107 C 9/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 329 400 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 329 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 29.4.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnosti zaplatit žalobci úroky z prodlení z částky 329 400 Kč za dobu od 14.3.2020 do 28.4.2020, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 470 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí 329 400 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení ode dne 14.3.2020 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila následujícími tvrzeními: mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, která byla realizována bezhotovostním převodem na soukromý účet žalovaného [číslo] dne 17.3.2017. V emailu ze dne 13.3.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení zápůjčky, znovu jej upomínala dne 16.3.2020. Žalovaný na poskytnutou zápůjčku ve výši 329 400 Kč ničeho neuhradil. Půjčka byla sjednána jako bezúročná, bez termínu splatnosti. Stejným způsobem žalobkyně poskytla žalovanému i další dvě půjčky, a to z 23.11.2017 v částce 450 000 Kč a z 19.12.2017 v částce 400 000 Kč, kdy všechny tyto tři půjčky v součtu ve výši 1 179 400 Kč a jsou v účetnictví žalobkyně i jako půjčky vedeny.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, neboť mezi účastníky nebyla žádná zápůjčka sjednána, pokud na účet byla žalobkyní převedena částka 329 400 Kč, žalovaný ji považuje za odměnu za jeho činnost ve prospěch žalobkyně z příkazní smlouvy ze dne 1.7.2017, na základě které žalovaný pro žalobkyni prováděl koordinační a organizační činnost za odměnu 48 400 Kč měsíčně + podíly na měsíčním obratu žalobkyně, maximálně do 10% obratu. V průběhu let 2017 a 2018 žalovaný fakturoval žalobkyni pouze část odměny, následně zjistil, že jeho odměna měla činit 5 748 589 Kč, žalobkyně mu zaplatila pouze 1 468 415 Kč, rozdíl tak činí 4 280 174 Kč, kdy žalovaný žalobkyni vyzval k zaplacení tohoto nároku výzvou ze dne 22.6.2020, tato výzva však zůstala ze strany žalobkyně bez reakce. S ohledem na tyto skutečnosti žalovaný činí zápočet částky 329 400 Kč z této své pohledávky vůči jistině pohledávky uplatněné žalobou, a to v rámci své obrany vůči pohledávce žalobkyně (č.l. 26 spisu). S odkazem na tento zápočet je žalovaný přesvědčen o tom, že žalovaná pohledávka zanikla zápočtem. V podání ze dne 31.5.2022 (č.l. 78 – 80 spisu), žalovaný tvrdil, že se žalobkyní spolupracoval již v roce 2016 - a to na podkladě příkazní smlouvy uzavřené již v roce 2016 pro období roku 2016 a první pololetí roku 2017, i na základě této smlouvy měl nárok na zaplacení odměny ve výši 48 400 Kč měsíčně a podílu na měsíční obratu žalobkyně a to do maximální výše 10% z dosaženého obratu, i tuto pohledávku žalovaný vůči žalované pohledávce započítává. K této tvrzené příkazní smlouvě z roku 2016 žalovaný uvedl, že se mu jí nepodařilo dohledat a tudíž jí nemůže soudu předložit. Odměna za činnost žalovaného pro žalobkyni - která předcházela platbě 329 400 Kč dne 17.3.2017 - může být přesně zjištěna znaleckým posudkem. Ve vztahu k případné námitce promlčení nároku žalovaného na odměnu za činnosti prováděné pro žalobkyni v roce 2016 a první polovině roku 2017 (pokud by byla žalobkyní vznesena), a došlo tak k tvrzení o nemožnosti uplatněného započtení, žalovaný uvedl, že započtení možné je, neboť pohledávka za činnost žalovaného ve prospěch žalobkyně a údajná pohledávka žalobkyně na vydání tvrzené zápůjčky se v minulosti již jako nepromlčené střetly, proto je možné je i nyní vzájemně započítat. Žalovaný tedy v tomto podání tvrdil za dobu od 1.7.2017 do 31.12.2017 nárok na celkovou výši pravidelné měsíční odměny 290 400 Kč a celkovou výši odměny až 10% z obratu, tedy ve výši 4 261 983 Kč, tj. v součtu 4 552 383 Kč s tím, že žalobkyní mu bylo vyplaceno 1 468 415 Kč, a žalobkyně tak žalovanému na základě příkazní smlouvy ze dne 1.7.2017 dluží za rok 2017 celkem 3 747 774 Kč. Nově v podání ze dne 7.12.2022 (č.l. 115 – 116 spisu), žalovaný vyčíslil své nároky vůči žalobkyni z příkazních smluv a to: na základě příkazní smlouvy ze dne 1.11.2016, účinné do 30.6.2017, za období listopad 2016 – prosinec 2016 na měsíčních paušálech celkem 96 800 Kč, a na měsíčním obratu žalobkyně 317 017, 60 Kč, celkem mu tak měla být zaplacena žalobkyní částka 413 817,60 Kč, na kterou mu žalobkyně ničeho nezaplatila, tudíž mu za toto období dluží 413 817,60 Kč, za období leden až červen 2017 na měsíčních paušálech celkem 290 400 Kč a na podílu na měsíčním obratu žalobkyně 1 802 347,60 Kč, celkem tak žalovanému měla být zaplacena žalobkyní částka 2 092 747,60 Kč, žalobkyně však žalovanému ničeho nezaplatila a dosud mu tak za toto období dluží 2 092 747,60 Kč. Na základě příkazní smlouvy ze dne 1.7.2017, účinné do 30.6.2018, za období červenec až prosinec 2017 mělo být žalobkyní zaplaceno žalovanému na měsíčních paušálech 290 400 Kč, na podílu na měsíčním obratu žalobkyně 2 544 493, 90 Kč, tj. celkem 2 834 893,90 Kč, fakticky mu bylo zaplaceno žalobkyní pouze 876 450 Kč, za toto období tak žalobkyně žalobci doposud dluží 1 958 443,90 Kč, za období od ledna do června 2018 mělo být žalobkyní žalovanému zaplaceno na paušálech 290 400 Kč, na podílu na měsíčním obratu žalobkyně 622 667 Kč, celkem tak měla být zaplacena částka 913 067 Kč, ale fakticky bylo žalovanému žalobkyní zaplaceno pouze 591 965 Kč, žalobkyně tak za toto období žalovanému dluží 321 102 Kč. Součet takto vyčíslených dlužných částek činí celkem 4 786 111,10 Kč. Žalovaný zdůraznil, že trvá na uplatněném zápočtu, tak jak jej uvedl ve svém podání ze dne 31.5.2022 a z opatrnosti opět učinil zápočet své pohledávky na zaplacení odměny v celkové výši 4 786 111,10 Kč, avšak pouze do výše žalované částky.

