108 C 13/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Novákové a přísedících Bc. Iriny Rálišové a Renaty Rýdlové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejší účastnice na straně žalované pojišťovna IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky 1 397 989,60 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 912,30 Kč, představující úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z částky 74 000 Kč od 3. 7. 2019 do 16. 8. 2019 do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 191 096,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 191 096,60 Kč od 3. 7. 2019 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Co do částky 1 206 893 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 206 893 Kč od 3. 7. 2019 do zaplacení se žalobní návrh zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení v částce 4 872,80 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>VI. Náklady řízení na znalečné a svědečné v částce 32 610, 585 Kč nese stát.</b> <b>VII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích soudní poplatek v částce 9 555 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2019 domáhala proti žalované zaplacení částky 1 471 989,60 Kč s příslušenstvím. Částka se skládala z 20 % zkrácení pojistného plnění z náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 9 649,60 Kč, 20 % zkrácení pojistného plnění z náhrady za účelně vynaložené náklady spojené s léčbou ve výši 90 Kč. Žalovanou částku dále tvořil rozdíl mezi bolestným vyplaceným pojišťovnou a bolestným vyčísleným soudním znalcem ve výši 662 250 Kč a patřila do ní i náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 800 000 Kč. Žalobkyně požadovala uvedenou částku jako odškodnění újmy na zdraví způsobené pracovním úrazem ze dne 1. 8. 2016. Výši odškodnění opírala žalobkyně o závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], číslo [rok] [číslo] ze dne 4. 5. 2019. Žalobkyně tvrdila, že byla u žalované zaměstnaná v hlavním pracovním poměru na pozici pracovník výroby výlisků z plastických hmot. Úraz utrpěla během vykonávání úklidu okolo pracovních strojů, při němž vymetala vodu z okolí stroje a při couvání spadla do šachty, ve které se nacházela horkovzdušná trubka. Tato šachta nebyla nijak označena a na její odkrytí žalobkyně nebyla nikým upozorněna. Následkem úrazu utrpěla žalobkyně [anonymizováno 5 slov] do [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova]. Po úrazu došlo k převozu žalobkyně do [příjmení] nemocnice, kde byla hospitalizována od 1. 8. 2016 do 23. 8. 2016. Pracovní neschopnost žalobkyně trvala od 1. 8. 2016 do 31. 1. 2017. Následně žalobkyně uplatnila svůj nárok na odškodnění u zaměstnavatele, který postoupil věc pojišťovně [pojišťovna]. Pojišťovna žalobkyni stanovila odškodné ve výši celkem 101 959 Kč, z toho náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 1. 8. 2016 do 31. 1. 2017 ve výši 48 248 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů na léčbu 450 Kč, dále bolestné ve výši 78 750 Kč, celkem tedy 127 448 Kč. Částka vyplacená žalobkyni činila po zdanění celkem 96 169 Kč. Pojistné plnění bylo kráceno o 20 % z důvodu částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele na podkladě záznamu o úrazu žalobkyně. Žalobkyně sporovala svůj podpis na tomto záznamu, poukazovala také na skutečnost, že byl označen datem 1. 8. 2016, kdy právě utrpěla pracovní úraz, jehož následkem byla mimo jiné [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno], proto se nemohla relevantně vyjádřit k tomuto záznamu. Žalobkyně nesouhlasila s krácením plnění o 20 %, popírala, že by nedodržela bezpečnostní pravidlo vyplývající z analýzy rizik a pracovní postup pro úklid kolem stroje. Tvrdila, že pochybení bylo zjevně na straně žalované, neboť její zaměstnanec na pozici pracovníka údržby neoznačil ani nezakryl nebezpečné místo, ač tak měl učinit, a že nebyla nikdy seznámena na místě svého pracoviště s vymezením pracovního prostoru údržby, přičemž tento prostor nebyl nijak vyznačen. Na nevhodnost pracovního postupu při odklízení vody vytékající z lisu také nebyla nikdy upozorněna, ačkoli její pracovní poměr u žalované trval cca 6 let. Školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo zaměstnavatelem činěno pouze formálně, rovněž v případě seznámení žalobkyně s pracovištěm šlo o formální podpis dané listiny bez faktického uvedení konkrétních povinností a zákazů. Stejně tak žalobkyně nebyla seznámena s provozním řádem, ani s pravidly žalované týkající se úklidu pracoviště. Úklid v místě úrazu byl zaměstnavatelem naopak fakticky vyžadován.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu, s tím, že žalobkyni byly veškeré prokazatelné nároky už vyplaceny. Tvrdila, že se zprostila své odpovědnosti v rozsahu 20 % vzhledem k celku z důvodu porušení závazných předpisů zaměstnavatele a nezvolení optimálního postupu práce žalobkyní. Žalobkyně při úklidu kolem lisu couvala a vstoupila tak neoprávněně do prostoru údržby. Žalobkyně nedodržela organizační směrnici žalované – [anonymizována tři slova], kde je stanovena povinnost zaměstnance dbát při pohybu uvnitř budovy vlastní bezpečnosti. Dále žalovaná poukazovala na dokument„ [anonymizována dvě slova]“ z listopadu 2015, který stanovil vymezení prostoru technologického kanálu údržby nepřístupného pro ostatní zaměstnance, a záznamový arch o seznámení se s předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s podpisem žalobkyně z ledna 2015. Odkazovala také na výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která měla žalobkyni jako její mistrová upozorňovat na nesprávné používání stěrky a poučovat ji o jiném způsobu práce. Žalobkyně tyto pokyny nedodržela a postupovala v rozporu s příkazy své nadřízené. Pokud se týče rozsahu odškodnění a výše plnění, žalovaná poukazovala na závěry jí předloženého znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [číslo] ze dne 22. 7. 2019, které byly v průběhu řízení potvrzeny dalšími znaleckými posudky. Závěry žalobkyní předloženého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], hodnotila žalovaná jako nesprávné, zejména s ohledem na výskyt mnoha hrubých chyb. Žalovaná nesouhlasila s bodovým hodnocením bolestného a ztížení společenského uplatnění předloženým žalobkyní.

