107 C 12/2017

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 1 314 502,61 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 314 502,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 1 314 502,61 Kč od 25. 3. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 261 098,28 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady ve výši 25 888 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce požadoval po žalované 1 314 502, 61 Kč s úrokem z prodlení od 25.3.2017 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil tím, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (zemřelá dne 17.4.2013) uzavřela s [právnická osoba] dne 8.11.2008 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen smlouva o úvěru). Dne 23.9.2010 přistoupila [anonymizováno] [příjmení] k rámcové pojistné smlouvě č. [anonymizováno] 1/ 2009 (včetně dodatků), a to na základě prohlášení o splnění podmínek pro přistoupení k pojištění, což bylo ze strany žalované akceptováno a došlo tak k sjednání pojištění ke smlouvě o úvěru. Ke dni úmrtí [anonymizováno] [příjmení] činila dlužná částka ze smlouvy o úvěru 1 314 502,61 Kč, přičemž tuto částku přihlásila [právnická osoba] do dědického řízení po [anonymizováno] [příjmení]. Dědicem po zůstavitelce se stal žalobce a na něho tudíž přešla práva a povinnosti z titulu dané smlouvy o úvěru. Žalobce proto nahlásil úmrtí [anonymizováno] [příjmení] u žalované jako pojistnou událost a požadoval po žalované, aby v souladu s uzavřenou pojistnou smlouvou poskytla [právnická osoba] plnění místo něho. Žalovaná plnění odmítla s tím, že nárok na vyplacení pojistného plnění nevznikl – k úmrtí [anonymizováno] [příjmení] došlo v důsledku onemocnění diagnostikovaného již v roce 2016 a prohlášení [anonymizováno] [příjmení] při podpisu smlouvy o úvěru o jejím zdravotním stavu se nezakládalo na pravdě - při pravdivém a úplném prohlášení by přistoupení k pojištění nebylo akceptováno. [právnická osoba] celkem částku 1 316 765,06 Kč a to následovně: částka 87 673,93 Kč byla uhrazena zápočtem dne 17.9.2015, částka 500 Kč byla uhrazena zápočtem dne 18.9.2015, částka 513 544,13 Kč byla uhrazena zápočtem dne 2.10.2015, částka 500 000 Kč byla uhrazena dne 14.10.2015, částka 185 844 Kč byla uhrazena zápočtem dne 15.10.2015, částka 29 183 Kč byla uhrazena dne 15.10.2015. Zaplacená částka je o 2 262,45 Kč vyšší než částka představující dluh ke dni úmrtí [anonymizováno] [příjmení] z důvodu navýšení o penále. Žalobce požaduje k zaplacení pouze částku 1 314 502,61 Kč, tak jak byla zjištěna ke dni úmrtí [anonymizováno] [příjmení]. Bezprostřední příčinou úmrtí [anonymizováno] [příjmení] byla bronchopneumonie. V době, kdy [anonymizováno] [příjmení] učinila prohlášení o svém zdravotním stavu, se toto prohlášení zakládalo na pravdě, jelikož se z onemocnění T- lymfomu, kterým předtím trpěla, bez následku vyléčila, jak bylo potvrzeno jejím lékařem a lékařskou zprávou [anonymizována dvě slova] [obec]. [anonymizováno] [příjmení] tak prohlášení o svém zdravotním stavu vyplnila pravdivě a dle skutečného stavu, kdy netrpěla žádnými zdravotními obtížemi, v jejím organismu se nenacházely žádné známky po onemocnění, neměla žádné [anonymizováno] omezení, nebrala žádné medikamenty, vedla plnohodnotný aktivní život, neměla tak žádný důvod k pochybnostem o svém zdravotním stavu, nelze tak dovodit z její strany úmysl ani nedbalost při jejím prohlášení o zdravotním stavu, dále [anonymizováno] [příjmení] byla vůči žalované v postavení spotřebitele - tzv. slabší strany. Celé dotazování ze strany žalované vůči [anonymizováno] [příjmení] probíhalo prostřednictvím operátora telefonicky, což nelze považovat za naplnění podmínek ust. § 24 ost. 1 písm. a) zákona o pojistné smlouvě, které předpokládá možnost odmítnutí plnění v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů. Žalovaná v rozporu se svými povinnostmi neposkytla pojistné plnění, žalobce tak uhradil dluh místo ní. Žalobce proto žalovanou vyzval k zaplacení požadované částky výzvou ze dne 16.3.2017, a to do 24.3.2017, od 25.3.2017 se tak žalovaná ocitla v prodlení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že pojistné plnění bylo odmítnuto dle § 24 odst. 1 písm a) zákona o pojistné smlouvě, [anonymizováno] [příjmení] dne 23.9.2010 nebyla zdráva, uvedla tak při přistoupení k pojištění nepravdivý údaj, když od března 2006 byla sledována pro maligní T-lymfom, u kterého byla v září 2010 recidiva. Dále uvedla, že žalovaná žádnou smluvní povinnost neporušila, dodržela veškeré závazky z Rámcové pojistné smlouvy, poukázala na ustanovení čl. 5, kde si pojistník a pojistitel ujednali, že prohlášení pojištěného v souladu s odstavcem 1 tohoto článku uvedená v úvěrové smlouvě nebo dodatku k úvěrové smlouvě nebo učiněná na základě telefonického kontaktu…se považují za odpovědi na dotazy pojistitele v souladu s § 14 zákona o pojistné smlouvě. Žalovaná tak za škodu neodpovídá.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že právní předchůdkyně žalobce [příjmení] [příjmení] uzavřela s [právnická osoba] úvěrovou smlouvu, a to dne 8.11.2007, právní předchůdkyně žalobce přistoupila k Rámcové pojistné smlouvě uzavřené mezi [právnická osoba] a pojišťovnou [právnická osoba] dne 23.9.2010, právní předchůdkyně žalobce při přistoupení k Rámcové pojistné smlouvě dne 23.9.2010 na dotaz uvedla, že je zdravá, žalobce na úhradu dluhu z úvěru [číslo] v období od 17.9.2015 do 15.10.2015 uhradil celkem částku 1 316 765,06 Kč, k úmrtí právní předchůdkyně žalobce došlo dne 17.4.2013.

