11 C 162/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Nečasovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalované [celé jméno žalované] k nemovitostem, a to pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 433 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, parc. č. st. [číslo] o výměře 31 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če, garáž a parc. [číslo] o výměře 707 m2, zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [část obce], se zrušuje.</b> <b>II. Nemovitosti, a to pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 433 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, parc. č. st. [číslo] o výměře 31 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če, garáž a parc. [číslo] o výměře 707 m2, zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [část obce], se přikazují do výlučného vlastnictví žalované.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 3 215 500 Kč do 90 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – na účet Okresního soudu v Pardubicích státem zálohované znalečné ve výši ve výši 6 883,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>VI. Žalovaná je povinna nahradit České republice – na účet Okresního soudu v Pardubicích státem zálohované znalečné ve výši 6 883,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 21.7.2020 domáhala proti žalované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./ev. č. v části [územní celek] a parc. [číslo] vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [část obce]. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou jsou sestry, spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem získaly dědictvím po rodičích. [adresa] postavili jejich prarodiče koncem 30. let 20. století, na konci 50. let či začátkem 60. let převedli nemovitosti kupní smlouvou na jejich rodiče, kteří u domu postavili garáž. V uvedeném domě je pouze jedna bytová jednotka o kuchyni a 3 pokojích s příslušenstvím, dům je částečně podsklepený a v půdním prostoru je vestavěný tzv. letní pokoj. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce domu za cca 1 500 000 Kč, dům má novou střechu, nová plastová okna, plovoucí laminátové podlahy, přestavěnou koupelnu, fasádu, plynové topení a dvůr je vydlážděn zámkovou dlažbou. Od roku 2013 v domě nikdo nebydlí, dům není ani temperován, chátrá, ačkoli se nachází v žádané lokalitě. Dále uvedla, že žalovaná nemovitosti prodat nechce, o finančním vypořádání se nehodlá bavit. Žalobkyně nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, nemovitosti není možné reálně dělit. Žalovaná namítala, že v žalobě je mnoho nepravdivých informací, předpokládala, že budou potřebné výdaje na nemovitosti hradit rovným dílem, ale žalobkyně prohlašovala, že nic dělat ani platit nebude a tak tomu je až dosud. Uvedla, že plynový kotel v domě je nefunkční, proto v domě není topení ani teplá voda. Nesporovala, že na domě proběhla rekonstrukce, namítala však, že dům není zateplen, rekonstrukcí neprošlo schodiště, vše je původní z roku 1939, ve 2. nadzemním podlaží byla vyměněna pouze 2 malá okna, laminátové podlahy jsou ve 3 pokojích, v kuchyni je linoleum, v ostatních místnostech dlažba. Žalovaná uvedla, že má zájem o získání předmětných nemovitostí do svého vlastnictví, vše však bude záležet na výši vypořádacího podílu, když finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu by mohla získat až po prodeji dalších nemovitostí, které mají ve společném vlastnictví. Podáním ze dne 25.1.2021 žalobkyně souhlasila s přikázáním předmětných nemovitostí uvedených v žalobě do výlučného vlastnictví žalované. Podáním ze dne 1.3.2021 ve znění doplnění ze dne 29.4.2021 navrhla žalovaná jako vzájemný návrh vypořádat další nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví účastnic řízení, a to pozemek parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec]. Současně navrhla, aby nemovitost označená ve vzájemném návrhu byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně a jí byly přikázány do výlučného vlastnictví nemovité věci označené v žalobním návrhu. Dále