3. Vedlejší účastnice na straně žalované shodně se žalovanou navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Rovněž odkázala na závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [číslo] ze dne 22. 7. 2019, upozornila na skutečnost, že závěry posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], číslo [rok] [číslo] ze dne 4. 5. 2019 byly zjevným excesem, nesprávné a bodové ohodnocení nadhodnocené. Žalovaná se dle vedlejší účastnice na straně žalované zprostila odpovědnosti v rozsahu 20 % vzhledem k celku, což vyplývá z předložených listinných důkazů a z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení].

4. Podáním ze dne 7. 11. 2019 vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky 74 000 Kč, protože uvedená částka jí byla dne 16. 8. 2019 žalovanou vyplacena. Na základě uvedených skutečností soud v rozsahu zpětvzetí usnesením č.j. 108 C 13/2019 – 140 ze dne 18. 11. 2019 řízení dle § 96 odst. 1, 2, a 4 o.s.ř. zastavil.

5. Po provedeném řízení soud žalobě vyhověl co do částky ve výši 191 096,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 191 096,60 Kč od 3. 7. 2019 do zaplacení a co do částky 912,30 Kč, představující úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z částky 74 000 Kč od 3. 7. 2019 do 16. 8. 2019, kdy došlo k její úhradě. Ve zbývajícím rozsahu pak nezbylo, než žalobu zamítnout na základě následujících skutkových zjištění:

6. Z pracovní smlouvy ze dne 30. 9. 2013 ve znění dodatku [číslo] ze dne 31. 3. 2014, dodatku [číslo] ze dne 31. 3. 2015 a dodatku [číslo] ze dne 31. 3. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně byla zaměstnankyní žalované v hlavním pracovním poměru. Její pracovní pozice byla označena jako pracovník výroby výlisků z plastických hmot. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.

7. Ze záznamu o úrazu datovaného dnem 1. 8. 2016 soud zjistil, že žalobkyně utrpěla jako zaměstnankyně žalované při výkonu práce v uvedený den pracovní úraz, který byl popsán jako pád žalobkyně do nezajištěného kanálu při úklidu kolem výrobních strojů. Jako příčina úrazu byla označena kolonka„ špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“.

8. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 31. 12. 2020 bylo zjištěno, že první část podpisu na listině označené jako záznam o úrazu, je pravděpodobně pravým podpisem žalobkyně, druhá část jejího podpisu je smyšleným padělkem či náhodně vzniklým písařským projevem neznámého pisatele.