4. Mezi účastníky zůstávalo sporné, zda prohlášení právní předchůdkyně žalobce ze dne 23.9.2010 o tom, že je zdravá je pravdivé, když žalobce k rozhodnému dni tvrdí, že právní předchůdkyně byla zdravá a strana žalovaná tvrdí, že právní předchůdkyně žalobce trpěla onkologickým onemocněním, pro nějž byla sledována od března 2006.

5. Smlouvou o úvěru ze dne 8.11.2007 bylo prokázáno, že mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla uzavřena smlouva o hypotečním úvěru na částku 1 417 500 Kč.

6. Rámcovou pojistnou smlouvou č. [anonymizováno] 1/ 2009 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako pojistníkem a právním předchůdcem žalované [právnická osoba] jako pojistitelem, jejíž součástí byly i VPP, které tvořily přílohu č.

1. Dle čl. 4 se na základě této Rámcové smlouvy sjednává pojištění klientů pojistníka, kteří přistoupí způsobem uvedeným v odst. 5.1 čl. 5 této rámcové smlouvy k pojištění dle této rámcové smlouvy a to v rozsahu základního souborů pojištění A: pojištění schopnosti jednoho pojištěného splácet splátky úvěru pro případ smrti, invalidity a pro případ pracovní neschopnosti. Pojištěným byla fyzická osoba, klient pojistníka (dlužník nebo spoludlužník z úvěrové smlouvy), která splnila podmínky pro vstup do pojištění uvedené v čl. 5 rámcové smlouvy. Dle čl. 5 rámcové smlouvy fyzická osoba (klient pojistníka) – dlužník nebo spoludlužník z úvěrové smlouvy se závazkem pravidelně splácet pojistníkovi jím poskytnutý úvěr – může přistoupit k pojištění dle této rámcové smlouvy pouze za předpokladu, že splnila ke dni vzniku pojištění veškeré podmínky uvedené níže v tomto odstavci 5.1, tj. v rámci úvěrové smlouvy nebo dodatku k úvěrové smlouvě podepsala prohlášení potvrzující, že splňuje níže uvedené podmínky, nebo toto prohlášení učinila telefonicky v rámci resolicitačního programu: byla seznámena s touto rámcovou smlouvou, s VPP pojišťovny [obec] [anonymizováno] a souhlasí s nimi, je mladší 60 let, je zdráva, není poživatelem invalidního důchodu, není v pravidelné lékařské péči ani pod pravidelným lékařským dohledem v důsledku zjištěného chronického onemocnění s trvalým užíváním léku, není v pracovní neschopnosti, souhlasí s tím, že je pojistitel oprávněn požadovat údaje o jejím zdravotním stavu za účelem šetření pojistných událostí dle § 50 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě, souhlasí s tím, že oprávněnou osobou a obmyšleným pro výplatu pojistného plnění je pojistník, bere na vědomí, že v souladu se zákonem o pojistné smlouvě jakékoliv záměrné zamlčení skutečností rozhodných pro vstup do pojištění nebo nepravdivé prohlášení bude mít za následek odstoupení od pojištění a jeho zrušení od samého počátku. Dle článku 5.3 prohlášení pojištěného v souladu s odst 5.1 tohoto článku uvedená v úvěrové smlouvě nebo dodatku k úvěrové smlouvě nebo účinná na základě telefonického kontaktu se považují za odpovědi na dotazy pojistitele v souladu s §14 zákona o pojistné smlouvě, v případě, že