11 C 197/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Nečasovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 28.426,60 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 28.426,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 28.426,60 Kč od 29.1.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2.590 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 28.426,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že je provozovatelem distribuční soustavy a na základě smlouvy o distribuci plynu, uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem, je povinna zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Je tak subjektem odlišným a odděleným od obchodníka s plynem (viz ust. § 59a odst. 1 energetického zákona). Dne 24.8.2017 jí byl doručen požadavek obchodníka s plynem na ukončení dodávky plynu do odběrného místa z důvodů neplacení, s požadovaným datem přerušení 25.8.2017. Žalobkyni se nepodařilo zajistit demontáž. Pokud se provozovateli distribuční soustavy, nepodaří měřící zařízení ve lhůtě 10 pracovních dnů demontovat, dojde, v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, v platném znění, od patnáctého pracovního dne k přerušení plnění dle Smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy. Pro předmětné odběrné místo tak došlo k přerušení dodávek plynu dnem 13.9.2017. Ode dne následujícího se jednalo o neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci, o čemž byl žalovaný informován oznámením ze dne 15.9.2017. Množství neoprávněně odebraného spotřebovaného plynu, a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem měřidla č. 3810023 na odběrném místě ke dni přerušení dodávky plynu, tj. ke dni 13.9.2017 (3.657 m3) a stavem měřidla ke dni 23.8.2019 (5.678 m3), kdy došlo k demontáži měřícího zařízení v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu bylo ve faktuře [variabilní symbol] ze dne 14.1.2020 vyčísleno částkou 28.426,60 Kč, která byla splatná 28.1.2020. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzvy, avšak bezvýsledně.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně i žalovaný byli usnesením soudu ze dne 8.10.2020 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byli poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání, žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně a žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>4. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. energetického zákona neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, a dle písm. b) téhož ustanovení odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.</i> <i>5. Podle § 74 odst. 3 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. neoprávněnou přepravou plynu je využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.</i> <i>6. Podle § 74 odst. 7 zák. č. 458/2000 Sb. při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.</i> 7. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě a žádosti o ukončení dodávky plynu bylo zjištěno, že žalovaný s [právnická osoba] uzavřel smlouvu dne 12.7.2016 na odběrné místo [adresa žalovaného], jejímž předmětem byl závazek provozovatele připojit odběrné plynové zařízení zákazníka k distribuční soustavě, a to na dobu neurčitou. Obchodník s plynem požádal o ukončení dodávky plynu dne 24.8.2017.

8. Z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 15.9.2017 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že obchodník s plynem požádal provozovatele distribuční soustavy o ukončení dodávky plynu pro odběrné místo [adresa žalovaného] a vzhledem k tomu, že ukončení dodávky nebylo možno provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal ke dni 13.9.2017 účinek ukončení dodávky plynu. Další distribuce plynu v uvedeném odběrném místě bude kvalifikována jako neoprávněná distribuce počínaje dnem 14.9.2017 do dne provedení skutečné demontáže měřícího zařízení. Množství plynu spotřebované za dobu neoprávněné distribuce bude škodou, kterou bude nutno nahradit žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy. Způsob její výše je stanoven § 9 vyhl. č. 108/2011 Sb. Zároveň bylo sděleno, že v odběrném místě dojde k demontáži plynoměru dne 27.9.2017.

9. Z listiny označené jako odpojení dodávky pro neplacení bylo zjištěno, že ve dnech 30.8.2017 a 13.9.2017 byl proveden neúspěšný pokus o demontáž.

10. Zápisem o dohodě o odevzdání a převzetí bytu bylo prokázáno, že dne 23.8.2019 došlo mezi Městem Sezemice jako pronajímatelem a [jméno] [celé jméno žalovaného] k dohodě o odevzdání bytu [číslo] v [obec], [ulice a číslo], kdy stav plynoměru byl 5.678 m3.

11. Z daňového dokladu [číslo] bylo zjištěno, že za fakturační období od 14.9.2017 do 23.8.2019 byla realizována služba bez uzavření smlouvy o jejím zajištění a vyfakturována za neoprávněnou distribuci plynu celková částka 28.426,60 Kč, splatná dne 28.1.2020.

12. Dopisy ze dne 24.2.2020, 10.6.2020 spolu s dodejkami bylo prokázáno, že žalovaný byl o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínán.

13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

14. Práva a povinnosti smluvních stran jsou upraveny ve zvláštním právním předpise, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr plynu a proto soud předmětný spor posoudil podle tohoto zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon. V daném případě jde o zvláštní typ odpovědnosti v případě neoprávněného odběru plynu, která se řídí energetickým zákonem. Jedná se o objektivní odpovědnost, tedy o odpovědnost toho, kdo příslušnou energii spotřeboval. Zde soud odkazuje např. na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Odo 1102/2006, 25 Cdo 229/2008, 25 Cdo 1229/2002, 25 Cdo 916/2005, 25 Cdo 2412/2009 a 25 Cdo 2768/2004 nebo na rozhodnutí Ústavního soudu v nálezu č. 726/2010.

15. Pokud odběr plynu na odběrném místě probíhá bez uzavření závazkové vztahu, jedná se dle § 74 odst. 1, písm. a), b) energetického zákona o neoprávněný odběr plynu a následně dle § 74 odst. 3, písm. a) energetického zákona o neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni.

16. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný odebíral plyn od žalobkyně bez právního důvodu minimálně po dobu od 14.9.2017 do 23.8.2019, s čímž žalobkyni vznikla škoda v celkové výši 28.426,60 Kč. Žalovaný nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, kterým by vyvrátil tvrzení žalobkyně, že by k neoprávněnému odběru nedošlo, že by za něj neodpovídal, či že na dlužnou částku, byť částečně, plnil. S ohledem na tuto skutečnost soud žalobnímu návrhu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku jako náhrady škody za takovýto odběr. Současně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení s odkazem na § 1970 o.z., jejichž výše je dána § 1 nař. vlády č. 163/2005 Sb. v platném znění, jdoucími ode dne následujícího po splatnosti faktury.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.138 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), §14b odst. 1 písm. a) § vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, výzva k plnění), náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o 21 % DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Celkem tak žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2.590 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Při rozhodování o nákladech řízení soud potupoval dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., v pozdějším znění, ačkoliv si je vědom některých rozhodnutí odvolacího soudu, který přiznal náhradu nákladů řízení dle § 7 vyhl č. 177/96 Sb. Lze však mít za to, že žalobkyně vede nebo vedla u podepsaného soudu celou řadu řízení, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, a to i pokud jde o neoprávněný odběr. Stále se tak opakuje myšlenková konstrukce žalobního návrhu, do níž v jednotlivých případech postačí rutinně doplnit konkrétní údaje a jeho sepis tak v konkrétní věci nevyžaduje odbornost advokáta. Ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. je tedy na daný spor plně aplikovatelné. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.