uvedla, že za účelem zjištění obvyklé ceny veškerého nemovitého majetku nechala zpracovat znalecký posudek [celé jméno znalkyně], která stanovila obvyklou cenu nemovitého majetku uvedeného v žalobě – pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./ev. č. v části [územní celek] a parc. [číslo] vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [část obce], ve výši 4 791 200 Kč k datu 14.3.2021, dále stanovila obvyklou cenu nemovitého majetku uvedeného ve vzájemném návrhu - pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec], ve výši 8 457 000 Kč k datu 14.3.2021. Pro případ zrušení a vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením mezi účastnice řízení by žalobkyně měla žalované zaplatit částku 1 832 900 Kč. Podáním ze dne 10.6.2021 žalobkyně se vzájemným návrhem nesouhlasila. Nesouhlasila, aby se stala výlučným vlastníkem nemovitostí označených ve vzájemném návrhu, naopak souhlasila s prodejem těchto nemovitostí třetí osobě bez soudního řízení. Podáním ze dne 4.8.2021 žalobkyně nesouhlasila s oceněním nemovitostí uvedeným žalovanou, současně sdělila, že obdržela nabídku na odkup jejího spoluvlastnického podílu k nemovitostem uvedeným ve vzájemném návrhu. Usnesením podepsaného soudu ze dne 26.8.2022 bylo řízení o vzájemném návrhu ze dne 1.3.2021 zastaveno, a to ke zpětvzetí vzájemného návrhu žalovanou podáním ze dne 22.8.2022 s tím, že byla kontaktována zájemcem o koupi jejího spoluvlastnického podílu na pozemku v [obec] a o shodném prodeji těchto pozemků je separátně jednáno i s žalobkyní. Usnesení nabylo právní moci dne 7.9.2022. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že nemovitosti - pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./ev. č. v části [územní celek] a parc. [číslo] vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [část obce] jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, kdy každá z nich je dle dědického usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24.3.2014 spoluvlastnicí ideální ½ předmětných nemovitostí. Korespondencí mezi účastnicemi řízení bylo zjištěno, že žalobkyně sdělovala v září 2017 žalované zájem o prodej svého podílu na nemovitostech v [část obce], současně nabízela svůj podíl žalované, případně jejím dětem. Žalovaná v říjnu 2017 sdělila žalobkyni, že zájem na odkoupení podílu žalobkyně nemá z finančních důvodů. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne 22.3.2021 zpracovaným [celé jméno znalkyně] na žádost žalované byla stanovena obvyklá cena nemovitostí, a to – pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./ev. č. v části [územní celek] a parc. [číslo] vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [část obce] ve výši 4 823 000 Kč a dále obvyklá cena nemovitosti, a to – pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a k.ú. [obec] ve výši 8 457 000 Kč. Znalkyně uvedla, že pro stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitostí použila porovnávací metodu spočívající ve srovnání oceňovaných pozemků s průměrnými cenami dosahovanými u srovnatelných pozemků v okolí. K rodinnému domu uvedla, že byl dokončen v roce 1939, v roce 1959 byla provedena přístavba koupelny a stavební úpravy podkrovní místnosti, poslední větší úpravy byly provedeny v roce 1997, kdy byla vyměněna střešní krytina, nově provedena fasáda a vyměněna okna. Stavba domu je částečně podsklepená, s jedním nadzemním podlažím a částečně využitým podkrovím, je napojena na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci, rozvod elektrické energie a zemního plynu. Dům se nachází v poměrně dobrém stavebně technickém stavu, ale více než 5 let není užíván. Stavba garáže byla postavena v r. 1961, její údržba je zanedbaná, technický stav odpovídá jejímu stáří. Vedlejší stavba byla postavena v r. 1939, navazuje na rodinný dům, její údržba je mírně zanedbaná, technický stav stavby je poměrně dobrý. Kůlna byla postavena v r. 1939, je samostatně stojící, její údržba je zanedbaná a technický stav je zhoršený. Kopaná studna byla postavena v r. 1939, je vyztužena betonovou skruží, je v ní osazeno elektrické čerpadlo, voda je užívána jen k zalévání. Znalkyně dále uvedla, že na hranici pozemku parc. č. st. [číslo] s pozemkem parc. [číslo] je pilíř elektro, na který je zřízeno věcné břemeno, jehož rozsah je na předmětném pozemku 0,17 m2, přičemž věcné břemeno je zřízeno na dobu neurčitou. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne 4.3.2022 zpracovaným [celé jméno znalce] na žádost soudu byla obvyklá cena předmětných nemovitostí stanovena částkou 8 300 000 Kč podle stavu ke dni 9.2.2022. Znalec uvedl, že použil pro stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitostí porovnávací metodu. Uvedl, že předmětné pozemky tvoří jednotný funkční celek společně s rodinným domem, garáží a vedlejší stavbu, kdy rodinný dům je napojený na přípojku elektrické energie, vodovod, kanalizaci a plyn, pozemek je oplocený. Pro srovnání použil pozemky určené pro výstavbu rodinných domů v [katastrální uzemí], [část obce] a rodinné domy v [katastrální uzemí], [obec], [část obce], [část obce]. Ve znaleckém posudku uvedl, že rodinný dům byl postaven v r. 1939, v r. 1959 byla provedena přístavba koupelny, vstupní části a vestavby podkroví, v r. 1996 byla provedena plynofikace rodinného domu, ústřední topení bylo napojené na plynový kotel, nyní je plynový kotel poškozený, plynoměr odpojený a ústřední topení nefunkční, dále v r. 1997 byla provedena oprava dřevěného krovu a výměna střešních tašek, okapů a žlabů, plastových oken, byla provedena nová venkovní omítka, v pokojích plovoucí lamelové podlahy a v koupelně nová keramická dlažba. Dům je částečně podsklepený, má jedno nadzemní podlaží, v půdním prostoru je vestavěný jeden pokoj. Součástí je zděná garáž a zděné kůlny využívané jako sklady. Pozemek parc. č. st. [číslo] je zatížen věcným břemenem přípojky elektro, menší než 1 m2. Konfrontací znalců [celé jméno znalkyně] a [celé jméno znalce] bylo prokázáno následující. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] svůj znalecký posudek doplnil tak, že k porovnávací metodě využíval podklady dostupné pro porovnávané nemovitosti, zejm. při využití placených informací z portálu, kde je uvedeno, že daná lokalita se týká druhé zóny s nízkým nebezpečím povodňové záplavy. Uvedl, že pro potřeby vypořádání spoluvlastnictví se vždy užívá obvyklá cena, naopak cena dle vyhlášky se nepožaduje, přičemž odkázal na novelizaci vyhlášky, kterou byla zrušena část týkající se zhodnocení ceny zjištěné a ceny obvyklé. Uvedl, že znalecký posudek byl zpracován dle zadání soudu, je tak bezpředmětné stanovovat zjištěnou cenu, protože výsledek k termínu ocenění by byl značně rozdílný a cena zjištěná stejně neodpovídá ceně obvyklé. K tomu znalkyně [celé jméno znalkyně] uvedla, že oceňovací předpis striktně uvádí, že má být uvedena cena zjištěná i cena obvyklá, současně potvrdila, že obě tyto ceny jsou ve většině případů odlišné. Dále znalec [příjmení] [celé jméno znalce] uvedl, že pro ocenění rodinného domu použil jako jeden ze vzorků rodinný dům v lokalitě [ulice] a další pak z jiných lokalit v [obec]. Uvedl, že tržní cena pozemků se v celých [obec] obchoduje více méně stejně, rozdíl v lokalitě se promítne v tržní ceně (např. lokalita [část obce]). V rozhodném období byl dostatek prodávaných nemovitostí, a to i v sousední ulici předmětného rodinného domu, ten však znalec nepoužil jako srovnávací materiál, neboť byl výrazně jiný a neměl k němu další údaje. O srovnávaných nemovitostech měl znalec informace z realitní kanceláře, znal tak jejich stav z realitního serveru, obhlídku nemovitostí neprováděl. Uvedl, že mezi lokalitami jsou drobné niance, ale dle jeho názoru se obchodovatelnost v jednotlivých lokalitách výrazně neliší. Znalec se nedokázal vyjádřit k tomu, zda a jaké existují niance ve vztahu k cenám nemovitostí a jednolitlivých lokalit, např. [část obce] vs. [obec] či [část obce] pro případ, že by existovaly zcela totožné nemovitosti. Znalec však poukázal na srovnávací vzorek rodinného domu v ulici [ulice], kdy se jedná o rodinný dům na konci lokality [část obce], kdy obchody a škola jsou daleko, naopak dům v zástavbě v ulici [ulice] je