tato prohlášení pojištěného budou úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivá nebo neúplná může pojistitel v případě pojištění, kterého se takové porušení týká postupovat v souladu s § 23 o pojistné smlouvě, a to pouze ohledně takového jednotlivého pojištění. Dle čl. 5 lze sjednat pojištění téhož pojištěného maximálně ke třem úvěrovým smlouvám. Dle čl. 10 v případě vzniku nároku na pojistné plnění dle rámcové smlouvy a VPP je pojistitel povinen vyplatit pojistné plnění oprávněné osobě. Dle čl. 10 je horní hranice pojistného plnění ve výši 2 mil. Kč. Dle čl. 10 pojistné plnění v případě smrti pojištěného – doplnění ustanovení čl. 3 odst. 1 VPP se pojistné plnění v případě smrti pojištěného z jakýchkoliv příčin rovná výši celého nesplaceného zůstatku úvěru a to ve výši tohoto zůstatku k datu úmrtí včetně dlužných úroků a úhrad a bez ohledu na jejich splatnost, maximálně však do výše úvěru sjednané v takové úvěrové smlouvě. Dle čl. 12 je pojistník povinen platit pojistiteli pojistné dle čl. 8 této rámcové smlouvy, odpovědět pojistiteli pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy týkající se závazku pojištěného vůči pojistníkovi a stavu jejich plnění, které souvisejí s pojištěním dle této rámcové smlouvy, prokazatelně seznámit pojištěného s obsahem této rámcové smlouvy a s VPP pojišťovny [obec] [anonymizováno] a předat mu kopii VPP pojišťovny [obec] [anonymizováno].

7. Dle Všeobecných pojistných podmínek pro skupinové pojištění ze dne 1.11.2009 bylo zjištěno, že v čl. 3 odst. 1 pojištění pro případ smrti za jakýchkoliv příčin je pojistnou událostí smrt pojištěného, ke které dojde během pojistné doby. Pojistné plnění dle tohoto odstavce je pojistitel povinen vyplatit obmyšlené osobě, smrtí pojištěného pojištění zaniká. Dle čl. 4 odst. 5 pojistník a pojištěný jsou povinni odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, stejnou povinnost má pojistitel vůči pojistníkovi a pojištěnému. Dle čl. 5 Smlouva a všechny ostatní právní úkony týkající se pojištění, musí mít písemnou formu, není-li ve smlouvě dohodnuto jinak. Dle čl. 9 odst. 1 písmeno a) se pojistnou událostí rozumí smrt z jakýchkoliv příčin. Čl. 12 obsahuje výluky z pojištění. Dle čl. 13 odst. 4 pojistitel je oprávněn využít alternativní komunikační prostředky pro komunikaci s pojistníkem, pojištěný, případně oprávněnou či obmyšlenou osobou, a to v souvislosti se zprávou pojištění, řešením pojistných událostí nebo nabídkou produktů a služeb pojistitele a členů [právnická osoba], a členy pojišťovací skupiny [část názvu právnické osoby] Tyto prostředky slouží k urychlení vzájemné komunikace, avšak nenahrazují písemnou formu úkonů v případech, kdy písemnou formu vyžaduje zákon nebo přímo smlouva. Pojistitel při volbě formy komunikace přihlíží k povinnostem stanoveným příslušnými právními předpisy, charakteru sdělovaných informací, okolnostem, jakož i potřebám a zájmům pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby.