9. Ze zprávy škodní komise žalované ze dne 25. 8. 2016, která šetřila sporný pracovní úraz ve složení: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – výrobní ředitel, [jméno] [příjmení] – vedoucí údržby, [jméno] [příjmení] – směnová vedoucí, bylo zjištěno, že nebylo dodrženo bezpečnostní pravidlo ohledně ohraničení a označení nebezpečného prostoru při práci pracovníkem údržby (nezakrytí kanálového krytí v době přečerpávání odpadní vody). Stejně tak postup práce postižené při úklidu kolem strojů nebyl zvolen optimálně s ohledem na daný prostor (couvání při úklidu kolem lisu) a její vstup mimo vyhrazené pracoviště za lis (pracoviště údržby). Dle zprávy Oblastního inspektorátu práce pro [územní celek] a [územní celek] ze dne 10. 11. 2017 okolnosti tohoto nahlášeného úrazu jím nebyly kontrolovány.

10. Z listiny nazvané [anonymizováno] směrnice [anonymizována dvě slova] řád účinné od června 2015, její přílohy číslo 5 – [anonymizováno] rizika a opatření k jejich odstranění vyplývá povinnost zajistit, aby poklopy šachet a prohlubní byly ve stejné úrovni jako okolní komunikace, zajištěná proti posunutí, dále zajistit, aby horké části zařízení budovy byly vybaveny ochrannými kryty a výstražnými tabulkami upozornit na nebezpečí popálení.

11. Z fotodokumentace místa úrazu soud zjistil, že není patrné žádné označení prostoru za lisy, nebylo tedy zjištěno splnění povinnosti žalované označit nebezpečné prostory, kam nemají zaměstnanci dovoleno vstupovat.

12. Žalovaná dále předložila listinu s názvem Záznam o vstupním školení„ [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova], a [anonymizována dvě slova]“ s podpisem žalobkyně z 2. 10. 2013, Základní pravidla [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], prezenční listinu na školení vnitřních předpisů s podpisem žalobkyně z 22. 5. 2014, Pravidla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pro operátory výroby – strojní z 22. 5. 2014, ze kterých vyplývá povinnost zaměstnance provádět úklid pracoviště nejlépe, jak je to jen možné, a zápis o seznámení zaměstnanců s opatřeními BOZP a PO na pracovišti včetně prezenční listiny s podpisem žalobkyně z ledna 2015 a listinu s názvem„ [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]“ z listopadu 2015. Z žádné z výše uvedených listin však nebylo zjištěno, že by žalovaná společnost stanovila pro zaměstnance na pracovní pozici žalobkyně technologický postup při úklidu vody vytékající z pracovních strojů během procesu výroby, s jeho pravidly zaměstnance prokazatelně seznámila a uložila jim jej dodržovat.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že pracuje u žalované na pozici vedoucí směny. V den pracovního úrazu byla přímou nadřízenou žalobkyně. Tvrdila, že žalobkyni upozornila na prostor, označený v analýze rizik z listopadu 2015, ve kterém nejsou zaměstnanci oprávněni se pohybovat. Vyznačený prostor za lisy, kde se stal úraz, směli zaměstnanci uklízet pouze na její pokyn. Tvrdila, že zaměstnanci s tímto prostorem byli seznámeni na školení bezpečnosti práce. Úraz žalobkyně byl dle jejího mínění způsoben vlivem nesprávného postupu úklidu, při kterém vodu stěrkou táhla pozpátku, a proto vstoupila do otevřené šachty. Na nesprávný postup žalobkyni upozorňovala, doporučovala jí opačný postup. Svědkyně vyplňovala rovněž záznam o úrazu žalobkyně, s jakým časovým odstupem od úrazu se tak stalo, však uvést nedokázala.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracovala u žalované ke dni úrazu žalobkyně na pozici operátor u lisu. Její povinností také bylo uklízet vodu odtékající z lisu. Za lisy operátoři obecně přístup neměli, chodili tam však také provádět úklid. Pokud hrozilo v tomto prostoru nějaké nebezpečí, měla tam být žlutá cedule, či měl operátory upozornit technik. V den úrazu žalobkyně žádné omezení nebylo, prostor označen nebyl. Na práci operátorů lisu dohlížela mistrová [příjmení], případně technici. Žádný závazný způsob práce při úklidu vody dán zaměstnavatelem nebyl. Svědkyně vodu metla pokaždé jiným směrem. V postupu práce na pracovišti, se kterým byla svědkyně seznámena, nebylo uvedeno, jakým směrem má být stěrka na vodu tažena.