jim blíže. K tomu znalkyně [celé jméno znalkyně] uvedla, že lokality jsou všeobecně cenově rozdílné, např. v lokalitě [část obce] nejsou nemovitosti tak často k prodeji, oproti lokalitě v [část obce] a [část obce], současně uvedla, že záleží i na kvadrantu umístění nemovitosti v [obec], kdy severovýchodní část je vyhledávanější než část jižní z důvodu existence letiště, což se odráží i na ceně nemovitostí. Znalkyně nesouhlasila se znalcem, že obdobný rodinný dům v jiných lokalitách by byl za obdobné ceny. K tomu znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vypověděl, že při zpracování svého znaleckého posudku bral do úvahy srovnatelné lokality, ale ta nemůže být nikdy zcela stejná, když záleží na vzdálenosti od komunikace, školy apod., žádnou nemovitosti z okrajových částí [obec] nepoužíval. Znalec potvrzoval, že [katastrální uzemí] jako celek je dobrá lokalita, nelze jí srovnávat jako okrajovou část s lokalitami např. [část obce], [obec], ale jím užitá nemovitost v k.ú. [část obce] se nachází v části, která není úplně lukrativní jako jiná nemovitost v této lokalitě, např. v ulici [ulice]. Zohlednění místa v lokalitě znalec provedl pomocí uváděných koeficientů u jednotlivých porovnávaných nemovitostí. K tomu znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] uvedla, že cena obdobného rodinného domu by v lokalitě [část obce] a [obec] byla vyšší než v lokalitě [část obce], připustila, že co se týká lokality [část obce], tak např. ulice [ulice] je výhodnější svou polohou než ulice u železniční trati, která je ovlivněna hlukem, toto je však v každé lokalitě, resp. v každé lokalitě jsou části výhodnější. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vypověděl, že cena nemovitostí by v současnosti byla jiná oproti době, kdy jejich hodnotu stanovoval ve znaleckém posudku, neboť došlo k výraznému nárůstu hypotečních sazeb a cena by pravděpodobně byla nižší. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] vypověděla, že na svém znaleckém posudku trvá, jí stanovená cena by byla tak jiná, pokud by měla být vypracována k datu znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], přičemž změna ceny dle znalkyně je zřejmá z tzv. HB indexu, kdy rodinné domy stouply cca o 55 % a pozemky o cca 80 % za rok, a tedy jí stanovená cena by byla pravděpodobně vyšší. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] se vyjádřila ke znaleckému posudku Ing. [celé jméno znalce] tak, že vybrané vzorky jsou s vysokými cenami, nenašla mezi nimi vzorek z realizovaného obchodu s cenou nižší, naopak ona sama se snažila použít vzorky z lokalit bližších k lokalitě [část obce]. Uvedla, že realizovaných převodů je celá řada a vždy záleží na znalci, které vzorky si vezme pro porovnání. Znalkyně nepovažovala inzerci realitní kanceláře jako vhodný vzorek v souladu s vyhláškou, avšak připustila, že [anonymizováno] [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku má ještě další 4 vzorky z realizovaných převodů, když vyhláška ukládá použití minimálně 3 vzorků. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] k tomu doplnil, že výběr vzorků je definovaný ve vyhlášce, tedy mají být vybrány přiměřené nemovitosti, čehož se držel, naopak ke znaleckému posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] uvedl, že neví, z jakého důvodu použila 9 nemovitostí z období r. 2019 až 2020, když od r. 2019 došlo k nárůstu cen minimálně o 10- 20 %, což negativně ovlivňuje cenu. Současně mu nebylo zřejmé, proč jí uváděné ceny nemovitostí jsou tak nízké, některé použité vzorky tam dle něj nepatří a stanovenou cenu zkreslují. Znalec uvedl, že jím užitý srovnávací vzorek rodinného domu v ul. [anonymizováno] je srovnatelný a přijatelný vzorek, v době zpracování znaleckého posudku nebyl ještě obchod realizovaný, on sám inzerovanou cenu snížil o 10 %. Současně připustil, že tento vzorek není zcela v souladu s vyhláškou, ale v daném období byl inzerován k prodeji. Znalec se dále vyjádřil k drobným nesprávnostem v jeho posudku, např. překlepům uvedených ohledně rozsahu nemovitostí, také uvedl, že kotelna je umístěna v bývalé prádelně zbudované již v r. 1939, plynofikováno je pouze první nadzemní podlaží, v podkrovní části jsou pouze kamna na tuhá paliva, v r. 1997 se měnily střešní tašky, s jejich výměnou došlo k výměně laťování a předpokládal, že došlo i k výměně krovu (žalovaná výměnu krovu či jeho opravu negovala). Znalec dále potvrdil, že došlo k dalším drobným nesprávnostem uvedeným v jeho znaleckém posudku, např. že kůlny jsou umístěny na p. č. st. [číslo], ačkoli se nejedná o stavební pozemek. Uváděl, že jím uvedený obestavěný prostor je uveden správně, potvrzoval, že klempířské konstrukce jsou měděné, trval i na železobetonových schodech, neboť dle jeho zkušeností se konstrukce do podkroví dělá vždy železobetonová, a pokud uváděl údaje o procentním snížení dle stáří, došel k němu svým odborným odhadem. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] se vyjádřila tak, že věcné nesprávnosti ve znaleckém posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] nemají vliv na hodnocení obvyklé ceny nemovitostí, současně uvedla, že předpokládá, že plynofikace byla zhodnocena v rámci uváděných koeficientů. Ke svému znaleckému posudku uvedla, že na rozdíl od [anonymizováno] [celé jméno znalce] opotřebení nemovitostí nehodnotila odborným odhadem, ale dle vyhlášky, která k tomu obsahuje tabulky opotřebení. Dále vypověděla, že na cenu nemovitostí nebude mít ani vliv skutečnost, zda schodiště je železo-betonové nebo betonové, ani je-li plyn odpojen, pokud je provedena plynová přípojka do domu. Uvedla také, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] si při vypracování znaleckého posudku byl vědom toho, že předmětné nemovitosti tvoří funkční celek, on ve svém posudku tak stanovil odděleně cenu pozemků a cenu rodinného domu včetně příslušenství, naopak ona při zpracování svého znaleckého posudku brala v potaz obestavěný prostor jako jednotku, zatímco [anonymizováno] [celé jméno znalce] podlahovou plochu. Postup zvolený [anonymizováno] [celé jméno znalce] dle jejího názoru právnímu předpisu neodporuje. Dodatkem ke znaleckému posudku [číslo] ze dne 24.10.2022 zpracovaným na žádost soudu znalkyní [celé jméno znalkyně] byla provedena aktualizace obvyklé ceny předmětných nemovitostí, kdy znalkyně stanovila nově obvyklou cenu nemovitostí, a to parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./ev. č. v části [územní celek] a parc. [číslo] vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [část obce], ve výši 6 431 000 Kč. Vyjádřením znalkyně ze dne 15.11.2022 k námitce žalobkyně bylo zjištěno, že dodatek znaleckého posudku vypracovala na žádost podepsaného soudu, k jeho vypracování nebylo ohledání nemovitostí nezbytné, neboť z předchozího ohledání disponuje množstvím podkladů na základě, kterých mohla aktualizaci znaleckého posudku vypracovat. Znalkyně však z důvodu opatrnosti ohledání nemovitosti na místě provedla. Pro zpracování dodatku znaleckého posudku použila tabulku cenových údajů za uplynulých 12 měsíců v katastrálních územích zařazených do oblasti [obec a číslo] z [webová adresa], přičemž zvolené vzorky se nejvíce polohou přibližují k předmětu ocenění a všechny byly upraveny koeficienty. Porovnání a vyhodnocení podobnosti užití jednotlivých vzorků bylo provedeno metodou váženého průměru, kde každé nemovité věci je přidělena váha a jejich vzájemný poměr s upravenou cenou nemovité věci udává pravděpodobnou porovnatelnou hodnotu předmětu ocenění. Znalkyně uvedla, že realitní trh se v posledních týdnech více méně zastavil, poptávka je výrazně nižší než nabídka a ceny starších nemovitých věcí klesají. Dále uvedla, že obvyklá cena se určuje porovnáním sjednaných cen stejných, popř. obdobných předmětů ocenění v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění, nezahrnují se ceny sjednané za vlivu mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího a kupujícího ani vlivu zvláštní obliby. Předmět ocenění by měl být porovnán nejméně s třemi obdobnými předměty ocenění. Znalkyně uvedla, že v doplňku aktualizovaná obvyklá cena předmětných nemovitostí by byla shodná i k datu vypracování tohoto jejího podání. Soud neprováděl další navrhované důkazy, a to aktualizaci znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] ani zadáním revizního znaleckého posudku, když s ohledem na učiněné závěry v předmětné věci považoval opětovné zjišťování obvyklé ceny předmětných nemovitostí za nadbytečné, stejně tak aktualizaci znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce]. <i>Podle § 1140 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.</i> <i>Podle § 1141 odst. 2 o.z. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.</i> <i>Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>Podle § 1447 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věcí ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.</i> Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům: Účastnice řízení jsou podílovými spoluvlastnicemi předmětných nemovitostí - pozemků parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./ev. č. v části [územní celek] a parc. [číslo] vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [část obce], a to každá v rozsahu ideální ½. Obě účastnice řízení souhlasily se zrušením podílového spoluvlastnictví, žádná z nich již nehodlala v podílovém spoluvlastnictví zůstat, soud proto postupoval dle shora citovaných zákonných ustanovení a výrokem I. podílové spoluvlastnictví účastnic k předmětným nemovitostem zrušil. Z obsahu podání obou účastnic řízení lze považovat za nespornou skutečnost, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné a mají být přikázány do výlučného vlastnictví žalované, která finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni osvědčila zpětvzetím vzájemného návrhu týkajícího se další nemovitosti ve společném vlastnictví účastnic řízení s tím, že obě účastnice přistoupily na nabídku třetí osoby na odkup jejich další nemovitosti, která je realizována. Spornou otázkou pak zůstala výše vypořádacího podílu, kterou žalovaná vyplatí žalobkyni, resp. jaká je obvyklá cena předmětných nemovitostí. Po provedeném dokazování soud přikázal předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované tak, jak je uvedeno v navazujícím výroku II. tohoto rozsudku. Ohledně stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitostí žalovaná soudu předložila znalecký posudek znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], která posudkem k datu 22.3.2021 stanovila obvyklou cenu předmětných nemovitostí částkou 4 823 000 Kč. S takto stanovenou obvyklou cenou nemovitostí žalobkyně nesouhlasila, proto soud zadal znalecký posudek znalci [příjmení] [celé jméno znalce], ten ve svém znaleckém posudku stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí k datu 4.3.2022 částkou 8 300 000 Kč. S ohledem na rozdílnost ocenění předmětných nemovitostí uvedenými znalci i námitky žalované ke znaleckému posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], provedl soud jejich konfrontaci, při které se oba znalci vyjadřovali k tomu, že pro stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitostí použili porovnávací metodu, uváděli, jaké porovnávané vzorky jiných nemovitostí použili a z jakých důvodů i to, že jejich rozdílnosti oproti předmětné nemovitosti jsou zohledněny uváděnými koeficienty. Soud následně po provedené konfrontaci znalců i zhodnocení vypracovaných znaleckých posudků přisvědčil znaleckému posudku zpracovanému znalkyní [celé jméno znalkyně], která dle soudu dokázala v průběhu řízení přesvědčivě obhájit zpracování svého znaleckého posudku, když bylo prokázáno, že použila jako porovnávané vzorky nemovitosti, které jsou svou lokalitou blíže k lokalitě předmětných nemovitostí, rozdílnost v nemovitostech zohlednila v rámci jednotlivých koeficientů uvedených u porovnávaných nemovitostech, dále zdůvodnila proč lokality v jiných částech [obec] či blízkého okolí [obec] nelze považovat za srovnatelné, když uváděla, že např. lokalita [část obce] patří k nejžádanějším lokalitám v [obec], avšak v této lokalitě je velmi malá či omezená nabídka nemovitostí k prodeji na rozdíl od lokality [část obce], kde se nacházejí předmětné nemovitosti. Poukazovala