8. Z nahrávky ze dne 23.9.2010 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce byla telefonicky oslovena [anonymizována dvě slova] s nabídkou pojištění schopnosti splácet úvěr, pracovnicí byla dotázána, zda se seznámila s písemnou nabídkou, která byla přiložena jako samostatný list k výpisu z účtu – na to právní předchůdkyně žalobce reagovala, že tuto nabídku nečetla. Pracovnicí jí bylo sděleno, že se jedná o možnost zajištění pro případ nemožnosti splácet úvěr v důsledku pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání, invalidity, úmrtí. V případě úmrtí by zbytek hypotéky (včetně poplatků a úroků) byl doplacen za ni. [anonymizováno] [příjmení] byla dotázána, zda má zájem o takové pojištění, právní předchůdkyně žalobce odpověděla kladně, projevila zájem o tzv. základní variantu pojištění (pracovní neschopnost, invalidita, úmrtí), kde pojistné činí 472 Kč měsíčně, byla ujištěna o tom, že s placením pojistného nebude mít žádné starosti, splátka pojistného bude připočtena k úhradě hypoteční splátky. Právní předchůdkyně žalobce vyslovila souhlas s uzavřením pojištění po telefonu, byly jí kladeny otázky, kdy jedna z nich byla, zda je zdráva – na ni právní předchůdkyně žalobce odpověděla„ ano“. Dále jí bylo pracovnicí sděleno, že Všeobecné pojistné podmínky a Rámcovou smlouvu nalezne na webových stránkách nebo jsou k dispozici na kterékoliv pobočce [obec] [anonymizováno], pojištění v základní variantě je sjednáno s účinností od následujícího pracovního dne, nebude jí zaslána smlouva, ale do pěti pracovních dnů obdrží přehled, přesnou částku a datum sjednání, jako smlouva slouží archivace tohoto telefonického hovoru.

9. Z formuláře hlášení pojistné události soud zjistil, že žalobce uplatnil nárok na výplatu pojistného plnění ve výši zůstatku z úvěrové smlouvy [číslo] kdy bylo uvedeno, a praktickou lékařkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] potvrzeno, že právní předchůdkyně žalobce měla od března 2006 diagnostikován maligní T-lymfom, právní předchůdkyně žalobce o tomto onemocnění byla taktéž v březnu 2006 informována.

10. Zprávou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [právnická osoba], Ambulance klinické onkologie [obec], ze dne 17.4.2013 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce byla pravidelně sledována na hematologické klinice v [obec] pro maligní T-lymfom, při poslední kontrole byla prokázána progrese onemocnění. Vzhledem k této skutečnosti je onemocnění diagnostikované v roce 2006 v přímé souvislosti s příčinou úmrtí pacientky.

11. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 26.7.2013, úmrtního listu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zůstavitelka zemřela dne 17.4.2013, jediným dědicem, který nabyl veškerý zůstavitelčin majetek byl žalobce s tím, že odpovídá za dluhy zůstavitelky do výše ceny nabytého dědictví, dluhy zůstavitelky byly tvořeny mimo jiné i pohledávkou [právnická osoba] ve výši 1 314 502,61 Kč z titulu hypotečního úvěru č. účtu [bankovní účet]. 12. [právnická osoba] byly prokázány platby žalobce na hypoteční úvěr [jméno] [příjmení] v celkové výši 1 316 765, 06 Kč, které proběhly v období od 17.9 do 15.10.2015 tak, jak tvrdil žalobce.

13. Dopisem ze dne 16.3.2017 spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení částky 1 314 502, 61 Kč nejpozději do 24.3.2017, neboť žalobce po úmrtí [anonymizováno] [příjmení] uhradil hypoteční úvěr v plné výši a náleží mu tak nárok na zaplacení toho co plnil za žalovanou, která odmítla pojistné plnění.

14. Z dopisu z 31.10.2013 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalované odmítl plnění dle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb. a to z toho důvodu, že u [anonymizováno] [příjmení] byl v roce 2006 diagnostikován maligní T- lymfom, jmenovaná byla pravidelně sledována na hematologické klinice v [obec], zemřela na komplikace těžké bronchopneumonie, která se rozvinula při imunodeficitu, který byl způsoben progresí základního onemocnění Onemocnění diagnostikované v roce 2006 je v přímé souvislosti příčinou úmrtí [anonymizováno] [příjmení], která však prohlásila, že je zdráva. Při pravdivém a úplném prohlášení by přistoupení k pojištění nebylo akceptováno.