15. Znalec [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ve svém znaleckém posudku zpracovaném k zadání žalobkyně číslo [rok] [číslo] ze dne 4. 5. 2019 stanovil bolestné v celkové výši 2 901 bodů a to za položky: [anonymizována tři slova] 160 bodů, [anonymizováno] méně než 5 % [anonymizována dvě slova] 150 bodů, přičemž položku navýšil o 45 bodů, ztrátové poranění [anonymizováno] v celé tloušťce, případně i s [anonymizováno] a 1 cm2/5 bodů celkem 2 175 bodů, ložiskové postižení [anonymizováno] 160 bodů, [anonymizována dvě slova] 20 bodů, [anonymizována dvě slova] těžký 60 bodů, [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] 3 body/1 cm, celkem 21 bodů, zhmoždění [anonymizováno] a [anonymizováno] 30 bodů, zhmoždění [anonymizována dvě slova] 30 bodů, zlomenina [anonymizována tři slova] bez posunu 50 bodů. Znalec dále ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobkyně v rozsahu 3 200 bodů za položky: následky poranění [anonymizováno] a [anonymizováno] v oblasti [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] – středně těžké 2 000 bodů, omezení pronace a supinace [anonymizováno] – středního stupně 400 bodů a rozsáhlé [anonymizována dvě slova] (minimální rozsah [anonymizována tři slova]) za 800 bodů.

16. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] ze dne 22. 7. 2019 [číslo] zpracovaného k zadání pojišťovny soud zjistil, že žalobkyně utrpěla následkem pracovního úrazu ze dne 1. 8. 2016 [anonymizováno 8 slov] na [anonymizována dvě slova] na ploše [anonymizována dvě slova] celkového [anonymizována dvě slova] a patrně také pohmoždění [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Znalec dospěl k závěru, že závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], jsou ve zjevném rozporu se zjištěným stavem žalobkyně. Znalec [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno], se dle názoru [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] při stanovení bodového ohodnocení bolestného žalobkyně dopustil velkého množství hrubých chyb za současné absence logické návaznosti textu. Znalec [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [příjmení], ohodnotil bolestné za zdravotní následky předmětného pracovního úrazu celkem 385 body za položky: [anonymizována dvě slova] 150 bodů, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] 20 bodů, [anonymizováno] v oblasti pravého [anonymizováno] 10 bodů, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na pravém [anonymizováno] na ploše cca [anonymizováno] celkového [anonymizována dvě slova] 150 bodů, přičemž souhlasil s navýšením této položky o 45 bodů. Následek úrazu, pro nějž znalec [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno], použil položku 1.8 – následky poranění [anonymizováno] a [anonymizováno] poruch [anonymizováno] v oblasti [anonymizováno] poruch a poruch [anonymizováno] podle rozsahu a tíže následků – středně těžké, vůbec neshledal, naopak zjistil, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] žalobkyně má souvislost se situací, která se na jejím pracovišti vyvinula o dva roky později. Použití položky [anonymizováno], měl za zcela chybné a nepřijatelné. Ztížení společenského uplatnění za trvalé zdravotní následky pracovního úrazu žalobkyně znalec hodnotil dle položky 10. 1 – rozsáhlé plošné [anonymizováno] na pravé [anonymizována dvě slova] a toto ocenil 300 body. Použití položek: následky poranění [anonymizováno] a [anonymizováno] v oblasti [anonymizováno] poruch a poruch [anonymizováno] – středně těžké 2 000 bodů, omezení pronace a supinace [anonymizováno] – středního stupně 400 bodů znalcem [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], měl za zcela chybné, neboť takové následky u žalobkyně neshledal. V rámci doplňujícího znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] znalec navýšil bolestné u položky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova] na ploše cca [anonymizováno] celkového [anonymizována dvě slova] o dalších 75 bodů (50 % dle § 6 odstavec 1 písmeno b) nařízení vlády č. 276/2015 Sb.), když doporučil na opakované zákroky na zevní straně pravého [anonymizováno] žalobkyně hledět jako na opakované převazy.

