108 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Novákové a přísedících Bc. Iriny Rálišové a Renaty Rýdlové ve věci žalobkyně: ; ulice anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 17 202 078,34 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 202 078,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 202 078,34 Kč od 30. 1. 2021 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 670 513,60 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se proti žalovanému žalobou doručenou soudu dne 23. 2. 2021 domáhala zaplacení částky ve výši 17 202 078,34 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný byl u žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2017 v pracovním poměru nejprve jako zootechnik a posléze, na základě dodatku k této smlouvě ze dne 1. 5. 2017, jako ekonom, jehož faktickou náplní pracovních povinností bylo mimo jiné zpracování účetnictví žalobkyně, vystavování a úhrady daňových dokladů – dodavatelských faktur za žalobkyni, a za tímto účelem měl přístup k bankovnímu účtu žalobkyně prostřednictvím internetového a mobilního bankovnictví. Protože si získal důvěru u členů představenstva, měl také svěřenu v rámci náplně práce výlučně úhradu závazků žalobkyně, tj. přijatých faktur od dodavatelů žalobkyně za zboží a služby odebrané a poskytnuté žalobkyni, kterou prováděl bezhotovostně, prostřednictvím internetového bankovnictví (předseda představenstva žalobkyně získal přístup do internetového bankovnictví až na konci roku 2019). Faktická praxe úhrad závazků žalobkyně byla taková, že faktury dodavatelů přijímala paní [příjmení] [příjmení], která je označila razítkem s datem doručení, pak byla faktura postoupena pracovníkovi žalobkyně, který zboží nebo službu objednal, fakturu svým podpisem schválil jak co do předmětu fakturace, tak i fakturované částky, následně fakturu podpisem odsouhlasil jako možnost její úhrady předseda představenstva žalobkyně [jméno] [příjmení], naposledy byla faktura postoupena k úhradě žalovanému, který z předložených faktur vytvořil písemný hromadný příkaz k úhradě a tento opětovně podpisem odsouhlasil předseda představenstva [jméno] [příjmení]. Pracovní poměr žalovaného byl ukončen dne 18. 12. 2020 okamžitým zrušením pracovního poměru po zjištění škodní činnosti žalovaného vůči majetku žalobkyně. V průběhu roku 2020 na základě vzrůstajícího podezření představenstva začal předseda představenstva žalobkyně provádět kontrolu výpisů plateb na běžném účtu žalobkyně, vedeném u [právnická osoba] [bankovní účet], přičemž bylo zjištěno, že u některých plateb nelze určit jejich adresáta a ověřit tak jejich správnost a oprávněnost. Od jara 2020, na základě požadavku předsedy představenstva, začal žalovaný u jednotlivých plateb uvádět i dodavatelské subjekty, v jejichž prospěch k platbám docházelo. Na základě podrobné kontroly transakcí na bankovním účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný jí jako její zaměstnanec způsobil škodu a to tak, že v době od 15. 8. 2019 do 19. 11. 2020 provedl platby bez jakéhokoli protiplnění ve prospěch svého bankovního účtu č. [bankovní účet] celkem ve výši 2 289 869,66 Kč, v době od 19. 7. 2017 do 20. 1. 2020 provedl platby bez jakéhokoli protiplnění ve prospěch svého bankovního účtu č. [bankovní účet] celkem ve výši 2 207 764,50 Kč, dne 4. 11. 2019 provedl platbu bez jakéhokoli protiplnění ve prospěch svého bankovního účtu č. [bankovní účet] v částce 99 000 Kč, dne 29. 5. 2019 provedl platbu bez jakéhokoli protiplnění ve prospěch svého bankovního účtu č. [bankovní účet] v částce 50 000 Kč, dne 13. 9. 2019 provedl platbu bez jakéhokoli protiplnění ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] v částce 200 000 Kč, v době od 17. 9. 2019 do 7. 1. 2020 provedl platby bez jakéhokoli protiplnění ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] v částce 286 325,49 Kč a v době od 19. 7. 2017 do 2. 12. 2020 provedl platby bez jakéhokoli protiplnění na základě fiktivních faktur, vystavených [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [adresa], [IČO], v níž byl od 27. 6. 2017 do 18. 12. 2020 jediným jednatelem a společníkem ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] ve výši celkem 12 069 118,69 Kč, a to konkrétně za rok 2017 v částce 2 300 506 Kč, za rok 2018 v částce 3 269 717,97 Kč, za rok 2019 v částce 5 196 864,80 Kč a za rok 2020 v částce 1 302 029,92 Kč. Faktury vystavované touto společností nebyly datovány, ani podepsány žádným pracovníkem či členem orgánu žalobkyně, přičemž žalobkyně si nikdy neobjednala ani nepřijala plnění, které je uvedené na fakturách. U faktur a plateb na účtu žalobkyně provedených od dubna 2020, za účelem zakrytí skutečné úhrady, jsou faktury uvedené společnosti číslovány stejnými čísly faktur a na stejné částky, jako u skutečných faktur dodavatelů žalobkyně, a fiktivní platby z účtu jsou identifikovány identifikačními údaji, tj. označením příjemce platby a variabilním symbolem skutečně existujícího dodavatele žalobkyně i daňovým dokladem tak, aby se žalobkyně domnívala, že se jednalo o platbu ve prospěch tohoto dodavatele, konkrétně [právnická osoba] a [právnická osoba] Žalovaný tak neoprávněně odčerpal z účtu žalobkyně částku 17 202 078,34 Kč, kterou přes předžalobní výzvu k úhradě i trestní oznámení žalobkyně neuhradil.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Nečinil nikterak předmětem sporu tvrzení žalobkyně o tom, že jí označené platby zadal a provedl, tvrdil ale, že vykonával pro žalobkyni sjednanou činnost, za níž obdržel smluvenou odměnu. V rámci své pracovní pozice ekonoma měl přístup k internetovému bankovnictví žalobkyně toliko z pevného počítače v sídle žalobkyně s elektronickým podpisem na tokenu, odkud prováděl bezhotovostní operace zadané mu žalobkyní. Jiným způsobem, nebo z jiného zařízení se do internetového bankovnictví žalobkyně přihlásit nemohl. Žalovaný popíral žalobkyní tvrzenou praxi úhrady závazků. Tvrdil, že tato praxe prakticky nikdy nebyla dodržována, např. pravidelné platby nebyly podepisovány nikdy a nikým, stejně jako příkazy na úhrady mezd. Předseda představenstva měl každý den k dispozici tištěná vyhotovení výpisů z bankovního účtu za účelem kontroly. Mohl tedy a měl případná pochybení žalovaného zjistit a vyvodit z nich patřičné následky, což se nikdy nestalo. Žalovaný svou činnost vykonával řádně a svědomitě, o čemž svědčí i audit, který byl prováděn za každá jednotlivá rozhodná období bez zjištěných pochybení žalovaného, stejně tak nebylo shledáno žádné pochybení ani v rámci provedených inventur finančních účtů žalobkyně. Žalovaný následně doplnil svá tvrzení a uváděl, že s žalobkyní sjednal smlouvy o poradenských službách, první dne 1. 1. 2016, když ještě nebyl jejím zaměstnancem, dále pak jako jednatel společnosti [právnická osoba] a nakonec jako podnikající fyzická osoba. Dle obsahu těchto smluv pak bylo plněno. Žalovaný totiž zajišťoval veškerá jednání a smluvní dokumentaci k exportu skotu do Ruska a na Ukrajinu, což bylo nad rámec předmětu činnosti ekonoma, dále obstarával i záležitosti, týkající se překompenzace bioplynové stanice. V rámci uzavřených smluv se zabýval i přípravou dotací, což vyplývá z jím osobně zpracovaných žádostí o dotace SZIF. Dále namítal, že byly dopisovány a měněny zápisy představenstva společnosti (např. 21. 11. 2011), tedy žalobkyně si počínala vždy účelově a dopouštěla se obdobných účelových nepravd i v rámci ostatních tvrzení, o která opírá své žalobní nároky. Současně tvrdil, že žalobkyně proplácela i faktury a smlouvy bez jakékoli evidence, tedy nebyl dodržován striktně formální postup při evidenci smluv a přijatých faktur, a [jméno] [příjmení] postupoval ve věci žalobkyně autokraticky a bez kontroly představenstva, když např. o schváleném úvěru od [právnická osoba] bylo představenstvo informováno dne 2. 10. 2018, jak vyplývá ze zápisu, avšak sjednávání úvěru a e-mailová komunikace probíhaly již v květnu 2018, bez souhlasu představenstva.