3. K tvrzením žalovaného žalobkyně uvedla, že není pravdou, že by předmětná částka 329 400 Kč byla odměnou žalovaného za činnost pro žalobkyni dle příkazních smluv, není možné, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena příkazní smlouva od 1.1.2016, když žalobkyně byla zapsána do obchodního rejstříku až 25.10.2016, v době uzavření smlouvy o zápůjčce ani příkazní smlouva mezi žalobkyní a žalovaným neexistovala.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný na základě platebního příkazu žalobkyně přijal bezhotovostně platbu ve výši 329 400 Kč, a to dne 17.3.2017.

5. Mezi účastníky zůstávala sporná existence smluvního vztahu tvrzeného žalobkyní, účel shora uvedené platby ve výši 329 400 Kč.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 25.10.2016, předmět podnikání výroba, obchod a služby, neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona, statutárním orgánem je od počátku vzniku žalobkyně, jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jednatel zastupuje společnost samostatně, základní kapitál společnosti činí 300 Kč.

7. Z potvrzení o platbě na účtu bylo zjištěno, že [právnická osoba] potvrdila, že na účtu č. [bankovní účet] majitele [název žalobkyně], je dne 17.3.2017 evidován výdej ve výši 329 400 Kč, na protiúčet č. [bankovní účet] se zprávou pro příjemce: [anonymizováno] [celé jméno žalovaného].

8. Z detailu pohybu bezhotovostní platby bylo zjištěno, že platba uvedené v bodě 7 odůvodnění obsahovala poznámku [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], platbu provedla [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která i platbu autorizovala.

