106 C 33/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení 96 936 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky 2 744 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 744 Kč od 18. 10. 2022 do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 94 192 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 192 Kč od 18. 10. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 947 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal proti žalované návrh na zaplacení částky 96 936 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku označeného jako p.p.č. 2499/140 v k.ú. adresa. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 9. 6. 2008 uzavřena smlouva o umístění reklamního zařízení ve znění dodatku č. 1 ze dne 21. 2. 2012, na základě které byla žalovaná oprávněna na předmětný pozemek dle zákresu v příloze umístit a provozovat 1 ks oboustranného reklamního zařízení o rozměru reklamní plochy 5,1 metrů x 2,4 metrů a současně byla povinna hradit žalobci za umístění reklamního zařízení sjednanou cenu ve výši 32 312 Kč/rok + DPH. Nájemce dne 5. 4. 2019 využil svého práva plynoucího z uzavřené smlouvy a vypověděl tuto smlouvu s výpovědní dobou 6 měsíců. Současně žalované sdělil, že k fyzickému předání předmětného pozemku dojde nejpozději poslední den výpovědní doby. Výpověď byla žalované doručena dne 8. 4. 2019 a výpovědní doba započala běžet následující den, tj. 9. 4. 2019 a skončila dne 9. 10. 2019. Výzvou ze dne 14. 10. 2019 byla žalovaná vyzvána k vyklizení pozemku, a to do 7 dnů od doručení výzvy, která jí byla doručena dne 16. 10. 2019. Žalovaná na výzvu žalobce nereagovala a předmětný pozemek ve stanovené lhůtě nevyklidila. Dne 5. 9. 2022 proběhlo mezi účastníky jednání, na kterém byla žalovaná požádána, aby předmětný pozemek vyklidila a uhradila bezdůvodné obohacení za užívání pozemku. Žalovaná na této schůzce sdělila, že předmětný pozemek nevyklidí a nic hradit nebude, neboť provozování reklamního zařízení je náplní její podnikatelské činnosti a odstranění zařízení by znamenalo snížení jejích příjmů z podnikání. Žalobce uvedl, že v současné době je u Okresního soudu v adresa vedeno pod sp. zn. spisová značka řízení o žalobě na vyklizení nemovitosti. Dne 17. 10. 2022 byla žalované zaslána další písemná předžalobní výzva k vyklizení nemovitosti a k úhradě bezdůvodného obohacení, resp. k vydání peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení, která byla vyčíslena dle ceny za užívání pozemku sjednané ve smlouvě, a to ve výši 32 312 Kč/rok. Žalobce uvedl, že v období od 10. 10. 2019 do 10. 10. 2022 užívala žalovaná předmětný pozemek bez právního důvodu a v současné době jej i nadále neoprávněně užívá. Žalobce se proto domáhá zaplacení peněžité náhrady ve výši 96 936 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla k plnění řádně vyzvána a svůj dluh neuhradila, požaduje žalobce rovněž úroky z prodlení, a to za dobu od 18. 10. 2022 do zaplacení.