i na to, že na výši obvyklé ceny bude mít vliv i v jakém kvadrantu umístění v [obec] se jednotlivé nemovitosti nacházejí, resp. že vliv na cenu bude mít i skutečnost, zda se nemovitost nachází například v blízkosti letiště či trati nebo severovýchodní části, která je vyhledávanější než část jižní. S ohledem na uváděnou rozdílnost v jednotlivých lokalitách znalkyně konstatovala, že cena obdobného rodinného domu v lokalitě [část obce] a [obec] by byla vyšší než v předmětné lokalitě [část obce]. Naopak soud má za to, že znalec [celé jméno znalce] v rámci provedené konfrontace znalců svůj znalecký posudek nedokázal zcela zásadně obhájit, když kromě řady drobných nesprávností uvedených ve znaleckém posudku, znalec nedokázal vysvětlit, z jakého důvodu použil vzorky nemovitostí ze vzdálenějších lokalit na opačné straně [obec], ačkoli v bližších lokalitách bylo možné vybrat jiné nemovitosti ke srovnání, dále jednotlivé lokality v rámci [obec] považoval za srovnatelné pouze s drobnými niancemi, které opětovně nedokázal řádně zdůvodnit a stanovit, současně připustil, že jeden z jím uvedených vzorků není použitelný, neboť se jednalo o inzerci v realitní kanceláři nikoli realizovaný obchod. K samotné předmětné nemovitosti, resp. otázce ohodnocení stáří této nemovitosti uvedl, že k procentnímu ohodnocení došel svým odborným posouzením, naopak znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] hodnotila opotřebení nemovitostí dle tabulky, jež je součástí vyhlášky o oceňování majetku. S ohledem na shora uvedené měl soud za to, že znalecký posudek [celé jméno znalkyně] byl vyhotoven řádně a lze jej v rámci předmětného řízení použít na rozdíl od znaleckého posudku [celé jméno znalce], proto soud zadal aktualizaci znaleckého posudku pouze znalkyni [příjmení] [celé jméno znalkyně]. Tato ve svém dodatku ke znaleckému posudku stanovila aktualizovanou obvyklou cenu předmětných nemovitostí ve výši 6 431 000 Kč k datu 24.10.2022 s tím, že takto stanovená obvyklá cena nemovitostí by zůstala stejná i k datu vyhotovení jejího vyjádření ze dne 15.11.2022. Soud tak s ohledem na aktualizaci znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] z důvodu časového odstupu od vypracování znaleckého posudku vycházel z uvedeného dodatku, který stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí částkou 6 431 000 Kč, když takto stanovená obvyklá cena odpovídá současným cenám na trhu a cenám odpovídajícím době vydání rozhodnutí ve věci. Soud tedy při stanovení výše vypořádacího podílu vycházel ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] a jeho dodatku a uložil žalované, aby žalobkyni vyplatila vypořádací podíl ve výši 3 215 500 Kč, což představuje polovinu spoluvlastnického podílu, a to ve lhůtě 90 dnů od právní moci výroku III. tohoto rozsudku. O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o řízení, které mohl zahájit jakýkoli účastník, soud není žalobním návrhem vázán, přičemž obě strany se zrušením podílového spoluvlastnictví od počátku souhlasily. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaná podala v průběhu řízení vzájemný návrh, který s ohledem na společný prodej vzala zpět. (výrok IV.) Soud rozhodl o tom, že žalobkyně i žalovaná jsou povinny nahradit ČR – Okresnímu soudu v Pardubicích náklady představující státem zálohované znalečné každá ve výši 6 883,50 Kč za provedené úkony znalce [příjmení] [celé jméno znalce], a to zpracování 2 znaleckých posudku (na nemovitosti dle žaloby i dle vzájemného návrhu) ve výši 13 877 Kč, a úkony znalkyně [celé jméno znalkyně], a to zpracování dodatku znaleckého posudku ve výši 3 890 Kč, tj. celkem 17 767 Kč. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že v daném sporu nelze jednoznačně určit úspěch ve věci s ohledem na shora uvedené, soud rozdělil náklady státu rovným dílem na obě strany sporu. A proto uložil žalobkyním nahradit uvedenou shora částku, která byla stanovena polovinou nákladů státu ve výši 8 883,50 Kč a odečtením uhrazené zálohy každé z nich ve výši 2 000 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku V. a VI. tohoto rozsudku.