9. Z detailu pohybu bezhotovostní platby bylo zjištěno, že žalobkyně ze svého účtu na protiúčet č. [bankovní účet] zaslala částku 450 000 Kč dne 23.11.2017, zpráva pro příjemce a poznámka obsahovaly text půjčka [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], platbu provedl a autorizoval [anonymizováno] [celé jméno žalovaného].

10. Z detailu pohybu bezhotovostní platby bylo zjištěno, že žalobkyně ze svého účtu na protiúčet č. [bankovní účet] zaslala částku 400 000 Kč dne 19.12.2017, zpráva pro příjemce a poznámka obsahovaly text půjčka [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], platbu provedl a autorizoval [anonymizováno] [celé jméno žalovaného].

11. Ze stavu pohledávek žalobkyně k 31.12.2017 vyplývá částka 1 179 400 Kč s označením ostatní pohledávky – půjčka na [celé jméno žalovaného].

12. Ze stavu pohledávek žalobkyně k 31.12.2018 vyplývá částka 1 179 400 Kč s označením ostatní pohledávky – půjčka na [celé jméno žalovaného].

13. Z pohybů na účtu žalobkyně za období od 1.1.2017 do 31.12.2019 byly vykázány pohledávky – půjčka na [celé jméno žalovaného] s počátečním a koncovým stavem ve výši 1 179 400 Kč.

14. Z emailu ze dne 13.3.2020 od jednatele žalobkyně žalovanému bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně žalovanému sdělil následující:„ koukal jsem na ty tvé půjčky a ta jedna za nějakých 329 000 Kč je splatná 17.3.2020, tzn. že se půjčka musí vrátit na účet do 16.3 nebo ji bude muset jako řádný hospodář uplatnit u soudu…..Emailová reakce žalovaného vůči jednateli žalobkyně byla dne 13.3.2020 následující: ahoj, ok, díky, na číslo mrknu, musím to projít, takhle z patra neumím odpovědět, co se týče těch 329 000 Kč tam je nějaká smlouva k tomu?“ Jednatel žalobkyně dne 16.3.2020 znovu žalovaného žádal o zaplacení částky 329 000 Kč, kterou si žalovaný půjčil před třemi lety, s tím že žádá o zaslání potvrzení o provedení platby s tím, že buď platba, nebo to bude muset zažalovat.

15. Z příkazní smlouvy ze dne 1.7.2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako příkazcem a žalovaným jako osobou podnikající pod [IČO], číslem bankovního spojení [bankovní účet] jako příkazníkem, kdy příkazník se zavázal pro příkazce obstarat záležitosti, které jsou popsány v této smlouvě, při obchodní, případně jakýchkoliv dalších jednáních, je povinen pro příkazce zajistit níže uvedené činnosti: koordinační a organizační činnost v rámci jednotlivých případů a příkazce se zavázal zaplatit příkazníkovi za provádění činnost podle této smlouvy úplatu dle článku 5 této smlouvy s tím, že příkazník zahájí svoji činnost ihned po nabytí účinnosti této smlouvy nebo na základě výzvy příkazce, obě smluvní strany měly sjednánu možnost výpovědi smlouvy s výpovědní lhůtou (článek 4 smlouvy). Úplata za práce a činnosti příkazníka, které jsou předmětem této smlouvy je stanovená dohodou smluvních stran a činí: úplata bez DPH 40 000 Kč, DPH 21% 8 400 Kč, úplata celkem včetně DPH 48 400 Kč. V úplatě jsou zahrnuty veškeré náklady příkazníka nutně nebo účelně vynaložené při plnění jeho veškerých závazků z této smlouvy. Úplata je splatná v prvních třech měsících účinnosti smlouvy v jedné souhrnné platbě po ukončení období. Další platby budou probíhat měsíčně. Nad rámec výše uvedené platby za činnost dle této smlouvy náleží příkazníkovi podíl na měsíčním obratu příkazce do maximální výši 10% z obratu (čl. 5 smlouvy). Podkladem pro úhradu úplaty budou faktury, způsob úhrady úplaty bude převodem na účet příkazníka č. [bankovní účet], kromě náležitostí uvedených platnými právními předpisy pro daňový doklad je příkazník povinen ve faktuře uvést i tyto údaje: číslo smlouvy příkazníka a jeho IČO, předmět smlouvy, označení banky a číslo účtu, lhůtu splatnosti faktury, označení osoby, která fakturu vyhotovila, lhůta splatnosti faktur je dohodou stanovena na 14 kalendářních dnů po jejich doručení příkazci (čl. 6 smlouvy). Smlouva je opatřena podpisy obou smluvních stran.