2. Ještě před jednáním ve věci samé vzal žalobce svůj návrh na zaplacení částky 2 744 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 18. 10. 2022 do zaplacení zpět, a proto soud postupoval dle § 96 o.s.ř. a v této části řízení zastavil. právnická osoba doplňujícím podání k vyjádření žalované žalobce uvedl, že je vlastníkem pozemku p.p.č. 2499/140 v k.ú. adresa a jejím vlastníkem byl i v době před uzavřením smlouvy o umístění reklamního zařízení ze dne 9. 6. 2008, po celou dobu trvání této smlouvy a je i v současné době výlučným vlastníkem předmětného pozemku, na kterém se nachází reklamní zařízení ve vlastnictví žalované. Polohu reklamního zařízení lze ověřit a prokázat snímkem z technické mapy, a dále ze satelitních snímků volně přístupných na internetu. Žalovaná si zcela jistě byla a je vědoma, že žalobce je vlastníkem předmětného pozemku, když v roce 2015 žalobce žádala o prodej jeho části, a to z důvodu, že se na něm nachází reklamní zařízení v jejím vlastnictví. Žalobce byl oprávněn v souladu s účastníky uzavřenou smlouvu tuto vypovědět s šestiměsíční výpovědní dobou. Uplynutím výpovědní doby, tj. dne 9. 10. 2019 skončilo oprávnění žalované užívat pozemek ve vlastnictví žalobce. Žalovaná platnost učiněné výpovědi u žalobce nesporovala a poté, co z důvodu ukončení smlouvy v průběhu fakturačního období došlo ke vzniku přeplatku na platbě za umístění reklamního zařízení, žalobce bezodkladně poté, co existenci přeplatku zjistil, poukázal tento přeplatek na účet žalované. Žalovaná vrácení přeplatku nesporovala ani netvrdila, že by smlouva o umístění reklamního zařízení nadále trvala. Žalovaná přestala poukazovat na účet žalobce platby za umístění reklamního zařízení a je tedy evidentní, že si byla vědoma skutečnosti, že smlouva byla řádně a platně ukončena. I přes tuto skutečnost reklamní zařízení neodstranila, čímž se bezdůvodně obohacuje na úrok žalobce užíváním předmětného pozemku bez právního důvodu. Argument žalované, že předmětné reklamní zařízení ničemu nepřekáží a nebrání, považuje žalobce za nerelevantní. Žalobce má za to, že požadovaná výše náhrady ve výši 110 Kč/m2 reklamní plochy/měsíc je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR a odpovídá náhradě za užívání předmětného pozemku tak, jak byla sjednána ve smlouvě o umístění, tj. odpovídá tomu, co žalovaná dobrovolně za užívání předmětného pozemku hradila a byla by povinna hradit i nadále, pokud by nebyla smlouva vypovězena. Skutečnost, že se jedná o náhradu obvyklou a navíc stranami dlouhodobě akceptovanou potvrzuje i délka smluvního vztahu, který trval více jak 10 let, ale i další smluvní vztahy mezi žalobcem a žalovanou, kdy žalovaná hradila totožnou částku i na základě dalších již ukončených smluv týkající se umístění reklamního zařízení na pozemcích žalobce v k.ú. adresa či na základě stávajících platných smluv o umístění reklamního zařízení na pozemcích žalobce v k.ú. adresa. Žalobce uvedl, že žalovaná se na jeho úkor bezdůvodně obohatila a obohacuje úmyslně za účelem dosažení zisku, když plochu svého reklamního zařízení pronajímá dalším subjektům. Celkový prospěch, který žalovaná svým protiprávním jednáním získává, je mnohem vyšší, než hodnota, kterou žalobce požaduje uhradit.

4. Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu uvedla, že nárok žalobkyně neuznává a tvrzení žalobce činí spornými. Uvedla, že u Okresního soudu v adresa je pod sp. zn. spisová značka vedeno mezi týmiž účastníky řízení o vyklizení pozemku parc. č. 2499/140 v k.ú. adresa, na jehož části se dle žaloby nachází reklamní zařízení žalované, ve vztahu k němuž se žalobce domáhá po žalované zaplacení bezdůvodného obohacení. Žalovaná namítá, že požadavek žalobce na vyklizení předmětného pozemku není po právu, a že žalobce není ve sporu aktivně legitimovaný. Shodnou námitku uplatňuje žalovaná i v tomto řízení. Uvedla, že žalobce neprokazuje, že reklamní zařízení je umístěno právě na pozemku parc. č. 2499/140 v k.ú. adresa, jehož vyklizení se domáhá. Žalovaná tvrdí, že předmětné reklamní zařízení nestojí na tomto pozemku a že žalobce nebyl oprávněn vypovědět žalované smlouvu o umístění reklamního zařízení a v důsledku toho nájem části pozemku, na kterém je reklamní zařízení umístěno, dosud neskončil. Současně žalovaná sporuje výši částky, které se žalobce po žalované domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, jestliže žalobce vychází z ceny za užívání pozemku sjednané ve smlouvě o umístění reklamního zařízení. Má-li se dle tvrzení žalobce jednat o bezdůvodné obohacení za užívání pozemku bez právního důvodu, měla by jeho výše odpovídat dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR výši obvyklého nájemného za užívání obdobného pozemku v daném místě a čase. Žalovaná uvedla, že se pokoušela s žalobcem v této záležitosti v minulosti jednat a dohodnout se, avšak bez úspěchu, přestože předmětné reklamní zařízení ničemu nepřekáží a nebrání ani ve využívání okolních nemovitostí, žalovaná řádně platila nájemné a nijak neporušovala své povinnosti. Žalobce by navíc neměl ani důvod smlouvu o umístění reklamního zařízení vypovídat. Ve vztahu k období od 10. 10. 2019 do 10. 11. 2019 uplatnila žalovaná námitku promlčení uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

