11 C 246/2018

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Nečasovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vyplacení pojistného plnění ve výši 100.000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali zaplacení částky 100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 100.000 Kč od 1.7.2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení ve výši 63.761 Kč k rukám právní zástupkyně žalované příjmení jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku. Žalobci se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu ve znění jejího upřesnění domáhali po žalované zaplacení částky ve výši 147.240 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 147.240 Kč od 1.7.2018 do zaplacení z titulu pojistné smlouvy číslo uzavřené dne 31.1.2014. V odůvodnění uvedli, že dle kupní smlouvy ze dne 7.3.2013 nabyli do podílového spoluvlastnictví každý o velikosti ideální ½ pozemek parcelní číslo v k.ú. obec, zahrada o výměře 1.200 m2, a to za účelem výstavby rodinného domu. Výstavba rodinného domu byla financována prostřednictvím hypotéky, kdy v souvislosti s vyřizováním hypotéky uzavřeli žalobci pojistnou smlouvu číslo ze dne 31.1.2014 s počátkem pojištění dne 3.2.2014. V předmětné pojistné smlouvě bylo sjednáno základní pojištění a pojištěna i pojistná nebezpečí, mimo jiné i sesuv půdy a lavin. Roční pojistné bylo sjednáno částkou 2.394 Kč a spoluúčast na částku 1.000 Kč. Dne 3.12.2017 došlo k pojistné události – k sesuvu půdy. V dráze sesuvu stála kopaná studna na pozemku účastníků řízení, jež byla vyztužena skružemi a nadzemní část byla sesouvající se zeminou zavalena a poškozena, přičemž současně došlo i k poškození zařízení studny, elektrického vedení k bráně a do studny a také k poškození oplocení. Žalobci předmětnou pojistnou událost nahlásili žalované a tato je vedena pod číslo. Žalovaná provedla prostřednictvím mobilního technika na místě samém dne 4.12.2017 prohlídku a došla k závěru, že nedošlo k sesuvu půdy, ale k sesednutí zeminy, což nepatří mezi pojistná nebezpečí. Žalobci se závěry žalované nesouhlasili a nechali si vyhotovit Inženýrskogeologické posouzení lokality sesuvné události anonymizováno jméno příjmení, který konstatoval, že došlo k sesuvu půdy. Žalovaná však setrvala na svém názoru a na pojistnou událost ničeho neuhradila. Žalobci si dále nechali zpracovat rozpočet na novou kopanou studnu, které byly stanoveny částkou 147.240 Kč, včetně DPH. Žalovaná si nechala zpracovat vlastní expertní posudek právnická osoba s.r.o., který za příčinu vzniku škody považuje s největší pravděpodobností vytvoření hráze oplocením, následné zvodnění základové půdy s tím, že pro sesuv nesvědčí žádné atributy a zejm. se nejednalo o děj v důsledku přírodních a klimatických jevů bez vlivu lidské činnosti. Žalobci se závěry expertního posudku žalované nesouhlasí. Dále uvedli, že dle slovníku pojmů v pojišťovnictví sesedání půdy je klesání zemského povrchu směrem do středu Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti, a dále, že sesouvání půdy, zřízení skal nebo zemin je pohyb hornin z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází působením přírodních sil nebo v důsledku lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu. Žalovaná ani přes výzvu žalobců ničeho neuhradila. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, uvedla, že dle pojistné smlouvy číslo ze dne 31.1.2014 bylo sjednáno pojištění majetku na předmětné parcele, přičemž nedílnou součástí jsou Všeobecné pojistné podmínky (VPP PMO 2014). Dne 3.12.2017 došlo na předmětném pozemku ke škodné události – poškození studny, na kterou se dle žalobců vztahuje pojistná smlouva, neboť tito jsou přesvědčeni, že příčinou byl sesuv půdy, a toto dokládají inženýrskogeologickým posouzením a požadují žalovanou částku jako náhradu vzniklé škody, která dle nich představuje vybudování nové studny dle rozpočtu. Žalovaná v rámci likvidačního řízení předmětnou škodnou událost prošetřila, nechala si vypracovat nezávislý expertní posudek číslo na jehož základě uzavřela likvidaci s tím, že příčinnou škodné události nebyl sesuv půdy, a proto se pojistná smlouva na předmětnou