16. Z emailu ze dne 12.10.2017 odeslaného z emailové adresy žalobkyně adresovanému [jméno] [příjmení], byl zjištěn následující text:„ v příloze posílám moji příkazní smlouvu s [příjmení], aby bylo oficiálně podloženo, že pro firmu mohu pracovat. S [jméno] jsme doplnili, že první FA ode mne bude kvartálně, podepsala se jakoby zpětně od 1.7., abychom měli pokryté celou dobu co děláme s GG…další FA pak budou měsíčně..je tam i pohyblivá složka až do výše 10% z obratu/měsíc, to budu případně FA individuálně na základě vyúčtování a dohody, kterou uděláme ve firmě – jen že pro to případně bude na základě této smlouvy prostor. Prosím o kontrolu z vaší strany, jestli je vše ok. Až naskočí nějaké peníze, tak připravím FA, zřejmě asi na nějakou poměrnou část toho kvartálu a zbytek se pak uhradí následně. Je to nastaveno, aby to bylo 30 000 Kč čistého/ měsíc.“ Email je sepsán [celé jméno žalovaného] za žalobkyni.

17. Z emailu ze dne 26.6.2018 odeslaného z emailové adresy žalobkyně adresovanému [jméno] [příjmení], byl zjištěn následující text prosím pokud byste mohla vystavit následují FA:„ 1/ [příjmení] na [anonymizováno] na základě provedeného díla vám dle smlouvy fakturujeme 340 000 Kč bez DPH, vytvoření bude dnešní datum a splatnost dejte klasickou, 2/ já na [příjmení] fakturuji vám na základě uzavřené příkazní smlouvy odměnu – podíl ročního obratu, celkem to bude 1 370 000 Kč bez DPH ideálně tady vystavený 06/ 2018, aby DPH šla proti sobě. Na jedné straně bude mít [příjmení] výdej DPH směrem ke mně, příjem od [anonymizováno], takže pak bude ve vratce..DPH směrem ke mně by mělo být 287 000 Kč s tím, že se uplatní proti tomu DPH 71 400 Kč z FA s [anonymizováno] a bude v nadměru 216 300 Kč. Jaký byste tedy zvolila ideální postup? Já počítám u mě 850 + 320 ty půjčky (tam nevím přesné číslo), k tomu jsem přidal 200 ze kterých mi zůstane po zdanění cca 150 000 Kč Celkem mě zdanění přijde z částky 1 370 000 Kč na nějakých cca 342 500 Kč, takže ještě budu pak muset doplatit nějakých cca 192 000 Kč, jinak to stejně ale zřejmě nevymyslíme..tímhle by pak ten můj dluh vůči [příjmení] měl být oficiálně smazaný, je to tak že?“.

18. Z emailu ze dne 26.4.2020 odeslaného žalovaným [jméno] [příjmení], byl zjištěn následující text„ ….bylo by dobré se nad tím potkat 329 000 Kč jsou peníze, co jsem půjčil [příjmení] na vyplacení nějaké exekuce na jeho baráku….takže tohle by mělo být součástí jeho peněz, které měl zaplatit za zdanění jednatele“ 19. Z emailové korespondence (na č.l. 81 – 82 spisu) bylo zjištěno, že probíhala komunikace mezi jednatelem žalobkyně a žalovaným, žalovaný odmítá vrácení půjčky, má za to, že mu peníze náleží v odměnách, 13.3.2020 žalovaný jednateli žalobkyně sdělil, že mu posílá všechno pokupě, jak včera slíbil, doplnil rok 2018 za žalované od [jméno] a spočítaná všechna čísla.

