číslo] – [obec] [ulice] kasárna – oprava ESO přístřešku [číslo] je ve dnech 25. 7. 2018 na listu [číslo] uvedeno provádění prací – výměna šroubů, montáž trapézových plechů, na listu [číslo] ve dnech 26. 7. – 2. 8. 2018 výměna šroubů a montáž trapézových plechů (krytiny) a na listu [číslo] dne 3. 8. 2018 dokončení montáže trapézového plechu, 7. 8. 2018 odvoz staré krytiny.

13. Z předávacího protokolu ze dne 8. 8. 2018 soud zjistil, že uvedeného dne došlo k předání a převzetí díla na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 13. 3. 2018, když po provedené prohlídce bylo konstatováno, že objednatel dílo přebírá s výhradou ojedinělých drobných vad nebránících užívání (jedná se o opravu nátěrů, ocelových vzpěr a úklid pracoviště), které budou odstraněny do 22. 8. 2018. Současně bylo konstatováno nedodržení termínu zhotovitelem. Výše uvedeného dne smluvní strany za přítomnosti zástupce uživatele prohlásily, že stavební dílo zhotovitel předává a objednatel v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo přebírá.

14. Fakturou [číslo] ze dne 8. 8. 2018 vyúčtovala žalovaná společnost žalobkyni částku 682 348,18 Kč, a to za provedení stavebních prací ze smlouvy o dílo [číslo] 2018 a soupisu provedených prací, dílo s názvem PS [číslo] [obec] [ulice] kasárna, oprava ESO přístřešku [číslo] s tím, že faktura je v režimu přenesené daňové povinnosti a daň odvede zákazník. Z bankovního výpisu žalobkyně ze dne 27. 2. 2019 soud zjistil, že dne 3. 9. 2018 poukázala žalobkyně na účet žalované výše uvedenou vyfakturovanou částku.

15. Fakturou [číslo] ze dne 23. 8. 2018, splatnou dne 22. 9. 2018, vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu a základě smlouvy o dílo [číslo] 2018 [číslo] ze dne 13. 3. 2018 a to dle článku [číslo] – prodlení s prováděním prací dle časového harmonogramu ve výši 3 900 Kč za každý jednotlivý případ ve výši 3 900 Kč a dále dle článku [číslo] – prodlení za nedodržení termínu dokončení a předání díla, smluvní pokuta ve výši 3 900 Kč za každý i započatý den prodlení, a to za prodlení 28 dní do 12. 7. do 8. 8. 2018 ve výši 109 200 Kč, s tím, že celkem byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 113 100 Kč. Z bankovního výpisu žalobkyně ze dne 26. 11. 2018 soud zjistil, že dne 23. 11. 2018 byla na účet žalobkyně poukázána částka 45 000 Kč.

16. Dopisem ze dne 30. 10. 2018 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 113 100 Kč představující smluvní pokutu s tím, nechť je tato II. upomínka považována za pokus o smír, s tím, že pokud žalobkyně neobdrží platbu či písemné uznání dluhu, bude podán návrh na vymáhání dlužné částky soudní cestou.

17. Dopisem ze dne 20. 11. 2018 odmítla žalovaná fakturu [číslo] ze dne 23. 8. 2018 s odůvodněním, že nesouhlasí s vyúčtováním smluvní pokuty ve výši 113 100 Kč a mj. uvedla, že penalizace je nepřiměřená, a žalovaná proto žádá o moderaci (snížení) penalizační faktury s tím, že vzhledem k dobrým vztahům a k přihlédnutí ke skutečnosti kapacity pracovníků žalované částečně uznává pochybení žalované společnosti a uhradí část faktury ve výši 45 000 Kč.

18. Soud neprovedl důkaz výslechem jednatele žalované společnosti, výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] a dále důkaz místním šetřením a znaleckým posudkem znalce z oboru stavebnictví, a to k důvodům prodlení předání díla, neboť uvedené zjištění bylo možno učinit z jiných v řízení provedených důkazů. Žalovaná byla při jednání soudu poučena ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř., když vzhledem k absenci skutkových tvrzení ze strany žalované nebylo možno provádět důkazy k obraně žalované uplatněné v jejích neúplných skutkových tvrzeních.