5. V doplňujícím vyjádření žalovaná uvedla, že podle jejího názoru je reklamní zařízení umístěno na pozemku, který je označen jako parc. č. 2500/5 v k.ú. adresa, jehož vlastníkem je nyní právnická osoba, IČO IČO. V průběhu řízení žalovaná uvedla, že nesporuje tu skutečnost, že nájemní vztah mezi účastníky tohoto řízení, a to ve vztahu k pozemku p.p.č. 2499/140 k.ú. adresa skončil na základě výpovědi z dubna 2019 a nesporuje tu skutečnost, že žalobce je vlastníkem pozemkové parcely č. 2499/140 v k.ú. adresa.

6. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

7. Smlouvou o umístění reklamního zařízení uzavřenou dne 9. 6. 2008 mezi žalobcem a žalovanou měl soud prokázáno, že na základě této smlouvy je žalovaná oprávněna na pozemek, který je označen jako pozemková parcela č. 2499/140 k.ú. adresa a jehož vlastníkem je Statutární město adresa, umístit a provozovat 1 ks oboustranného reklamního zařízení o rozměru reklamní plochy 5,1 x 2,4 metrů, a to dle zákresu na snímku pozemkové mapy, který je přílohou č. 1 této smlouvy, když nákres reklamního zařízení je přílohou č. 2 této smlouvy. Cena za umístění reklamního zařízení na pozemku žalobce je cenou smluvní a uživatel pozemku se zavazuje hradit žalobci za umístění reklamního zařízení částku 32 312 Kč/rok, tj. 110 Kč/m2/měsíc. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s šestiměsíční výpovědní lhůtou, která počíná běžet následující den po doručení výpovědi. Dne 21. 2. 2012 byl smluvními stranami uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě o umístění reklamního zařízení ze dne 9. 6. 2008, podle kterého se uživatel pozemku zavazuje hradit za umístění reklamního zařízení částku 32 312 Kč/rok + DPH, tj. 110 Kč/m2/měsíc + DPH.

8. Listinou ze dne 5. 4. 2019 dal žalobce žalované na základě usnesení Rady města adresa ze dne 25. 3. 2019 a v souladu s čl. V. odst. 1 smlouvy uzavřené dne 9. 6. 2008 ve znění dodatku č. 1 ze dne 21. 2. 2012 výpověď ze smlouvy o umístění reklamního zařízení na části pozemku označeného jako p.p.č. 2499/140 v k.ú. adresa s tím, že výpovědní doba je šestiměsíční a počíná běžet následující den po doručení písemné výpovědi. Dle doručenky datové zprávy byla zásilka obsahující výpověď ze smlouvy žalované doručena dne 8. 4. 2019.

9. Listinou ze dne 14. 9. 2019, která byla dle doručenky datové zprávy žalované doručena dne 16. 10. 2019, vyzval žalobce žalovanou k vyklizení a předání pozemku p.p.č. 2499/140 v k.ú. adresa. Listinou ze dne 17. 10. 2022, která byla dle dodejky žalované doručena téhož dne, byla žalované zaslána a doručena předžalobní výzva k okamžitému vyklizení a protokolárnímu předání vyklizeného pozemku označeného jako p.p.č. 2499/140 v k.ú., a to do tří dnů ode dne doručení této výzvy. Současně byla žalovaná vyzvána k vydání peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení, které získala bezesmluvním užíváním předmětného pozemku, a to od 10. 10. 2019 do 10. 10. 2022 ve výši 32 312 Kč/rok, celkem 96 936 Kč s tím, aby tato částka byla uhrazena ve lhůtě tří dnů ode dne doručení této výzvy. Žalovaná byla upozorněna na to, že tento dopis je předžalobní výzvou ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu.

10. Výpisem z katastru nemovitostí Anonymizováno adresa k datu 5. 4. 2019 měl soud prokázáno, že vlastníkem pozemku p.p.č. 2499/140 v k.ú. a obci adresa je žalobce. Výpisem z katastru nemovitostí Anonymizováno adresa k datu 9. 6. 2008 měl soud prokázáno, že vlastníkem pozemku p.p.č. 2499/140 v k.ú. a obci adresa je žalobce.

11. Ze spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne 25. 10. 2022 podal žalobce proti žalované žalobu na vyklizení nemovitosti, a to pozemku označeného jako p.p.ř. 2499/140 v k.ú. adresa, když v době vyhlášení rozhodnutí ve věci sp. zn. spisová značka nebylo v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka ve věci samé rozhodnuto.

12. Ze snímku z technické mapy a z ortofoto snímku pozemkové parcely č. 2499/140 v k.ú. adresa soud zjistil, že reklamní zařízení ve vlastnictví žalované se nachází na výše označené pozemkové parcele žalobce.

13. Z výběru položek bankovních výpisů bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobci za umístění předmětného reklamního zařízení dne 16. 1. 2019 částku 9 774 Kč, dne 11. 4. 2019 částku 9 774 Kč, dne 17. 7. 2019 částku 9 774,38 Kč a dne 31. 10. 2019 částku 9 774,38 Kč, když dne 7. 11. 2019 byla žalobcem žalované vrácena částka 8 818,19 Kč.

14. Žalobce k prokázání svých tvrzení předložil smlouvy o umístění reklamního zařízení, které byly uzavřeny s žalovanou a které byly již ukončeny, a to ve vztahu k pozemkům v k.ú. adresa a dále smlouvy uzavřené mezi týmiž subjekty, které jsou v současné době dosud platné a které byly uzavřeny na umístění reklamního zařízení na pozemcích žalobce v k.ú. adresa, když ve všech smlouvách byla dohodnuta cena za umístění reklamního zařízení ve výši 110 Kč/m2/měsíc + DPH. Výše označené smlouvy, vč. dodatků byly sjednány v letech 2008, 2012, 2014, 2016.

15. Soud neprovedl důkaz geodetickým zaměřením reklamního zařízení žalované a to ke zjištění, na jakém pozemku se toto zařízení nachází, neboť uvedené skutečnosti bylo možno zjistit z jiných v řízení provedených důkazů. Soud rovněž neprovedl důkaz znaleckým posudkem za účelem zjištění obvyklé ceny nájemného za užívání pozemku, na kterém je umístěno reklamní zařízení, neboť obdobné smlouvy uzavřené s žalovanou a týkající se oprávnění žalované užívat pozemky žalobce v k.ú. adresa, a to za účelem umístění reklamního zařízení, obsahovaly sazbu nájemného za m2/měsíc a tato částka byla shodná se smlouvou vztahující se k předmětu tohoto řízení. Soud proto považoval provedení takového důkazu za nadbytečné.