20. Z dopisu ze dne 22.6.2020 bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni vyzývá k zaplacení rozdílu mezi nárokovou částkou (5 748 589 Kč) a skutečně vyplacenou částkou (1 468 415 Kč), ve výši 4 280 174 Kč s odůvodněním, že kontrolou dokladů zjistil, že výši uvedená výplata mu nebyla v období od 08/ 2017 do 12/ 2018 řádně zaplacena.

21. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 31.12.2017 soud zjistil, že [celé jméno žalovaného], [IČO] žalobkyni fakturoval částku 9 781 Kč s textem fakturuji vám na základě uzavřené příkazní smlouvy odměnu – podíl z měsíčního obratu, splatnost byla dne 14.1.2018, pro platbu bylo uvedeno číslo účtu [bankovní účet].

22. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 29.12.2017 soud zjistil, že [celé jméno žalovaného], [IČO] žalobkyni fakturoval částku 235 950 Kč s textem fakturuji vám na základě uzavřené příkazní smlouvy odměnu – podíl z měsíčního obratu, splatnost byla dne 12.1.2018, pro platbu bylo uvedeno číslo účtu [bankovní účet].

23. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 4.12.2017 soud zjistil, že [celé jméno žalovaného], [IČO] žalobkyni fakturoval částku 81 070 Kč s textem fakturuji vám na základě uzavřené příkazní smlouvy odměnu – podíl z měsíčního obratu, splatnost byla dne 18.12.2017, pro platbu bylo uvedeno číslo účtu [bankovní účet].

24. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 31.10.2017 soud zjistil, že [celé jméno žalovaného], [IČO] žalobkyni fakturoval částku 80 000 Kč s textem fakturuji vám na základě uzavřené příkazní smlouvy odměnu – podíl z měsíčního obratu, splatnost byla dne 14.11.2017, pro platbu bylo uvedeno číslo účtu [bankovní účet].

25. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 26.10.2017 soud zjistil, že [celé jméno žalovaného], [IČO] žalobkyni fakturoval částku 48 400 Kč s textem fakturuji vám na základě uzavřené příkazní smlouvy jednu třetinu platby za první tři měsíce účinnosti smlouvy, splatnost byla dne 9.11.2017, pro platbu bylo uvedeno číslo účtu [bankovní účet].

26. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 26.10.2017 soud zjistil, že [celé jméno žalovaného], [IČO] žalobkyni fakturoval částku 82 600 Kč s textem fakturuji vám na základě uzavřené příkazní smlouvy odměnu – podíl z měsíčního obratu, splatnost byla dne 9.11.2017, pro platbu bylo uvedeno číslo účtu [bankovní účet].

27. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 19.12.2017 soud zjistil, že [celé jméno žalovaného], [IČO] žalobkyni fakturoval částku 181 500 Kč s textem fakturuji vám na základě uzavřené příkazní smlouvy odměnu – podíl z měsíčního obratu, splatnost byla dne 19.12.2017, pro platbu bylo uvedeno číslo účtu [bankovní účet].

28. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 28.11.2017 soud zjistil, že [celé jméno žalovaného], [IČO] žalobkyni fakturoval částku 13 013 Kč s textem fakturuji vám na základě uzavřené příkazní smlouvy odměnu – podíl z měsíčního obratu, splatnost byla dne 12.12.2017, pro platbu bylo uvedeno číslo účtu [bankovní účet].

29. Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že platba ve výši 329 400 Kč přišla na účet žalovaného, kdy tuto platbu si žalovaný poslal na základě instrukcí podle dohody s jednatelem žalobkyně, a to jako odměnu za práci na základě příkazní smlouvy uzavřené s žalobkyní a to jako nárok na odměnu z uskutečněných realizovaných obchodů. Žalovaný zajišťoval pro výrobu u jednotlivých firem materiál a pracovníky, byl určitým mezičlánkem mezi konkrétní firmou a žalobkyní. Fakticky to znamenalo, že komunikoval s vedením fabrik, koordinoval jednotlivé projekty, kdy projektem byly smlouvy o dílo na výrobky. Technické věci neřešil, pouze koordinoval činnost, aby na dílo byl dostatek pracovníků, pracovníci tam v uvedený čas byli, tvořil faktury, předávací protokoly. K uzavírání smluv o dílo docházelo přímo mezi žalobkyní a konkrétní firmou. Žalovaný si nepamatoval, kolik příkazních smluv měl se žalobkyní uzavřeno, plete se mu to ohledem na navazující [právnická osoba]. Za činnost žalovaného byla se žalobkyní sjednána odměna do 10% z obratu firmy, to bylo pro žalovaného nejdůležitější, nevzpomínal si, že by měli sjednánu ještě nějakou jinou úplatu. Žalovaný se žalobkyní byli dohodnuti o tom, že budou říkat, že je odměna do 10%, ale fakticky to znamenalo, že to bude těch 10%. Uvedení do„ do 10%“ tam bylo jen pro případy, že by se žalobkyni nedařilo, kdyby třeba neměla z čeho fakturovat. Obrat žalobkyně spočíval v objemu fakturace žalobkyně, které měla ze smlouvy o dílo a žalovaný potom svoji odměnu vůči žalobkyni fakturoval sám, na základě schválení jednatelem žalobkyně (pan [příjmení]). Docházelo i k situacím, že žalobkyně neměla dostatečný objem finančních prostředků, aby žalovanému vyplatila odměnu ve výši 10% z objemu fakturace, proto se dohodli, že si vyfakturuje odměnu nižší např. 5% a zbytek procentuální odměny do 10% si vyúčtuje později. Žalovaný žalobkyni fakturoval v měsíčních intervalech, z počátku i v kvartále, bylo to v pravidelných obdobích kromě nějakých pár výjimek. Na žalovaným vystavených fakturách nebyla uvedena procenta, která jsou z objemu fakturována, uváděl pouze, že fakturuje na základě příkazní smlouvy, co se týče dorovnání odměny na výši 10% věřil žalovaný ústní dohodě s jednatelem žalobkyně. Rozdíl, který tak žalovanému náležel, žalobkyni nikdy nefakturoval. Splatnost faktur měli standartní, žalovaný měl za to, že 14 dní. Jediné peníze, který si žalovaný od žalobkyně poslal bez faktur byly tři částky a to na úplné začátku spolupráce s jednatelem žalobkyně, jednalo se o částky 400 000 Kč, 450 000 Kč, 329 000 Kč nebo 320 000 Kč, přesně si žalovaný to u této poslední částky nevybavoval. Žalovaný se žalobkyní domluvili, že si tyto částky může poslat, dotazoval se jednatele žalobkyně, zda na to má vystavět faktury, reakce byla, že ne, že se to vyřeší dodatečně jako výběr jednatele z firmy. Takhle to táhli tři roky, až tzv. spadla klec, a najednou chce po něm žalobkyně tyto částky vrátit. Jednalo se ale o část odměny ve výši 10%. Žalovaný měl za to, že u všech těchto tří plateb údaje k platbě zadával sám, už si nevybavoval, zda tam zadával nějaké označení, myslí si, že mu pan [příjmení] říkal, ať tam napíše, že je to půjčka, že se to potom vyřeší. Bylo to v období kdy žalovaný potřeboval peníze na nějaké své platby, tyto peníze potřeboval rychle, od žalobkyně ještě žádné větší peníze neobdržel, neměli čas to papírově řešit. Žalovaný si nevybavoval, za si účtoval u žalobkyně i nějakou paušální odměnu, pro něj bylo podstatných 10%, protože to byla částka vyšší. Správná výše pohledávky žalovaného za žalobkyní je 4 786 111,10 Kč. <i>30. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>31. Podle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle odst. 2 nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi.</i> <i>32. Podle § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 téhož ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.</i> <i>33. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>34. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 35. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení 329 400 Kč s příslušenstvím od 24.9.2020 je důvodný. V řízení vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dle ust. § 2390 o.z. uzavřena smlouva o bezúročné zápůjčce na částku 329 400 Kč, a to na dobu neurčitou. K tomuto závěru lze dospět z obsahu emailové komunikace ze dne 26.6.2018 a z 26.4.2020, kde dne 26.6.2018 sám žalovaný označuje půjčky od žalobkyně 850 + 320, kdy u posledně uváděné uvádí neví přesné číslo, což vede k logickému závěru, že se jedná o půjčky 450 000 Kč + 400 000 Kč + 329 400 Kč, které byly žalovanému z účtu žalobkyně zaslány, kdy u prvních dvou částek bylo i výslovně samotným žalovaným, který dával pokyn k platbě uvedeno, že se jedná o půjčky (bod 9. a 10. odůvodnění), u částky 329 400 Kč toto označení chybí, avšak pokyn k platbě nezadával žalovaný (bod 8. odůvodnění), dne 26.4.2020 žalovaný uvádí, že se u částky 329 000 Kč jedná o peníze, které půjčil [příjmení]. Nelze přehlédnout ani to, že všechny tyto částky byly zaslány na účet žalovaného č. [bankovní účet], tedy účet odlišný č. [bankovní účet], který žalovaný jinak používal v obchodním styku a vyplýval z příkazní smlouvy ze dne 1.7.2021 a fakturace žalovaného (viz. bod 15 a 21 až 28 odůvodnění) a to, že souhrnná výše půjček 1 179 400 Kč (450 000 Kč + 400 000 Kč + 329 400 Kč) odpovídá stavu pohledávek žalobkyně (bod 11. až 13 odůvodnění). Pokud žalovaný tvrdil, že se jednalo o jeho nárok z odměny na základě uzavřených příkazních smluv, soud tato tvrzení nevzal za prokázaná ani účastnickým výslechem žalovaného, neboť obsah tohoto výslechu považoval za vyvrácený listinnými důkazy shora, taktéž ani neodpovídal časové ose, kdy žalovaný nejprve tvrdil, že mezi účastníky existovala nejprve příkazní smlouva pro rok 2016 a první pololetí roku 2017, teprve poté příkazní smlouva účinná od 1.7.2017, přičemž žalobkyně vznikla až 25.10.2016, prokázán byl smluvní vztah mezi účastníky na základě příkazní smlouvy nejdříve od 1.7.2017 (bod. 6. a 15 odůvodnění), přičemž i obsah tohoto smluvního vztahu byl v písemné podobě odlišný od obsahu uváděného žalovaným, který akcentoval pouze pevnou odměnu 10 % z obratu (nikoliv do 10 % z obratu), následně sám připouštěl, že fakturace vždy neodpovídala 10 % z obratu, byla i nižší, žalovaný nikdy rozdíl do výše 10 % žalobkyni nefakturoval, období kdy peněžní prostředky od žalobkyně čerpal, bylo pro něj obdobím, kdy potřeboval peníze na nějaké své platby a tyto peníze potřeboval rychle, neměli čas to„ papírově“ řešit.