19. Podle § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

20. Podle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

21. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Podle § 2051 věta prvá o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

23. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

24. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 68 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení je důvodný. Listinnými důkazy provedenými v řízení měl soud prokázáno, že dne 13. 3. 2018 byla prostřednictvím elektronického tržiště [anonymizováno] mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o dílo. Protože žalovaná, která se přihlásila do výběrového řízení, splnila všechny požadavky stanovené zadavatelem, a protože nabídka žalované byla vyhodnocena jako nejvýhodnější, uzavřela žalobkyně smlouvu o dílo právě s žalovanou. Za smluvní strany smlouvu uzavřely a podepsaly osoby oprávněné k tomuto jednání, tak, jak vyplynulo z důkazů, které označila a předložila žalující strana. Těmito důkazy, tak jak jsou uvedeny v odůvodnění tohoto rozhodnutí shora, bylo zcela jednoznačně prokázáno uzavření smlouvy o dílo ze dne 13. 3. 2018 ve znění žalobkyní tvrzeném a prokázaném. Smlouvu o dílo podepsal dne 13. 3. 2018 nejprve v 7:36 hodin jednatel žalované a teprve poté v 8:25 hodin zástupce žalobkyně. S námitkou, že nedošlo k řádnému uzavření smlouvy o dílo, přichází žalovaná až poté, co je nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatněn u soudu, když před podáním žaloby žalovaná na smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě o dílo částečně plnila. Současnou argumentaci žalované proto považuje soud nejen za nedůvodnou, ale i za pouze účelovou.

26. V řízení bylo současně prokázáno, že ačkoliv bylo dohodnuto dokončení a předání díla v termínu do 11. 7. 2018, bylo dílo dle uzavřené smlouvy provedeno, tedy dokončeno a žalobkyni předáno až dne 8. 8. 2018. V důsledku toho vyúčtovala žalobkyně žalované ve smyslu smluvních ujednání smluvní pokutu, když v době podání žalobního návrhu zůstala neuhrazena část ve výši 68 100 Kč představující smluvní pokutu za nedodržení termínu pro dokončení a předání díla v termínu sjednaném ve smlouvě o dílo. Důvody prodlení žalované byly prokázány korespondencí samotné žalované společnosti a vyplývají i ze zápisu ve stavebním deníku. Podle harmonogramu stavby zpracovaného žalovanou měly být„ konstrukce klempířské“ prováděny v období od 4. 6. 2018 do 11. 7. 2018. Z dopisu jednatele žalované ze dne 21. 7. 2018, tedy z doby, kdy již dílo mělo být jako dokončené žalobkyni předáno, lze uzavřít, že nejméně od poloviny měsíce června 2018 se žalovaná potýkala s nedostatkem zaměstnanců na výměnu krytiny. Uvedené zjištění však nelze dávat k tíži žalobkyně, neboť subjektem, který podniká v předmětu činnosti spočívající v provádění staveb, jejich změn a odstraňování je žalovaná společnost. Práce související s montáží (výměnou) střešní krytiny byly dle stavebního deníku zahájeny až 25. 7. 2018, což koresponduje s obsahem výše označeného emailu jednatele žalované, jež adresoval žalobkyni, ale i s údaji uvedenými ve stavebním deníku. Z uvedeného zjištění bylo proto možno učinit závěr, že prodlení žalované s provedením prací dle časového harmonogramu i její nedodržení termínu pro dokončení a předání díla nevzniklo v důsledku prodlení žalobkyně, ale naopak pouze v důsledku (ne) činnosti samotné žalované. Z těchto důvodů proto považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 68 000 Kč (s přihlédnutím k částečnému plnění ze strany žalované před podáním žaloby) za oprávněný.

27. Žalovaná v řízení namítala, že smluvní pokuta, tak jak byla sjednána ve smlouvě o dílo, je nepřiměřeně vysoká a domáhala se její moderace. Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta však nemůže být důvodem neplatnosti ujednání pro porušení dobrých mravů, které žalovaná rovněž namítala. Pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, pak může být takové ujednání absolutně neplatné, ale v takovém případě nepřichází v úvahu moderace. Jestliže tedy žalovaná již částečně plnila, pak z tohoto jednání žalované lze mít za to, že ujednání o smluvní pokutě nepovažuje za neplatné (byť to v řízení tvrdila), ale že smluvní pokutu považuje za nepřiměřeně vysokou. Za situace, kdy v souzené věci byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši odpovídající zhruba 0,5 % z dlužné částky, pak s ohledem na okolnosti projednávané věci má soud za to, že takto sjednaná výše smluvní pokuty, a to i vzhledem k judikatuře Nejvyššího soudu, je přiměřená. Pokud by prodlení žalované bylo skutečně tak, jak žalovaná tvrdila, způsobeno prodlením žalobkyně, pak by se žalovaná do prodlení nedostala a žalobkyni by právo na smluvní pokutu nevzniklo. Tato skutečnost by tudíž důvodem pro moderaci smluvní pokuty nebyla (být nemohla).