16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2999 odst.1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

18. Soud na základě provedeného skutkového zjištění a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením dospěl k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 94 192 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky je důvodný. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky bylo nesporné, že v rozhodném období od 10. 11. 2019 do 10. 10. 2022 byl žalobce vlastníkem pozemku p.p.č. 2499/140 v k.ú. adresa. Bylo rovněž prokázáno a v průběhu řízení učinila žalovaná nesporným, že nájemní vztah mezi účastníky tohoto řízení, a to ve vztahu k výše uvedenému pozemku, skončil na základě výpovědi, kterou dal žalobce žalované v dubnu roku 2019.

19. Dne 9. 6. 2018 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o umístění reklamního zařízení, a to oboustranného reklamního zařízení o rozměru reklamní plochy 5,1 x 2,4 metry, když za umístění reklamního zařízení byla dohodnuta částka 110 Kč/m2/měsíc + DPH, a to dle dodatku č. 1 ke smlouvě o umístění reklamního zařízení ze dne 21. 2. 2012. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s šestiměsíční výpovědní lhůtou, která počíná běžet následující den po doručení výpovědi. Výpověď ze smlouvy o umístění reklamního zařízení ze dne 5. 4. 2019 byla žalované doručena dne 8. 4. 2019 a dnem následujícím začala běžet šestiměsíční výpovědní lhůta, která uběhla dnem 9. 10. 2019. Žalovaná po uplynutí výpovědní lhůty předmětný pozemek žalobce nevyklidila, o čemž svědčí i probíhající řízení, které je u Okresního soudu v adresa vedeno pod sp. zn. spisová značka a ve kterém se žalobce po žalované domáhá vyklizení nemovitosti, a to předmětného pozemku. Bylo tedy prokázáno, že v období do 10. 10. 2019 nesvědčila žalované k předmětné nemovitosti žádná práva. Žalované tak nesvědčilo v rozhodném období od 10. 11. 2019 do 10. 10. 2022 ani právo vlastnické, ale ani právo nájemní či právo držitele, jež by jí umožňovalo zasahovat do vlastnického práva žalobce. Žalovaná přesto nemovitost žalobce, a to pozemek p.p.č. 2499/140 v k.ú. adresa umístěním reklamního zařízení užívala, a to bez právního důvodu.

20. Žalovaná sice v průběhu řízení učinila nesporným, že pozemek parc. č. 2499/140 v k.ú. adresa je ve vlastnictví žalobce, ale setrvala na námitce, že reklamní zařízení je umístěno na pozemku subjektu odlišného od žalobce. Žalovaná však neprokázala, ale ani netvrdila, na základě jakého právního titulu tento jiný pozemek (p.p.č. 2500/5 v k.ú. adresa) užívá, neprokázala, ale ani netvrdila, zda a v jaké výši tomuto třetímu subjektu v rozhodné době hradila platby za užívání jejího pozemku. Ze snímku z technické mapy a z ortofoto snímku zcela jednoznačně vyplývá, že reklamní zařízení žalované se nachází na pozemku p.p.č. 2499/140 v k.ú. adresa, tedy na pozemku žalobce.