36. Žalobkyně neučinila přímo výslovnou výpověď smlouvy o zápůjčce, avšak žalovaného vyzvala k zaplacení zapůjčené částky emailem ze dne 13.3.2020 v níž zápůjčku označila jako splatnou a požadovala její vrácení do 16.3.2020. V souladu se stávající judikaturou (např. rozhodnutí Krajského soudu v Brně – pobočka Jihlava sp.zn. 54 Co 40/2022) má soud za to, že výzva k zaplacení sobě bez dalšího vypovězení smlouvy o zápůjčce logicky obsahuje. Počínaje dnem 16.3.2020 počal běžet šesti týdenní výpovědní doba, která uplynula dne 27.4.2020, dne 28.4.2020 se stala ve smyslu ust. § 2393 odst. 1 o.z. zápůjčka splatnou. Žalobkyně tak unesla své povinnosti tvrzení a důkazní, neboť ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky měla žalobkyně jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, že předmět zápůjčky žalované odevzdala a že žalovaný zápůjčku řádně a včas nevrátil, kdy tyto skutečnosti soud bere za prokázané shora označenými listinnými důkazy. Návrh žalobkyně na zaplacení částky 329 400 Kč je tak shledáván jako důvodný. Co do požadovaného zákonného úroku z prodlení nemůže být žalobkyně úspěšná s jeho přiznání před datem 28.4.2020 s ohledem na popsaný běh výpovědní lhůty.

