109 C 33/2018

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Novákové a přísedících Bc. Iriny Rálišové a Renaty Rýdlové ve věci žalobce: ; územní celek , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 172 500 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 86 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 86 250 Kč od 13. 12. 2016 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 86 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 86 250 Kč od 13. 12. 2016 do zaplacení se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se proti žalované domáhal náhrady škody v částce 172 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaná působila na základě jmenování ze dne 22. 2. 2016 s účinností od 1. 3. 2016 ve funkci ředitelky [anonymizována dvě slova] [obec] (dále též„ [anonymizováno]“), v současnosti již zrušené příspěvkové organizace, jejímž je žalobce právním nástupcem. Mezi její povinnosti, zakotvené v dohodě o podmínkách pracovního poměru ze dne 9. 2. 2016, patřilo jednání a rozhodování v souladu se zájmy zřizovatele a zaměstnavatele i zdržení se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit nebo poškodit oprávněné zájmy zřizovatele a zaměstnavatele. Na této pracovní pozici také žalovaná zodpovídala za svěřený majetek zřizovatele. Žalovaná dne 15. 7. 2016 uzavřela se společností [právnická osoba] (dále též„ [anonymizováno]“) smlouvu o spolupráci, jejímž předmětem byl monitoring dotačních příležitostí. Smlouva jako celek byla koncipována nevýhodně a nejasně, zejména pokud se týče ceny a platebních podmínek, neboť smluvená měsíční sazba 30 000 Kč s DPH se splatností do deseti dnů neobsahovala žádná jiná ujednání, která by vázala úhradu na kvalitu či rozsah skutečně provedených prací. Žalovaná v rozporu s povinnostmi vyplývajícími z pozice vedoucího zaměstnance neprovedla před uzavřením smlouvy žádné poptávkové řízení, které by prokázalo, že cena smluveného plnění je cenou v místě a čase cenou obvyklou. Kromě nabídky společnosti [právnická osoba] byla doložena pouze jediná nabídka monitoringu dotačních příležitostí od [titul]. [jméno] [příjmení], u které však nebylo jasné, jaký rozsah poradenství a pro jakou organizaci je oceňován. Plnění, které následně [anonymizováno] poskytovala [právnická osoba], ani rozsahem, ani kvalitou neodpovídalo sjednané ceně. Podle posudku znalce v odvětví různá, obor hodnocení projektu a dotace, [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 25. 3. 2018 hodnota dotačního poradenství, spočívající v analýze dotačních příležitostí, které [právnická osoba] poskytovala objednateli za období květen – listopad 2016, dosáhla celkově pouze částky 17 500 Kč. Společnost [anonymizováno] však vyfakturovala [anonymizováno] celkem 210 000 Kč, přičemž na tyto faktury bylo uhrazeno celkem 180 000 Kč. Pokud se týče faktury vystavené pod č. 2016 ze dne 15. 7. 2016 na částku 60 000 Kč za měsíce květen – červen 2016, pak plnění nemělo být vůbec poskytnuto, neboť platnost a účinnost smlouvy trvala v období od 15. 7. 2016 do 31. 10. 2016. Plnění tedy bylo provedeno bez objednávky [anonymizováno]. Úhrada však byla provedena na základě pokynu žalované dne 20. 7. 2016. Na základě faktury č. 2016 ze dne 10. 8. 2016 na částku 30 000 Kč se splatností dne 20. 8. 2016, která byla [právnická osoba] proplacena dne 16. 8. 2016, obdržela [anonymizováno] dokument, který svojí kvalitou, odborností a rozsahem rozhodně neodpovídá provedené úhradě, neboť obsahuje kopie veřejně dostupných dokumentů. Stejně tak neodpovídá účtované částce 30 000 Kč úhrada faktury č. 2016 ze dne 5. 9. 2016, která byla provedena 7. 9. 2016. V tomto případě tvořil dokument pouze tři strany s konstatováním, že v tomto měsíci nebyly nalezeny žádné nové otevřené výzvy. Faktura za září 2016 na částku 30 000 Kč pod č. 2016 ze dne 5. 10. 2016 byla uhrazena dne 14. 11. 2016 a opět obsahuje pouhé tři strany, které jsou identické s dokumenty předloženými za měsíce předcházející. Také faktura č. 2016 ze dne 7. 11. 2016 na částku 30 000 Kč byla na základě pokynu žalované proplacena dne 14. 11. 2016, ačkoli podkladový dokument obsahuje opět tři strany s identickým textem, jako za měsíce předcházející, a dále pouze informace o 57. výzvě dotačního programu IROP, zkopírované z webových stránek Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Pouze faktura za měsíc listopad 2016 č. 2016 z 5. 12. 2016 nebyla ze strany [anonymizováno] proplacena. Rozdíl mezi částkou vyfakturovanou za poskytnutá plnění v období květen až listopad 2016 a skutečnou hodnotou těchto údajných plnění dle odborného posudku, činí 162 500 Kč. Dalším plněním, které bylo [právnická osoba] pro [anonymizováno] poskytnuto, byla studie proveditelnosti projektu„ Vytváření nových a modernizace stávajících podpůrných informačních systému [anonymizováno]“ Za poskytnutí těchto služeb vystavila [právnická osoba] fakturu č. 2016 ze dne 27. 12. 2016 na částku 48 750 Kč se splatností 10. 1. 2017. Hodnota prací dle posudku znalce však byla pouze 20 000 Kč. Tato faktura nebyla ze strany [anonymizováno] zaplacena. V průběhu účinnosti smlouvy, vystavila spol. [anonymizováno] opravný daňový doklad [číslo] 2016 na částku – 30 000 Kč s poznámkou, že částka bude použita k úhradě následujícího plnění. K takovému zápočtu však nikdy nedošlo a zároveň částka ve výši 30 000 Kč nebyla [anonymizováno] nikdy vrácena. Protože žalovaná nikdy vrácení na spol. [anonymizováno] nepožadovala, způsobila tím [anonymizováno] další škodu 30 000 Kč. Po vzájemném zápočtu výše specifikovaných částek dosáhla celková výše škody způsobená jednáním žalované, 172 500 Kč. Tato škoda vznikla v příčinné souvislosti se zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů žalované, nebo v přímé souvislosti s ní. Přes předžalobní výzvu k úhradě, žalovaná žalobci uplatněnou částku doposud dluží.

2. Proti platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem v Pardubicích dne 21. 11. 2018 pod č.j. [číslo jednací] podala žalovaná ve lhůtě odpor. Navrhla zamítnutí žaloby. Popírala, že by se dopustila takových porušení povinností zaměstnance, s nimiž by v příčinné souvislosti vznikla žalobci majetková újma. Potvrdila, že vykonávala funkci ředitelky [anonymizováno] ve sporném období, a připustila, že uzavřela smlouvu o spolupráci se společností [právnická osoba] Po nástupu do funkce zjistila, že by její zaměstnavatel měl aktivněji využívat vypisované dotační programy. Zajistit [anonymizováno] více zdrojové financování na základě dotací z evropských a dalších veřejných prostředků bylo její prioritou a zároveň jí bylo jasné, že interní personální možnosti na monitoring, analýzu a sestavování žádostí o dotace nestačí. Oslovené pracovnice [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nesouhlasily s nabídkou rozšíření svých pracovních úvazků ve směru zabezpečení agendy dotací. Své plánované kroky, týkající se změn v personální oblasti a zamýšlených výdajů žalovaná pravidelně sdělovala na poradách vedení příslušného odboru Magistrátu města Pardubic, o čemž se pořizovaly zápisy, a vyřešení nemožnosti pokrýt tuto agendu interním zaměstnancem zaplacením externí společnosti, bylo zástupci zřizovatele akceptováno. Žalovaná proto zadala ekonomickému oddělení, které vedla paní [příjmení], aby poptalo a vybralo nejlepší nabídku od externího partnera, který by s [anonymizováno] spolupracovalo na monitoringu a využití dotačních příležitostí a s tím, souvisejících činností. Na základě několika schůzek s jednatelkou [právnická osoba], jejím právním zástupcem a manažery jednotlivých středisek [anonymizováno], kterých se případné vícezdrojové financování týkalo, bylo rozhodnuto, že s touto společností bude navázána oficiální spolupráce. Žalovaná proto pověřila vedoucí ekonomického oddělení paní [příjmení] a daňovou poradkyni paní [příjmení], aby připravily smlouvu o spolupráci se [právnická osoba]. Text smlouvy samotné připravila [právnická osoba], následně byla ekonomickému oddělení předložena k připomínkování a výsledný text žalovaná již jen podepsala. Žalovaná zadala ekonomickému oddělení, aby také provedlo posouzení konkurenčních nabídek, které by byly získány na základě provedeného poptávkového řízení, neboť dle vyjádření ekonomického oddělení, nebylo třeba v tomto případě standardního výběrového řízení. Nabídka [právnická osoba] se žalované zdála výhodná, neboť konkurenční nabídka podobných služeb byla ohodnocena částkou 50 000 Kč měsíčně. Ekonomické oddělení žádné připomínky k nabídce nebo spolupráci se [právnická osoba] nikdy nevzneslo. Po podpisu smlouvy dne 15. 7. 2016 žalovaná dospěla k závěru, že na tyto služby mělo být vypsáno výběrové řízení, proto vzápětí smlouvu vypověděla. V rámci tříměsíční výpovědní lhůty pak chtěla vypsat výběrové řízení na stejné či obdobné služby, aby na přípravné činnosti v oblasti vícezdrojového financování mohlo být plynule navázáno. Služby [právnická osoba] nespočívaly pouze v informování o vypsaných dotačních titulech, ale v komplexním dotačním poradenství, včetně právního poradenství, konzultační činnosti, přípravě podkladů pro žádost o dotaci, administraci dotace, poradenství při realizaci dotačního projektu, tj. v dlouhodobém a soustavném poskytování ekonomických výstupů, analýz, konzultací a příprav rozpočtu, písemných výstupů s požadovaným názvoslovím, návrhem a koordinací postupů tak, aby [anonymizováno] mohlo být příjemcem dotací. Přijaté faktury a další daňové doklady, včetně jejich proplácení nebo vymáhání, byly plně v kompetenci ekonomického oddělení. Pokud se týče znaleckého posudku k ocenění plnění, tento nezohledňuje ani zdaleka veškerá plnění poskytnutí [právnická osoba], neboť komplexní dotační poradenství bylo poskytováno jednak při projektu„ Vybudování komunitního centra [příjmení] v [obec]“ tj. projektu rekonstrukce objektu a vytvoření zázemí pro poskytování sociální služby a aktivit komunitního centra, kdy [právnická osoba] zajišťovala analýzu objektu, spolupráci s projektantem, přípravu materiálů a podkladů pro žádost o dotaci, harmonogram jednotlivých výstupů před podáním žádosti o dotaci, konzultaci a právní poradenství i formulaci pověřovacího aktu k čerpání dotace. Tento projekt byl pozastaven před podáním žádosti o dotaci. Dále [právnická osoba] spolupracovala od srpna 2016 s paní [jméno] [příjmení] na projektu„ Vytváření nových a modernizace stávajících podpůrných informačních systému [anonymizováno]“ a také na projektu„ Turistická oblast Pardubicko“ organizovala transformaci oddělení cestovního ruchu, které bylo organizační složkou [anonymizováno], na samostatný spolek s právní subjektivitou, aby mohl být autonomním příjemcem dotací. Hodnota poradenství by byla vyšší, pokud by se podařilo některou z připravovaných žádostí dokončit, podat a dotaci získat. K tomu však nedošlo v důsledku událostí na podzim 2016.

3. Dle § 250 odstavec 1 zákona č. 262/2006, zákoník práce ve znění účinném do 31. 12. 2016 (dále jen„ zákoníku práce“) zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

4. Dle § 257 odstavec 1 zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

5. Dle § 264 zákoníku práce z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit.

6. Po provedeném řízení soud žalobě v rozsahu částky 86 250 Kč s příslušenstvím vyhověl a ve stejném rozsahu ji zamítl na základě následujících skutkových zjištění:

7. Z listiny, označené jako„ Jmenování“ ze dne 22. 2. 2016 soud zjistil, že primátor Města Pardubice jmenoval žalovanou ředitelkou příspěvkové organizace [anonymizována dvě slova] [obec] s účinností od 1. 3. 2016 na dobu určitou 6 kalendářních let, tj. od 1. 3. 2016 do 28. 2. 2022. Nedílnou součástí jmenování byla dohoda o podmínkách pracovního poměru, která zakotvovala povinnosti ředitelky příspěvkové organizace, mj. povinnost jednat a rozhodovat v souladu s oprávněnými zájmy zřizovatele a zaměstnavatele a zdržení se při výkonu práce všeho, co by mohlo ovlivnit či poškodit oprávněné zájmy zřizovatele a zaměstnavatele. Také bylo sjednáno, že zaměstnanec odpovídá za svěřený majetek zřizovatele. Zaměstnanec se mohl funkce vzdát a zřizovatel byl oprávněn zaměstnance z funkce odvolat a to i před uplynutím sjednané doby určité trvání výkonu funkce s tím, že o dalším pracovním zařazení, případně pro ukončení pracovního poměru platí příslušná ustanovení zákoníku práce. Listinou ze dne 12. 12. 2016, která byla žalobci doručena dle podacího razítka 14. 12. 2016, se žalovaná vzdala funkce ředitelky [anonymizováno] ke dni 12. 12. 2016. Přílohou této listiny byla i uzavřená dohoda o rozvázání pracovního poměru mezi [anonymizováno] a žalovanou, podle níž pracovní poměr na základě dohody smluvních stran skončil dnem 12. 12. 2016.

8. Z platového výměru ze dne 18. 2. 2016 bylo zjištěno, že žalované od 1. 3. 2016 příslušel měsíční plat 31 880 Kč na základě usnesení Rady města Pardubic [číslo] [rok]. Podle platového výměru ze dne 31. 10. 2016 byl žalované určen v souladu s usnesením Rady města Pardubic plat ve výši 34 000 Kč, když byl navýšen jak platový tarif, tak příplatek za vedení. Podle mzdového listu činila hrubá mzda žalované za měsíce březen až červenec 2016 31 880 Kč, v srpnu tato představovala částku 31 965 Kč, v září 31 886 Kč, v říjnu pro nemoc a čerpání dovolené pouze 2 015 Kč, v listopadu pro nemoc a dovolenou 31 312 Kč a v prosinci celkem 13 773 Kč.

9. Ze směrnice č. 6/2014 ze dne 6. 1. 2014 vydané [anonymizována dvě slova] [obec] soud zjistil, že veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, není organizace v souladu s § 18 odst. 3 povinna zadávat postupem podle zákona, ale musí vždy dodržovat zásady uvedené v § 6, tj. transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace. Při zadávání zakázek malého rozsahu na dodávky a služby při předpokládané hodnotě zakázky do 2 000 000 Kč (třetí kategorie) je třeba vyzvat tři dodavatele s tím, že výzva bude obsahovat i kritéria rozhodná pro zadání zakázky, termín pro předložení nabídek musí být minimálně 10 kalendářních dní od odeslání výzvy a o výběru dodavatele bude rozhodovat ředitel na základě doporučení hodnotící komise, která je tříčlenná a alespoň jeden její člen musí mít odbornost ve vztahu k předmětu zakázky.

10. Z listiny bez data, opatřené poznámkou„ převzala dne 20. 5. 2016“, bez podpisu osoby, která tak učinila, nabízel [titul]. [jméno] [příjmení] nespecifikovanému subjektu monitoring dotačních příležitostí v nabídkové ceně za službu 50 000 Kč bez DPH, aniž by bylo uvedeno, za jaké konkrétní činnosti je cena vytvořena, zda se jedná o paušální částku a za jak dlouhé časové období, nebo zda se jedná o cenu konkrétně provedených prací.

11. Ze smlouvy o spolupráci datované dnem 15. 7. 2016 soud zjistil, že [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [obec], jehož jménem jednala žalovaná, uzavřeli smlouvu o spolupráci, jejímž předmětem byl monitoring dotačních příležitostí zahrnující analýzu dotačních titulů, tj. analýzu podmínek všech dostupných dotačních titulů ve vazbě na činnost a typ aktivit [anonymizováno], identifikaci dotačních titulů relevantních [anonymizováno], odhad úspěšnosti čerpání relevantních dotačních titulů, analýzu kvalifikačních podmínek a předpokladů, identifikovaných dotačních titulů ve vazbě na současnou připravenost [anonymizováno], analýzu interních kompetencí, potřebných k dosažení čerpání relevantních dotačních titulů, cost a benefit analýzu, odhad celkových nákladů a/nebo investic na přípravu pro čerpání dotací nákladů na zpracování žádostí, projektový management a jiné související náklady a/nebo investice, odhad výše potencionálních příjmů z titulu, návrh implementačního plánu a optimální formy managementu projektu. Obě strany se v čl. II zavázaly k pravidelným konzultacím a vyhodnocování měsíčního reportu, jejichž výstupem měl být projektový list, zpracovaný [právnická osoba]. Základní sazba ceny plnění byla 30 000 Kč bez DPH s tím, že fakturace bude prováděna měsíčně se splatností deset dní. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, s tříměsíční výpovědní lhůtou. Platnost a účinnost této smlouvy byla dána dnem podpisu smluvních stran.

12. Listinou ze dne 29. 7. 2016 doručenou firmě [právnická osoba] téhož dne, vypověděla žalovaná jako ředitelka [anonymizováno] smlouvu o spolupráci uzavřenou dne 15. 7. 2016 s tím, že výpovědní lhůta končí ke dni 31. 10. 2016 a po její dobu zůstávají veškeré vzájemné závazky v platnosti.

13. Podle předávacího protokolu z 21. 7. 2016 převzala žalovaná od [právnická osoba] identifikaci dotačních titulů za období květen až červen 2016 a fakturu provedených služeb. Z materiálu nazvaného„ Dotační příležitosti za období květen a červen 2016“ předaného 21. 7. 2016 bylo zjištěno, že obsahuje informace Ministerstva pro místní rozvoj – změny ve 28. výzvě k předkládání žádostí o podporu z integrovaného regionálního operačního programu„ Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura“, dále obsahuje názvy dotačních programů EU určené pro veřejný sektor, základní popis Integrovaného regionálního operačního programu, operačního programu Zaměstnanost, operačního programu Životní prostředí, operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, v části„ Výzvy a akce“ pak 28. výzvu IROP a výzvu v rámci fondu mikroprojektů Glacensis. Fakturou č. [rok] ze dne 15. 7. 2016 vyúčtovala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] za zpracování analýzy dotačních příležitostí za období 5 - 6/ 2016 částku 60 000 Kč se splatností 29. 7. 2016. Pokyn k úhradě byl dán 20. 7. 2016 dle příkazu k provedení finanční operace. Tento pokyn stvrdily svým podpisem žalovaná, [titul]. [jméno] [příjmení] jako správkyně rozpočtu a hlavní účetní Bc. [jméno] [příjmenířešitele].

14. Dle předávacího protokolu z 19. 8. 2016 převzala žalovaná identifikaci dotačních titulů za 7/ 2016 a fakturu provedených služeb. Z materiálu„ Dotační příležitosti za období měsíce července 2016“ bylo zjištěno, že byl předán 19. 8. 2016, obsahuje stejné základní údaje jako materiál za předchozí období, hrubý popis 39. výzvy IROP a dále projektový záměr rekonstrukce komunitního centra [příjmení] zahrnující popis projektu, jeho námět, záměr a fáze. Fakturou č. [rok] ze dne 10. 8. 2016 vyúčtovala společnost [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] za zpracování analýzy dotačních příležitostí za období 7/ 2016 částku 30 000 Kč se splatností 20. 8. 2016 Příkaz k provedení finanční operace ze dne 16. 8. 2016 stvrdily svým podpisem žalovaná, [titul]. [jméno] [příjmení] jako správkyně rozpočtu a hlavní účetní Bc. [jméno] [příjmenířešitele].

15. Dle předávacího protokolu z 8. 9. 2016 převzala žalovaná identifikaci dotačních titulů za 8/ 2016 a fakturu provedených služeb. Z materiálu„ Dotační příležitosti za období měsíce srpna 2016“ bylo zjištěno, že obsahuje názvy dotačních programů EU určené pro veřejný sektor, shodné informace jako předchozí materiály a oznámení změny ve 28. výzvě k předkládání žádostí o podporu z integrovaného regionálního operačního programu. Fakturou č. [rok] ze dne 5. 9. 2016 vyúčtovala společnost [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] za zpracování analýzy dotačních příležitostí za období 8/ 2016 částku 30 000 Kč se splatností 20. 8. 2016 Příkaz k provedení finanční operace ze dne 7. 9. 2016 stvrdily svým podpisem žalovaná, [titul]. [jméno] [příjmení] jako správkyně rozpočtu a hlavní účetní Bc. [jméno] [příjmenířešitele].

16. Dle předávacího protokolu datovaného dnem 3. 11. 2016 (zjevná nesprávnost vzhledem k datu faktury) převzala žalovaná identifikaci dotačních titulů za 9/ 2016 a fakturu provedených služeb. Materiál za září 2016 měl rozsah 2,5 stránky a obsahoval stejné základní informace jako předchozí materiály. Fakturou č. [rok] ze dne 5. 10. 2016 vyúčtovala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] za zpracování analýzy dotačních příležitostí za období 9/ 2016 částku 30 000 Kč se splatností 15. 10. 2016 Příkaz k provedení finanční operace ze dne 5. 10. 2016 stvrdily svým podpisem žalovaná, [titul]. [jméno] [příjmení] jako správkyně rozpočtu a hlavní účetní Bc. [jméno] [příjmenířešitele].

17. Dle předávacího protokolu z 14. 10. 2016 (zjevná nesprávnost vzhledem k období, za které bylo účtováno) převzala žalovaná identifikaci dotačních titulů za 10/ 2016 a fakturu provedených služeb. Materiál„ Dotační příležitosti za období měsíce října 2016 měl rozsah 3 stránky a kromě informací shodných z předchozích podkladů obsahoval základní údaje ohledně 57. výzvy IROP – Infrastruktura pro zájmové neformální a celoživotní vzdělávání (SVL – SC 24). Fakturou č. [rok] ze dne 7. 11. 2016 vyúčtovala společnost [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] za zpracování analýzy dotačních příležitostí za období 10/ 2016 částku 30 000 Kč se splatností 17. 11. 2016 Příkaz k provedení finanční operace ze dne 7. 11. 2016 stvrdily svým podpisem [titul]. [jméno] [příjmení] v zastoupení žalované a jako správkyně rozpočtu a hlavní účetní Bc. [jméno] [příjmenířešitele].

18. Analýza dotačních příležitostí za období listopad 2016 obsahovala opět shodné informace jako předchozí materiály, v části„ Výzvy a akce“ zahrnovala základní informace o 60. výzvě IROP – sociální infrastruktura – integrované projekty ITI. Fakturou č. [rok] ze dne 5. 12. 2016 vyúčtovala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] za zpracování analýzy dotačních příležitostí za období 11/ 2016 částku 30 000 Kč se splatností 15. 12. 2016.

19. Fakturou č. [rok] vyúčtovala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] za objednané služby dle objednávky [číslo] spojené s přípravou studie proveditelnosti projektu v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, 28. výzva, Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura 48 750 Kč. Tato faktura zůstala neuhrazena.

20. Dokladem [číslo] [rok] vystavila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] opravný daňový doklad k daňovému dokladu č. 2016 na částku 30 000 Kč se splatností 8. 12. 2016 z důvodu nedodání fakturovaných služeb.

21. Podle zápisu z jednání za měsíce květen a červen 2016 se jednání uskutečnilo dne 12. 5. 2016, účastnily se [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D. a [jméno] [příjmení]. Projednávalo se rozdělení [anonymizováno] na jednotlivé subjekty a zájmy jednotlivých subjektů o možnosti čerpání dotací byly objasněny vzájemné postupy. Za měsíc červenec 2016 se jednání uskutečnila ve dnech 11. 7., 21. 7., 29. 7. 2016, přítomna byla pouze žalovaná, řešilo se rozdělení [anonymizována dvě slova] [obec] na jednotlivé subjekty a možnost dotací k rekonstrukci [anonymizována dvě slova] [příjmení], byly také projednány základní informace k založení destinační společnosti s tím, že je připraven návrh stanov a byly převzaty informace k možné realizaci rekonstrukce objektu Harišova vila. Za měsíc srpen 2016 se jednání uskutečnila ve dnech 4. 8., 11. 8. a 19. 8.2016, účastnila se pouze žalovaná, jednání se týkala kulturního domu [příjmení], k tématu byla 11. 8. 2016 společná schůzka na Magistrátu města Pardubic. Podle zápisu z jednání k identifikaci dotačních titulů za měsíc září 2016 se jednání konala 8. 9., 22. 9. a 30. 9.2016, zpracována byla souhrnná zpráva, jednání se účastnily žalovaná, [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení]. Týkala se rekonstrukce [anonymizována dvě slova] [příjmení], [anonymizováno] bylo poučeno, že musí vést řádně účetnictví a dodržovat pravidla projektů, strany si objasnily vzájemné postupy. Za říjen 2016 není uvedeno datum jednání, jehož se měly účastnit žalovaná a [jméno] [příjmení] s tím, že projednány byly aktuálně otevřené výzvy v návaznosti na projektové záměry společnosti a byl řešen postup možností čerpání v rámci 28. výzvy Specifikace informační a komunikační systémy a infrastruktura II. Žádný ze zápisů není nikým podepsán ani odsouhlasen. Z listiny bez data vyplývá, že [jméno] [příjmení] konzultovala obsah zpracovaných stanov destinačního spolku, doporučovala jejich úpravy a odkazovala na společná jednání.

22. Podle objednávky [číslo] ze dne 12. 12. 2016 [anonymizováno] [obec] objednalo u [právnická osoba] komplexní zpracování žádosti o dotaci projektu v rámci integrovaného regionálního operačního programu 28. výzva specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura II – komplexní zpracování žádosti o dotaci projektu v konečné maximální ceně 38 000 Kč. Objednávku vytvořila [jméno] [příjmení], v místě podpisu je označená žalovaná. Podle objednávky [číslo] vytvořené dne 12. 12. 2016, kterou měla zpracovat [jméno] [příjmení], bylo objednáno zpracování studie proveditelnosti projektu v rámci integrovaného regionálního operačního programu v maximální ceně 80 000 Kč.

23. Na základě těchto objednávek firma [právnická osoba] zpracovala žádost o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu 28. výzva IROP pro vytváření nových a modernizaci stávajících podpůrných informačních systémů [anonymizováno] [obec], studii proveditelnosti pro projekt vytváření nových a modernizace stávajících podpůrných informačních systémů [anonymizováno] a studii poskytování sociálních služeb v komunitním centru [příjmení].

24. Ze zápisu o výsledku následné kontroly zpracovaného dne 20.12.2016 [číslo jednací] soud zjistil, že se tato kontrola uskutečnila dne 29.11.2016, přičemž jejím předmětem bylo ověření skutečností uvedených v bodech 11 a 12, příkazu k odstranění nedostatků ze dne 23. 11. 2016. Kontrolou bylo zjištěno, že při zadání veřejné zakázky na monitoring dotačních příležitostí nebylo postupováno v souladu s vnitřní směrnicí organizace pro zadávání veřejných zakázek a § 6 zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Nebyla řádně stanovena předpokládaná hodnota a z ní plynoucí režim zadání veřejné zakázky, organizace bezdůvodně zadala veřejnou zakázku na právní konzultace zpracování návrhu stanov destinační společnosti v hodnotě 8 500 Kč bez výstupu, předložené výstupy neodpovídají požadavku uzavřené smlouvy, která je navíc v některých ohledech velmi vágní (cena platební podmínky aj.), v předložené dokumentaci chybí odhad úspěšnosti, čerpání relevantních dotačních titulů, analýza kvalifikačních podmínek ve vazbě na současnou připravenost [anonymizováno], analýza interních kompetencí, včetně cost a benefit analýzy, odhad celkových nákladů nebo investic na přípravu čerpání dotací, odhad výše potenciálních příjmů, návrh implementačního plánu vedoucího k úspěšnému čerpání a návrh optimální formy managementu projektu. Většina informací z doložené dokumentace obsahuje stažené informace z webových stránek Ministerstva pro místní rozvoj bez vlastní přidané hodnoty. Ředitelkou organizace nebyly naplňování cíle finanční kontroly, tj. hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy, a to ve vztahu k hlavní činnosti organizace a dále ke skutečnosti, že organizace o žádnou dotaci nepožádala a ani žádnou nezískala. 158 500 Kč, tak bylo vynaloženo bez smysluplného výsledku. Kontrolu provedli [titul]. [jméno] [příjmení] (odbor školství, kultury a sportu), [titul]. [jméno] [příjmení], [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení], oba z útvaru interního auditu.

25. Z odborného posudku, zpracovaného pod [číslo] dne 25. 3. 2018, znalcem v odvětví ekonomická odvětví různá, obor hodnocení projektů a dotace, [titul]. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že pokud se týče hodnoty provedených prací firmy [právnická osoba], pak práce na dokumentu„ Dotační příležitosti za období květen – červen 2016“ lze ohodnotit nejvýše sazbou 250 Kč za hodinu a maximálně za 30 hodin práce, tj. částkou 7 500 Kč. Stejnou sazbu pak znalec stanovil i pro další zprávy o dotačních příležitostech a návrh studie proveditelnosti, přičemž u zpráv za měsíce červenec až listopad 2016, lze započíst pouze 40 hodin práce. Zpráva z července 2016 obsahuje návrh projektového záměru, který je neúplný, nepřesný a zmatečný, zcela nepoužitelný a jako takový měl být vrácen. Ostatní uvedené zprávy obsahují pouze okopírované věci ze zprávy prvé, údaje o výzvě [číslo] jsou pro objednatele nepoužitelné. Studie proveditelnosti nebyla vyhotovována k žádnému konkrétnímu projektu, mohla být použita pouze jako vodítko, pokud by objednatel plánoval nějaký projekt zpracovávat. Protože ale dodavatel žádný projekt nevybral a nenavrhl, také nenavrhl ani nezpracoval žádnou žádost o dotaci, je návrh této studie pro objednatele nepoužitelný. Hodnota prací při hodinové sazbě 250 Kč za nejvýše 80 hodin práce, byla vyčíslena částkou 20 000 Kč. Znalec tedy hodnotu dodaných dokumentů celkem stanovil částkou 37 500 Kč s tím, že smlouva o spolupráci zvýhodňuje dodavatele před objednatelem, dodavatel využil neznalosti podmínek dotačního systému odběratele a požadoval neúměrně vysokou cenu, předmět smlouvy je popsán nejasně a nepřesně, odběratel nemohl rozumět smluveným podmínkám smlouvy, analýza dotačních příležitostí nebyla provedena, neboť dokument s tímto názvem je jen přehledem, nikoli analýzou. Zprávy o dotačních příležitostech jsou v mnohém totožné vždy několik měsíců po sobě. Jejich obsah nesplňuje předmět smlouvy, odběratel je neměl přejímat, ale měl je vracet jako nehotové a nesplňující podmínky smlouvy. Fakturace byla neúměrně vysoká. Porušuje podmínku hospodárnosti činností v dotačním systému. Obecná studie proveditelnosti je nadbytečná, nebyla zpracována pro konkrétní projekt, což je základní podmínkou studie proveditelnosti. I za tuto studii byla smluvena neúměrně vysoká cena.

26. K náhradě škody v celkové výši 204 541 Kč byla žalovaná vyzvána dopisy zástupce žalobce z 22. 12. 2017 a 20. 4. 2018.

27. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], majitelky a jednatelky firmy [právnická osoba], soud zjistil, že předmětem činnosti firmy je dotační management. S žalovanou se potkala na nějakém školení nebo semináři, který se týkal dotačních výzev. Hovořily spolu a ona projevila zájem o služby firmy. Domluvily si schůzku, na níž si žalovaná služby objednala. Žádné výběrové řízení neproběhlo. Žalovaná objednala správu dotačních možností a případné zpracování žádostí o dotaci. Domluvily si schůzky dvakrát týdně, byly zpracovávány zprávy z jednání s jednotlivými zástupci [anonymizováno] a měsíční přehledy. Určitě proběhlo jednání s [titul]. [příjmení], dále se zástupkyní [anonymizována dvě slova] [příjmení] a s paní, která měla na starosti Infocentrum. V případě [anonymizována dvě slova] [příjmení] se jednalo o rekonstrukci a přípravě dětského centra. [anonymizováno] mělo dále zájem o software pro IT a veřejnou správu. S žalovanou také konzultovaly záměr ustanovit destinační společnost. Společně s žalovanou se také svědkyně účastnila jednání u žalobce o možnostech [anonymizováno] čerpat dotace na jednotlivé projektové záměry. Návrh písemné smlouvy připravovala [právnická osoba], smlouva platila několik měsíců. Spolupráce s [anonymizováno] byla obtížná, po jednání se zástupci zřizovatele svědkyně dospěla k přesvědčení, že žalovaná není kompetentní pokračovat ve spolupráci, proto smlouvu vypověděla s tím, že budou spolupracovat už jen na jednotlivých projektech. Cena služeb se odvíjela od hodinové sazby a obvyklých cen. Předpokládaly se schůzky dvakrát týdně, hodinový výkaz služeb nedělali. [právnická osoba] se schůzek účastnila paní [příjmení]. Činnost pro [anonymizováno] vedly podle záměru a zjištěných nabídek poskytovatelů dotačních výzev. Sestavovaly soubory výzev vhodných pro klienta. Hodinová sazba je 850 až 1 500 Kč. V případě [anonymizováno] se domluvily na paušální sazbě cca 30 000 Kč měsíčně. Firma pracuje i v současné době pro veřejné subjekty, zprávu dotačních příležitostí pro ně provádí zdarma. Žalovaná však poptávala právě tuto konkrétní službu a přistoupila na cenovou nabídku. Firma začala zpracovávat žádosti o dotace týkající se Kulturního centra [příjmení] a softwaru pro IT a veřejnou správu. Obě tyto žádosti se nacházejí v systému Ministerstva pro místní rozvoj ve stádiu rozpracovanosti. V souvislosti s destinačním spolkem kontaktovali právníka s poptávkou smlouvy.

28. Z výpovědi svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v [anonymizováno] pracovala od 3. 8. 2015 do 30. 8. 2016 jako ekonomka. Žalovaná byla její přímou nadřízenou. Název firmy [anonymizováno] poznala tak, že se jí na stole objevila smlouva datovaná 15. 7. 2016 a k ní se vztahující fakturace za měsíce červen a červenec 2016. Řekla žalované, že se jí to nelíbí a faktury neproplatí, ale týž den nastoupila hned na dovolenou a nevybavuje si, že by někdy tuto nebo další faktury pro uvedenou firmu proplatila. S žalovanou se dohodly na ukončení pracovního poměru svědkyně, protože každá měla jinou představu o tom, jak má ekonom vykonávat svou práci. Účetnictví původně vedla externí firma, svědkyně měla k dispozici pouze příjmové a výdajové faktury a doklady o příjmu peněz a výdej peněz. Nezpracovávala hospodářské výsledky akcí, protože k nim neměla všechny podklady. Dne 1. 5. 2016 žalovaná e-mailem sdělila vytvoření nové organizační struktury, kde účetnictví měla zpracovávat externí účetní paní [příjmení]. Od té doby prakticky svědkyně neměla žádnou pravomoc. Pouze z jejího počítače odcházel večer hromadný příkaz k úhradě do banky. Faktury, které se měly hradit, zadávala do počítače paní [příjmení]. Svědkyně se neúčastnila výběrového řízení na firmu [právnická osoba], ani formulace smlouvy. S touto firmou nijak nekomunikovala a jméno [příjmení] nezná. Neviděla ani žádné výstupy z činnosti této firmy. Smlouvu s fakturou dostala v červenci 2016 a pak čerpala delší dovolenou před koncem pracovního poměru. Ke každé faktuře byly„ košilky“ s průvodními doklady, které podepisoval ředitel [anonymizováno] a účetní. Pokyn k proplacení dával ředitel, svědkyně pouze fyzicky zadala příkaz do banky. V [anonymizováno] nebylo samostatné ekonomické oddělení, na pozici ekonoma byla pouze svědkyně. Faktury zpracovávala paní [příjmení], ale to bylo ještě před nástupem žalované, na její pozici se pak přesunula paní [příjmenířešitele], která dříve pracovala v Infocentru. Původní pracovní náplní svědkyně byla tvorba rozpočtu. Pak se z ní stala reálně fakturantka, protože zadávala faktury, převzala hotovostní pokladnu a vyplácela hotovostní platby spojené s různými akcemi a nákupy materiálu. [příjmení] také valutovou pokladnu. Do elektronického bankovnictví vstupovala svědkyně, v době její nepřítomnosti i paní Nováková a ředitelka KCP.

29. Z výpovědi svědkyně Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná byla její přímou nadřízenou. Svědkyně nastoupila na pozici vedoucího ekonoma a zástupce ředitele. [jméno] [příjmení] v [anonymizováno] již nezastihla. Jejími podřízenými byly dvě zaměstnankyně, které vkládaly data do počítače a své práci příliš nerozuměly. Celková struktura [anonymizováno] nebyla jednoznačně vymezena, tvořila se. Svědkyně znala název firmy [anonymizováno] a jednalo s paní [příjmení]. Tato firma měla monitorovat možnost čerpání dotací a vytypovávat projekty, které by mohla [anonymizováno] dále rozvíjet. Společně pracovali na jednom z projektů, a to na revitalizaci [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Pokud měla být proplacena faktura, musel jí schválit odpovědný pracovník a správce rozpočtu. Když nebyla žalovaná přítomna, byla to svědkyně, kdo byl schopen a oprávněn proplacení legalizovat. Určitě nějakou fakturu této firmy nechala proplatit v době pracovní neschopnosti žalované. Viděla výstupy z činnosti firmy [anonymizováno], z jejího pohledu byl vztah mezi touto firmou a [anonymizováno] nadstandardní. Upozorňovala, že monitoring dotačních příležitostí je sama schopna zajistit, když si jednou za měsíc sedne k počítači. Z pohledu svědkyně práce této firmy nepřinesla nic, ale formálně byla správně. Spornou smlouvu si svědkyně přečetla, měsíční platba byla okolo 30 000 Kč. V době, kdy byla žalovaná nemocná a těsně před jejím odvoláním, konzultovala proplacení faktury s šéfem ekonomického oddělení řídícího odboru s tím, že pokud fakturu neproplatí, bude v rozporu se smlouvou a pokud jí proplatí, nebude v souladu se svým názorem na důvod platby. [příjmení] dal tehdy pokyn k postupu podle smlouvy. Magistrát řešení situace příliš neprospěl. S [právnická osoba] svědkyně řešila kromě kulturního centra [příjmení] i možnost změn softwaru a sítí [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení] svědkyně prezentovala před kulturní komisí Magistrátu, která jej odmítla, na výměně počítačové sítě a softwaru se ale pracovalo déle. Pokud se týče personálního obsazení, pak počet i kvalifikace pracovníků byl neadekvátní. [příjmení] [příjmení] nahradila společnost, která původně pro [anonymizováno] zpracovávala účetnictví. Její časové možnosti však v žádném případě nepokrývaly potřeby [anonymizováno]. Účetnictví nebylo v pořádku, svědkyně na to opakovaně upozornila. Stav účetnictví měl zásadní vliv na konec [anonymizováno]. Smlouvu s paní [jméno] podepsala žalovaná, která vypověděla smlouvu s původním zpracovatelem. [příjmení] [příjmení] nebyla lidsky spolehlivá. Žalovaná chtěla změnit formu zpracování účetnictví, ale učinila tak předčasně, když neměla personální zajištění. [jméno] [příjmenířešitele] i druhá zaměstnankyně neměly ekonomické vzdělání, snažily se odvádět svojí práci v maximální možné kvalitě, ale byly dosazeny na pozice, pro něž neměly kvalifikaci. Svědkyně jako vedoucí ekonom účetnictví v popisu práce neměla. Svědkyně měla přístup do internetového bankovnictví, použila ho maximálně dvakrát, jinak úhrady realizovala paní [příjmenířešitele]. Problém byl, že [anonymizováno] co se týče ekonomiky, bylo konglomerátem subjektů, které spolu nechtěly být, účetnictví bylo atypické a náročné, protože muselo být vedeno ohledně jednotlivých středisek odděleně, ale také jako celek. Jednalo se o [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [příjmení], [příjmení] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [ulice] atd. Nový systém softwaru měl vše propojit tak, aby vkládání bylo možné po síti a aby každý mohl vstupovat do té fáze, které se to týká. Projekt ale nebyl dokončen.

30. Z výpovědi svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s [anonymizováno] začala spolupracovat jako OSVČ na základě výběrového řízení ohledně provedení inventarizace. Spolupráce pak pokračovala v účetní oblasti a byla ukončena v únoru 2017. Původně vedla účetnictví [anonymizováno] externí firma. V té době jako ekonom působila [titul]. [příjmení] a sháněla interní účetní. [anonymizováno] však mělo složitou nepřehlednou strukturu, jednalo se o příspěvkovou organizaci a plátce DPH s nejvyšší obtížností účetnictví. Firma [anonymizováno] vystavovala faktury vůči [anonymizováno] v době, kdy byla ředitelkou žalovaná. Jednání s touto firmou se svědkyně neúčastnila. Vybavila si, že [titul]. [příjmení] řešila problém, zda služba byla [právnická osoba] poskytnuta či nikoliv. [titul]. [příjmení] měla výhrady proti výstupům této firmy, ale platby proběhly všechny. Svědkyně popřela, že by tuto firmu doporučila [anonymizováno]. Svědkyně nebo [titul]. [příjmení] zadaly do systému faktury podle splatnosti, zpracoval se návrh příkazů k úhradě, který schválila buď žalovaná, nebo [titul]. [příjmení]. Firmou [anonymizováno] byly vystavovány faktury na vysoké částky okolo 30 000 Kč až 40 000 Kč. Nestandardní bylo, že faktury firmy [anonymizováno] byly na stejné částky. S touto firmou jednala výhradně žalovaná. Z průvodní košilky k faktuře je také patrno, že žalovaná dala souhlas k proplacení faktury, které pak provedla slečna [příjmenířešitele]. Pokud přišla faktura, byla zadána do počítače a povinností ekonoma bylo ověřit, že faktura je vydána na základě platné smlouvy a účtuje za odpovídající plnění. Povinností žalované pak bylo rozhodnout o tom, zda se má faktura proplatit. Účetní nemá žádný vliv na to, zda přijde faktura, v jaké výši a zda je proplacena. Nestávalo se často, že by některá faktura nebyla schválena. Podpis žalované na„ košilku“ faktury nebyl formalitou, i když se stávalo, že byla požádána o rychlé podpisy u faktur, které bylo třeba proplatit. U některých nestandardních faktur žalovaná postup konzultovala s Ing. [anonymizováno] Ing. [příjmení] také chtěla nastavit jiný účetní systém, jednala i s alternativním dodavatelem. O dotacích pro kulturní centrum [příjmení] obdrželi pouze povšechné informace, rozhodně jim nebyla předložena projektová dokumentace.

31. Svědkyně [jméno] [příjmení] pracovala v [anonymizováno] [číslo pasu] let ve funkci provozního manažera. Předmětem její činnosti byl nejprve [anonymizována dvě slova] [ulice] a následně i [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] měla zajišťovat dotace. Svědkyně této firmě poskytla informace, jaký druh dotací by pro jí spravované kulturní domy byl vhodný. Absolvovala jednu nebo dvě krátké schůzky v rozsahu cca 20 minut. Žádný výstup z činnosti této společnosti neviděla. První kontakt se [právnická osoba] měla v kanceláři žalované, kde jí byly představeny dvě paní, tehdy krátce hovořily o provozu kulturních domů.

32. Svědkyně [jméno] [příjmení] žalovanou poznala jako ředitelku [anonymizováno], kde pracovala od r. 2012 do r. 2017 jako programový a koordinační pracovník. Do její činnosti spadala péče o galerie města Pardubic. Žalovaná se snažila vše vyřešit, ale v té době už [anonymizováno] nebylo funkční organizací. S [jméno] [příjmení] opakovaně mluvila telefonicky, když tato sháněla žalovanou. Jednalo se o agenturu, která zpracovává žádosti na dotace. V té době sílil tlak žalobce na to, aby [anonymizováno], byť je příspěvkovou organizací, vykonávalo obchodně komerční činnosti, aby byl dosahován zisk a aby kulturní domy [ulice] a [příjmení] sloužily komerci a nikoliv tomu, co mají skutečně poskytovat. Klasické dotace, ať již z rozpočtu státu či EU, svědkyně pro galerii nikdy nežádala a nevyužívala. Žalovaná se snažila seznámit s provozem i předmětem činnosti galerie, v létě však nebyly její vztahy s odborem kultury ideální a na podzim už se v centru vyskytovala spíše sporadicky.

33. Svědkyně [jméno] [příjmení] pracovala v [anonymizováno] [obec] od září 2015 do června 2017 na pozici manažer cestovního ruchu. Do kontaktu s paní [příjmení] přišla jedenkrát v roce 2016, když město Pardubice hodlalo založit destinační společnost pro turistickou oblast Pardubicka. Žalovaná tehdy chtěla tuto společnost založit pod [anonymizováno]. Svědkyně se účastnila jednoho jednání, kde byla přítomna paní [příjmení], a snažila se jí nastínit, jak má destinační společnost fungovat. [právnická osoba], pak k zadání žalované vytvořila stanovisko. Výběrové řízení ve vztahu k této společnosti neproběhlo. Předmětem činnosti této společnosti byly dotační programy a získávání dotací. Nejvíce se zabývala činností kulturního domu [příjmení]. Pro destinační společnost žádné dotace tato společnost nezpracovávala. Z jednání, jehož se účastnila, svědkyně neviděla žádný zápis.

34. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracovala pro firmu [právnická osoba] jako projektová manažerka a mezi její pracovní povinnosti patřila práce pro [anonymizováno]. Měla se účastnit jedné pracovní schůzky, ale bylo jí oznámeno, že paní ředitelku odvolali a schůzka se nekonala. Pro [anonymizováno] jednak vyhledávala dotační příležitosti a dále zpracovala projekt ohledně dotací s cílem zlepšit informační technologie instalované v centru. Projekt byl v základní fázi rozpracovanosti, stejně tak jako podnikatelský záměr kulturního centra. Své odpracované hodiny zapisovala do pracovního výkazu a přehled předávala majitelce firmy [anonymizováno]. Práci pro [anonymizováno] vykonávala pouze tehdy, když přišly příslušné podklady. Studie proveditelnosti byla pracovním konceptem. Pokud by byla dopracovaná, pohybovala by se její cena okolo 50 000 Kč, v tomto konkrétním případě však dopracována nebyla. Byly v ní pouze základní údaje s tím, že na schůzce se mělo dohodnout, jaký je záměr a potřebné údaje doplnit. Na tomto jednání jí však bylo pouze řečeno, že žalovanou odvolali a tím je projekt ukončen. Informace o dotacích pro [anonymizováno] bylo možné vyhledat buď v národní, nebo evropských databázích obvykle na internetových stránkách ministerstev, např. IROP je na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Svědkyně nemá nyní takového zákazníka, pro kterého by vyhledávala dotační příležitosti a tuto činnost mu fakturovala.

35. Z výpovědi svědkyně Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že s [právnická osoba] neměla uzavřenu žádnou smlouvu a za svoji práci žádné peníze nedostala. Účastnila se jednoho jednání s [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] s žalovanou a svědkyní procházely objekt [anonymizována dvě slova] [příjmení], zjišťoval se jeho stav a na to navazovalo jednání na městě s cílem vypracovat žádost o dotace. Jednání na městě se účastnil náměstek pro sociální úsek pan [příjmení] a tři zástupci různých odborů. Z podkladů z oblasti sociálních služeb pak svědkyně zpracovala jeden dokument, který byl použitelný z hlediska následné žádosti o dotace.

36. Z výpovědi svědka Ing. [jméno] [příjmení], vedoucího ekonomického oddělení odboru školství, kultury a sportu bylo zjištěno, že ředitelům příspěvkových organizací je poskytována metodická pomoc. Nejprve jsou seznamováni s tím, co obnáší jejich funkce, se zákony a směrnicemi. Žalovaná nastupovala do [anonymizováno] v době, kdy se nacházelo v těžké situaci, proto s ní měli čtrnáctidenní porady za přítomnosti náměstka [příjmení]. Snažili se s ní konzultovat a řešit problémy. Byla seznámena i s tím, za jakých podmínek je třeba konat soutěže na veřejné zakázky. [anonymizováno] mělo vlastní interní předpis, povinností žalované bylo se s ním seznámit a měla kompetenci jej případně měnit. Zhruba od června 2016 se žalovaná zmiňovala na poradách o tom, že podniká kroky, aby zajistila finance i z jiných veřejných zdrojů, informaci o [právnická osoba] však nesdělila. O ní se dozvěděli až v rámci kontroly, která proběhla na podzim 2016. Tehdy se poprvé dozvěděli o existenci smlouvy, která byla nevýhodná, vágní a obsahovala chyby, např. odkazovala na starý občanský zákoník. Podmínky ceny byly stanoveny vágně a paušální odměna byla sjednána na 30 000 Kč bez DPH. [příjmení] z činnosti firmy nebyl předložen, bylo zjevné, že nebyly dodrženy podmínky instrukce o veřejných zakázkách. Z kontroly byl sepsán protokol a následně proběhla kontrola odstranění nedostatků. Tehdy žalovaná výstupy doložila, ty ale byly stále stejné a obsahovaly pouze odkazy na webové stránky nebo texty byly kopírovány. Všechny výstupy činnosti firmy [anonymizováno], které žalobce obdržel od žalované, předal znalci. Na čtrnáctidenních poradách s žalovanou byly stanoveny úkony pro ni i žalobce. Žalovaná bývala upomínána, např. o nezpracovaný rozpočet či nedodání sjetiny mezd za první pololetí roku 2016. Stížnosti na její činnost začaly přicházet o prázdninách 2016 z [anonymizována tři slova] [obec], kam patří [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Jednalo se o problém v komunikaci ohledně pronájmů kulturního domu, neboť žalovaná nevycházela vstříc požadavkům obvodu. Ze strany žalované vázlo plnění veškerých úkolů, vyžadovala nadstandardní vedení i kontrolu. Přišla ze soukromé sféry a neměla ani ponětí o způsobu vedení příspěvkové organizace. Od léta se začala v práci vyskytovat jen sporadicky, na porady posílala svojí zástupkyni. Kontrola se týkala všech oblastí činnosti [anonymizováno], včetně personální, mzdové, účetnictví i veřejných zakázek. Výsledkem kontroly bylo odvolání žalované z funkce ředitelky. Oddělení svědka nekontaktovalo [právnická osoba], svědek se neúčastnil žádného jednání s touto firmou. Firmu kontaktovala Mgr. [příjmení] a žalobce jako zřizovatel s cílem získat veškeré výstupy z její činnosti. Tyto výstupy obsahovaly stále stejné texty, změněna byla pouze první stránka. Vše bylo předáno znalci ke zpracování posudku.

37. Dopisem ze dne 6. 1. 2017 vyzvala Mgr. [jméno] [příjmení] pověřená řízením [anonymizována dvě slova] [obec] žalovanou k předání mimo jiné smluv či dokumentů, které náleží [anonymizováno] a vyzvala ji k součinnosti při sepsání protokolu o předání a převzetí řízení a správy příspěvkové organizace [anonymizováno]. Další žádost o předání smluv a dokumentů pochází z 24. 1. 2017. Dopisem ze dne 7. 8. 2017 oznámil zástupce žalované, že tato žádnými podklady či dokumenty nedisponuje a nemůže je proto předat.

38. Dopisem ze dne 9.7.2018 vyzval zástupce žalobce firmu [právnická osoba] k úhradě částky 162 500 Kč jako náhrady škody, představované rozdílem mezi částkou fakturovanou za plnění poskytovaná v období květen až listopad 2016 a skutečnou hodnotou těchto plnění. Dopisem ze dne 15. 10. 2018 zástupkyně společnosti [právnická osoba] odmítla jakékoliv plnění. Zdůraznila, že plnila své povinnosti v souladu s uzavřenou smlouvou řádně a včas, její plnění bylo druhou smluvní stranou akceptováno po celou dobu trvání smlouvy bez jakýchkoli výhrad.

39. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Pro vznik odpovědnosti zaměstnance za škodu musí být splněny všechny zákonné předpoklady odpovědnosti, tedy porušení povinnosti, vznik škody jako majetkové újmy a příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením povinnosti i zavinění zaměstnancem. V daném případě dle názoru soudu všechny předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu ve smyslu ustanovení § 250 odstavec 1 zákoníku práce naplněny byly. Výpovědí svědkyň [příjmení] i Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] bylo prokázáno a vyplývá i z tvrzení žalované samotné, že žalovaná jako ředitelka [anonymizována dvě slova] [obec] porušila svoji základní povinnost při plnění pracovních úkolů jednat v souladu se zájmy svého zaměstnavatele, zdržet se všeho čím by způsobila svému zaměstnavateli škodu i povinnost zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ovlivnit či poškodit oprávněné zájmy zaměstnavatele, k čemuž byla zavázána Dohodou o podmínkách pracovního poměru ze dne 22. 6. 2016 včetně povinnosti řádně pečovat o svěřený majetek zřizovatele. Žalovaná totiž bez výběrového řízení uzavřela dne 15. 7. 2016 smlouvu, jíž se zavázala platit za monitoring dotačních příležitostí 30 000 Kč měsíčně bez DPH, čímž porušila interní instrukci, tj. směrnici č. 6/2014 ze dne 6. 1. 2014 pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu na dodávky a služby, neboť smlouva byla uzavřena pro plnění 30 000 Kč měsíčně na dobu neurčitou, kdy je třeba vycházet z hodnoty pětiletého plnění, tedy zakázka dosáhla referenční hodnoty 1 440 000 Kč bez DPH. Za takové situace bylo povinností žalované (zakázka se dostala do třetí kategorie) vyzvat tři dodavatele s tím, že výzva bude obsahovat i kritéria rozhodná pro zadání zakázky, termín pro předložení nabídek musí být minimálně 10 kalendářních dní od odeslání výzvy a o výběru dodavatele bude rozhodovat ředitel na základě doporučení hodnotící tříčlenné komise, v níž alespoň jeden člen musí mít odbornost k předmětu zakázky. Žádná komise však ustavena nebyla, žalovaná postupovala zcela bez výběrového řízení a doložila pouze nabídku Ing. [příjmení], která však není určitým jasným a srozumitelným právním jednáním, neboť nabízí plnění za částku 50 000 Kč, aniž by bylo vymezeno, za jaké období by tato částka měla být účtována, za jaké konkrétní činnosti a absentoval zde termín, do kterého měla být nabídka podána. Výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], s níž jsou v souladu výpovědi svědkyně Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení], je prokázáno, že smlouva byla sjednána mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] jako majitelkou a jednatelkou firmy [anonymizována dvě slova] bez konzultace o jejím obsahu s ekonomickým oddělením (tvrzení žalované o tom, že firma byla vybrána a smlouva konzultována v součinnosti s ekonomickým oddělením je vyvráceno výpověďmi uvedených svědkyň). Žalovaná pak smlouvu, jíž koncipovala dodávající firma, podepsala, i když nebylo přesně stanoveno, jaký konkrétní objem prací musí být v tom kterém měsíci odveden, aby mohla být smluvená částka vyúčtována. Pochybení žalované tak nepochybně spočívá v porušení povinnosti péče řádného hospodáře, neboť před zadáním zakázky neprovedla řádný průzkum trhu a spolehla se pouze na informace [jméno] [příjmení], která, jak sama uvádí, využila možnosti uzavřít výhodný obchod. V daném případě žalovaná jako ředitelka [anonymizována dvě slova] [obec] v období od května do listopadu 2016 přímo přikázala, příp. nikterak nezabránila proplácení částky 30 000 Kč měsíčně firmě [právnická osoba], ačkoli do 15. 7. 2016, kdy byla uzavřena písemná smlouva, se jednalo o plnění bezesmluvní, tj. bez řádného právního důvodu, a z odborného posouzení znalce [příjmení] vyplývá, že hodnota poskytnutého plnění celkem byla 17 500 Kč, oproti částce uhrazené, tj. 180 000 Kč. Znalec přitom poukazoval na skutečnost zjevnou z jednotlivých zpráv dodávající firmy, tj. že obsahovaly kopie údajů z webových stránek a internetu bez vyšší přidané hodnoty. Žalovaná také nevymáhala vratku, kterou [právnická osoba] vystavila ve výši 30 000 Kč, byť v této otázce byly její možnosti omezené, neboť splatnost vratky nastala 8. 12. 2016 a její pracovní poměr byl ukončen dohodou již ke 12. 12. 2016. Pokud se týče výše škody žalovaná sice sporovala odborné posouzení znalce [příjmení], nepředložila soudu však žádné důkazy, které by jeho závěry vyvracely či zpochybnily. Žalovaná sice připustila, že se dopustila pochybení, když nevyhlásila veřejnou soutěž, smlouvu vypověděla, avšak nesnažila se ji ukončit dohodou či od ní odstoupit, naopak ve výpovědi smlouvy zdůraznila, že po dobu výpovědní lhůty zůstávají práva a povinnosti zachovány a nezabránila nikterak proplácení vystavených vyúčtování za jednotlivé měsíce, byť důvodnost platby zpochybňovala její zástupkyně Ing. [příjmení], která toto potvrdila ve své svědecké výpovědi.

40. Protože škoda vznikala v jednotlivých měsících, má soud za to, že je třeba ji posuzovat za každý měsíc zvlášť i z hlediska, zda výše škody dosáhla 4,5 násobku průměrného měsíčního příjmu žalované, kde vycházel i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. 21 Cdo 1111/2001, v němž bylo judikováno, jak akcentoval žalobce, že pokud v důsledku jednání zaměstnance dojde ke kumulaci škodních událostí, pak je třeba se zabývat splněním všech předpokladů odpovědnosti zaměstnance za škodu u každého případu zvlášť, neboť za škodu nelze považovat pouhý souhrn ztrát, které zaměstnavateli v důsledku jednání zaměstnance vznikly. V měsíci červenci 2016 je tedy třeba vycházet z průměrného výdělku žalované za měsíce duben až květen 2016 ve výši 31 880 Kč, u škody za měsíc srpen 2016 z průměrného výdělku za období duben až květen 2016 ve výši 31 880 Kč, pro měsíc září 2016 je relevantní průměrný výdělek za období duben až květen 2016 ve výši 31 880 Kč, pro říjen 2016 průměrný výdělek za období červenec až září 2016 ve výši 31 908 Kč, pro měsíc listopad výdělek za období červenec až září 2016 ve výši 31 908 Kč a pro prosinec 2016 výdělek za období červenec až září 2016, který v průměru činil 31 908 Kč. Dle názoru soudu tak v příčinné souvislosti s porušením povinností žalobkyně jako zaměstnance vznikla žalobci škoda jako majetková újma v celkové výši 172 500 Kč, neboť na vystavené měsíční faktury bylo uhrazeno celkem 180 000 Kč, od této částky je třeba odečíst hodnotu plnění 17 500 Kč stanovenou posudkem, škoda dále vznikla nevymáhanou vratkou 30 000 Kč, proti níž žalobce započetl hodnotu studie proveditelnosti 20 000 Kč.

41. Při rozhodování o nároku na náhradu škody způsobené zaměstnancem je soud vždy i bez návrhu povinen zkoumat, zda jsou dány zákonné předpoklady pro snížení požadované náhrady škody podle ustanovení zákoníku práce o zmírňovacím právu soudu (R 12/1976).

42. V daném případě soud dospěl k závěru, že je třeba zohlednit i okolnosti případu svědčící pro snížení požadované náhrady škody ve smyslu ustanovení § 264 zákoníku práce, neboť nelze přehlédnout, že, jak vyplývá i z výpovědi svědka Ing. [jméno] [příjmení], žalovaná přišla ze soukromé sféry a neměla ani rámcovou, resp. žádnou představu o způsobu vedení příspěvkové organizace. Přesto byla právě ona vybrána na funkci ředitelky [anonymizována dvě slova] [obec], které se v důsledku událostí, na něž žalovaná neměla žádný vliv a které nastaly v období předcházejícím jejímu působení v [anonymizována dvě slova] [obec], nacházelo v nesmírně složité situaci, ať již se týče personálního zajištění, kdy účetnictví zajišťovaly buď zaměstnankyně, které neměly potřebnou kvalifikaci, jak vyplývá z výpovědí svědkyň Ing [příjmení] a Ing. [příjmení], nebo dostatek časového prostoru pro plnění potřebných funkcí (v případě Ing. [příjmení], jak vyplývá z výpovědi Ing. [příjmení]). Ekonomické oddělení tak nemohlo žalované vytvářet potřebné zázemí a poskytovat dostatečné poradenství. Této situace si zřizovatel byl vědom, přesto se v nápomoci žalované omezil pouze na čtrnáctidenní porady, což bylo zjevně nedostatečné a přispělo k tomu, že žalovaná výkon své funkce nezvládla.

43. Na základě těchto skutečností má soud za to, že je třeba přihlédnout ke všem okolnostem případu a povinnost žalované nahradit žalobci škodu snížil o 50 %, tj. uznal žalovanou povinnou nahradit žalobci škodu ve výši 86 250 Kč s úrokem z prodlení jdoucím ode dne následujícího po dni ukončení pracovního poměru žalované do zaplacení, jehož výše vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2015 Sb. a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla žalované stanovena jako obvyklá patnáctidenní s postupem dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

44. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení byl stejný, proto žádnému z nich nebylo přiznáno právo na náhradu těchto nákladů.