3. Žalobkyně popírala, že by platby, které jsou předmětem sporu, žalovaný provedl na základě jejího zadání. Žalovaný prováděl platby na základě certifikátu uloženého buď na tokenu či čipové kartě a mohl je provádět de facto z jakéhokoli zařízení. Žalobkyně rovněž popřela, že by předseda představenstva měl ke kontrole každý den vytištěná vyhotovení výpisů z bankovního účtu. Dále poukazovala na skutečnost, že žalovaným uváděná činnost exportu skotu a do Ruska není ani předmětem jím předkládaných smluv o poskytování poradenských služeb, u zajišťování překompenzace bioplynové stanice a dotací se jedná o ekonomickou otázku podniku žalobkyně a tato spadá a vždy spadala do pracovní náplně práce ekonoma. Pokud žalovaný předkládal faktury a kupní smlouvu, které postrádaly značení a podpisy dle žalobkyní tvrzené instrukce, dokládala tytéž faktury, které ve valné většině obsahují všechny nutné náležitosti dle interní směrnice [anonymizována dvě slova], tj.: interní číslo faktury (vypisoval žalovaný), podací razítko s datem doručení, podpis příslušného pracovníka žalobkyně (pokud chybí, věc řešil přímo předseda představenstva pan [příjmení]) a podpis předsedy představenstva pana [příjmení], a košilku, kterou vyhotovovala paní [příjmení]. Pokud se týče kupní smlouvy č. [anonymizováno] [rok], pak žalobkyní předložená smlouva je řádně očíslována a podepsána předsedou představenstva [anonymizováno], přičemž žalobkyně disponuje originálem. Při srovnání závěrečné strany (podpisy a data) je zřejmé, že výtisk předložený žalovaným je odlišný od výtisku, kterým disponuje žalobkyně. Dle stanoviska žalobkyně je zřejmé, že žalovaný nepředkládá daňové doklady finálně evidované v účetnictví žalobkyně, ale účelově faktury a smlouvy, které zřejmě byly v průběhu trvání pracovního poměru doručeny dodavateli přímo e-mailem či osobně (jak je zřejmé z žalovaným přiložené korespondence). Pokud se týče smlouvy ze dne 13. 2. 2019, mělo být jejím předmětem mj. zajišťování pracovníků z Ukrajiny pro žalobkyni, přičemž dle výpovědi svědka [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], tato činnost byla fakturována žalobkyni společností [právnická osoba] a žalovaný ji pod smyšlenou záminkou přefakturovával této společnosti. Žalobkyně žila v domnění, že pracovníky z Ukrajiny zajišťuje a financuje tato společnost, neboť jí žalobkyně za tuto činnost platila fakturované částky. Dále žalobkyně zdůraznila, že žalovaný nemohl platně uzavřít smlouvu ze dne [datum] jménem [právnická osoba] [anonymizováno], neboť k uvedenému datu nebyl jejím jednatelem.

4. Po provedeném řízení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl na základě následujících skutkových zjištění:

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který do [datum] vykonával funkci předsedy představenstva žalobkyně a do konce roku 2021 funkci jejího ředitele, přičemž nyní pro ni vykonává činnost na základě dohody o výpomoci v oblasti výživářství a plemenářství, bylo zjištěno, že žalovaný jako ekonom žalobkyně měl od jara 2017 povinnost dohlížet na ekonomii společnosti, proplácet faktury, hlídat investice z ekonomického hlediska, kontrolovat hospodářské smlouvy, řešit otázku dotací, závěrek a daňových přiznání. Dotace řešil zejména, pokud se týkaly garančního fondu (PRLGF) a státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Dotace na bioplynovou stanici žalobkyně získala v roce 2009. V době, kdy byl žalovaný zaměstnán u žalobkyně, se dotace na ni neřešily, řešila se otázka překompenzace. V r. 2017 ale nikdo prakticky nevěděl, co to znamená. Žalovaný vykonával práci podle pracovní smlouvy, pouze se navíc angažoval v oblasti zajištění zaměstnanců do živočišné výroby, za to odměna sjednána nebyla. O tom, jak mají být smlouvy evidovány a jak hrazeny platby podle smluv, pojednával interní předpis z roku 2016. Pokud byla vystavena faktura, kterou měla žalobkyně uhradit, paní [příjmení] ji opět označila a předala k podpisu tomu, kdo vystavil objednávku. Pak byla předložena faktura svědkovi, on ji podepsal a předal žalovanému, aby ji proplatil a zaúčtoval. Zda žalovaný vedl evidenci proplacených faktur, nebylo svědkovi známo. Žalovaný předkládal svědkovi pro účely proplacení faktur hromadný příkaz, na kterém byly pouze platby a čísla účtů. Svědek nějakou dobu takto příkazy podepisoval, v roce 2019 žalovanému tento postup vytkl jako příliš anonymní a od té doby žalovaný označoval ještě firmu, které se platí, a za co. Po odchodu žalovaného jím vystavené hromadné příkazy nebyly dohledány. Po oznámení o ukončení jeho pracovního poměru se hromada dokladů ztratila. Podezřelé platby svědek zjistil v listopadu 2020. Pracovnice [anonymizována dvě slova] mu tehdy poskytla program, který umožňoval filtrování jednotlivých plateb. Tehdy objevil platby na neznámé účty. Až z žalovaným předložených smluv zjistil, že se jedná o účty firmy [příjmení] [jméno]. Firma [anonymizováno] [obec] i [anonymizována dvě slova] potvrdily, že žalobkyně jim platí řádně. [příjmení] [příjmení] [jméno] žalobkyni nikdy nic nedodala. Do 15. 12. 2020 svědek neměl ponětí, že by žalovaný měl s žalující společností uzavřenu jinou smlouvu, než pracovní. Svědek jednoznačně popíral, že by za žalobkyni podepsal smlouvy o poskytování služeb, a že by vůbec do prosince 2020 o existenci těchto smluv věděl. Každou hospodářskou smlouvu paní [příjmení] po jejím uzavření opatřila pořadovým číslem a uložila do pořadače ve skříni v kanceláři, kterou užívala s žalovaným. Originály smluv o poskytování služeb svědek nikdy neviděl, kopie předložil svědkovi žalovaný dne 15. 12. 2020, když měl objasnit pohyby faktur. Pro provádění inventarizací byly ustanoveny dílčí inventarizační komise, které se zabývaly různými oblastmi výroby, nakonec byl zpracován hromadný zápis. Pokud prováděli inventuru, týkala se krmiv a osiv ve skladech, nenapadlo je kontrolovat závazkové účty a finanční majetek, spoléhali na žalovaného. [příjmení] závazků se komisi k inventarizaci nepředkládala, je to řada čísel, kterou nikdo není schopen zkontrolovat. Účetnictví si kontroloval žalovaný a komise zápis podepisovala na základě jeho ujištění, že je všechno v pořádku. Auditor pro účely zpracování daňového přiznání kontroloval faktury pouze namátkově, ty od firmy [příjmení] [jméno] se k němu nedostaly. Její faktury byly založeny jen tak do pořadače, buď nejsou řádně očíslovány, a pokud ano, neodpovídá číslování časově. Na tyto faktury žalobkyně neobdržela žádné plnění. Smlouva o poradenství s žalovaným z roku 2016 nebyla založena mezi smlouvy hospodářské, ale do jeho osobního spisu, a trvala pouze po dobu, kdy žalovaný u žalobkyně pracoval pouze brigádně. Razítko žalobkyně [číslo] měl svědek, [číslo] ekonomický úsek. Žalovaný měl možnost dostat se k razítku [číslo] které bylo volně dostupné na stole svědka, nebylo nijak zamykáno. Vedení společnosti nenapadlo, že je třeba kontrolovat práci ekonoma, důvěřovali si. Nenapadlo je, že by platby mohly chodit na soukromé účty. Akcie se směly kupovat pouze se souhlasem představenstva, žalovaný nakoupil akcie asi pětkrát v rozporu s nařízením představenstva. Do roku 2020 byl nákup akcií volnější, v r. 2020 bylo rozhodnuto o upřednostnění zaměstnanců, kteří ještě nebyli akcionáři. Svědek vyloučil, že by se zápisy o jednání představenstva doplňovali dodatečně.

6. Z doplňující výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v rámci obchodní činnosti žalobkyně, vztahující se k exportu zvířat do Ruska a na Ukrajinu žalovaný možná vyplnil karanténní deník a, protože svědek v té době nevlastnil mobil, možná mu v souvislosti s tímto obchodem někdo telefonoval, co potřebuje zajistit. V rámci tohoto exportu odešlo v průběhu let 2018 – 2020 cca 5 – 6 kamionů zvířat. Tiskopis žalovaný vyplňoval, protože byl aktivní. Jednalo se pouze o vyplnění 32 čísel a odeslání tiskopisu na Státní veterinární zprávu, což mohlo zabrat cca půl hodiny času. O překompenzaci se začalo mluvit v souvislosti s bioplynovými stanicemi v roce 2017. Jednalo se o nutnost vyplnit ekonomické údaje z podkladů, které měl v držení pouze žalovaný jako ekonom. Nikdo jiný neměl podklady, tedy nikdo jiný to nemohl dělat. Žalovaný se ujal problematiky ubytování občanů Ukrajiny z vlastní iniciativy, za tuto aktivitu nebyl honorován. Sjetiny hromadných příkazů i úhradě byly ve společnosti archivovány do počátku činnosti žalovaného ve funkci ekonoma. [příjmení] pak začal jinou praxi, než byla původní, a žádná ze sjetin za celou dobu jeho působení se ve firmě nedohledala. V souvislosti se zajištěním ukrajinských pracovníků se platilo firmě, kterou obstaral žalovaný, možná to byl [anonymizováno]. Těmto zaměstnancům bylo poskytováno ubytování v objektu žalobkyně, kterou měla na příležitostné přespání brigádníků. Protože to ale nebyl objekt s číslem popisným, žalovaný do příslušných listin zapsal, že tyto osoby ubytovává u sebe doma. Žalovaný v souvislosti s Ukrajinci fakturoval této firmě. Svědek do zápisu představenstva doplnil následně„ problém [celé jméno žalovaného]“, aby bylo později patrno, čeho se problém týká.