škodní událost nevztahuje. Žalobci tvrdí, že příčinou škodné události byl sesuv půdy, tedy pojistné riziko uvedené v článku I. odst. 1 písm. m) části B. Pojistných podmínek, naopak žalovaná s odkazem na závěry expertního posudku je přesvědčena, že se jednalo o sesedání půdy dle článku V. odst. 6 část B. Pojistných podmínek a tedy žalobcům nevzniká právo na plnění za škodnou událost. Žalovaná dále namítala, že žalobci netvrdí ani neprokazují skutečnosti rozhodné pro prokázání škody a stanovení její výše, když pouze odkazují na rozpočet pro vybudování nové kopané studny s moderním příslušenstvím, což však nereflektuje skutečnou škodu. Žalovaná dále namítala, že studna mohla být pojištěna pouze jako vedlejší stavba, kde se však uplatní limit pojistného plnění do výše 5 % z pojistné částky hlavní nemovitosti, maximálně však do výše 100.000 Kč. Žalobci v průběhu řízení namítali, že v rozsahu pojištění jsou i vodovodní škody, když mají za to, že studna je součástí vodovodního systému domu a účelem žalobců i jejich předchůdců bylo užívání studny pro domovní účely. Žalovaná k námitce žalobců týkající se nového tvrzení, že se jedná o vodovodní škodu, uvedla, že v pojistných podmínkách VPP PMO 2014 na straně 19 je uvedena definice vodovodní škody, přičemž předmět tohoto řízení není možné za vodovodní škody považovat. Usnesením zdejšího soudu ze dne 26.4.2019 č.j. 11 C 246/2018-111 bylo řízení co do částky 47.240 Kč s příslušenstvím částečně zastaveno s tím, že nadále bude vedeno řízení pro částku ve výši 100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 100.000 Kč od 1.7.2018 do zaplacení. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli pojistnou smlouva číslo dne 31.1.2014, jejímž předmětem bylo sjednání pojištění majetku žalobců na parc. číslo v obci a k.ú. obec, nedílnou součástí citované pojistné smlouvy byly i všeobecné pojistné podmínky VPP PMO 2014, dne 3.12.2017 došlo k poškození studny žalobců na pojištěné nemovitosti, žalobci uplatnili u žalované poškození studny jako pojistnou událost číslo žalovaná odmítla plnění z důvodu, že poškození studny není kryto předmětnou pojistnou smlouvou. Mezi účastníky bylo sporné, co je příčinou škodné události, zda sesuv půdy nebo sesedání půdy, zda uplatněná pojistná událost je kryta sjednaným pojištěním, příp. zda se uplatní výluka pojistného plnění a jaká je skutečná výše škody. Výpisy z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobci mají v podílovém spoluvlastnictví v rozsahu ideální ½ pozemek par. č. st. číslo, parc. číslo zapsané na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec, Katastrální úřad pro Středočeský kraj, stát. instituce. Předsmluvním dokumentem ze dne 30.1.2014 a pojistnou smlouvou číslo ze dne 31.1.2014 bylo zjištěno, že mezi žalovanou jako pojistitelem, zastoupenou právnická osoba a žalobcem a) bylo sjednáno pojištění majetku, které souvisí s hypotečním úvěrem na budovu pro bydlení (rozestavěná stavba), kdy počátek pojištění byl sjednán od 3.2.2014 na dobu neurčitou a pojistné bylo stanoveno ve výši 2.394 Kč ročně se spoluúčastí 1.000 Kč. Součástí pojistné smlouvy jsou VPP PMO 2014. Všeobecnými pojistnými podmínkami VPP PMO 2014 část B. - Pojištění staveb v článku I. bod 1. písm. m) bylo zjištěno, že pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení předmětu pojištění způsobené pojistným nebezpečím, kterým je sesouvání půdy a lavin, zřícení skal nebo zemin, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem (dále jen„ sesuv půdy a lavin“). V článku V. – Výluky pojištění bod 1. písm. b) je uvedeno, že pojištění se nevztahuje na škody vzniklé opotřebením, vadami projektu, nedodržením technologických postupů výstavby nebo montáže, nebo nesprávnou údržbou. Dle bodu 8. tohoto článku není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, z pojištění pro případ poškození nebo zničení sesouváním půdy nevzniká právo na plnění za škodné události způsobené klesáním zemského povrchu do centra Země v důsledku přírodních sil, např. promrzáním, sesycháním, podmáčením nebo v důsledku lidské činnosti (např. průmyslovým nebo stavebním provozem, otřesy způsobené dopravou). Dle článku