28. Soud neshledal výši sjednané smluvní pokuty jako nepřiměřeně vysokou, a proto nepřistoupil k její moderaci. Úvahy o nepřiměřenosti smluvní pokuty se mohou upínat jen k okolnostem, které byly dány v okamžiku sjednání smluvní pokuty. Skutečnost, zda byla smluvní pokuta sjednána v nepřiměřené výši, proto nelze zkoumat z hlediska skutečností, které nastaly až poté, co byla smluvní pokuta v určité výši sjednána. V souzené věci se smluvní pokuta pohybuje kolem 0,5 % z ceny díla a žalobkyně se smluvní pokutou zajistila svůj požadavek na dodržení termínu dokončení díla, jež bylo prováděno za provozu žalobkyně, a žalovaná jako podnikatel si musela být smluvní pokuty za nedodržení provedení díla vědoma. Soud proto nepřistoupil k moderaci smluvní pokuty. Žalovaná je právnickou osobou, a proto soud nemohl přihlédnout k jejím námitkám na nevyváženost smluvních ujednání (smlouva nebyla uzavřena v režimu tzv. spotřebitelských smluv) a rovněž aplikace ustanovení § 433 o.z. nepřichází v úvahu, neboť žalovaná není slabší stranou, ale subjektem, který ve vztahu k žalobkyni nevystupoval mimo souvislost s vlastním podnikáním.

29. Soud na základě výše provedeného dokazování učinil závěr o oprávněnosti návrhu žalobkyně na zaplacení žalované částky, a to vč. požadovaného zákonného úroku z prodlení podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., a proto návrhu žalobkyně v celém rozsahu vyhověl.

30. Ve smyslu ust. § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb. bylo žalované uloženo, aby žalobkyni zaplatila i náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to ve výši 1 200 Kč. V daném případě je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky podle shora citovaného vládního nařízení částku 1 200 Kč.

31. Rozhodnutí soudu o nákladech řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř. a žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 044,70 Kč Náklady řízení jsou tvořeny paušální náhradou hotových výdajů žalobkyně, která nebyla zastoupena advokátem, v částce 300 Kč za každý úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalobkyně v řízení vykonala 10 úkonů podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to předžalobní upomínka, žalobní návrh, písemné vyjádření ze dne 4. 7. 2019, 11. 9. 2019, 28. 8. 2020 a 19. 1. 2021, příprava na jednání a účast na jednání soudu dne 3. 8. 2020 a dále příprava na jednání a účast na jednání soudu dne 8. 2. 2021. Zástupkyně žalobkyně se zúčastnila dvou soudních jednání a k cestám z [obec], tedy ze sídla žalobkyně, k procesnímu soudu a zpět bylo ke každému z jednání automobilem Škoda Superb [registrační značka] ujeto 248 km. Při výpočtu cestovních výdajů bylo uvažováno o průměrné spotřebě 4,9 l nafty na 100 km a ceně pohonných hmot ve výši 31,80 Kč za jeden litr v roce 2020 a ve výši 27,20 Kč za jeden litr v roce 2021. S přihlédnutím k vyhlášce [číslo] Sb. byla rovněž přiznána sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,20 Kč za 1 ujetý km v roce 2020 a podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. byla přiznána sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč za jeden ujetý km v roce 2021. Cestovní výdaje tak představují částku 1 428 Kč a 1 421,70 Kč. Podle § 3 písm. a) vyhl. č. 358/2019 Sb. bylo přiznáno stravné ve výši 95 Kč, a to za jednání dne 3. 8. 2020, a podle § 3 písm. a) vyhl. č. 589/2020 Sb. bylo přiznáno stravné ve výši 100 Kč, a to v souvislosti s jednáním, které se uskutečnilo dne 8. 2. 2021. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 6 044,70 Kč, a soud proto uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v této částce.

32. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení, nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobkyně byla jako navrhovatelka v tomto řízení osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. a byla v řízení úspěšná. Soud proto uložil v řízení neúspěšné žalované povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích soudní poplatek z žalobního návrhu, který činí částku 3 405 Kč a byl vypočten ze základu žalované částky podle položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích.