106 C 32/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; země - stát. instituce , IČO adresa jednající prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa adresa pro doručování: adresa , PSČ obec o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Řízení o zaplacení částky [částka] se zastavuje.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce podal proti žalované návrh, kterým se domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že dne [datum] mu Policie České republiky sdělila podezření z přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zák. Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] bylo trestní stíhání zastaveno, neboť skutek není trestní činem a není důvod k postoupení. Žalobce uvedl, že s ohledem na toto usnesení je zřejmé, že usnesení o zahájení trestní stíhání bylo nezákonné, když tímto nezákonným rozhodnutím vznikla žalobci nemajetková újma ve výši [částka], kterou žalobce požaduje nahradit. Žalobce uvedl, že zahájení trestní stíhání vnímal jako významný zásah do svého soukromého a osobního života, do své cti a dobré pověsti. Vliv trestní stíhání cítil na své osobě po dobu téměř jednoho a půl roku v několika oblastech – psychické problémy, problémy v rodině, deziluze z fungování právního systému, ztráta veřejné prestiže a zkomplikování podnikání, když trestní stíhání bylo vedeno v souvislosti s jeho podnikáním v oblasti provozování taxislužby. Zahájení prošetřování i samotné trestní stíhání bylo mediálně opakovaně prezentováno široké veřejnosti, například v internetovém deníku iDnes dne [datum] a [datum], které čtou denně sta tisíce osob, internetovém deníku [obec] deník dne [datum] a [datum] a v neposlední řadě i na Facebooku v Týdeníku Policie dne [datum] O tom, že trestní stíhání bylo zrušeno, se však veřejnost žádným způsobem nedozvěděla, nedošlo tak žádným způsobem k veřejnému očištění dobrého jména žalobce a jeho společnosti provozující taxi službu. Žalobce uvedl, že se velmi obtížně psychicky vyrovnával s tím, že je trestně stíhán za jednání, kterého se nedopustil. Dlouhodobě se snažil budovat dobré jméno své [právnická osoba], která provozuje službu [anonymizována dvě slova]. Nepravdivým obviněním, které bylo opakovaně veřejně prezentováno, došlo k významnému záznamu do osobnostních práv žalobce. Vlivem nezákonného rozhodnutí o trestní stíhání žalobce, odmítli jeho obchodní partneři s ním, resp. se [právnická osoba], která provozovala a provozuje taxislužbu, uzavřít smlouvy na financování nákupu nových vozidel taxislužby a tímto došlo k závažnému omezení možnosti rozvoje společnosti a zisku žalobce. Žalobce vlivem trestní stíhání nedostal požadované úvěry na rozšíření podnikání a musel do svého podnikání přibrat společníky, kdy tento krok jej významně finančně poškodil. Žalobce uvedl, že po sdělení obvinění se jeho psychický stav zhoršil. [příjmení] se v noci a nemohl usnut, výrazným způsobem byla narušena jeho schopnost koncentrace, měl obavu o finanční existenci své osoby a své rodiny a v důsledku trestní stíhání, nejistoty a tlaku, který byl vyvíjen, se žalobci téměř rozpadl jeho rodinný život. Náhradu nemajetkové újmy žalobce uplatnil dne [datum] u žalované, a přestože již uplynula šestiměsíční lhůty, kdy měla žalovaná o nároku žalobce rozhodnout, neobdržel žalobce do data podání žaloby od žalované žádný přípis.

2. Ještě před jednáním ve věci samé vzal žalobce svůj návrh na zaplacení částky [částka] zpět, a to s odůvodněním, že po podání žaloby dne [datum] s odkazem na ukončení vnitřního šetření žalované obdržel žalobce částku ve výši [částka]. Žalobce uvedl, že nadále trvá na projednání žaloby, neboť uhrazená částka se jeví s ohledem na významný zásah do jeho osobnostních práv jako zcela nedostatečná. Soud postupoval podle § 96 o.s.ř. a řízení v této části zastavil.

3. V doplňujícím podání žalobce uvedl, že usnesením o zahájení trestní stíhání bylo zasaženo do jeho práv garantovaných v čl. 10 Listiny základních práv a svobod, zejména do práva na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a práva na soukromí. Žalobce uvedl, že k zahájení trestní stíhání nedal žádný důvod, když nemohlo v žádném případě dojít k záměně dříve registrované ochranné známky [příjmení] [příjmení], neboť žalobce tuto nepoužíval, používal označení [anonymizováno 9 slov], [příjmení] [anonymizováno], kdy tato označení v žádném případě nejsou shodná se slovní ochrannou známkou [příjmení] [příjmení]. Žalobce poukázal na to, že ačkoliv v červnu 2017 předložil znalecký posudek, který jednoznačně konstatoval, že se nemůže jednat o trestní čin, pro který je stíhán, došlo k zastavení trestní stíhání až v okamžiku, kdy byl spis opakovaně předložen státnímu zástupci.

4. Žalovaná s návrhem na zaplacení žalované částky nesouhlasila a navrhla jeho zamítnutí. Ve svém písemném vyjádření k návrhu žalobce uvedla, že má za nesporný průběh a výsledek trestní řízení a je dále nesporné splnění obligatorní podmínky uplatnění nároku u žalované podáním doručeným dne [datum]. V rámci mimosoudního projednání žalobce uplatnil nárok na náhradu majetkové škody, který však není předmětem žaloby. Po podání žaloby žalovaná předběžné projednání nároku ukončila a to tak, že za dostačující formu kompenzace nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestní stíháním shledala konstatování porušení práva, omluvu a přiznání peněžitého zadostiučinění ve výši [částka]. Žalovaná má za to, že konstatování porušení práva, omluva a poskytnutí zadostiučinění v penězích ve výši [částka] je v daném případě dostačující formou kompenzace. Uvedla, že při stanovení formy a výše zadostiučinění je třeba přihlédnout k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo, je třeba zohlednit důvody, pro které k zastavení trestní stíhání nebo zproštění obžaloby došlo a je třeba vycházet z toho, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Pokud se jedná o povahu trestní věci, byl žalobce stíhán pro trestný čin porušení práv k ochranné známce a jiným označením dle § 268 odst. 1 tr. zák., kdy šlo o druh trestné činnosti, který nemá ve společnosti výrazně dehonestující charakter, jako je tomu například u násilné trestné činnosti. Vliv délky trestní řízení na vznik nemajetkové újmy byl dle názoru žalované spíše menší, neboť trestní stíhání žalobce trvalo po dobu cca 1 rok a 10 měsíců, což lze považovat za dobu přiměřenou. V dané věci je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že věc byla do jisté míry právně i skutkově složitá, ve věci byly vypracovány znalecké posudky a ve věci byl dán i zahraniční prvek. Pokud se jedná o konkrétní zásah do sféry žalobce, došlo ze strany žalobce k prokázání újmy okrajově. Stran tvrzené medializace trestní stíhání žalobce žalovaná uvedla, že porušení presunkce neviny ze strany médií nelze přičítat k tíži státu. Je třeba upozornit na skutečnost, že vznik nemajetkové újmy žalobce odvozuje především z poškození dobrého jména [právnická osoba], jejímž je jediným jednatele. V daném případě však byl trestně stíhán žalobce jako fyzická osoba, nedošlo k trestní stíhání právnické osoby, takže nemohlo dojít k ovlivnění podnikatelské činnosti [právnická osoba] Ačkoliv žalobce vystupoval jménem uvedené obchodní společnosti, nenesla vozidla, která byla provozována v [obec] za účelem taxislužby a která jsou zachycena na fotografiích v trestní spise, označení této společnosti.