7. Žalovaný vypověděl, že pro žalobkyni začal vykonávat činnost na základě smlouvy o poradenství v r. 2016. V březnu 2017 pak nastoupil do hlavního pracovního poměru na pozici zootechnika a následně na pozici ekonoma. Účetnictví mu předávala paní [příjmení], která ho také informovala o ustálených postupech ve společnosti. Předmětem pracovní činnosti ekonoma byla příprava účetních závěrek pro auditora, vystavování, příjem a zapisování faktur, zpracování kontrolních hlášení, činnost ohledně statistiky a výkonu, zpracování podkladů pro DPH. K úhradám plateb přijatých faktur se připravila sjetina, na jejím základě hromadný příkaz k úhradě obsahující číslo faktury, datum, částku, variabilní symbol, označení příjemce. Hromadný příkaz podepsal pan [příjmení], žalovaný ho odeslal a sjetina byla archivována v deskách v účtárně společnosti. [příjmení] jich bylo vydáno 100 – 120. Žalovaný nechápe, jak je možné, že tam není ani jediný příkaz. Odesílání DPH, mezd a trvalých plateb dal pan [příjmení] za úkol žalovanému. Trvalými platbami jsou úvěry, leasingy, poplatky státní správě apod. Poté, co žalovaný sestavil účetní závěrku, vyplynula z činnosti Ministerstva průmyslu a obchodu otázka překompenzace. Žalobkyně vybudovala bioplynovou stanici v roce 2009 s dotací 35 milionů Kč z celkové investice 80 milionů Kč a již z prvotních jednání vyplynulo, že nesplní výkonové procento 14,6 %. Pokud by nebyla splněna individuální výnosová procenta, hrozilo vrácení poskytnuté dotace, krácení budoucích dotací i budoucích výnosů z bioplynové stanice. V souvislosti s tím bylo nutno zpracovat účetnictví za deset let zpětně, vyselektovat ty podklady a účetní operace, které se týkaly bioplynové stanice, jejich nákladů a výnosů. Například bylo zjištěno, že stroj, který byl zakoupen pro tuto stanici, byl inventárně veden v živočišné výrobě. Jeho zařazení do nákladů bioplynové stanice samozřejmě snížilo výnosové procento. Bylo nutné projít všechny faktury a zjistit, které souvisí s bioplynovou stanicí, a zda byly promítnuty do její činnosti. Žalovaný byl osloven panem [příjmení], aby se touto problematikou zabýval nad rámec svého pracovního úvazku. Smlouvu připravil pan [příjmení], žalovaný měl ještě doplňující poznámky k předmětu činnosti a následně ji podepsal. Odměnu sjednanou ve smlouvě stanovil pan [příjmení]. Odvíjela se od rizik vrácení dotace a od přínosů, které měla činnost žalovaného mít v rámci získání dotace. První smlouva o poradenství byla uzavřena v roce 2017. [právnická osoba] žalovaný koupil právě pro tuto činnost. Její účetnictví zpracovává účetní kancelář, aby vše bylo transparentní. O prodeji společnosti nejednal s jednatelem [právnická osoba], ale s jeho pověřenou pracovnicí. Je si vědom problému v datech koupě společnosti a podpisu smlouvy, ale veškerá fakturace vůči žalobkyni začala probíhat až od července 2017. Činností, která je uvedena v předmětu smlouvy, se ve [právnická osoba] s.r.o. zabýval žalovaný, subdodavatele měl pouze ohledně analýzy pro bioplynovou stanici. [právnická osoba] subdodávku zaplatila a žalobkyni následně přefakturovala. Činnost podle smlouvy vykonával někdy v pracovní době, někdy mimo pracovní dobu, ale převážně o víkendech. Listiny, které byly výsledkem jeho práce, do spisu založil, v souvislosti s touto činností však byla řada přípravných úkonů, tzn. zpracování žádostí, účast na výběrovém řízení, zpracování dokumentace, příprava smlouvy pro dodavatele, smlouvy s dotační společností. Faktury, které byly vystavovány pro žalobkyni, neměly přílohy, žalovaný ale výsledky své práce průběžně předkládal panu [příjmení], který věděl, za co je ta která vystavena. Smlouvu o poradenství žalovaný podepsal v sídle žalobkyně v pracovní době. Pan [anonymizováno] si smlouvu vzal a odnesl. [právnická osoba] žalovaný též kromě podpisu připojil razítko společnosti. Smlouvy nezaložil do účetnictví firmy [právnická osoba] Smlouvu podepsanou oběma stranami viděl poprvé na konci roku 2020 ve formě vidimované kopie. Dostal ji od pana [příjmení]. Žalovaný nikdy neviděl originál smlouvy podepsaný oběma stranami. V den, kdy došlo k ukončení jeho pracovního poměru, byla smlouva založena v ekonomických smlouvách žalobkyně. [příjmení] ji tam dát pan [příjmení], žalovaný ji tam nezakládal. V době, kdy smlouvu podepisoval, už měl k dispozici razítko společnosti, IČ zůstalo původní, protože se jedná o převádění ready made společnosti. V té době byly žalovanému vypláceny 100 % prémie a měl možnost nakupovat akcie. V dalším období Ministerstvo průmyslu a obchodu zpřísnilo kritéria pro bioplynové stanice, proto byla uzavřena druhá smlouva, která se týkala právě této problematiky a také otázky zajišťování pracovníků z Ukrajiny. Žalovaný zajistil dva manželské páry, nastudoval legislativu a zajistil, aby dostaly pracovní víza. Žalobkyně je zaměstnávala, ale nemohla je ubytovat legálně, proto byly nahlášeny na adrese žalovaného. V souvislosti se zaměstnanci z Ukrajiny žalobkyni fakturoval práci vynaloženou na zajištění pracovních povolení a s tím souvisejícího servisu, což je dlouhý proces, vyžadující komunikaci s cizineckou policií, agrární komorou i s Ministerstvem průmyslu a obchodu. [příjmení] [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] fakturovaly žalobkyni za práci ukrajinských pracovníků s vědomím pana [příjmení]. Žalovaný podle smluv fakturoval řádně, průběžně, v souladu s ujednáním ve smlouvách takovým způsobem, aby žalobkyni nezatěžoval, aby jí zůstalo dostatek finančních prostředků, a podle objemu práce. Bylo mu řečeno, kdy může fakturovat. Z příjmů byla odvedena jak DPH tak daň z příjmů právnických osob. Žalovaný potvrdil, že ačkoli smlouvy byly uzavřeny na cca 14 800 000 Kč, fakturoval částku cca 17 000 000 Kč, neboť předpokládal, že pro zbývající částku cca 2 400 000 Kč bude dodatečně vytvořena smlouva, a při fakturaci postupoval dle zavedené praxe. Za správnost inventarizace a účetní závěrky odpovídá inventurní komise. Vztahy s panem [příjmení] ochladly v r. 2019, kdy žalovaný s [anonymizováno] [příjmení] za účelem nákupu zemědělského stroje v ceně 10 milionů Kč bez součinnosti s ním oslovili i [právnická osoba] Od té doby byl žalovaný podroben důkladnému dohledu, musel předkládat podrobné výkazy a nakupovat akcie samostatně. Jeho stížnost představenstvu zůstala bez odezvy. V březnu 2020 došlo mezi žalovaným a panem [příjmení] k velké hádce, která byla následně zmíněna i na představenstvu. Neshody byly i ohledně akcií, jejichž nákup byl žalovanému odepřen.

8. Výpisem z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Hradci Králové bylo prokázáno, že předsedou představenstva žalobkyně byl od 2. 6. 2016 [jméno] [příjmení], místopředsedou představenstva [jméno] [příjmení], předsedou dozorčí rady [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

9. Ze smlouvy o poskytování poradenských služeb ze dne 1. 12. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli tuto smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalovaného poskytnout žalobkyni služby v oblasti poradenství a konzultace v oblasti analýzy dat. Smlouva byla opatřena ručně psanou poznámkou„ smlouva před uzavřením pracovní smlouvy“. Byla uzavřena na dobu určitou do 28. 2. 2017 a odměna byla sjednána ve výši 18 000 Kč – 23 940 Kč měsíčně.

10. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalobce nastoupil k žalované společnosti do pracovního poměru na dobu neurčitou od 1. 3. 2017 v pracovním zařazení zootechnik. Dle dodatku ze dne 1. 5. 2017 byl pracovní poměr žalobce změněn na druh práce ekonom s účinností od 1. 5. 2017. Dle mzdových výměrů od 1. 5. 2017 činila základní mzda žalobce 25 000 Kč měsíčně, od 1. 7. 2017 pak měsíčně 28 080 Kč s ročními prémiemi 15 % roční mzdy, automobil – 1% pořizovací ceny a měsíčními prémiemi do 33 %. Od 1. 4. 2018 byla měsíční mzda žalobce zvýšena na 30 000 Kč a od 1. 1. 2019 na 33 000 Kč. Listinou ze dne 18. 12. 2020 označenou jako okamžité zrušení pracovního poměru žalovaná se žalobcem k uvedenému datu s okamžitou platností zrušila pracovní poměr z důvodu že, minimálně v období let 2019 – 2020, na základě jím vytvořené smlouvy s okopírovaným podpisem předsedy představenstva neoprávněně převáděl finanční prostředky zaměstnavatele na vlastní účet, a to minimálně ve výši 1 300 000 Kč. Tím žalobce porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, neboť podvodným jednáním odčerpával finanční prostředky svého zaměstnavatele. Pracovní poměr byl proto ukončen okamžitým zrušením dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

11. Podle smlouvy o poskytování poradenských služeb, datované dnem 16. 5. 2017 sjednaly žalobkyně a [právnická osoba] [anonymizováno] [IČO], č. účtu [bankovní účet], smlouvu, podle níž měla tato společnost jako poskytovatel poskytnout objednateli (žalobkyni) služby: optimalizace nákladů bioplynové stanice, daňové poradenství, příprava dotací SZIF, příprava účetnictví v rámci kontroly„ překompenzace“, optimalizace účetnictví pro splnění výnosového procenta, poradenství a konzultace v oblasti analýzy dat bioplynové stanice, revize dotací PGRLF, příprava dotací PGRLF. Za poskytování služeb dle této smlouvy, se měl objednavatel zavázat, zaplatit poskytovateli smluvní odměnu ve výši 12 552 224,20 Kč v postupných splátkách dle finančních možností objednatele, s čímž poskytovatel souhlasil. Poslední splátka měla být uskutečněna nejpozději do 31. 12. 2020 s tím, že odměna bude objednatelem hrazena poskytovateli bezhotovostně převodem na bankovní účet poskytovatele. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 1. 2020 Smlouva byla vidimována [anonymizována dvě slova] 16. 12. 2020.

12. Z výpisu z Obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze bylo zjištěno, že předmětem podnikání [právnická osoba] [anonymizováno] je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Jednatelem společnosti byl od 7. 3. 2017 do 3. 7. 2017 [jméno] [příjmení], žalovaný pak od 3. 7. 2017. Původním jediným společníkem této společnosti byla [právnická osoba] v období od 7. 3. 2017 do 3. 7. 2017, kdy se stal jejím jediným společníkem žalovaný. Od 18. 12. 2020 je jediným společníkem této společnosti manželka žalovaného [jméno] [příjmení].

13. Dle úředního záznamu, sepsaného Policií České republiky pod [číslo jednací] – [rok] [číslo] dne 15. 3. 2022, [jméno] [příjmení] vypověděl, že v období let 2013 - 2018 byl zaměstnancem společnosti [právnická osoba] [obec]. Náplní jeho práce bylo zakládání společností s ručením omezením určených k dalšímu prodeji. Z tohoto titulu byl jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] v období od 7. 3. 2017 do 27. 6. 2017, výhradním majitelem této společnosti byla právě [právnická osoba], jednalo se tzv. ready made společnost. S kupcem společnosti se nikdy osobně nesetkal, prodeje měli na starosti jiní zaměstnanci. [jméno] [příjmení] ani žalovaného osobně nezná, k žalobkyni nemá žádný vztah. Ke dni 16. 5. 2017 od něho žalovaný neměl žádné zmocnění k sepsání jakékoli smlouvy. Smlouvu se žalobkyní neuzavíral, ani nepodepisoval.

14. Ze zápisu o rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady, [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 27. 6. 2017 a zakladatelské listiny z téhož data bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako jediný společník [právnická osoba] [anonymizováno] odvolala jednatele [jméno] [příjmení] ke dni 27. 6. 2017 a jmenovala nového jednatele, [celé jméno žalovaného], k témuž dni. Současně udělila souhlas k převodu obchodního podílu na [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 100 % odpovídajícího vkladu 200 000 Kč na [celé jméno žalovaného] a konstatovala, že k převodu obchodního podílu je zapotřebí písemné smlouvy, jejíž účinky nastávají doručením.

15. Z notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok], sepsaného dne 18. 12. 2020 notářem v [obec], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný a [jméno] [příjmení], uzavřeli smlouvu o úpravě manželského majetkového režimu a smlouvu darovací, v níž prohlásili, že uzavřeli manželství dne 3. 6. 2017, které dosud trvá, do jejich společného jmění náleží mj. 100% podíl ve [právnická osoba] [anonymizováno] ., na který připadá vklad 200 000 Kč, práva a povinnosti majitele bankovního účtu č. [bankovní účet], bankovního účtu č. [bankovní účet], bankovního účtu č. [bankovní účet], všechny vedeny u [právnická osoba], práva a povinnosti majitele bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], práva a povinnosti ze smlouvy o investičních službách [číslo] uzavřené se společností [právnická osoba] včetně všech podílových listů na základě této smlouvy nakoupených, práva a povinnosti ze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření [číslo] vedeném u [právnická osoba], člen skupiny [anonymizováno], práva a povinnosti ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] uzavřené se společností [právnická osoba], práva a povinnosti majitele bankovního účtu č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba], práva a povinnosti majitele bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] a.s. Účastníci touto smlouvou sjednali režim oddělených jmění, přičemž žalovaný nabyl majetek označený v bodech [číslo] až [číslo] v části A notářského zápisu a [jméno] [příjmení] majetek, uvedený v bodech [číslo] až [datum] notářského zápisu. Současně žalovaný [jméno] [příjmení] daroval soubor nemovitostí v katastru [územní celek], část [územní celek].

16. Podle smlouvy o poskytování poradenských služeb datované dnem 13. 2. 2019 žalobkyně v postavení objednatele a žalovaný v postavení poskytovatele s vyznačeným [IČO] a č. účtu [bankovní účet], sjednali závazek poskytovat žalobkyni jako objednateli služby: poradenství a konzultace v oblasti analýzy dat bioplynové stanice, optimalizace nákladů bioplynové stanice v letech 2009 – 2019, příprava účetnictví pro kontrolu MPO v rámci kontroly„ překompenzace“, optimalizace účetnictví pro splnění výnosového procenta 10,6 % (nyní 20,1 %), daňové poradenství, příprava dotací SZIF, revize dotací PGRLF, příprava dotací PGRLF, zajištění pracovníků z Ukrajiny, zajištění adresy pobytu pro pracovníky z Ukrajiny, příprava dokumentace, povolení a zajištění pracovních víz. Za poskytnutí těchto služeb byla sjednána odměna ve výši 2 228 870,50 Kč v postupných splátkách dle finančních možností objednatele s tím, že poslední splátka bude uskutečněna nejpozději do 31. 1. 2020. Odměna bude objednatelem hrazena poskytovateli bezhotovostním převodem na bankovní účet poskytovatele. Smlouva měla nabýt platnosti dnem podpisu, doba trvání smlouvy sjednána nebyla. Listina byla vidimována [anonymizována dvě slova], pobočka [část obce] v [obec] dne 9. 12. 2020.

17. Ze znaleckého posudku znalce z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zpracovaného dne 17. 2. 2021 pod [číslo] [rok], na základě opatření KRPE [číslo] [rok] [číslo], policie České republiky, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, odboru hospodářské kriminality SKPV z 27. 1. 2021 soud zjistil, že podpis [jméno] [příjmení] na předložené smlouvě o poskytování poradenských služeb ze dne 16. 5. 2017, uzavřené mezi Zemědělskou [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] [anonymizováno] je velmi pravděpodobně kopií jeho pravého podpisu. [příjmení] [jméno] [příjmení] na předložené smlouvě o poskytování poradenských služeb ze dne 13. 2. 2019 uzavřené mezi Zemědělskou [právnická osoba] a.s. a [celé jméno žalovaného] je velmi pravděpodobně kopií jeho pravého podpisu. U kopií podpisů nelze vyloučit jejich přenesení na listinu pomocí technických prostředků. Závěr byl stanoven v rovině vysoké pravděpodobnosti. Přesnější závěr by bylo možné očekávat v případě zajištění listin s originály podpisů.

18. Z vyjádření České pošty s.p. k žádosti [číslo jednací] bylo zjištěno, že pošta [část obce] v [obec] dne 9. 12. 2020 provedla pod pořadovým [číslo] vidimaci předložené listiny:„ Smlouva o poskytování poradenských služeb“ sestávající ze 3 stran. Předložená listina byla prvopis. Dne 10. 12. 2020 provedla pod pořadovým [číslo] vidimaci předložené listiny:„ Smlouva o poskytování poradenských služeb“ sestávající ze dvou stran. Předložená listina byla prvopis. U vidimace listin se neověřuje totožnost žadatele nebo předložitele. Vidimací se ověřuje, že opis nebo kopie se doslova shoduje s předloženou listinou, nikoli správnost nebo pravdivost údajů. Česká pošta s.p. vidimaci poskytuje dle zákona č. 21/2006 Sb. v platném znění a vyhlášky č. 36/2006 Sb. v platném znění, přičemž ověřující pracovník musí vyloučit důvody dle § 9 písm. a) - h), kdy se vidimace neprovede. U výše uvedených listin byly tyto důvody vyloučeny.

19. Z předložených zápisů z porad bylo zjištěno, že se nikde neobjevil v uvedeném období bod, kde by se na představenstvu akciové společnosti projednávala smlouva o poskytování poradenských služeb poskytnutých [právnická osoba] [anonymizováno], jednatel [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] (smluvní odměna 12 552 224,20 Kč) na účet [právnická osoba] [bankovní účet] ani další smlouva o poskytování poradenských služeb poskytnutých [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] (smluvní odměna 2 228 850,50 Kč) na účet č. [bankovní účet]. Vyvstalé problémy se v zápisech z porad představenstva objevují až 27. 11. 2020 a 22. 12. 2020, kdy členové dozorčí rady rozhodli o předání věci Policii ČR.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], místopředsedy představenstva žalobkyně, v řízení vedeném u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 8 C 11/2021, v němž měl žalovaný postavení žalobce, soud zjistil, že koncem listopadu 2020 obdržel stručnou informaci od předsedy představenstva žalované, že v práci žalovaného jsou nesrovnalosti a bude se to muset prošetřovat. V polovině prosince 2020 byl s [jméno] [příjmení] pozván na poradu, kde se hovořilo o tom, že žalobce prováděl zdvojené platby, vždy jednu na účet společnosti, která fakturovala, a podruhé na účet, který měl být jeho. K tomuto jednání byl pozván i žalovaný, který předložil kopie dvou smluv, podle nichž měl žalobkyni dělat poradenství. Tvrdil, že originály již k dispozici nemá. Na těchto smlouvách měl být podpis pana [příjmení], on to ale popíral a svědek věřil, že by takové smlouvy nepodepsal. Podle smluv měla žalovaná za interní poradenství žalobci vyplatit odměnu ve výši 12,5 milionu a 2,5 milionu Kč. Na představenstvu se domluvili, že věc předají k šetření policii. Před 15. 12. 2020 svědek tyto smlouvy neviděl.

21. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], předsedy dozorčí rady žalobkyně, v řízení vedeném u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 8 C 11/2021 bylo zjištěno, že týden před Vánoci 2020 byl panem [příjmení] informován o pochybnostech o platbách faktur, které prováděl žalovaný. Když mu je ukázal, shodli se, že je třeba žalovaného pozvat, aby svůj postup vysvětlil k závěru, zda se jedná o pochybení, nebo zda oni tomu pouze nerozumí. Žalovaný pak na jednání, kterého se účastnili i [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přinesl šanon, z něhož vytáhl svědkovi neznámou smlouvu, o které pan [příjmení] prohlásil, že se jedná o podvrh a že ji nikdy nepodepsal. Žalovaný argumentoval obsahem smlouvy s tím, že k platbám, které podle ní prováděl, nebylo třeba vystavovat fakturu, že platby byl oprávněn provádět dle svého uvážení, když bylo na účtu dostatek prostředků, a že tato jeho činnost je v pořádku. Předmětem smluv však byly činnosti, které měl žalovaný provádět v práci, a to poradenství v souvislosti s účetnictvím a kompenzacemi za bioplynovou stanici. Ve smlouvách byla sjednána odměna žalobce v jedné kolem 12 milionů, ve druhé 2,5 milionu. Dle tvrzení žalobce, mělo být plnění průběžné. Svědek tyto smlouvy před 15. 12. 2020 nikdy neviděl, ani o nich nedostal žádnou informaci. Sporné platby bezpochyby prováděl žalovaný, protože on jediný měl přístup k internetovému bankovnictví. Žalovaný tvrdil, že mu pan [příjmení] všechny platby odsouhlasoval, ten to ale popíral. Na smlouvách bylo patrné, že nejsou očíslovány, tedy neprošly stejným procesem, jako ostatní smlouvy.