IX. – Pojistné plnění, limity plnění bod 6. pojistitel poskytne za vedlejší stavby dle článku II. bod 1. písm. c) této části VPP PMO 2014 pojistné plnění za pojistnou událost do výše 5 % z pojistné částky hlavní nemovitosti, maximálně však do výše 100.000 Kč. V části F. – výklad pojmů je uvedeno, že sesedáním půdy se rozumí klesání zemského povrchu směrem do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti, dále sesouváním půdy a lavin, zřícením skal nebo zemin se rozumí pohyb hornin svahu z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází působením přírodních a klimatických vlivů. Sesouváním půdy není klesání zemského povrchu do centra Země v důsledku přírodních sil, např. promrzáním, sesycháním, podmáčením nebo v důsledku lidské činnosti (např. průmyslovým nebo stavebním provozem, otřesy způsobené dopravou). Vodovodní škodou se rozumí nečekaný a náhlý unik vody, páry nebo kapaliny: a) uvnitř stavby z pevně a řádně instalovaných vodovodních nebo kanalizačních potrubí, topných, klimatizačních, solárních nebo hasicích systémů, včetně připojených sanitárních zařízení nebo armatur, nebo zařízeních připojených na tyto systémy, b) z vnitřních potrubí určených pro odvod dešťové vody, c) z nádrží o objemu větších než 60 l, které nejsou součástí systémů dle písm. a) tohoto odstavce, d) unikající z vodovodních, teplovodních, horkovodních, parovodních nebo kanalizačních řadů nebo přípojek na ně. Zápisem o poškození majetku ze dne 6.12.2017 bylo zjištěno, že došlo k propadu studny – sesuvu půdy, kdy v prostoru studny došlo k propadnutí – sesednutí zeminy, vznikl otvor o průměru 5x4 m. Studna byla původní kopaná, stáří nezjištěno. Oznámením o likvidaci škodné události ze dne 9.12.2017 žalovaná sdělila, že dle zápisu o prohlídce došlo k propadu studny – sesednutí zeminy a poškození studny elektrického vedení a oplocení, přičemž sesednutí zeminy nepatří mezi pojistná nebezpečí a nemůže tak uhradit náklady za vzniklou škodu. Inženýrskogeologickým posouzením lokality sesuvné události v obec, ulice a číslo z ledna 2018, zpracovaným anonymizováno jméno příjmení, bylo zjištěno, že posouzení bylo zhotoveno na žádost žalobce a), přičemž zhotovitel došel k závěru, že při předmětné škodní události ze dne 3.12.2017 došlo po sesunutí k vytvoření akumulace v prostoru studny a nejbližším okolí. Korespondencí mezi účastníky řízení bylo zjištěno, že žalovaná odmítala plnit z předmětné pojistné smlouvy, s posudkem anonymizováno jméno příjmení nesouhlasila, nechala si proto vypracovat vlastní posudek a šetření opětovně ukončila s tím, že v prostoru studny došlo k propadnutí (sesednutí) zeminy. Žalobce a) s výsledkem šetření žalované nesouhlasil, trval na tom, že se jedná o pojistnou událost, a to sesuv půdy, neboť toto zapsal technik žalované do protokolu o pojistné události. Žalovaná sdělila žalobcům, že škodnou událost ukončila bez výplaty pojistného plnění s tím, že sesednutí zeminy nepatří mezi pojistná nebezpečí, současně sdělila, že si nechala zpracovat expertní posudek právnická osoba s.r.o., která za příčinu vzniku škody s největší pravděpodobností považuje vytvoření hráze oplocením a následné zvodnění základové půdy. Z 24 fotografiích z místa kolem studny je zřejmé, kde stojí studna, kde je oplocení, že se jedná o svažitý terén a je vidět poničení studny, dále je zřejmé zapojení vody v domě, včetně skříně s jističi. E-mailovým sdělením ze dne 7.12.2017 a kontaktem na studnařské práce bylo zjištěno, že pan jméno příjmení zaslal žalobcům rozpočet na zhotovení nové studny, který by předběžně včetně DPH činil částku 147.240 Kč. Expertním posudkem číslo ze dne 21.5.2018, vypracovaným právnická osoba s.r.o., bylo zjištěno, že příčinou vzniku předmětné škody je s největší pravděpodobností vytvoření hráze oplocením, následné zvodnění a základové půdy. Uvedla, že pro vznik sesuvu nesvědčí žádné atributy a zejm. se nejednalo o děj v důsledku přírodních a klimatických jevů bez vlivu lidské činnosti. Znaleckým posudkem České geologické služby zn. anonymizováno – číslo ze dne 16.3.2020 bylo zjištěno následující. Znalecký ústav na základě podkladů dostupných ze spisu konstatoval, že doložené poškození studny z velké části svými znaky neodpovídá mechanismu pohybu typu sesouvání, a proto znalecký ústav považuje poškození studny sesuvem za velmi nepravděpodobné, dále poškození studny„ poklesem celé studny o 0,1-1 m“ ve smyslu mechanismu sedání považuje za nereálné, poškození studny poklesem terénu v jejím okolí o cca 0,5 m ve smyslu mechanismu sedání, při skruži studny založené v hloubce 10 m na granitoidním podloží, považuje za nereálné a poškození studny sufozí (podzemní erozí) vlivem koncentrovaného zasakování vody z povrchu terénu považuje za velmi málo pravděpodobné. Znalecký ústav předložil možné scénáře poškození studny kolapsem její skružové výstroje, která nebyla schopna nadále odolávat zemnímu a hydrostatickému tlaku, tak že v neznámé hloubce došlo ke zhroucení skružové výstroje studny do vnitřního prostoru studny, které bylo doprovázeno poklesem terénu v okolí studny. Znalecký ústav dále konstatoval, že pro jednoznačné potvrzení či vyvrácení nastíněných scénářů jsou nedostatečné informace, tyto by bylo možné získat postupným vyzmáháním závalu studny za průběžné dokumentace, které by bylo současně koncipováno jako průzkum stavu po porušení, přičemž uvedl, že nelze vyloučit možnost dalšího kolapsu povrchu terénu a doporučuje území v okolí studny zabezpečit proti vstupu z důvodu bezpečnosti. Výslechem zástupce znaleckého ústavu anonymizováno jméno příjmení jméno bylo zjištěno následující. Úkolem znaleckého ústavu bylo vyjádřit se k příčině škodné události, kromě technických záležitostí se však znalecký ústav nevyjadřoval k posudkům předložených účastníky. Znalecký ústav má za to, že v daném případě se jednalo o rychlý a pravděpodobně náhlý propad zeminy do studny. Pokud by studna měla být poškozena sesuvem, měly by být shledány a doloženy znaky na povrchu terénu, které by tomu nasvědčovaly, avšak takové ve spise ani v předložených posudcích stranami nebyly. Znalecký ústav za důvod, že hlína sjela pod základy plotu, považoval to, že se jedná o důsledek propadu, nikoli nasunutí nějaké akumulace, neboť tam zemina chybí, nikoli přebývá. Za příčinu předmětné škodní události znalecký ústav neshledal ani sesuv, ani sesedání půdy, ale za možnou příčinu může být považována nestabilita ostění studny, která je vystavěna ze segmentových skruží, přičemž studna je minimálně 50 let stará a je otázkou, jaká je kvalita betonu skruží po takové době. Soud neprováděl další navrhované důkazy, a to zejména znaleckým posudkem z oboru ekonomie, výslechem žalobců, darovací smlouvou, smlouvou o dodávce vody, čestným prohlášením ani seznamem souřadnic a výšek, geometrickým plánem, situačními plány, dalšími fotografiemi, odhadem pro hypoteční úvěr, kupní smlouvou o zřízení věcného břemene, neboť tyto s ohledem na závěry soudu v předmětné věci považoval za nadbytečné. Podle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištění (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatil pojistiteli pojistné. Podle § 2774 odst. 1 o.z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Dle odst. 2 věty prvé před středníkem citovaného ustanovení odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne 31.1.2014 uzavřena pojistná smlouva číslo jejímž předmětem bylo pojištění majetku žalobců na parc. číslo v obci a k.ú. obec, přičemž nedílnou součástí citované pojistné smlouvy byly i všeobecné pojistné podmínky VPP PMO 2014. Dne 3.12.2017 došlo k poškození majetku žalobců - studny na pojištěné nemovitosti tak, že došlo k sesuvu půdy, což prokazovali inženýrskogeologickým posouzením i fotografiemi, a u žalované uplatnili tuto pojistnou událost pod číslo. Výši škody žalobci odvozovali z rozpočtu na zhotovení nové studny, který činil 147.240 Kč s DPH, přičemž v průběhu řízení žalobci žalobní nárok s ohledem na limit pojistného plnění omezili pouze co do částky 100.000 Kč. Žalovaná po provedeném šetření odmítla plnění předmětné pojistné smlouvy s odůvodněním, že uplatněné poškození studny není kryto předmětnou pojistnou smlouvou, k nesouhlasu žalobců se závěry žalované žalovaná opětovně předmětnou pojistnou událost prošetřila, opětovně odmítla vyplatit pojistné plnění s tím, že v