15. Zprávou Fakultní nemocnice [obec], interní hematologické a onkologické kliniky, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce byla hospitalizována od 16.4.2013 do 17.9.2013 s diagnózou C844 maligní T-buněčný lymfom, periferní, pro non – compliance pacientky bez léčby, nicméně překvapivě po přechodné progresi do 1/ 2009 došlo ke spontánní remisi, recidiva uzlin. sy na krku vpravo v 9/ 2010, poté opět částečná spontánní regrese nálezu. Uzlinový syndrom sledován na IHOK od 3/ 2006 (anamnesticky od roku 1999), vždy se spontánní remisí. K přijetí k hospitalizaci došlo pro celkové zhoršení stavu při progresi základního onemocnění s recidivou pneumonie, pacientka i přes kvalitní paliativní péči umírá dne 17.4.2013 na bronchopneumii při progresi základního onemocnění.

16. Z pitevního protokolu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce trpěla základním onemocněním – periferní T – buněčný non – hodgkinský lymfom, byla zjištěna oboustranná splývající fibrinózní bronchopneumonie, jako bezprostřední příčina smrti je uvedena bronchopneumonie.

17. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla jeho dcerou, v roce 2006 bylo dceři sděleno lékařem ve Fakultní nemocnici [obec] na hematologicko onkologickém oddělení, že trpí nemocí tzv. T – lymfomem. Dcera žalobci říkala, že když je nemocná, tak ji nikdo nepojistí – mluvila o tom v období, kdy zvažovala úvěr a k tomu bylo nutné zařídit pojištění stavby, bavili se o tom pouze v hypotetické rovině. V únoru 2009 se od [anonymizována dvě slova] z Fakultní nemocnice [obec] dozvěděla, že nemoc zmizela, žalobce to ví přímo od dcery, která za ním se svým přítelem hned z nemocnice přišla, přítel byl u vyšetření dcery přítomen. Podle [anonymizována dvě slova] byla dcera špatný pacient a nechodila na vyšetření, lékař přímo říkal, že dcera nespolupracuje. Dcera na vyšetření chodila pouze první rok, v roce 2016, nabízenou léčbu odmítla. V období od roku 2006 do února 2009 ve Fakultní nemocnici [obec] na vyšetření nebyla. Dcera věděla, že při této nemoci její vyhlídky nejsou dobré, ale měla na to takový názor, že pokud má zemřít, tak zemře, ale nemusí to být v bolestech. Při návštěvě u [anonymizována dvě slova] v únoru 2009 jí lékař řekl, že je to zázrak, že tady ještě je, měla být už vlastně 2 roky mrtvá, a že její výsledky jsou zcela negativní. Dcera s přítelem proto za žalobcem přišla a říkali mu, že je zdravá. Žalobce reagoval tak, že počkají ještě půl roku, že se to rádo vrací. Dcera od roku 2009 do roku 2012 u lékaře nebyla, nepotřebovala to, až někdy na jaře 2012 začala mít problémy s plícemi, v srpnu prodělala zápal plic. Žalobce upřesnil, že někdy v říjnu roku 2009 2010 (již si to přesně nevybavoval), byla dcera u [anonymizována dvě slova] s tím, že se jí uzlina mírně zvětšuje, proto se pak do lékařské zprávy mohlo dostat, že došlo k recidivě, ale jednalo se pouze o recidivu uzlin, nikoliv o recidivu nemoci samotné. V únoru 2009 nemoc spontánně vymizela, dcera proto podepsala smlouvu v září 2010, potom šla ještě jednou k [anonymizována dvě slova], ale to bylo až po datu 23.9.2010. Až do své hospitalizace před svým úmrtím dcera žalobce žila naprosto normálním způsobem. K jinému lékaři ani do jiného zdravotnického zařízení dcera žalobce nechodila.

18. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] (manželka žalobce a matka [příjmení] [jméno] [příjmení]), bylo zjištěno, že s manželem věděli, že je dcera nemocná, v roce 2006 jim sdělila, že má lymfom, léčbu však odmítla, věřila, že se dokáže vyléčit svým životním stylem a že se organismus s onemocněním vypořádá sám. Asi v lednu 2009 jim dcera sdělila, že jí lékař po vyšetření PET sdělil, že se vyléčila, že na vyšetření nic„ nesvítilo“. I sám lékař to bral jako zázrak. Měli z toho obrovskou radost, dcera opět začala žít normální život, vybavovala si byt, volný čas trávila oblíbenými koníčky, byli všichni společně na dovolené v Chorvatsku v létě roku 2010 i 2011, jezdili na kole i na 10 kilometrové výlety. Svědkyně s dcerou u lékaře nikdy nebyla, chodil s ní její přítel [jméno] [příjmení] – s ním dcera od roku 2009 zařizovala společnou domácnost, brala si hypotéku. Lékař dceři doporučil pravidelné kontroly, chemoterapii, to však dcera odmítla, na kontroly chodila velmi nepravidelně, lékař ji označil za neposlušného pacienta.

19. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce je otcem jeho bývalé přítelkyně, svědek byl s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v partnerském vztahu 10 let. Na začátku roku 2006 měla partnerka zdravotní problémy, mělo se jednat o lenartův lymfom. Od začátku nebyla diagnóza jednoznačná, proto se přítelkyně rozhodla neléčit. U [anonymizována dvě slova] byl svědek s přítelkyní asi třikrát, na kontroly s ní nechodil pravidelně, přítelkyně byla soběstačná, přítomnost svědka nebyla nezbytná. V roce 2009 byl svědek s přítelkyní na vyšetření PET, výsledkem byla spontánní remise nemoci, s touto radostnou novinou jeli navštívit partnerčiny rodiče, kterým tuto zprávu [anonymizována dvě slova] řekl, že se přítelkyně z onemocnění vyléčila, dokonce ji požádal o svolení přednášet o jejím případu na zahraničním lékařském konziliu, zajímal se o jejich zdravotní styl, jaké bylinky užívali. Svědek si přesnou větu, kterou lékař pronesl, nevybavoval, ale hovořil o zázraku, remisi nemoci. Po celou dobu jejich partnerského života neměli žádná omezení, v létě jezdili k moři, v zimě na hory, měli dva psy, vedli úplně normální život. Svědek respektoval rozhodnutí přítelkyně léčbu nepodstoupit, působila totiž úplně zdravě, upravili pouze životosprávu, jedli bio potraviny, pili bylinné čaje.