22. Z výpovědi předsedy představenstva žalující [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že porada představenstva se konala 15. 12. 2020, on tehdy jejím členem nebyl, proto se neúčastnil. Druhý den mu pan [příjmení] ukázal kopie smluv, kterými měl žalovaný svůj postup obhajovat. Přitom říkal, že ty smlouvy nepodepsal, a svědek mu věřil s ohledem na obsah smluv. Na základě těchto falešných smluv žalobce převáděl finanční prostředky. Náznaky o možnosti pracovních pochybení žalobce se začaly zmiňovat na přelomu listopadu a prosince 2020, kdy se zjistilo, že vede okázalý život a některé jeho pracovní výkony možná nesedí. Jistota vznikla až v souvislosti s předložením kopií smluv.

23. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že od června 2008 pracuje u žalující společnosti jako účetní. Žalovaný zde pracoval jako ekonom od března 2017 a byl jejím nadřízeným. Do pracovní náplně žalovaného patřila evidence přijatých faktur, provádění plateb, zpracování závěrek, daňových přiznání a DPH. Záležitosti bioplynové stanice řešil pan [příjmení], export jalovic do Ruska a nábor pracovníků z Ukrajiny žalovaný. Smlouvy na dodávky služeb byl za žalující společnost oprávněn podepisovat pouze pan [příjmení]. Uzavřenou smlouvu svědkyně pak opatřila datovým razítkem a pořadovým číslem a byla uložena do hospodářských smluv. Pokud přišla faktura, svědkyně ji opatřila datovým razítkem, dala podepsat např. technikům nebo zootechnikům, následně ji předala p. [příjmení], který ji podepsal a předal žalovanému. Tento měl na starost vytvořit příkaz k úhradě, dát ho podepsat p. [příjmení] a provést platbu. O [právnická osoba] svědkyně jen slyšela, neví o tom, že by tato společnost se žalobkyní spolupracovala. Faktury, na nichž byla tato společnost uvedena, svědkyně následně viděla v účetnictví, od ostatních se lišily tím, že nebyly podepsány ani panem [příjmení], ani některým z techniků a nebylo na nich datumové razítko. Tyto faktury viděla až na konci roku 2021, nikoli před jejich úhradou. Uzavřené smlouvy byly uloženy ve skříni přístupné všem. Smlouvy, které měly být uzavřeny s [právnická osoba] a žalovaným o poradenských službách, nebyly založeny jako ostatní smlouvy a nejsou opatřeny datovým razítkem a pořadovým číslem. Tyto údaje vždy dávala do pravého horního rohu a zvýrazňovala kroužkem. O platbách ve prospěch [právnická osoba] svědkyně nevěděla, až ji na tuto skutečnost koncem roku 2021 upozornil pan [příjmení]. Dívali se spolu do účetnictví a viděli tam zdvojené platby ve prospěch této společnosti a dodavatelů [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Všechny faktury jsou opatřeny tzv. košilkou, pouze faktury firmy [příjmení] [jméno] košilku nemají. Svědkyně si nevybavila, že by před policií uvedla, že poprvé si všimla odchozích plateb pro [právnická osoba] [anonymizováno] v létě 2020 a vytvořila pro fakturu košilku s poznámkou, že jde o bioplynovou stanici a myslela si, že o tom p. [příjmení] ví. Současně si svědkyně nevybavila, že by košilku pro takovou fakturu vytvořila, považovala to za nepravděpodobné, i vzhledem k tomu, že si v létě bere tři týdny dovolenou.

24. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] sepsaného Policií České republiky, odbor hospodářské kriminality SKPV [obec] pod [číslo jednací] bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení] vypovídala shodně se svojí svědeckou výpovědí, vyjma skutečnosti, že uvedla, že si někdy vloni v létě všimla odchozích plateb na [právnická osoba] [anonymizováno], pro fakturu vytvořila košilku a ví, že zde byla poznámka BPS, což byla bioplynová stanice, ona se domnívala, že pravděpodobně pan [příjmení] o tom ví, tak s tím dále nic nedělala. U pana [celé jméno žalovaného] jako fyzické osoby si pamatuje asi dvě faktury, kdy jedna byla na mladého býčka, ale nepamatuje se, že by se na jeho jméno fakturovaly nějaké částky za poradenskou činnost.

25. Z protokolu o výslechu svědka, sepsaného Policií České republiky pod [číslo jednací] – [rok] [číslo] ze dne 17. 2. 2022 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalovaného, který nastoupil na pozici ekonoma v dubnu nebo v květnu 2017, vybavovala přístupy k účtům, k programům, ke správě sociálního zabezpečení a ke zdravotním pojišťovn. Přístup je přes certifikáty a do banky přes heslo. Od ledna 2021 nastoupila znovu k žalobkyni jako ekonom. O smlouvách na poradenskou činnost, uzavřených se [právnická osoba] a žalovaným svědkyně nevěděla, nebyly zaneseny v seznamu smluv žalobkyně. Faktury od [právnická osoba] s.r.o. v účetnictví zjistila, byly řádně zaúčtované a zaplacené jen neměly čísla a košilku. U žalobkyně existovala směrnice o oběhu účetních dokladů, zpracovaná [anonymizována dvě slova]. Obvyklou praxí společnosti bylo, že fakturu převzala paní [příjmení], dala ji zkontrolovat příslušnému vedoucímu střediska, který ji musí podepsat. Pak paní [příjmení] faktury předá panu řediteli k podpisu, očíslují se, zapíší se do knihy faktur, zaúčtují se a poté se mohou proplatit. Na příchozí fakturu dá paní [příjmení] prezenční razítko. V předchozí praxi jako ekonom žalobkyně svědkyně prováděla přípravu dotací SZIF a PGRLF. Pan [anonymizováno] neměl přístup do účetního programu, chtěl mít každou fakturu v ruce a podepisoval je. Pokud na faktuře jeho podpis nebyl, jeho rukama neprošla, to byla zavedená praxe. Aby auditor šel do hloubky účetnictví, musel by obdržet nějakou informaci, která by ho směřovala ke konkrétní smlouvě. Hlášení DPH kontroluje jenom ekonom a finanční úřad.

26. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] do protokolu Policie České republiky [číslo jednací] – [rok] [číslo] ze dne 10. 3. 2022, bylo zjištěno, že dne [datum] ji na jejím pracovišti v [právnická osoba] kontaktoval pan [příjmení], přivezl s sebou faktury vydané na žalobkyni s tím, že zjistil, že částka uvedená na faktuře byla sice uhrazena, ale na jiný účet. Následně požádal auditor žalobkyně banku o všechny výpisy od [datum]. Svědkyně naučila pana [příjmení] pracovat v programu Excel, který umožňoval vygenerovat výpisy tříděné dle různých kritérií. Pan [anonymizováno] před ní hovořil o smlouvách na poradenskou činnost, které našel, ale nikdy nepodepsal.

27. Z protokolu o výslechu svědka, zpracovaného Policií České republiky, odbor hospodářské kriminality SKPV [obec] pod [číslo jednací], dne 21. 2. 2022 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] v postavení svědka uvedl, že je jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem v [obec]. Žalovaného zná asi pět let. V době, kdy se seznámili, měl možnost využívat pracovníky z Ukrajiny, které sháněl přes agentury. Při nějaké společenské akci se mu žalovaný zmínil, že má nějaké pracovníky, manželský pár a že potřebuje informace, jak je řešit, aby bylo vše v pořádku. Žalovaný vymyslel, že Ukrajinci odvedou práci pro žalobkyni, žalovaný ke konci měsíce dá svědkovi přehled, kolik hodin skutečně odpracovali, a svědek to vyfakturuje žalobkyni, společnost faktury uhradí a svědek následně peníze pošle žalovanému, na základě faktury, kterou mu vystavil. Žalovaný vystavoval fakturu na [právnická osoba] s.r.o., faktury probíhaly v pořádku. Svědek vystavoval faktury, navýšené o svoji marži v rozsahu 10 %. [příjmení] zaměstnance nikdy neviděl. Smlouva se určitě žádná nesepisovala a ani žádná písemná objednávka neexistuje. Tato činnost trvala asi rok 2020. Žalovaný pro svědka nikdy nic nedělal, žádné kancelářské práce, žádné podklady, ani objednávky, ani poštovní služby. Fakturu svědek posílal na e-mail žalovaného, nikoli žalující společnosti. [právnická osoba] nabízí k prodeji již připravené společnosti, také svědek přes ni získal svoji společnost a stal se jejím jednatelem.

28. Fakturou č. [rok] vyúčtovala [právnická osoba] firmě [právnická osoba] administrativní výpomoc dne 31. 5. 2020 v částce 77 319 Kč včetně DPH. Fakturou [číslo] [rok] vyúčtovala firma [právnická osoba] žalobkyni dne [datum] pomocné práce v celkové ceně 66 792 Kč (55 200 Kč bez DPH). Z faktury č. [rok] ze dne [datum] vyplývá, že firma [právnická osoba] vyúčtovala firmě [právnická osoba] administrativní výpomoc za 85 910 Kč včetně DPH. Fakturou [číslo] [rok] ze dne [datum] vyúčtovala [právnická osoba] žalobkyni pomocné práce v ceně 102 414,40 Kč včetně DPH, cena bez DPH 84 640 Kč.