17. Z revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce], [číslo] ze dne 12. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně následkem pracovního úrazu ze dne 1. 8. 2016 utrpěla tržnou ránu na [anonymizována tři slova], byla krátce v [anonymizováno], dále utrpěla [anonymizována tři slova] na [anonymizována dvě slova] v oblasti [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova], které druhý den vymizelo, zhmoždění v oblasti pravého [anonymizováno] a pravého [anonymizováno], byla jí nasazena [anonymizována dvě slova]. U žalobkyně byly ve dnech 4. 8., 8. 8., 12. 8. a 15. 8. 2016 provedeny [anonymizováno] (odstranění [anonymizována dvě slova]), na ránu po [anonymizováno] byl přiložen [anonymizována dvě slova], léčba [anonymizováno] byla komplikována [anonymizována dvě slova], která si vyžádala užívání antibiotik v délce přibližně jednoho měsíce. Následovaly [anonymizováno] a [anonymizováno] Tyto byly ukončeny dne 20. 1. 2017. Žalobkyně v době vyšetření znalcem trpěla bolestmi [anonymizováno] v [anonymizováno], měla [anonymizováno] do pravé dolní [anonymizováno], došlo ke zlepšení [anonymizováno]. Žalobkyně je [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova]. Znalec stanovil výši bolestného dle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. v přímé souvislosti s pracovním úrazem 531 body, ztížení společenského uplatnění zhodnotil 300 body. Znalec byl v souladu s většinou závěrů posudku [anonymizována tři slova]., [příjmení], když kriticky hodnotil posudek [anonymizováno] [příjmení], [titul]. Posudek [anonymizována tři slova]., [příjmení], zhodnotil jako souladný se zdravotní dokumentací žalobkyně, s údaji správně zasazenými do kontextu. [anonymizována dvě slova] však opomenul při hodnocení bolesti zahrnout do posudku objektivní poškození žalobkyně, a to [anonymizováno] ránu na [anonymizováno] a zhmoždění v oblasti pravého [anonymizováno], dále operaci, při níž byl odebrán [anonymizována dvě slova]. Rovněž podhodnotil bolest při opakovaných převazech [anonymizováno]. Při hodnocení ztížení společenského uplatnění postupoval [anonymizována tři slova]., [příjmení], v souladu s názory [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno].

18. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ve znění jeho doplnění, [číslo] ze dne 29. 9. 2022 soud zjistil, že výše bolestného vypočtená na základě Metodiky Nejvyššího soudu České republiky platné od 1. 12. 2014 k náhradě nemajetkové újmy dle § 2958 občanského zákoníku činí 519 bodů. Hodnota jednoho bodu je 265,91, celkem se tedy jedná o částku 138 007 Kč. Výše náhrady za ztížení společenského uplatnění vypočtená dle shodného principu byla stanovena částkou 180 350 Kč.

19. Dle § 269 odstavce 1 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

20. Dle § 270 odstavec 1 zákoníku práce zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Dle odstavce 4 pak při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

21. Dle § 271c odstavce 1 zákoníku práce, náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

22. Dle § 2958 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění.

23. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr ohledně skutkového stavu projednávané věci: Žalobkyně jako zaměstnankyně žalované v hlavním pracovním poměru na pracovní pozici pracovník výroby výlisků z plastických hmot dne 1. 8. 2016 utrpěla pracovní úraz při provádění úklidu pracovních strojů. Během úklidu při couvání spadla do nezajištěné otevřené šachty, ve které se nacházela horkovzdušná trubka. Žalobkyně utrpěla tržnou ránu na [anonymizována tři slova], byla krátce v [anonymizováno], utrpěla [anonymizována tři slova] na [anonymizována dvě slova] v oblasti pravé dolní [anonymizována tři slova], které druhý den vymizelo, [anonymizováno] v oblasti pravého [anonymizováno] a pravého [anonymizováno], byla jí nasazena [anonymizována dvě slova]. Byla u ní provedena několikanásobná [anonymizováno] (odstranění [anonymizována dvě slova]), léčba [anonymizováno] byla komplikována [anonymizována dvě slova]. V období od 1. 8. 2016 do 23. 8. 2016 byla hospitalizována v [příjmení] nemocnici a její pracovní neschopnost trvala od 1. 8. 2016 do 31. 1. 2017. Jako odškodnění za utrpěný pracovní úraz byla vedlejší účastnicí vyplacena žalobkyni za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti částka 48 248 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou ve výši 450 Kč a bolestné ve výši 78 750 Kč. Toto plnění bylo kráceno o 20 % v důsledku tvrzeného spoluzavinění žalobkyně. Vedlejší účastnicí bylo dále žalobkyni vyplaceno 74 000 Kč jako bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění. Z předložených fotografií nevyplynulo žádné označení nebezpečného prostoru na pracovišti. Poškození zdraví žalobkyně bylo popsáno znaleckými posudky, jimiž byla také vyčíslena výše odškodnění v podobě bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění.