21. Poté, co žalovaná obdržela výpověď ze smlouvy o umístění reklamního zařízení a poté, co uplynula výpovědní doba, užívala žalovaná a užívá i nadále pozemek žalobce p.p.č. 2499/140 v k.ú. adresa, o čemž svědčí i ta skutečnost, že žalobkyně se vyklizení pozemku domáhá po žalované v jiném soudním řízení vedeném u Okresního soudu v adresa. Žalovaná v době, kdy jí svědčilo oprávnění užívat pozemek žalobce umístěním a provozováním reklamního zařízení, platila dohodnutou částku za užívání pozemku žalobce ve čtvrtletních splátkách. Tyto platby byly realizovány i poté, kdy byl smluvní vztah účastníků ukončen výpovědí. Z uvedeného lze dovozovat, že žalovaná výši úhrady za užívání pozemku v částce sjednané dohodou účastníků akceptovala i pro dobu po ukončení tohoto smluvního vztahu. Z výše uvedeného je proto možno uzavřít, že částka 110 Kč/m2/měsíc + DPH je částkou obvyklou za takové užívání pozemku a proto pro dobu, kdy žalovaná pozemek žalobce užívala bez právního důvodu, lze pro výpočet výše obvyklého plnění a tedy i peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení uvažovat o částce 110 Kč/m2/rok + DPH. Tomu v souzené věci týkající se předmětného zařízení o rozměru 12,24 m2 odpovídá částka 32 312 Kč/rok + DPH. Žalovaná, i když pozemek žalobce užívala v rozhodném období od 10. 11. 2019 do 10. 10. 2022 bez právního důvodu, neplatila za užívání předmětu vlastnictví žalobce žádné úhrady. Užívání cizí věci, tedy pozemku žalobce bez smlouvy o nájmu či jiného titulu opravňujícího cizí věc užívat je typickým příkladem plnění bez právního důvodu. V takovém případě vzniká prospěch tomu, kdo realizuje uživatelská oprávnění, aniž by za to platil úhradu a aniž by se jeho majetkový stav zmenšil o prostředky vynaložené v souvislosti s právním vztahem, který zakládá právo věc užívat. Protože žalovaná není schopna spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání pozemku žalobce vrátit, je povinna nahradit žalobci bezdůvodné obohacení peněžitou formou, když majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka.

22. Žalovaná užívala v rozhodném období pozemek žalobce bez právního důvodu, a protože za toto užívání neplatila žádnou náhradu, bezdůvodně se na úkor žalobce obohatila, neboť její majetkový prospěch se nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností, tj. při uzavření platné smlouvy o nájmu stalo. Při určení peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení, jehož se žalované dostalo v podobě výkonu práva užívat pozemek žalobce, poměřoval soud výši získaného bezdůvodného obohacení s hladinou obvyklých peněžitých náhrad v daném místě a čase. Za rozhodný pro potřebu finančního vymezení obvyklé finanční náhrady je třeba považovat stav v době zahájení užívání, tedy v říjnu, resp. listopadu 2019, tj. v době, kdy byl tento stav založen. Při úvaze o výši plnění, které by žalovaná měla žalobci za umístění reklamního zařízení, tj. za užívání pozemku žalobce poskytnout, tak soud vycházel z částky odpovídající ceně obvyklé peněžité náhrady tak, jak je uvedeno shora, přičemž sazba 110 Kč/m2/měsíc + DPH byla běžnou a obvyklou sazbou, kterou žalobce sjednával s žalovanou i při uzavírání jiných smluv o umístění reklamního zařízení v k.ú. adresa.

23. Protože žalované se tak ze strany žalobce dostalo majetkového prospěchu získaného plněním bez právního důvodu, je žalovaná ve smyslu shora citovaných ustanovení povinna bezdůvodné obohacení, které na úkor žalobce získala, vydat. Soud proto žalované uložil, aby žalobci zaplatila částku 94 192 Kč. Protože dne 18. 10. 2020 ( ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy) se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením částky odpovídající výši peněžité náhrady za užívání pozemku žalobce za období do 10. 11. 2019 do 10. 10. 2022, bylo žalované uloženo, aby kromě výše uvedené částky zaplatila žalobci i úroky z prodlení tak, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozhodnutí a to ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 o.z. a podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

24. Výrok o nákladech soudního řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyni byla podle § 151 odst. 3 o.s.ř. přiznána paušální náhrada hotových výdajů, a to podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., v platném znění za předžalobní výzvu, návrh ve věci samé, doplňující písemné vyjádření, přípravu účasti na jednání dne 28. 8. 2023 a účast při tomto jednání a dále přípravu na jednání dne 9. 10. 2023 a účast při tomto jednání, tedy částka 2 100 Kč (7 x 300 Kč) představující paušální náhradu hotových výdajů a částka 4 847 Kč za zaplacený soudní poplatek. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 6 947 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání písemně ve dvojím vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím podepsaného soudu a to do 15-ti dnů ode dne doručení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.