20. Ze znaleckého posudku ústavu Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví ze dne 21.12.2021 bylo zjištěno, že ústav uzavřel, že vzhledem k tomu, že periferní T – lymfom je považován za nevyléčitelné onemocnění, nemohla být [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k datu 23.9.2010 zdráva, pouze u ní došlo k přechodné redukci nádorové masy, což bylo hodnoceno jako remise choroby. Pojem remise znamená, že v dané chvíli nelze onemocnění organismu detekovat v současnosti dostupnými klinickými a laboratorními postupy. K remisi může dojít po léčbě a vzácně i bez léčby - spontánně (právě u lymfomů s nízkým stupněm malignity). Nicméně v období navození remise přežívá v organismu určitý počet nádorových buněk, jež mohou být zdrojem nové progrese onemocnění, proto jsou nemocní podrobeni další léčbě a sledováni, což v konkrétním případě dle udaných údajů nemocná nerespektovala. Spontánní remise tak neznamená uzdravení, pouze pokles nádorové masy organismu pod detekovanou hranici, k němuž došlo bez léčby. Sdělení Fakultní nemocnice [obec] ze dne 17.4.2013 znamená, že u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] došlo k nové progresi původního onemocnění, i přes remisi dosaženou v roce 2009, což potvrzuje současný odborný názor, že periferní T – lymfom není vyléčitelným onemocněním. <i>21. Podle § 2 zák. č. 37/2004 Sb., zákona o pojistné smlouvě (ve znění účinném do 31.12.2013, dále jen zákon o pojistné smlouvě) pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.</i> <i>22. Podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o pojistné smlouvě nestanoví-li zákon jinak, může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek.</i> <i>23. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 24. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, resp. účastníci učinili nesporným, že právní předchůdkyně žalobce uzavřena v r. 2007 úvěrovou smlouvu [číslo] přistoupila k Rámcové pojistné smlouvě, a to dne 23.9.2010, dne 17.4.2013 [anonymizováno] [příjmení] zemřela, žalobce na úhradu dluhu z úvěru [číslo] v období od 17.9.2015 do 15.10.2015 uhradil celkem částku 1 316 765,06 Kč (tj. včetně částky penále ve výši 2 262,45 Kč). Uzavřená pojistná smlouva byla ke krytí rizika nemožnosti hradit splátky úvěru, a to mimo jiné i v důsledku úmrtí [anonymizováno] [příjmení] jako dlužnice, obmyšleným byla [právnická osoba] (věřitel). Ve vztahu k právní předchůdkyni žalobce je pojistná smlouva smlouvou spotřebitelskou, kde právní předchůdkyně žalobce měla postavení spotřebitele. Dále bylo prokázáno, že přistoupení [anonymizováno] [příjmení] k Rámcové pojistné smlouvě bylo učiněno telefonicky a pouze telefonicky právní předchůdkyně žalobce odpovídala na dotazy ohledně svého zdravotního stavu, kdy dne 23.9.2010 prohlásila, že je zdráva. Co do obsahu Rámcové pojistné smlouvy, VPP nebylo v řízení prokázáno, že by [anonymizováno] [příjmení] s nimi byla seznámena, pouze v rámci monitorovaného telefonického hovoru byla ohledně VPP odkázána na webové stránky či„ kamenné“ pobočky, a byla to [ulice] [anonymizováno], která sama aktivně telefonickou formou právní předchůdkyni žalobce kontaktovala a nabízela jí uzavření pojistné smlouvy, resp. přistoupení k pojistné smlouvě. Žalovaná odmítla plnit s poukazem na ust. § 24 odst. 1 písm. a) zákona o pojistné smlouvě. Soud má za to – shodně se žalobcem – že nedošlo k naplnění požadavku nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, jak předpokládá toto ustanovení, když se veškerá komunikace mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou se uskutečnila pouze telefonicky a pouze telefonicky se právní předchůdkyně žalobce vyjadřovala ke svému zdravotnímu stavu. I ust. § 14 zákona o pojistné smlouvě stanoví, že pojistník a pojištěný jsou povinni pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění. Tuto zákonnou úpravu dle názoru soudu nelze vyloučit na základě smlouvy či VPP, se kterými se právní předchůdkyně ani v době sjednání pojištění neměla možnost seznámit a byla odkázána na webové stránky či návštěvu„ kamenné“ pobočky [obec] [anonymizováno]. Právně relevantní jsou jen ty otázky, které pojistitel pokládá v písemné formě, k čemuž nedošlo, což nelze přičítat k tíži právní předchůdkyně žalobce. Pouze na doplněnou soud dodává, že stejná úprava – požadavek na písemné dotazy - byla převzata i do ust. § 2788 o.z. Žalovaná tak byla povinna v důsledku nastalé pojistné události – úmrtí [anonymizováno] [příjmení] - k úhradě zůstatku úvěru [právnická osoba], který ke dni úmrtí [anonymizováno] [příjmení] činil částku 1 314 502,61 Kč. Žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila, k úhradě úvěru přistoupil žalobce jako jediný dědic zůstavitelky [anonymizováno] [příjmení], odpovídající i za její dluhy, kam spadal i zjištěný dluh se shora citované úvěrové smlouvy. Žalobcem vznesený nárok dle soudu nelze podřadit pod bezdůvodné obohacení, ale je nutno jej posuzovat jako náhradu škody dle § 2913 občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen o.z.), neboť žalovaná porušila svou smluvní povinnost, která je porušena vždy, když věřitel nedostane to, co podle smlouvy dostat má. Lze uzavřít, že bylo prokázáno porušení smluvní povinnosti žalovanou, vznik újmy, když žalobce jako dědic odpovědný za dluhy uhradil zůstatek úvěru, který z titulu pojištění měla hradit žalovaná, a je tak dána i příčinná souvislost mezi nimi. Pokud žalovaná namítala promlčení nároku, tato námitka nebyla shledána důvodnou, neboť objektivní promlčecí lhůta v délce deseti let začíná plynout ode dne vzniku škody nebo jiné újmy, tj. ode dne, kdy se škoda nebo jiná újma projevila, ke vzniku škody došlo v období od 17.9 do 15.10.2015, kdy žalobce uhradil [právnická osoba] dlužné částky. Okolnostmi rozhodnými pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty jsou vědomost poškozeného o škodě nebo jiné újmě a o osobě povinné k její náhradě, tříletá subjektivní promlčecí doba tedy taktéž započala běžet vždy ode dne následujího po provedení platby žalobcem (§ 629 odst.1, § 636 o.z.), žaloba byla podána dne 27.3.2017, žalobce svůj nárok proto uplatnil včas.