5. V doplňujícím písemném vyjádření žalovaná uvedla, že porušení práva v neprospěch žalobce konstatovala dopisem ze dne [datum], písemně se mu omluvila a poskytla částku [částka] Trestní stíhání trvalo 22 měsíců a zadostiučinění bylo poskytnuto ve výši [částka] za každý měsíc, a to s přihlédnutím závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Poukázala na to, že žalobce byl stíhán pro trestní čin, který není závažným trestný činem, jako jsou například trestné činy proti životu a zdraví, žalobci jako osobě dosud netrestané nehrozil nepodmíněný trest odnětí svobody, žalobce nebyl stíhán vazebně a trestný čin, pro který byl stíhán, nepodléhá téměř vůbec společenskému odsouzení. Délka trestní řízení byla kromě nutnosti dožádání slovenským orgánům činný v trestní řízení ovlivněna i délkou řízením Úřadu průmyslového vlastnictví při zapsání ochranné známky [anonymizováno] v kroužku. Žalovaná uvedla, že žalobce byl ve [právnická osoba] pouze jednatele (nikdy ne společníkem), společníkem byla nejprve [právnická osoba] a později od roku 2014 [právnická osoba] I pokud by byl žalobce společníkem, definičním znakem právnických osob je mimo jiné majetková samostatnost a společníci jednotlivých obchodních společností nejsou spolumajiteli majetku obchodní společnosti, ten je pro ně majetkem cizím. To platí i přes skutečnost, že se jinak na veřejnosti běžně mluví o tzv.„ vlastnících“ těchto společností. Žalobce tedy nemůže požadovat náhradu škody vzniklé jinému subjektu, a to ani tehdy, je-li tímto subjektem společnost s ručeným omezeným, jejímž by byl jediným společníkem. Žalovaná současně poukázala na to, že žalobce byl souběžně trestán pro jiný trestný čin, a to od roku 2013 za zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zák., za zločin poškození finančních zájmů v EU podle § 260 tr. zák. a pomoc k zločinu dotačního podvodu podle § 212 tr. zák., a to jako člen organizované skupiny a byl nakonec za tyto trestné činy pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu 5ti let a k peněžitému trestu. Žalovaná uvedla, že žalobci trestní stíháním za porušení práv k ochranné známce nemohla objektivně vzniknout žádná větší újma (něž která mu již byla odškodněna), neboť již před sdělením obvinění probíhalo jiné trestní stíhání, které skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem a tento rozsudek představuje zcela jistě horší zásah do renomé úspěšného podnikatele než zastavené trestní stíhání za porušení práv k ochranné známce. Kvůli tomuto pravomocnému odsouzení žalobce dokonce přišel o funkci statutárního ředitele ve [právnická osoba], neboť přestal splňovat podmínku bezúhonnosti. Žalobce byl shledán vinným přísněji kvalifikovaným trestný činem, než pro který bylo jeho trestní stíhání zastaveno. Žalovaná považuje poskytnuté zadostiučinění ve formě omluvy a částky [částka] za přiměřené a má za to, že další nárok by neměl být žalobci přiznán.

6. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

7. Žalobce jako účastník řízení ve své výpovědi uvedl, že v prosinci roku 2016 začal podnikat v předmětu činnosti [anonymizováno]. V období let 2017 a 2018 vykonával podnikatelskou činnost prostřednictvím [právnická osoba] Koncem roku 2018 pak získal podíly v dalších dvou společnostech, které se věnovaly taxislužbě. [právnická osoba] vykonávala činnost taxislužby od prosince roku 2016 zhruba do února či března 2017 pouze v [obec], následně pak tuto činnost vykonávala i v jiných městech, a to v [obec], [obec], [obec], [obec], [obec] a [obec]. V době, kdy v letech 2017 2018 bylo proti žalobci vedeno předmětné trestní stíhání, měl trvalé bydliště na adrese obecního úřadu v obci [obec]. Fakticky ale bydlel na chalupě nacházející se v této obci. Současně dojížděl do [obec] za přítelkyní, která v [obec] bydlela v nájemním bytě. V tomto období žalobce přespával dva dny v týdnu na [obec], dva dny v týdnu byl u přítelkyně a pak s přítelkyní cestovali, jezdili na výlety po České republice, v roce 2017 byl žalobce měsíc v Chorvatsku, po stejnou dobu byl v Chorvatsku i v roce 2018, asi 3 týdny byli s přítelkyní v Thajsku. Koncem roku 2018 nebo v roce 2019 se žalobce s přítelkyní nastěhovali do nemovitosti v [obec]. V mezidobí se žalobce přihlásil k trvalému pobytu do nemovitosti, která dříve patřila jeho rodičům, nyní je tato nemovitost ve vlastnictví [právnická osoba] Žalobce uvedl, že trestní stíhání, které bylo proti němu vedeno, ho velice zasáhlo. Šlo zejména o pranýřování v médiích, kdy v článcích bylo uváděno jeho jméno a v televizi byla zmiňována [právnická osoba] Trestní stíhání se projevilo na psychickém stavu žalobce, ten nespal, měl deprese, byl unavený a nemohl se na nic soustředit. S přítelkyní se hádali, bylo to i na rozchod. Žalobce uvedl, že o ochrannou známku požádala v době jeho nepřítomnosti, kdy byl ve Vietnamu, jeho známá paní [příjmení], ta pak tuto ochrannou známku převedla na [právnická osoba] Trestní stíhání, které bylo proti žalobci vedeno v [obec], bylo pro něho více náročné, než trestní stíhání, které bylo vedeno u soudu v [obec], předmětné trestní stíhání více vnímal, neboť hrozilo, že mu budou zabavena auta a že nebude moci vydělávat.

8. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je partnerkou žalobce a matkou jejich syna. S žalobcem se seznámila v roce 2014, tehdy ji žalobce informoval o tom, že je trestně stíhán a tvrdil, že je nevinný. V témže roce začala svědkyně s žalobcem bydlet a vést společnou domácnost v [obec] na [anonymizována dvě slova]. Do roku 2017 bydleli s žalobcem víceméně spolu, v průběhu let 2017 a 2018 ale svědkyně často jezdila ke své matce do [obec], neboť chování žalobce se změnilo, žalobce nekomunikoval jako dříve, byl náladový a špatně spal. Svědkyně se tehdy žalobce moc neptala na to, kde se zdržuje v době její nepřítomnosti v bytě na [anonymizována dvě slova], pokud se žalobce zeptala, žalobce se zmiňoval o svých přátelích, jejichž jména si již nevybavuje, nebo hovořil o rodičích či bratrovi. V lednu roku 2018 se svědkyně s žalobcem přestěhovali do domu v [obec], kde bydleli nejprve v nájmu, když někdy v květnu 2018 uzavřela svědkyně kupní smlouvu. Ze vztahu svědkyně a žalobce se v září roku 2018 narodil nezletilý syn. Od té doby, co svědkyně začala s žalobcem bydlet v lednu 2018 v [obec], bydlí na této adrese společně.

9. Usnesením policejního komisaře Policie ČR, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality SKPV [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo podle § 160 odst. 1 tr. řádu zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že jako jediný jednatel [právnická osoba] v období nejméně od [datum] do doby současné nejméně na území okresu [obec] a dále v prostředí mezinárodní datové sítě internet bez svolení vlastníka slovní grafické ochranné známky ve znění„ [příjmení] [příjmení]“ zapsané v rejstříku ochranných známek, vedeným Úřadem průmyslového vlastnictví pod číslem přihlášky [číslo] a pod číslem zápisu [číslo], vlastníka [jméno] [příjmení], neoprávněně na vozidlech pardubické taxislužby užívá označení„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizováno]“ a dále na internetových stránkách [anonymizováno] neoprávněně užívá označení„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno] [příjmení]“,„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [příjmení] [anonymizováno]“, přičemž všechna tato neoprávněně užívaná označení jsou snadno zaměnitelná s výše popsanou slovní grafickou ochrannou známkou.

10. Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo podle § 172 odst. 1 písmeno b) trestního řádu trestní stíhání vedené proti žalovanému zastaveno, neboť skutek není trestný činem a není důvod k postoupení věci. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že žalobce jako jednatel [právnická osoba] nejméně od [datum] do [datum] používal na vozidlech taxislužby provozovaných v [obec] označení„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizováno]“ a dále na internetových stránkách [anonymizováno] označení„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno] [příjmení]“,„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [příjmení] [anonymizováno]“. Dle stanoviska pana [jméno] [příjmení] byla tato označení zaměnitelná se slovní grafickou ochrannou známkou ve znění„ [příjmení] [příjmení]“. Znalecký posudek soudního znalce z oboru patenty a vynálezy, který byl opatřen v rámci trestní řízení, toto stanovisko pana [jméno] [příjmení] podpořil. V průběhu trestní řízení však Úřad průmyslového vlastnictví v [obec] zapsal ochrannou známku„ [anonymizováno] v kroužku“. Tato byla zapsána pod č. zápisu [číslo] s datem přihlášky [datum] a s právem přednosti od stejného data. Přihlašovatel a vlastník je [právnická osoba] známka byla zapsána dnem [datum]. Rozhodnutím ze dne [datum] Úřad průmyslového vlastnictví v [obec] zamítl námitky [jméno] [příjmení] proti tomuto zápisu. Tato rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví v [obec] by nebyla možná, pokud by úřad dospěl k závěru, že by mohlo dojít k záměně s již zapsanou ochrannou známkou„ [příjmení] [příjmení]“, jejímž majitelem je pan [jméno] [příjmení].

