11 C 104/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Nečasovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 88 591,50 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 45.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 36.000 Kč od 13.2.2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 9.000 Kč od 13.2.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 43.591,50 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7.247,45 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.661,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 36.000 Kč od 21.1.2020 do 12.2.2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 15.419,96 Kč od 21.1.2020 do 12.2.2021 a z částky 6.419,96 Kč od 13.2.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 29 % p.a. z částky 51.419,96 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30.3.2021 domáhala po žalované zaplacení částky celkem ve výši 88.591,50 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 16.5.2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 37.000 Kč (dále jen„ zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 29.655 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 9.068 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % p.a. sjednanou na straně 1 Smlouvy, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 12.436 Kč a nákladů za hotovostní splácení ve výši 8.151 Kč. Celkovou částku zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3.704 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 16.11.2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čím čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 3.6.2018. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 16.11.2019. Celková dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, proto vzniklo žalobkyni právo požadovat z celkové dlužné jistiny úrok z prodlení v zákonné výši, právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 17.11.2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno 1.000 Kč. Ke dni 20.1.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 81.499,70 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 36.000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 26.699,70 Kč, kapitalizované úroky byly ve výši 1.885 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení byly ve výši 5.103 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně přes upomínání uhrazeno ničeho. Dále, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 26.1.2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč (dále jen„ zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 19.017 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3.935 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % p.a. sjednanou na straně 2 Smlouvy, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 5.824 Kč a nákladů za hotovostní splácení ve výši 9.258 Kč. Celkovou částku zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 684 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 22.3.2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čím čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 3.6.2018. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 22.3.2018. Celková dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, proto vzniklo žalobkyni právo požadovat z celkové dlužné jistiny úrok z prodlení v zákonné výši, právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 23.3.2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno 13.000 Kč. Ke dni 20.1.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 39.091,80 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 15.419,96 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 10.471,84 Kč, kapitalizované úroky byly ve výši 3.776,18 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení byly ve výši 2.144,45 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně přes upomínání uhrazeno ničeho. Pohledávky vyplývající z výše uvedených Smluv, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020. K uzavřeným smlouvám žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce, [právnická osoba], jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84-86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Což potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, že byl seznámen s návrhem textu této smlouvy a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem zákaznické karty.“ Z čl. 13 Smluvních podmínek pak dále plyne, že:„ Zákazník tímto prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou.“ Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce. Žalobkyně poukázala na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku (které se s ohledem na § 3030 stejného zákona aplikuje i na tento případ), a která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Pro případ, že by soud shledal, že právní předchůdce žalobkyně dostatečně neprokázal splnění povinnosti na ni kladené shora uvedenými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016, má žalobkyně za to, že nesplnění této povinnosti nemůže vést k absolutní neplatnosti Smlouvy.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 30.7.2021 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení předpokládal, zástupce žalobkyně s takovým postupem vyjádřil souhlas již v žalobě, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 26.1.2018, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Zákaznickou kartou, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 26.1.2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalované půjčku ve výši 22.000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti dne 26.1.2018. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po 684 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy, tedy celkem částku 41.017 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 22.000 Kč, a souhrnným poplatkem ve výši 19.017 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3.935 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 5.824 Kč a nákladů za hotovostní splácení ve výši 9.258 Kč. Na druhé straně Smlouvy se uvádí, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání Smlouvy (ve smyslu čl. 18 Smluvní podmínek), uplatňuje se jako roční úroková sazba a v tomto případě její výše činí 29 % p.a. V čl. 18 Smluvních podmínek je uvedeno, že Smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu Smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti Smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Žalovaná v rozporu se smlouvou půjčku řádně nesplácela. Ze zákaznické karty k této smlouvě plyne, že žalovaná uvedla, že je vdaná, bydlí v nájmu, má 1 vyživovací povinnost, pracuje jako operátor ve výrobě u společnosti [právnická osoba] [obec], její měsíční příjem činí 13.712 Kč, odhadované měsíční výdaje má ve výši 3.000 Kč - bez bližší specifikace. Osobní údaje uvedené žalovanou byly ověřeny z povolení k pobytu. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaná na předmětnou zápůjčku uhradila 13.000 Kč.

5. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 16.5.2018, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Zákaznickou kartou, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 16.5.2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalované půjčku ve výši 37.000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti dne 16.5.2018. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3.704 Kč, tedy celkem částku 66.655 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 37.000 Kč, a souhrnným poplatkem ve výši 29.655 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 9.068 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 12.436 Kč a nákladů za hotovostní splácení ve výši 3.687 Kč, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % p.a. V čl. 9 Smluvních podmínek je uvedeno, že Smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu Smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti Smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Žalovaná v rozporu se smlouvou půjčku řádně nesplácela. Ze zákaznické karty k této smlouvě plyne, že žalovaná uvedla, že je vdaná, bydlí v na ubytovně, má 1 vyživovací povinnost, pracuje jako operátor ve výrobě u společnosti [právnická osoba] [obec], její měsíční příjem činí 15.498 Kč, odhadované měsíční výdaje má ve výši 3.000 Kč - bez bližší specifikace. Osobní údaje uvedené žalovanou byly ověřeny z povolení k pobytu, pracovní smlouvou a 3 výpisy z bankovního účtu. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaná na předmětnou půjčku uhradila 1.000 Kč.

6. Žalovaný byl dopisem ze dne 28.1.2021 vyzván k splacení pohledávek ve výši 121.719,47 Kč s příslušenstvím do 12.2.2021.

7. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 20.1.2020. <i>8. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>9. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. <i>11. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>13. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 16. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze co do částky 45.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 9.000 Kč od 13.2.2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 36.000 Kč od 13.2.2021 do zaplacení - důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení, a ve zbytku proto žalobu zamítl. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření dvou smluv o zápůjčce (§ 2390 o.z.), na základě nich žalovaná obdržel zápůjčku ve výši 37.000 Kč, kterou se s poplatky zavázala zaplatit v 18 měsíčních splátkách a zápůjčku ve výši 22.000, kterou se zavázala zaplatit v 60 pravidelných týdenních splátkách. Uzavřené smlouvy byly posouzeny jako spotřebitelské (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobkyně vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smluv řádně neplnila. Posouzení schopnosti žalované splácet úvěr zjevně nebylo provedeno v souladu s ust. § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016, když smlouvy byly uzavřeny dne 26.1.2018 a dne 16.5.2018 a již po datu 3.6.2018 žalovaná nebyla schopna úvěrové splátky hradit, přičemž důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně dále nijak nevyvodil příslušné závěry vyplývající z údajů žalované, která měla pouze jediný příjem z pracovního poměru v rozmezí 13.700 Kč až 15.500 Kč, uváděné výdaje ve výši cca 3.000 Kč nebyly ani specifikovány, natož ověřeny, stejně tak nebyla zohledněna ani skutečnost, že si žalovaná v rozmezí 5 měsíců požádala o poskytnutí dalšího půjčky a tuto v další žádosti neuvedla.

17. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C -679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Primárním cílem zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů" (viz. dohledový benchmark České národní banky č. 1/2014 ze dne 18. března 2014 k výkladu povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Spotřebitel je tak chráněn "i před sebou samotným" a vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Sekundárně je pak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.

18. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému ve výši 37.000 Kč a 22.000 Kč přichází pouze nárok žalobkyně (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl., a to ve výši 45.000 Kč, neboť žalovaná dle tvrzení žalobkyně i dle listin o umoření uhradila částku 1.000 Kč a částku 13.000 Kč. Dlužná jistina činila 37.000 Kč mínus žalovanou zaplacených 1.000 Kč na jistině, tj. 36.000 Kč (smlouva [číslo]) a další dlužná jistina činila 22.000 Kč mínus žalovanou zaplacených 13.000 Kč na jistině, tj. 9.000 Kč (smlouva [číslo]). Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná na jistinách dluží celkem 45.000 Kč, a proto žalobkyni přiznal žalobou požadovaný nárok pouze co do částky 45.000 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužných částek od 13.2.2021 do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by bezdůvodné obohacení vydala. Soud pak ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť každý z účastníků měl v řízení poměrně stejný úspěch. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.