29. Dle dokladu o zajištění ubytování potvrdil žalovaný, že ubytovává [jméno] [příjmení], státního příslušníka Ukrajiny, ke dni 9. 9. 2019 na dobu do 31. 12. 2021 na adrese [adresa žalovaného], podle zákona č. 326/1990 Sb., o pobytu cizinců na území ČR.

30. Z izolačních deníků za období od května 2018 do února 2019 bylo zjištěno, že vyjma deníku se zahájením izolace zvířat od [datum], kdy byl jako zodpovědná osoba označen žalovaný, je vždy v těchto denících jako odpovědná osoba označen [jméno] [příjmení]. Z předložených deníků nelze dovodit, kdo byl jejich zpracovatelem. Stejně tak v oznámeních o zahájení předexportní karantény zvířat, za období od [datum] do [datum] není zřejmý zpracovatel, v oznámeních ze dne [datum] a [datum] je jako kontaktní osoba označen žalovaný a jeho e-mail, vztahující se k žalující společnosti [email]), v oznámení z [datum] je jako kontaktní osoba označen [jméno] [příjmení].

31. Z formuláře žádosti o poskytnutí podpory PGRLF nelze zjistit jejího zpracovatele, jako kontaktní osoba je označen [jméno] [příjmení], předseda představenstva, e-mail je opět [email].

32. Z e-mailové korespondence z let 2017 2020 vyplývá, že žalovaný komunikoval s pořadateli konference Biomasa, bioplyn a energetika 2017, která se konala 7. – 8. 11. 2017 v [obec], ze svého služebního e-mailu [email], na stejný e-mail pak přijímal sdělení ohledně dotazníku o přiměřenosti podpory, nazývané„ kontrola překompenzace“ a také zprávu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s., ohledně žádosti o podporu v rámci podpory Program Zemědělec.

33. Z žádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova, která se týkala projektu pořízení nového traktoru a rozmetadla, s předpokládaným zahájením fyzické realizace 1. 6. 2018, bylo zjištěno, že jako kontaktní osoba je uveden žalovaný se služebním e-mailem. Stejné zjištění bylo učiněno z žádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova ze dne 22. 10. 2019, jejímž předmětem byl smykový nakladač a z žádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova, jejímž předmětem byl multifunkční nakladač, když předpokládaná realizace projektu měla probíhat od 7. 10. 2020.

34. Podle Směrnice pro oběh účetních dokladů [anonymizováno] [právnická osoba] a.s. ze dne 9. 12. 2016 faktury došlé do společnosti pracovník účetního oddělení formálně zkontroluje, opatří razítkem s aktuálním datem a rozdělí do složek k podpisu technikům, kteří byli oprávněni vytvořit objednávku. Technici faktury zkontrolují a opatří příslušným střediskem, výkonem, strojem, stájí, pozemkem, příp. na sklad, nebo na pořízení investičního majetku. Zkontrolované faktury předají technici zpět na účetní oddělení, odkud se faktury předloží k podpisu řediteli, který je předá zpět na účetní oddělení. Faktury účetní formálně zkontroluje, případně doplní údaje, označí číselnou řadou vzestupně, vždy za kalendářní rok a zaúčtuje na příslušné účty do účetního programu. Zaúčtované faktury se zařadí do šanonu a uloží na příslušné místo během roku. Po roce se přeloží do archivu.

35. Z faktur, vystavených [právnická osoba] [anonymizováno] jako dodavatelem, vůči žalované společnosti jako odběrateli bylo zjištěno, že pod č. [rok] dne 19. 7. 2017 vyúčtovala poradenství [anonymizováno] [rok] za 30 250 Kč, fakturou č. [rok] dne [datum] vyúčtovala poradenství za 34 523 Kč, fakturou č. [rok] dne [datum] zpracování statistiky za 41 000 Kč, fakturou č. [rok] dne 28. 8. 2017 zpracování nákladů na BPS 61 000 Kč, fakturou č. [rok] dne 28. 8. 2017 zpracování projektu BPS za 360 000 Kč, fakturou č. [rok] dne 5. 9. 2017 přípravu podkladů BPS za 264 850 Kč, fakturou č. [rok] dne 19. 10. 2017 dotační poradenství za 346 765 Kč, fakturou č. [rok] dne 20. 10. 2017 projekt překompenzace za 587 893 Kč, fakturou č. [rok] dne 30. 11. 2017 přípravu dokumentace pro SZIF za 584 225 Kč, fakturou č. [rok] dne 15. 1. 2018 přípravu ŽoP za 549 650,97 Kč, fakturou č. [rok] dne 2. 2. 2018 podání ŽoP za 512 486 Kč, fakturou č. [rok] dne 28. 3. 2018 analýzu funkce BPS za 393 250 Kč, fakturou č. [rok] dne 2. 5. 2018 rozbor vzorků, analýzu efektivity za 401 266 Kč, fakturou č. [rok] dne 18. 6. 2018 přípravu projektu BPS za 376 615 Kč, fakturou č. [rok] dne 31. 8. 2018 překompenzace za 370 079 Kč, fakturou č. [rok] dne 13. 11. 2018 projekt překompenzace za 320 892 Kč, fakturou č. [rok] dne 10. 12. 2018 za projekt 345 479 Kč, fakturou č. [rok] dne 31. 12. 2018 analýzu pojištění BPS za 297 079 Kč, fakturou č. [rok] dne 31. 1. 2019 překompenzace za 307 618 Kč, fakturou č. [rok] dne 20. 2. 2019 projekt BPS za 349 690 Kč, fakturou č. [rok] dne 5. 3. 2019 projekt BPS za 333 355 Kč, fakturou č. [rok] dne 1. 4. 2019 projekt PBS za 349 690 Kč, fakturou č. [rok] dne 8. 4. 2019 projekt BPS ze 452 412,50 Kč, fakturou č. [rok] dne 1. 5. 2019 překompenzace za 364 815 Kč, fakturou č. [rok] dne 10. 5. 2019 analýzu BPS za 346 423 Kč, fakturou č. 219011 dne 1. 6. 2019 dokončení analýzy BPS za 352 533,50 Kč, fakturou č. [rok] dne 1. 7. 2019 analýzu za 344 317,60 Kč, fakturou č. [rok] dne 1. 8. 2019 administrativní úkony, analýzu za 345 576 Kč, fakturou č. [rok] dne 9. 9. 2019 systém, analýzu, zapojení, servis za 333 839 Kč, fakturou č. [rok] dne 2. 9. 2019 překompenzace za 382 178,50 Kč, fakturou č. [rok] z 1. 10. 2019 překompenzace za 438 806,50 Kč, fakturou č. [rok] z 11. 12. 2019 analýzu, překompenzace za 298 531,20 Kč, fakturou [číslo] dne 12. 1. 2020 překompenzace biop 343 215 Kč, fakturou [číslo] dne 28. 4. 2020 překompenzace IRV za 210 450 Kč, fakturou [číslo] dne [datum] analýzu BPS za 220 225 Kč, fakturou [číslo] dne 1. 7. 2020 analýzu BPS za 183 012,50 Kč, fakturou [číslo] dne 4. 8. 2020 analýzu za 185 725 Kč, fakturou [číslo] dne 30. 11. 2020 podklady BPS za 159 402,42 Kč. Faktury neobsahují žádnou přílohu, z níž by bylo možné zjistit, jaké konkrétní úkony jsou účtovány.

36. Z faktur vystavených [právnická osoba] [anonymizováno] jako dodavatelem byly v knize závazků předložené žalovaným dohledány faktura č. [rok] ze dne 2. 2. 2018, faktura č. [rok] ze dne 28. 3. 2018, faktura č. [rok] ze dne 2. 5. 2018, faktura č. [rok] ze dne 31. 8. 2018 a faktura č. [rok] ze dne 13. 11. 2018. V přehledu, označeném jako saldo neuhrazené závazky dle data, byl dohledán závazek firmy [právnická osoba] s označením analýza v částce 297 079 Kč (č. dokladu [tel. číslo]) a částka 417 182 Kč (bez označení č. dokladu).

37. Z faktur [číslo] [číslo] vystavených [právnická osoba] [jméno] [příjmení] [jméno] žalující společnosti dne 30. 11. 2018 na částku 1 125 300 Kč a téhož dne na částku 360 096 Kč, z faktury vystavené [právnická osoba] ze dne [datum] [číslo] na částku 1 702 961 Kč, faktury vystavené [právnická osoba] s.r.o. dne [datum] pod [číslo] na částku 241 362 Kč, faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum] na částku 3 934 000 Kč a kupní smlouvy č. [anonymizováno] [rok], sjednané mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 6. 8. 2018 bylo zjištěno, že tyto nejsou opatřeny žádnými evidenčními čísly a faktury ani podpisy, které by se vztahovaly k žalující společnosti. Žalobkyně však doložila tytéž faktury, které obsahují jak interní číslo faktury, tak podací razítko z datem doručení i podpis příslušného pracovníka. Kupní smlouva pak je řádně očíslována a opatřena podpisem předsedy představenstva žalobkyně. Při srovnání závěrečné strany kupní smlouvy (podpisy a data - na této smlouvě chybí) je zřejmé, že žalovaný má v držený jiný výtisk než ten, který má v držení žalobkyně.

38. Z přehledu transakcí z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že v době od 19. 7. 2017 do 2. 12. 2020 byly na základě 38 samostatných elektronických příkazů k převodu finančních prostředků provedeny platby ve prospěch účtu č. [bankovní účet] [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] ve výši celkem 12 069 118,69 Kč.