25. Žalobci tak vznikla škoda ve výši 1 314 502,61 Kč, kterou je žalovaná povinna mu nahradit. Žalovaná netvrdila, že by žalobci byť částečně plnila, setrvala na svých tvrzeních, že lze dovodit, že došlo k písemnému zodpovězení dotazů, s odkazem jí označené články Rámcové pojistné smlouvy. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to dle ust § 1970 o.z. spolu s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení, když se žalovaná od 25.3.2017, kdy jí uplynula žalobcem poskytnutá lhůta k plnění, ocitla v prodlení. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády 351/2013 Sb. Pro úplnost soud dodává, že dle závěrů znaleckého ústavu [anonymizováno] [příjmení] z čistě odborného lékařského hlediska nemohla být ke dni 23.9.2010 zdráva, avšak jak vyplynulo z výslechu svědků vedla zcela běžný život, neměla obtíže a s ohledem na vyjádření lékaře [anonymizována dvě slova] popsané svědkem [příjmení]. [příjmení] mohla mít za to, že je zdráva.

26. Návrh na provedení dalších důkazu, a to výpisem z obchodního rejstříku, souborem fotografií, veškerou zdravotnickou dokumentací Fakultní nemocnice [obec], byly pro nadbytečnost zamítnuty.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch a soud mu proto proti žalované přiznal právo na náhradu nákladů, představovaných zaplaceným soudním poplatkem ve výši 65 726 Kč, odměnou advokáta za 11 úkonů právní služby, určenou dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni uskutečnění úkonu, přípravu a převzetí zastoupení, kvalifikovanou předžalobní výzvu, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 29.1.2018 (doplnění skutkových tvrzení) a 3.6.2022 (vyjádření ke znaleckému posudku), účast u jednání ve dnech 23.2.2018 a 16.3.2018 před dožádaným soudem, 9.1.2018 (přesahujícím dvě hodiny), 7.6.2022, 14.7.2022 před Okresním soudem v Pardubicích, tj. 11 x 13 580 Kč, dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni uskutečnění úkonu, 11 x po 300 Kč, náhrady za promeškaný čas strávený cestou ze sídla advokáta ke třem jednáním soudu a zpět za 30 půlhodin po 100 Kč dle ust. § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění, jízdné osobním automobilem k jednání soudu a zpět dne 9.1.2018 při ujetí 270 km, průměrné spotřebě 6,4 l /100 km, sazbě základní náhrady ve výši 4 Kč, ceně paliva 29,80 Kč, tj. 1 594,94 Kč, dne 7.6.2022 při ujetí 270 km, průměrné spotřebě 5,1 l /100 km, sazbě základní náhrady ve výši 4,70 Kč, ceně paliva 37,10 Kč, tj. 1 779,87 Kč, dne 14.7.2022 při ujetí 270 km, průměrné spotřebě 5,1 l /100 km, sazbě základní náhrady ve výši 4,70 Kč, ceně paliva 37,10 Kč, tj. 1 779,87 Kč, 21 % DPH ve výši 33 907,60 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 261 098,28 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se žalobce domáhal odměn za sdělení soudu ze dne 3.1.2019 a ze dne 23.5.2018, tyto mu přiznány nebyly, neboť se jednalo pouze: v prvém případě o neudělení souhlasu s vyžádáním zdravotní dokumentace a ve druhém případě žádost o odročení jednání, nikoliv vyjádření ve věci samé.

28. V souvislosti se zpracováním znaleckého posudku vzniklo dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. proti žalované státu právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení nesl a jsou tvořeny částkou 25 888 Kč (usnesení ze dne 14.2.2022, č.j. 107 C 12/2017-195 mínus 2 000 Kč žalovanou složené zálohy). Lhůty k plnění byly stanoveny třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.