24. Tento skutkový závěr byl základem pro následující právní závěr soudu: V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela platně pracovní smlouvu se žalovanou na dobu neurčitou. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána na pozici pracovník výroby výlisků z plastických hmot. Žalobkyně během pracovní směny při plnění pracovních úkolů (§ 269 odstavce 1 zákoníku práce) v prostorách obvyklých, tedy tam, kde svoji činnost vykonávala běžně, utrpěla pracovní úraz, při kterém jí byla způsobená četná zranění popsaná shora. Rozsah újmy na zdraví žalobkyně, která vznikla v příčinné souvislosti s tímto pracovním úrazem, byl potvrzen vypracovanými znaleckými posudky [anonymizována tři slova]., [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno]. Spoluzavinění žalobkyně, které by bylo důvodem pro krácení plnění se žalované nepodařilo prokázat. Výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která tvrdila, že na nesprávný postup žalobkyni upozorňovala a že do vymezeného prostoru směli zaměstnanci vstupovat pouze na její pokyn, byla vyvrácena výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], která jasně uvedla, že závazný technologický postup k vytírání vody dán zaměstnavatelem nebyl a ona sama vodu uklízela pokaždé jiným směrem. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně při výkonu práce nepostupovala ani v rozporu s obvyklým způsobem chování, ani si nepočínala lehkomyslně ve smyslu ustanovení § 270 odstavec 2 písmeno b) zákoníku práce. Rovněž se předloženými důkazy nepodařilo prokázat, že prostor údržby, kde se stal pracovní úraz, byl žalovanou označen. Naopak z fotodokumentace je zřejmé, že žalovaná porušila svoji povinnost označit a zabezpečit nebezpečné místo na pracovišti. Z listin vztahujících se ke školení o bezpečnosti a ochraně zdraví nevyplývá, jaké konkrétní povinnosti měli zaměstnanci dodržovat a jaké konkrétní zákazy respektovat. Zejména nevěrohodné se soudu jeví školení o bezpečnosti práce, které podle zápisu žalované proběhlo v lednu 2015, avšak plán s vyznačením nebezpečných prostor pochází až z listopadu 2015. Neexistuje listina, na níž by žalobkyně stvrdila svým podpisem seznámení s technologickým postupem úklidu pracoviště a se zákazem vstupu do prostor, kde se nacházelo místo úrazu. Soud proto má za vyvrácené tvrzení žalované, že žalobkyně při výkonu práce porušila předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu ustanovení § 270 odstavec 1 písmeno a) zákoníku práce. Své objektivní odpovědnosti se žalovaná nezprostila ani na základě záznamu o úrazu s údajným podpisem žalobkyně. Ze závěru znaleckého posudku z oboru písmoznalectví nelze mít za prokázané, že podpis žalobkyně na záznamu o pracovním úrazu ze dne 1. 8. 2016, je ve svém celku jejím pravým podpisem, ale i kdyby tomu tak bylo, tento zápis byl dle data sepsán v den úrazu, při němž žalobkyně mimo jiné utrpěla [anonymizována dvě slova] s krátkodobým [anonymizována dvě slova] do [anonymizováno] a [anonymizováno], tedy zjevně byla v takovém stavu, v němž obsah zápisu nemohla žádným způsobem ovlivnit ani se k němu relevantně vyjádřit. Dle § 271c odstavce 1 zákoníku práce tedy žalobkyni vznikl nárok na odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění v plné výši. Obsah znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno], podle něhož žalobkyně vyčíslila své nároky, však byl vyvrácen znaleckými posudky [anonymizována tři slova]., [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno]., které ve shodě uvedly, že tento posudek byl nešťastným excesem. [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], stanovil výši bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění dle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. v přímé souvislosti s pracovním úrazem 531 body, ztížení společenského uplatnění zhodnotil 300 body a své závěry logicky a přesvědčivě zdůvodnil.