39. Výpisem transakcí z účtu č. [bankovní účet] ve prospěch účtu č. [bankovní účet] bylo prokázáno, že v době od 15. 8. 2019 do 19. 11. 2020 byly na základě 12 samostatných elektronických příkazů k převodu finančních prostředků provedeny platby na účet vedený [právnická osoba], pro manželku žalovaného [jméno] [příjmení] v celkové částce 2 289 869,66 Kč.

40. Přehledem transakcí z účtu [bankovní účet] ve prospěch účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], pro žalovaného bylo prokázáno, že v období od 19. 7. 2017 do 2. 1. 2020 byly na základě 13 samostatných elektronických příkazů k převodu finančních prostředků provedeny platby v celkové výši 2 207 764,50 Kč.

41. Z výpisu transakcí z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 4. 11. 2019 byla provedena platba ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] pro žalovaného ve výši 99 000 Kč.

42. Z výpisu transakcí z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 29. 5. 2019 byla provedena platba ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] pro žalovaného ve výši 50 000 Kč.

43. Z výpisu transakcí z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 13. 9. 2019 byla provedena platba ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného [právnická osoba] pro bývalou přítelkyni žalovaného [jméno] [příjmení] ve výši 200 000 Kč.

44. Z přehledu transakcí z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že v době od 17. 9. 2019 do 7. 1. 2020 byly na základě 13 samostatných elektronických příkazů k převodu finančních prostředků provedeny platby ve prospěch účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] pro žalovaného v částce 286 325,49 Kč.

45. Podle přehledu plateb z č. účtu [bankovní účet] byly platby ve prospěch [právnická osoba] od dubna 2020, označeny variabilním symbolem shodným s fakturou firmy [anonymizováno] a platba označena č. faktury [číslo], označena textem [právnická osoba] Všechny platby z účtu žalobkyně ve prospěch účtu č. [bankovní účet] ([jméno] [anonymizováno]), vyjma platby z [datum], označené jako pomocné práce UK bez dokladu, byly označeny buď variabilním symbolem shodným s fakturou firmy [anonymizována dvě slova], nebo s fakturou firmy [anonymizováno] či [anonymizováno]. V případě účtu č. [bankovní účet] ([celé jméno žalovaného]) byly všechny faktury bez dokladu, přičemž platba ze dne [datum] byla označena variabilním symbolem shodným s fakturou [anonymizováno].

46. Ze zápisu inventarizační komise, ve složení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], ze dne [datum], bylo zjištěno, že k rozhodnému dni 31. 12. 2018 komise projednala výsledky inventur jednotlivých složek, aktiv a pasiv účetní jednotky, zachycených v účetní závěrce ke dni [datum], provedených podle § 26, 29 a 30 zákona o účetnictví, skutečný stav byl porovnán na účetní stav majetku a závazků dle data provedení dílčích inventárních záznamů a nebyly zjištěny žádné inventarizační rozdíly. [příjmení] závěr přijala inventarizační komise k účetní závěrce k rozhodnému dni 31. 12. 2019 ve stejném složení dne 12. 2. 2020.

47. Ze zprávy nezávislého auditora [číslo] [rok] o ověření účetní závěrky ke dni 31. 12. 2020, účetní jednotky [ulice] společnost [právnická osoba], zpracované auditorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], bylo zjištěno, že auditor prohlásil, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv společnosti k 31. 12. 2020 a nákladů, výnosů a výsledku jejího hospodaření za rok končící 31. 12. 2020 v souladu s českými účetními předpisy. Výrok auditora je bez výhrad.

48. Z e-mailové korespondence mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v rámci auditu v letech 2018 2020 bylo komunikováno o jednotlivých položkách v účetních knihách žalující společnosti, z komunikace z února 2019 vyplývá, že k auditu byly předkládány knihy pohledávek i závazků, faktury vydané i přijaté, dokladová inventura za rok 2018, saldo neuhrazených pohledávek i saldo neuhrazených závazků.

49. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pro žalující společnost vykonává auditorskou činnost od roku 2001. Audit provádí ve spolupráci se svou asistentkou [jméno] [příjmení]. Podklady žalobkyně doručuje e-mailem. Kolegyně kontrolovala předkládané podklady, případně si od žalovaného vyžadovala doplnění. Když svědek obdržel informaci, že jsou podklady zkontrolovány a nebyl zjištěn žádný problém, bylo možné dospět k výroku auditora, proto byla sjednána schůzka v sídle žalobkyně, kde se odevzdávala zpráva auditora na základě účetní závěrky, která je parafována statutárním orgánem společnosti. Podkladem pro audit jsou veškeré podklady pro účetní závěrku, např. inventurní zápisy, účetní knihy, obratová předvaha. Při výběru jednotlivých účetních položek ke kontrole postupuje podle zákona o auditorech a příslušných evropských standardů. Žalobkyně předkládá např. knihu faktur vydaných a přijatých, inventurní zápisy apod., přičemž výpočet hladiny významnosti stanoví procento z počtu kontrolovaných podkladů, např. u knihy faktur je to 1,5 % faktur, vybraných náhodným způsobem. Podrobně se kontrolují problematické položky, které mohou indikovat nesprávnost, např. se to týká faktur přijatých a vyhotovených v době pět dnů před koncem roku a také významné položky, kdy lze říci, že nad 600 tisíc Kč – 700 tisíc Kč se kontroluje vše. Na základě auditů svědek na žádné podezřelé transakce nenarazil. Na základě informace od pana [příjmení] na konci roku 2020 provedl s kolegyní hloubkovou kontrolu knihy přijatých faktur a výpisů z běžného účtu za roky 2017 až 2019. Zaměřili se na čísla účtů žalovaného, nebo společnosti, kde byl jediným jednatelem, a porovnávali je i s uzavřenými smlouvami, které obdrželi e-mailem od žalobkyně. V kontrolovaném vzorku v době auditu na tyto položky nenarazili. Shledali, že velké množství transakcí přes běžný účet žalobkyně je podezřelých, nemohou však posoudit, zda služby byly či nebyly poskytnuty a zda byly či nebyly v souladu s poskytnutými smlouvami, zda tyto byly řádně schváleny představenstvem a zda byla cena přiměřená. Pan [anonymizováno] tehdy tvrdil, že smlouvy vidí poprvé, smlouva uzavřená se [právnická osoba] [anonymizováno], kde byl žalovaný jediným jednatelem, zakládala důvod pro domněnku, že se jedná o konflikt zájmů. Podklady pro audit do roku 2020 svědkovi předkládal pouze žalovaný, o existenci smluv mezi ním a žalobkyní za situace, kdy se týká někoho, kdo se podílí na rozhodovací činnosti společnosti, by se auditor zaměřil na konkrétní položky, ale takové informace nedostali. Pokud by měl ekonom žalobkyně uzavřenou smlouvu na činnosti, o kterých není zřejmé, zda jsou potřebné, zda odpovídá částka a zda byly realizovány, svědek by minimálně takovou věc projednal s p. [příjmení] a zjišťoval, zda práce byly provedeny a částky odpovídají. Nespokojil by se pouze s informacemi od žalovaného. Inventurní komise kontroluje stav aktiv a závazků k rozhodnému dni, u peněz stav závazků a stav aktiv. Při inventuře pohledávek a závazků se vychází z účetních dokladů.

50. Usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Odboru hospodářské kriminality SKPV [obec], čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] ze dne 4. 10. 2021 bylo mimo jiné rozhodnuto o zahájení trestního stíhání žalovaného jako obviněného z pokračujícího dle § 116 trestního zákoníku zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, ve znění účinném od 1. 10. 2020, jako obviněného z pokračujícího zločinu neoprávněného opatření padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 3 věta druhá, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, když vyhotovil a zadal celkem 71 samostatných elektronických bankovních příkazů k převodu finančních prostředků z běžného účtu žalované celkem na částku 17 202 078,34 Kč. Rozhodnutí se opírá i o výpovědi [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], která uvedla, že měla s žalovaným vztah asi 3 - 4 roky a tento skončil v září 2019, kdy jí poslal na její účet částku 200 000 Kč určenou na společnou dovolenou na [anonymizováno]. Protože jí ale řekl, že by mu dovolená doma neprošla, rozhodla se, že vztah ukončí, a peníze mu vrátila zpátky na jeho účet. Stížnost žalovaného proti tomuto usnesení byla zamítnuta usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 14. 12. 2021.

51. Pro skutky, které jsou předmětem tohoto sporu, byla na žalovaného jako obviněného podána státní zástupkyní Krajského státního zastupitelství v [obec] obžaloba ke Krajskému soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 KZV 11/2021 dne 4. 5. 2022.

52. Dopisem ze dne 14. 1. 2021, doručeným dle sledování zásilek dne 19. 1. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě sporné částky ve lhůtě deseti dnů.

53. Dle § 249 odstavec 1 věta prvá zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP) je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen„ škoda“), nemajetkové újmě, ani k bezdůvodnému obohacení.

54. Dle § 250 ZP je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněním porušením povinností při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s ním. Dle odstavce 3 téhož ustanovení zákona, zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance s výjimkou případů uvedených v § 252 a § 255.

55. Dle § 257 odstavec 1 ZP, zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu dle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Dle odst. 2 téhož ustanovení zákona výše požadované náhrady škody, způsobené z nedbalosti, nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku, rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průběrného měsíčního výdělku před porušením povinností, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

56. Dle § 263 odst. 1 ZP výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit.

57. Výše uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující skutkový a právní závěr:

58. Předpokladem vzniku obecné povinnosti zaměstnance nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli ve smyslu ustanovení § 250 ZP je dle ustálené judikatury porušení právních povinností při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s ním, nebo porušení úmyslným jednáním proti dobrým mravům, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením povinností zaměstnance a úmyslným jednáním proti dobrým mravům a zavinění zaměstnance, které musí zaměstnavatel prokázat.