daném případě se nejedná o poškození kryté pojistnou smlouvou s tím, že o tom svědčí expertní posudek právnická osoba s.r.o., který za příčinu předmětné škody považuje vytvoření hráze oplocením, následné zvodnění a základové půdy (tzv. sesedání) nikoli sesuv půdy. Znaleckým posudkem zadaným soudem i výslechem zástupce znaleckého ústavu bylo prokázáno, že účastníky řízení uváděné děje předmětné škodní události se jeví jako velmi nepravděpodobné (u tzv. sesuvu půdy) či nereálné (u tzv. sedání půdy), neboť poškození studny neodpovídá popisovaným mechanismům sesuvu či sesedání půdy, současně za velmi málo pravděpodobné považuje poškození studny sufozí (podzemní erozí) vlivem koncentrovaného zasakování vody z povrchu terénu. Znalecký ústav se v rámci svého zkoumání přiklonil k tomu, že příčinou předmětné škody je nejpravděpodobněji nestabilita ostění studny, tedy že došlo ke kolapsu skružové výstroje studny, které bylo doprovázeno poklesem terénu v okolí studny, když studna je minimálně 50 let stará a je tak otázkou kvalita betonu skruží po takové době. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto jí v celém rozsahu zamítl. Soud má za to, že žalobci v řízení neprokázali, že předmětné poškození jejich studny vzniklo tzv. sesuvem půdy, tedy že by se jednalo o riziko kryté sjednanou pojistnou smlouvou. Soud přisvědčil znaleckému posudku zadaného soudem, který žalobci uváděný sesuv půdy považoval za velmi nepravděpodobný, žalovanými uváděné sedání půdy považoval za nereálné a podzemní erozi za velmi nepravděpodobnou, naopak se znalecký posudek klonil k možnému a nejvíce pravděpodobnému závěru, že škodná událost je důsledkem opotřebení segmentových skruží, a to i vzhledem k jejich stáří, když k těmto závěrům došel na základě dokumentace založené v soudním spise, neboť po uplynutí doby od uváděné škody (prosinec 2017) do zpracování znaleckého posudku (březen 2020) by na místě samém již ničeho neshledali. Dle VPP PMO 2014 čl. V. – Výluky pojištění bod 1. písm. b) je pak zřejmé, že ani v rámci zjištěného mechanismu poškození studny znaleckým ústavem nelze přiznat žalobcům nárok na pojistné plnění, neboť pojištění se nevztahuje na škody vzniklé opotřebením. Soud má dále za to, že předmětnou škodnou událost nelze považovat ani za tzv. vodovodní škodu, neboť tato se týká nečekaného a náhlého úniku vody, páry nebo kapaliny uvnitř stavby, vnitřních potrubí pro odvod dešťové vody, nádrží větších než 60 l, či vodovodních, teplovodních, horkovodních, parovodních nebo kanalizačních řadů nebo přípojek, přičemž v daném případě poškození studny nelze pod takovýto pojem pojistného plnění podřadit. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že v daném případě se nejedná o žádné z rizik krytých předmětnou pojistnou smlouvou, a proto soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pro úplnost soud uvádí, že žalobci uváděná výše škody v podobě nákladů na zhotovení nové kopané studny nepředstavuje výši skutečné škody vzniklé v souvislosti s předmětnou škodnou událostí. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Jejich výše je představována 3 úkony právní služby po 7.020 Kč (§ 7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., z punkta 147.240 Kč), tj. 21.060 Kč bez DPH za převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 12.2.2019 a 15.3.2019, dále 5 úkonů po 5.100 Kč (§ 7 odst. 5 citované vyhlášky z punkta 100.000 Kč), tj. 25.500 Kč bez DPH za vyjádření ze dne 4.11.2019, 20.4.2019, 3x účast při jednání ve dnech 16.9.2019, 30.9.2020, 13.1.2021, 8 x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 citované vyhlášky), dále pak cestovní náhrady k jednání soudu z obec do obec a zpět vlakem ve dnech 16.9.2019 a 30.9.2020 ve výši 667 Kč, dále dne 13.1.2021 vozidlem při ujetí celkem 258 km, spotřebě 7,53 l/km, základní náhrady 4,40 Kč/km a ceny paliva 27,80 Kč tedy 1.674,40 Kč, ztráta času na cestě 6 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 3 citované vyhlášky) a 21 % DPH. Celkové náklady řízení činí částku 63.761 Kč vč. DPH tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůty splatnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.