11. Z internetového deníku www.idnes.cz soud zjistil, že ve dnech [datum] a [datum] došlo k prezentaci sporu o provoz [anonymizováno] taxíků a prezentaci obvinění dalšího majitele pardubických retrotaxíků. Z internetového deníku pardubicky.denik.cz bylo zjištěno, že dne [datum] byl uveřejněn článek s označením [příjmení] v barvách„ Veřejné bezpečnosti“ mají problém s ochrannou známkou a dne [datum] článek s označením [anonymizováno] [příjmení] čelí obvinění za napodobování. Na [anonymizováno] policie.cz byl dne [datum] uveřejněn článek s názvem Další problémy s ochrannou známkou u„ [anonymizováno]“ taxíků v [obec].

12. Listinou ze dne [datum] podal žalobce u žalované žádost u zaplacení náhrady škody způsobené při výkonu státní moci nezákonným rozhodnutím vydaným v trestní řízení. Kromě náhrady majetkové újmy uplatnil žalobce nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka], která vznikla v důsledku nezákonného rozhodnutí o zahájení trestní stíhání. Listinou ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobci své stanovisko k žádosti o poskytnutí odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup. V části týkající se nemajetkové újmy Ministerstvo spravedlnosti ČR konstatovalo porušení práva v neprospěch žadatele a tímto se za nezákonné trestní stíhání, které bylo zahájeno Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Pardubického kraje pod [číslo jednací], panu [celé jméno žalobce] omlouvá. Současně s přihlédnutím k závažnosti zásahu do osobnostních práv žadatele má za to, že tato forma zadostiučinění není v daném případě dostačující a žalovaná přiznává též zadostiučinění formou peněžní satisfakce, a to ve výši [částka].

13. Rozsudkem Městského sodu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který ve vztahu k žalobci nabyl právní moci dne [datum] měl soud prokázáno, že žalobce byl uznán vinným, že při zadávacích řízeních na veřejné zakázky, financované zčásti z dotací z rozpočtu EU a zčásti z dotací národních rozpočtů, v úmyslu obcházet podmínky pro udělení a čerpání těchto dotací a v úmyslu obcházet postupy dané zákonem č. 137/2006 Sb., zejména při řízení o omezení počtu zájemců v užším řízení podle § 61 odst. 4 cit. zákona pro omezení počtu zájemců tzv. náhodným výběrem za pomoci elektronického losovacího zařízení, ovlivňoval losování tak, aby s využitím nepřípustně upraveného losovacího zařízení byli do další účasti v zadávacím řízení, tedy k podání nabídkové ceny, vyzváni výlučně již před losováním dohodnutí zájemci, a to jako osoba, která vytvořila a distribuovala program umožňující manipulaci s losovacím zařízením a opatřoval či zastíral skutečný původ, vlastníka a dodavatele samotných losovacích zařízení (notebooků včetně příslušenství), tedy v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu způsobit jinému škodu a opatřit sobě nebo jinému prospěch zjednal některému dodavateli přednost na úkor jiných dodavatelů, tento čin spáchal jako člen organizované skupiny a způsobil takovým činem značnou škodu, dílem se dopustil jednání, které k dokonání tohoto trestné činu směřovalo, avšak k jeho dokonání nedošlo, dopustil se úmyslného jednání bezprostředně směřujícího k tomu, aby v dokladech uvedl nepravdivé údaje vztahující se k výdajům úhrnného rozpočtu EU a tím umožnil nesprávné použití finančních prostředků z takového rozpočtu, čin spáchal jako člen organizované skupiny, avšak k dokonání trestné činu nedošlo, umožnil jinému, aby ten v žádosti o poskytnutí dotace uvedl nepravdivé údaje, tento čin spáchal jako člen organizované skupiny a způsobil jím škodu velkého rozsahu, přičemž zčásti k dokonání trestné činu nedošlo, čímž spáchal zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zák., dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zák., zločin poškození finančních zájmů EU podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zák. ve stádiu pokusu, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zák., pomoc k zločinu dotačního podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zák. k § 212 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zák., dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu, a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody trvání tří roků, když výkon uloženého trestu odnětí svobody byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let, a dále byl uložen peněžitý trest v celkové výši [částka] vyměřený v počtu 500 denních sazeb ve výši [částka] a pro případ, že by uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl stanoven náhradní trest v odnětí svobody v trvání dvou roků.

14. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy [právnická osoba], [IČO] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl jako jednatel společnosti zapsán dne [datum] s datem zániku funkce [datum]. Jako společník výše označené obchodní firmy je v obchodním rejstříku zapsána [právnická osoba]

15. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy [právnická osoba], [IČO] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl od [datum] zapsán jako statutární ředitel, a to s datem zániku funkce [datum], když podle rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze [datum rozhodnutí] ve spojení s usnesením [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl jednatel společnosti [celé jméno žalobce] pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, čímž nesplňuje podmínku bezúhonnosti ve smyslu § 6 odst. 2 zák. č. 455/ 1991 Sb.

16. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle odst. 3 cit. ustanovení hradí stát za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

17. Podle § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. Podle § 14 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 2 cit. ustanovení, byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. Podle odst. 3 cit. ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Podle § 15 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 cit. ustanovení se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podle § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

21. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení není důvodný. V řízení bylo nesporné, že usnesením Policie ČR ze dne [datum] bylo ve vztahu k žalobci zahájeno trestní stíhání ze spáchání přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením a že usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] bylo toto trestní stíhání zastaveno. Mezi účastníky bylo nesporné a listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobce uplatnil svůj nárok na nemajetkovou újmu ve výši [částka] žádostí ze dne [datum] a že žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum] k nároku na zadostiučinění na nemajetkovou újmu konstatovala porušení práva v neprospěch žalobce s tím, že se za nezákonné trestní stíhání žalobci omlouvá, když současně žalobci přiznala zadostiučinění formou peněžité satisfakce ve výši [částka].

22. V řízení zůstalo sporné, zda byly splněny všechny předpoklady odpovědnosti žalované za škodu způsobenou při výkonu státní moci rozhodnutím vydaným v trestní řízení. Pro vznik odpovědnosti státu musí být splněny 3 kumulativní podmínky: nezákonné rozhodnutí (či nesprávný úřední postup), vznik škody či nemajetkové újmy a příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí (či nesprávným úředním postupem) a vznikem škody či nemajetkové újmy. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem nezákonného rozhodnutí (či nesprávným úředním postupem), tedy je-li nezákonné rozhodnutí (či nesprávný úřední postup) a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku a tudíž je-li doloženo, že nebýt nezákonného rozhodnutí (či nesprávného úředního postupu), ke škodě by nedošlo. Existence těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a nepostačuje pouhý pravděpodobností závěr o splnění některé z nich. U odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je další nevyhnutelnou podmínkou, aby pravomocné nebo bez ohledu na právní moc vykonatelné rozhodnutí bylo jako nezákonné zrušeno či změněno. Soudům rozhodujícím o náhradě škody nepřísluší přezkoumávat nesprávnost dříve vydaných rozhodnutí, a proto nemohou ani uplatnit vlastní úvahu ohledně důvodu, pro který bylo příslušné rozhodnutí zrušeno. Důkazní břemeno i břemeno tvrzení ve výše uvedeném směru leží na žalobci. Žalobce byl proto v rámci jednání soudu dne [datum] poučen podle § 118a o.s.ř., zejména byl poučen o tom, že je třeba, aby vylíčil všechny rozhodné skutečnosti a aby doplnil tvrzení o tom, zda, kdy a jak byly splněny jednotlivé podmínky odpovědnosti žalované a současně byl poučen, že je třeba, aby bez zbytečného odkladu označil a předložil důkazy k prokázání svých tvrzení.

23. Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestní stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, vycházejí soudy zejména z povahy trestní věci, délky trestní stíhání a především z dopadů trestní stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Žalobcem nebyla v řízení namítána délka trestní stíhání ani povaha trestní věci a poukazoval zejména na zásah do jeho osobnostních práv. Žalobce ale nejenže neprokázal, ale ani řádně netvrdil vzniklou újmu a to, že tato újma je v příčinné souvislosti s předmětným trestní stíháním. Bylo na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší, než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná částka. Ačkoliv žalobce původně v žádosti adresované žalované požadoval jako nemajetkovou újmu částku [částka], v řízení vůči žalované uplatnil částku [částka]. Z jakých důvodů se však domáhá právě takové výše plnění, žalobce žádným způsobem nevysvětlil. Výpovědí samotného žalobce i výpovědí svědkyně, přítelkyně žalobce, měl soud naopak prokázáno, že tímto trestní stíháním nemohla žalobci vzniknout větší újma než ta, která mu koncem roku 2019 byla žalovanou stranou odškodněna.

24. Soud má za to, že zadostiučinění, kterého se žalobci dostalo v rámci předběžného projednání nároku, je možno považovat za přiměřené. Žalovaná konstatovala porušení práva v neprospěch žalobce, žalobci se za nezákonné trestní stíhání omluvila a současně žalobci poskytla zadostiučinění formou peněžní satisfakce, jejíž výši s ohledem na tvrzenou a prokázanou újmu považuje soud za adekvátní. Z důkazů, které žalobce navrhl k prokázání svých tvrzení a které byly soudem provedeny, nebylo zjištěno výrazné zhoršení psychického stavu žalobce a bylo vyvráceno tvrzení o tom, že se žalobci téměř rozpadl rodinný život, když v průběhu předmětného trestní stíhání se ze vztahu žalobce a jeho přítelkyně narodil nezletilý syn.

25. Skutečnosti ohledně vzniku či intenzity nemajetkové újmy musí tvrdit a prokázat osoba poškozená, tj. žalobce. Z judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že medializace případu je důsledkem zásady veřejnosti trestní stíhání, a proto státu nelze přičítat k tíži, že princip presumpce nevinny byl narušen sdělovacími prostředky. Stejně tak nelze v souvislosti se zastavením trestní stíhání ve vztahu k žalobci uplatňovat nároky na odškodnění nemajetkové újmy vzniklé subjektu odlišnému od žalobce, proti němuž takové trestní stíhání vedeno nebylo.

26. Soud v řízení zjišťoval, zda jsou dány objektivní důvody pro to, aby se žalobce mohl cítit osobou poškozenou, tedy posuzoval, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčena ve složkách tvořících nemajetkovou sféru jednotlivce. Na základě provedeného řízení pak soud uzavřel, že s přihlédnutím k dosud poskytnutému zadostiučinění není možno považovat nárok žalobce za důvodný, a proto v té části, která zůstala předmětem řízení, byl návrh žalobce zamítnut. Skutečnost, že žaloba byla podána dne [datum], nesvědčí o tom, že tímto dnem se žalovaná dostala do prodlení. Před podáním žalobního návrhu nebyla žalované zaslána výzva k plnění a lhůta uvedená v § 15 zákona č. 82/1998 Sb. se vztahuje pouze k požadavku uplatnění nároku u příslušného úřadu a k tomu, že u soudu se nelze náhrady škody domáhat, pokud ve lhůtě 6 měsíců od dne tohoto uplatnění nebyl nárok poškozeného plně uspokojen. Soud proto při částečném zastavení řízení ve zbytku návrh žalobce v celém rozsahu zamítl.

27. Rozhodnutí soudu o nákladech řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř. a žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Náklady řízení jsou tvořeny paušální náhradou hotových výdajů žalované, která nebyla zastoupena advokátem, v částce [částka] za každý úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaná v řízení vykonala 6 úkonů podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum] a písemné vyjádření ze dne [datum], příprava na jednání a účast na jednání soudu dne [datum] a dále příprava na jednání a účast na jednání soudu dne [datum]. Soud proto uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení v částce [částka].