25. V průběhu řízení se však k výši bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění vyjádřil Ústavní soud České republiky rozhodnutím spisová značka II ÚS 2925/2020 ze dne 15. 11. 2021. Dle citovaného nálezu pokud účastník, který v důsledku pracovního úrazu utrpěl ztížení společenského uplatnění, v řízení prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 občanského zákoníku) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., vyžadují principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví takový ústavně konformní výklad § 372 a 388 zákoníku práce ve znění k 31. prosinci 2014 (aktuálně § 271c a 271s zákoníku práce), dle kterého se účastníkovi dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za okolností obdobných věci účastníka, a to bez toho, aby byl účastník povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ dle § 388 zákoníku práce; v takovém případě je obecný soud postupem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy povinen neaplikovat nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které je podzákonným právním předpisem, a konkrétní výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích.

26. V souladu s výše citovaným nálezem Ústavního soudu České republiky přistoupil soud ke stanovení výše odškodnění pracovního úrazu žalobkyně na základě posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], zohledňujícího metodiku Nejvyššího soudu ke stanovení výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

27. Vzhledem k tomu, že žalobkyni částka 74 000 Kč jako bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění v souvislosti s uvedeným pracovním úrazem již nesporně náleží, a tato jí měla být vyplacena k výzvě žalobkyně do 2. 7. 2019, avšak k jejímu vyplacení vedlejší účastnicí došlo až dne 16. 8. 2019, uložil soud žalované povinnost k náhradě zákonného úroku z této částky za období, ve kterém byla žalovaná v prodlení, ve výši 912,30 Kč.

28. Žalobkyni na základě výpočtu provedeného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] náleží za bolestné a ztížení společenského uplatnění v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem celkem částka ve výši 318 357 Kč. Žalovaná prostřednictvím vedlejší účastnice uhradila na bolestném a náhradě za ztížení společenského uplatnění žalobkyni částku 137 000 Kč. Spoluzavinění žalobkyně se nepodařilo v řízení prokázat, krácení odškodnění o 20 % nebylo v souladu se skutkovým stavem i právním hodnocením soudu. Soud proto uložil žalované uhradit žalobkyni celkem částku 191 096,60 Kč skládající se z nedoplatku na bolestném a náhradě za ztížení společenského uplatnění (vychází z porovnání částek vyplacených vedlejší účastnicí žalobkyni a částek stanovených znaleckým posudkem) ve výši 181 357 Kč, dále z částky 9 649,60 Kč rovnající se 20 % krácení náhrady za ztrátu na výdělku a částky 90 Kč odpovídající 20 % krácení náhrady na léčení. Ve zbytku soud žalobou uplatněný nárok s ohledem na výsledky znaleckých posudků zamítl.

29. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla úspěch pouze ve 13 % vzhledem k celku žalovaného nároku, avšak za použití moderačního práva dle § 150 o.s.ř. Žalobkyně v této věci postupovala na základě vypracovaného znaleckého posudku, o kterém neměla důvody pochybovat a jehož závěry byly pro podání žaloby klíčové. Jako laik nemohla zjistit, že závěry znalce jsou významným excesem, přičemž jeho úmrtí znemožnilo dosáhnout toho, aby svůj postup vysvětlil a obhájil. Na základě této skutečnosti soud žalobkyni k náhradě nákladů nezavázal, neboť by se v daném případě dle názoru soudu jednalo o nepřiměřenou tvrdost ve vztahu k aplikaci daného ustanovení zákona za situace, kdy znalecké posudky se vyjadřovaly nejen k výši, ale také základu nároku.

29. Náklady státu byly představovány náklady na znalecké posudky, které nebyly pokryty složenými zálohami, a svědečným svědkyně [jméno] [příjmení], přičemž dosáhly celkové výše 37 483, 385 Kč. Z této částky dle poměru úspěchu ve věci, tedy ze 13 % neúspěchu, uložil soud žalované nahradit částku 4 872,80 Kč postupem dle § 148 odstavce 1 o.s.ř. Ve zbývající části nákladů státu, k jejíž náhradě by byla povinná žalobkyně, soud shledal výše uvedené důvody pro užití svého moderačního práva dle § 150 o.s.ř. Tyto náklady tak ponese stát.

30. Žalované byla uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení v částce 9 555 Kč dle § 2 odstavce 3 zákona číslo 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen zákon o soudních poplatcích). Základem poplatku je částka, v níž měla žalobkyně úspěch. Žalobkyně byla od placení soudního poplatku osvobozena ze zákona dle § 11 odstavce 2 písmene e) zákona o soudních poplatcích.

31. Lhůta k plnění byla žalované stanovena postupem dle § 160 odstavce 1, věta za středníkem o.s.ř. s přihlédnutím k výši částky, kterou je žalovaná povinna plnit, a době prodlení.