59. V řízení měl soud na základě shodných tvrzení účastníků za nesporné a vyplývá i z pracovní smlouvy ve znění dodatků a listiny o okamžitém zrušení pracovního poměru, že žalovaný byl u žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2017 zaměstnán jako zootechnik a na základě dodatku ze dne 1. 5. 2017 jako ekonom. Dále má soud z tvrzení účastníků za nesporné, že předmětem jeho pracovních povinností bylo mimo jiné vystavování účetních dokladů a provádění úhrady daňových dokladů – faktur jménem a na účet strany žalující, když za tímto účelem měl žalovaný přístup k bankovnímu účtu žalobkyně prostřednictvím internetového a mobilního bankovnictví. Za nespornou skutečnost považoval soud také, neboť to žalovaný potvrdil, že žalovaný provedl všechny transakce, které jsou nyní žalobkyní nárokovány k náhradě škody, a to i způsobem a pod označením žalobkyní popsaným. Stalo se tedy nesporným, že žalovaný provedl od roku 2017 do roku 2020 postupně bezhotovostní platby z účtu žalobkyně ve prospěch účtu [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž byl jediným společníkem a jednatelem, jiných účtů svých, své manželky [jméno] [příjmení] a své tehdejší přítelkyně [jméno] [příjmení] v celkové výši 17 202 078,34 Kč, přičemž tyto skutečnosti vyplývají i z výše citovaných přehledů transakcí a plateb, ze kterých vyplývá i skutečnost, že z části tak činil pod variabilními symboly faktur (daňových dokladů) jiných společností ([anonymizována tři slova] a [anonymizováno] [obec]).

60. Spornou skutečností bylo, zda provedením transakcí porušil žalovaný zaviněně právní povinnost a zda toto porušení právní povinnosti bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody jako majetkové újmy na straně žalující a v jaké výši jí majetková újma vznikla.

61. Tvrzení žalovaného, že platby realizoval po právu na základě smluv, které žalobkyně uzavřela se [právnická osoba] [anonymizováno] a s ním jako fyzickou osobou, má soud za vyvrácené výpověďmi svědků. Výpověď tehdejšího předsedy představenstva [jméno] [příjmení] o tom, že před [datum] tyto smlouvy neviděl a nikdy je nepodepsal, je podporována výpověďmi svědků [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [příjmení]. Také těmto svědkům totiž, ačkoli se jedná o vedení a účetní žalující společnosti, do prosince 2020 nebylo o existenci smluv nic známo. Závěru, že sporné smlouvy byly vyrobeny dodatečně, v prosinci 2020, kdy byly předloženy k vidimaci [obec] poště s.p., nasvědčuje skutečnost, že částky v nich uváděné jako sjednané odměny korespondují s částkami, které v té době již byly poukázány na účty [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaného. Žádná z těchto smluv nebyla předložena ke schválení, ani pro informaci představenstvu žalující akciové společnosti a žádná z nich nebyla opatřena podacím razítkem žalobkyně. Navíc smlouva se [právnická osoba] s.r.o. podle datace měla být podepsána v době, kdy žalovaný nebyl jednatelem ani společníkem této společnosti, přičemž původní jednatel [příjmení] do protokolu policie vypověděl, že žalovaného osobně neznal a nezmocnil ho k podpisu žádné smlouvy za společnost. U kopií podpisů [jméno] [příjmení] dle závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] nelze vyloučit jejich přenesení na listinu pomocí technických prostředků. I kdyby však obě listiny byly opatřeny pravými podpisy osob oprávněných za smluvní strany tyto uzavřít, dle názoru soudu jsou obě smlouvy nicotnými právními úkony ve smyslu ustanovení § 553 o.z., neboť je má za neurčité co do předmětu činnosti, když v nich nejsou dostatečně identifikovány služby nebo výstupy z nich, které má poskytovatel objednateli dodat, a již vůbec není zřejmá cena za tu kterou službu, kterou má [právnická osoba] [anonymizováno] nebo žalovaný pro žalující společnost vykonávat, když cena ve smlouvě ujednaná se nevztahuje ani k jednotlivému výkonu, ani k počtu hodin a neurčitá je i co do způsobu fakturace. Tento nedostatek smluv pak nelze zhojit výkladem za situace, kdy jedna ze smluvních stran jejich sjednání a podpis zcela popírá.

62. V řízení bylo také prokázáno, že podstatný obsah poradenských smluv zahrnoval činnosti, které jsou předmětem práce ekonoma žalující společnosti a tuto skutečnost do protokolu policie potvrdila i svědkyně [příjmení]. Žalovaný sám pak připustil, že minimálně část prací, které pod tuto činnost zahrnoval, vykonával v pracovní době. Současně potvrdil, že nemá v držení žádné jiné podklady, vyjma těch, které předložil, jimiž by doložil, že by smluvené činnosti vykonával jako jednatel společnosti [právnická osoba], nebo jako fyzická osoba. Jeho tvrzení o tom, že služby vykonával právě jako jednatel [právnická osoba] nebo jako podnikající fyzická osoba vyvracejí i dokumenty jím předložené (jak žádosti o dotace tak i e-mailová korespondence), neboť, i když pomineme skutečnost, že jejich zpracovatele nelze z listin zjistit, žalovaný vždy vystupoval a komunikoval pod služebním e-mailem žalující společnosti, nikoli jako odlišný subjekt.

63. Pokud se týče tvrzení, že smlouvy zahrnovaly i otázku exportu skotu na Ukrajinu, takové ujednání smlouvy neobsahovaly a žalovaný soudu nedoložil a ani netvrdil, že doložit může, že by tyto činnosti zajišťoval. V případě tvrzení žalovaného o zajišťování ukrajinských pracovníků bylo výpovědí svědka [jméno] [příjmení] do protokolu policie prokázáno, že tuto činnost fakturovala žalobkyni jeho společnost [právnická osoba], ovšem ve skutečnosti pouze jako prostředník, když docházelo k vzájemné přefakturaci se [právnická osoba] [anonymizováno].

64. Žalovaný také potvrdil, že faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizováno] neobsahují žádnou přílohu a stejně tak i další platby na účty žalovaného, [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení] nemají účetní podklady, z nichž by bylo možné zjistit za jakou konkrétní činnost a v jakém objemu jsou platby provedeny. Žalovaný přitom sám připustil, že částku 2 420 983,64 Kč vyfakturoval žalující společnosti a z jejího účtu proplatil bezesmluvně, přičemž tvrdil, že předpokládal, že smlouva ohledně nich bude uzavřena dodatečně. Z řízení však nevyplynula žádná skutečnost, která by pro takový předpoklad zakládala reálný důvod.

65. Na základě uvedených skutečností soud neuvěřil tvrzení žalovaného o tom, že by celá kauza byla jakousi pomstou [jméno] [příjmení] vůči jeho osobě, která by se týkala jejich vzájemných neshod ohledně prodeje akcií žalující společnosti, proto se také tvrzeními žalovaného o prodeji akcií dále nezabýval. V řízení má totiž za prokázané, že žalovaný jako ekonom žalující společnosti, tedy při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušil právní povinnost zaměstnance stanovenou v § 249 odstavec 1 věta prvá ZP, počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě na straně zaměstnavatele, když zcela úmyslně využil technických neznalostí tehdejšího předsedy představenstva žalobkyně [jméno] [příjmení], který v podstatné části rozhodného období neužíval mobilní telefon a neorientoval se v elektronickém bankovnictví a zjevně ani v účetnictví žalobkyně, i velké důvěry celého vedení společnosti k jeho osobě (o čemž svědčí postup při inventarizacích, kdy jak bylo doloženo výpovědí svědka [příjmení], se toto spoléhalo výhradně na ujištění žalovaného, že účetnictví je v pořádku) a převáděl finanční prostředky z účtu žalobkyně na účty své, své manželky, své přítelkyně a [právnická osoba] [anonymizováno], aniž by k tomu měl právní důvod. V příčinné souvislosti s tímto zaviněným porušením povinností vznikla žalobkyni škoda, jako majetková újma v celkové výši 17 202 078,34 Kč. Na tomto závěru nic nemění ani výsledek zprávy nezávislého auditora o ověření účetní závěrky, neboť [anonymizováno] [příjmení] logicky a přesvědčivě vysvětlil, proč škodní činnost žalovaného nedohledal v průběhu auditu. Vzniklá škoda byla s žalovaným projednána při jednání o ukončení jeho pracovního poměru jeho okamžitým zrušením a následně byl vyzván písemně k její úhradě listinou ze dne 14. 1. 2021, která mu byla doručena dne 19. 1. 2021. Protože se jedná o škodu zaviněnou úmyslně, neplatí pro rozsah její náhrady omezení čtyřapůlnásobkem jeho průběrného měsíčního výdělku před porušením povinností, kterým způsobil škodu (§ 257 odstavec 1 ZP).

66. Na základě uvedených skutečností soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 202 078,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím tak, jak žalobkyně žádala, tedy ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta k plnění, stanovená žalobkyní ve výzvě k náhradě škody. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb.

67. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. v návaznosti na procesní úspěch a neúspěch účastníků ve věci tak, že zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti nahradit žalobkyni, která měla v řízení plný úspěch, na nákladech řízení částku 1 670 513,60 Kč, tedy náhradu nákladů řízení v plné výši. Jedná se o náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 860 104 Kč, o odměnu advokáta za 13 úkonů po 51 220 Kč dle § 7 bod 6 a § 11 odstavec 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, sepis dvou vyjádření ve věci samé, účast advokáta při pěti jednáních soudu ve dnech 10. 1. 2022, 21. 2. 2022 – jednání trvalo déle než dvě hodiny, 28. 3. 2022 - jednání trvalo déle než dvě hodiny, 13. 4. 2022 a 22. 6. 2022, i zpracování závěrečného návrhu, 13 x 300 Kč paušál dle § 13 odstavec 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 21% DPH z celkové náhrady nákladů advokáta, který je plátcem této daně, ve vši 140 649,60 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, zjištěny ani tvrzeny nebyly.