37. Žalovaný jako vydlužitel by pro svůj úspěch ve věci musel prokázat, že peněžitou zápůjčku vrátil nebo že pohledávka zanikla jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaný se do výše žalované částky uplatnil započtení z titulu nároku na odměnu z příkazních smluv za žalobkyní, avšak tato jim vyčíslená pohledávka není způsobilá k započtení, neboť nelze k započtení použít pohledávky nejisté nebo neurčité viz. ust. § 1987 odst. 2 o.z., a to s ohledem na nejasnosti samotného žalovaného ohledně počtu a účinnosti příkazních smluv, fakturace odměn, které mu měli dle jeho názoru od žalobkyně náležet (přičemž ani některé odměny nikdy nefakturoval), kdy do zápočtu zahrnul i odměny na měsíčních paušálech, ač dle jeho účastnického výslechu měla být fakturace pouze 10 % z obratu, pro přesné zjištění výše odměny navrhoval zpracování znaleckého posudku. Jistá a určitá je pohledávka, kterou lze co do základu výše snadno prokázat, tudíž zjistit, a není o ní tedy rozumných pochyb. Takové budou běžně např. pohledávky přiznané soudním rozhodnutím, dlužníkem uznané pohledávky, pohledávky, k jejichž výkonu dlužník svolil v notářském zápise, případně pohledávky, které lze relativně snadno prokázat. Naopak nejistá či neurčitá pohledávka je pohledávka v případě, že existují pochybnosti o tom, zda vznikla, v jaké výši vznikla, kdo je věřitelem či jejím dlužníkem a zda je již spatná (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 31 Cdo 684/2020). Soud proto nemohl dovodit zánik žalované pohledávky započtením. Pokud žalovaný namítal pro poskytování půjček ze strany žalobkyně nedodržení postupu péče řádného hospodáře, jedná se věc, kterou se případně může zabývat příslušný finanční úřad, a nemůže se obrazit v závěrech tohoto sporu, stejně tak ohledně započtení soud k námitce žalovaného dodává, že si je vědom toho, že za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 31 Cdo 684/2020), u žalovaným uplatněného započtení jsou však důvodné pochybnosti o tom, zda žalovanému za žalobkyní pohledávka vznikla, v jaké výši vznikla, přičemž ust. § 1987 odst. 2 o.z. primárně chrání věřitele pasivní pohledávky před tím, aby jeho dlužník, věřitel aktivní nejisté či neurčité pohledávky, tuto svou nejistou či neurčitou pohledávku započetl na věřitelovu pasivní pohledávku, a tím oddálil splnění své povinnosti.

38. Návrhy na provedení důkazu přehledem měsíčního obratu žalobkyně za období od VIII/2017 do XII/2018, účetními doklady žalobkyně o měsíčním obratu žalobkyně za období od VIII/2017 do XII/2018, zpracování znaleckým posudkem na zjištění měsíčního obratu žalobkyně za období od VIII/2017 do XII/2018, výslechem svědků [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], zaměstnanců spol. [anonymizována tři slova], účetnictvím žalobkyně za r. 2016 a 2017, znaleckým posudkem na zjištění výše obvyklé odměny za činnost žalovaného pro žalobkyni, veškerými smlouvami o dílo uzavřenými mezi [anonymizována tři slova] a žalobkyní pro r. 2016 a 2017, přehledy o vyplacených odměnách dle příkazní smlouvy z 1.7.2017, dosud neprovedenou emailová korespondencí, příkazní smlouvou uzavřenou se spol. [právnická osoba], přehledem žalovaného o vydaných fakturách spol. [právnická osoba], účetní přehledy vydaných faktur z čl. 117-118 spisu, obsahem flash disku předloženého žalobcem, dalšími důkazy označenými v podání žalobce ze dne 3.5.2023, smlouvami o postoupení, oznámením o postoupení pohledávky, výpisy z bankovnictví o zaplacení ceny za postoupení pohledávky, detailem pohybu této platby, výpisy z internetového bankovnictví na půjčky 400 000 Kč a 450 000 Kč, dopisem ze dne 1.11.2017, byly proto pro nadbytečnost zamítnuty.

39. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, tudíž jí soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 16 470 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu ve smyslu § 150 o.s.ř., pro které by soud výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, zjištěny nebyly a ani nebyly v řízení tvrzeny. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.