Okresní soud v Pardubicích · Rozsudek

11 C 275/2021

č. j. 11 C 275/2021-164

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-12-19 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPU:2023:11.C.275.2021.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Nečasovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený opatrovníkem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o navrácení výživného

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované navrácení výživného ve výši 193 692 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1.4.2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 42 398,40 Kč k rukám právní zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

III. Stát nemá vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 6.10.2021 domáhal vůči žalované navrácení výživného ve výši 193 692 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1.4.2018 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 26.8.2021 č.j. , spisová značka, byla zrušena jemu stanovená vyživovací povinnost vůči žalované k 1.4.2018, přičemž výživné mu bylo exekučně strháváno do srpna 2021. Uváděl, že žalovaná je osobou nemající dobré mravy, byla součástí organizované bandy, která se žalobce pokusila zavraždit, křivě ho obvinila, přičemž o žalovanou bylo po rozvodu rodičů královsky postaráno. Žalovaná, která si byla vědoma zdravotního stavu svého otce, který se o ni dobře staral, se ho pokusila zavraždit, hnala ji chamtivost, od září 2006 mu s ničím nepomohla, přesto ho okrádala exekučně o prostředky na nákup léků a nezbytné léčení. Žalovaná je povinna vrátit žalobci výživné za období od 1.4.2018 až do srpna 2021, a to za období od dubna do prosince 2018 částku 39 978 Kč, za rok 2019 částku 58 540 Kč, za rok 2020 částku 59 194 Kč a od ledna do srpna 2021 částku 35 980 Kč.Žalovaná potvrdila, že rozsudkem Krajského soudu v Pardubicích ze dne 26.8.2021 č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci 27.9.2021, byla zrušena vyživovací povinnost žalobce k žalované k 1.4.2018. O výživném naposledy rozhodl v roce 2011 Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem č.j. , spisová značka, , kterým bylo uloženo žalobci hradit pro tehdy nezletilou žalovanou výživné 2 500 Kč měsíčně. Stanovené výživné vymáhala pro žalovanou exekutorka , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, . Stejná exekutorka vede pod sp. zn. , spisová značka, exekuci na majetek žalobce pro oprávněnou , tituly před jménem, , jméno FO, pro částku 1 175 000 Kč s příslušenstvím. Jakmile se exekutorka dozvěděla o rozsudku, kterým byla zrušena vyživovací povinnost k žalované od 1.4.2018, tedy o povinnosti žalované vrátit žalobci výživné, které mu bylo exekučně sráženo od 1.4.2018 do rozhodnutí soudu, vydala exekutorka dne 15.9.2021 exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky a uložila dlužníkovi povinného (žalované), aby nevyplácela pohledávku povinnému (žalobci), ale tuto vyplatila soudní exekutorce. Následně exekutorka přípisem ze dne 11.10.2021 sdělila žalované, že přeplatek na výživném činil 94 561 Kč. Usnesením soudní exekutorky sp. zn. , spisová značka, byla zastavena uvedená exekuce, usnesení nabylo právní moci dne 12.12.2021. Žalovaná tedy dle exekučního příkazu zaplatila exekutorce částku 94 561 Kč, kterou exekutorka použila na exekuci pod sp. zn. , spisová značka, , čímž žalovaná splnila povinnost vrátit přeplatek na výživném za období od 1.4.2018 do 31.8.2021. Jakým způsobem žalobce došel k částce 193 692 Kč, žalované není známo. Žalovaná navrhovala žalobu zamítnout.Při jednání soudu dne 15.5.2023 opatrovník žalobce uvedl, že dle žalobce uváděná dlužná částka ve výši 193 692 Kč vychází ze složenek, které doložil společně s návrhem. Dále uvedl, že žalobce považuje jednání žalované za zcela účelové, které není v souladu s dobrými mravy a i v případě, že by postup exekutorky byl formálně shledán korektním, považuje jej v rozporu s dobrými mravy, když poukazuje na odstavec dva podání žalované ze dne 14.2.2022, kde je uvedeno „když se exekutorka dozvěděla…..“. K tomu právní zástupkyně žalované k otázce dobrých mravů uvedla, že se exekutorka od žalované musela dovědět o ukončení exekuce vedené na výživné pro její osobu i o rozhodnutí krajského soudu, a tedy v tomto porušení dobrých mravů nevidí, navíc exekutorka vede další exekuční řízení a zvolený postup je tak v souladu s exekučním řádem i občanským soudním řádem.Podáním ze dne 2.6.2023 opatrovník žalobce uvedl, že žalobce ke své tíživé finanční a sociální situaci předložil ústřižky poštovních poukázek o výši svých příjmů, kdy rozdíl mezi částkou brutto a výší vyplácené částky reprezentuje exekuční srážky, které byly v uvedenou dobu strhávány, a to pouze , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále uvedl, že od 10.4.2023 jsou žalobci z důchodu prováděny srážky ve výši 1 782 Kč. Namítal, že předmětné částky neměly žalobci být exekučně strhávány vůbec, neboť z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné integritě. Výkonem rozhodnutí jsou tak postiženy prostředky sloužící výlučně k pořízení pomůcek, neměly by být tedy exekučně postiženy, a tedy neexistuje žádný rozumný důvod, aby postiženy mohly být finance, které k pořízení takovýchto věcí slouží.Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je otcem žalované, vyživovací povinnost byla žalobci pro žalovanou naposledy stanovena rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice č.j. , spisová značka, , jež nabyl právní moci 7.7.2011 a výživné bylo stanoveno ve výši 2 500 Kč, výživné pro žalovanou bylo vymáháno soudní exekutorkou , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci exekuce vedené pod sp. zn. , spisová značka, , vyživovací povinnost žalobce k žalované byla zrušena rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice ze dne 26.8.2021 č.j. , spisová značka, , jež nabyl právní moci dne 27.9.2021 a kterým byla vyživovací povinnost zrušena od 1.4.2018 a že žalobci bylo výživné exekučně sráženo i v období od 1.4.2018 do 31.8.2021. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda má žalobce nárok na úhradu vyplaceného výživného ve výši 193 692 Kč vůči žalované či nikoli.Exekučním příkazem k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky ze dne 15.9.2021 č.j. , spisová značka, bylo prokázáno, že soudní exekutorka , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad v , adresa, rozhodla o provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, kterou má povinný vůči , jméno FO, k vymožení nepřednostní pohledávky oprávněného.Zprávou soudní exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 11.10.2021 bylo zjištěno, že přeplatek na výživném ode dne skončení vyživovací povinnosti (31.3.2018) až dosud činí 94 561 Kč, přičemž tento přeplatek je oprávněná povinna uhradit na účet soudního exekutora dle exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky č.j. , spisová značka, ze dne 15.9.2021.Usnesením soudní exekutorky ze dne 11.10.2021 č.j. , spisová značka, byla exekuce nařízená usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 7.12.2012 č.j. , spisová značka, a vedená soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, v rozsahu, v němž má být vymoženo běžné výživné za období od 1.4.2018 do budoucna, zastavena.Zprávou soudní exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 16.5.2023 bylo zjištěno, že na základě exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky ze dne 15.9.2021 č.j. , spisová značka, byla na účet soudního exekutora uhrazena dne 12.10.2021 částka 94 561 Kč.Zprávou soudní exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 15.6.2023, vč. vyúčtování exekuce, bylo prokázáno, že exekuční řízení sp. zn. , spisová značka, bylo dne 12.12.2021 zastaveno, přičemž účastníky řízení byli oprávněná , Jméno zainteresované osoby 1/0, a povinný , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Nyní je u jejího exekučního úřadu vůči povinnému vedeno pouze již řízení pod sp. zn. , spisová značka, . Z vyúčtování exekuce vedené u soudní exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, ke dni 16.6.2023 bylo prokázáno, že celkový nárok oprávněné , tituly před jménem, , jméno FO, činí 1 556 995 Kč, přičemž dne 12.10.2021 byla uhrazena částka 94 561 Kč.Soud neprováděl další navrhované důkazy, a to listinné důkazy založené ve spise, zejm. lékařské zprávy, vyjádření, osobní korespondenci, oznámení o srážkách v roce 2023, poštovní ústřižky, zprávy a rozhodnutí úřadů, ani navrhované důkazy, spočívající v odkazech na soudní řízení vedená mezi žalobcem a matkou žalované, neboť tyto s ohledem na provedené dokazování a předmět sporu považoval za nadbytečné.Podle § 923 odst. 2 věta prvá občanského zákoníku (dále jen o. z.) dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací.Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokut to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 312 odst. 1 o.s.ř. výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného než pohledávky z účtu u peněžního ústavu nebo nároku uvedené v § 299 lze nařídit i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat.Podle § 314a odst. 1 o.s.ř. výkon rozhodnutí se provede tak, že dlužník povinného po právní moci usnesení o nařízení výkonu vyplatí oprávněnému pohledávku v rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu postižena. Dle odst. 3 citovaného ustanovení se dlužník povinného výplatou oprávněnému zprostí v rozsahu poskytnutého plněné své povinnosti vůči povinnému.Podle § 58 odst. 1 věta prvá zákona č. 120/2001 Sb. (dále jen exekuční řád) lze exekuci provést jen způsoby uvedenými v tomto zákoně. Dle odst. 2 věta třetí písm. b) citovaného ustanovení nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce ukládající zaplacení peněžité částky přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením řidičského oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmena a).Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k závěru, že žalobní návrh není důvodný z níže uvedených důvodů.V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky řízení učiněno nesporným, že žalobce je otcem žalované, kterému byla vyživovací povinnost pro žalovanou naposledy stanovena v roce 2011 částkou 2 500 Kč, jež vymáháno soudní exekutorkou , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci exekuce vedené pod sp. zn. , spisová značka, , následně byla vyživovací povinnost žalobce k žalované rozsudkem ze srpna 2021 pravomocně zrušena od 1.4.2018. Žalobci však bylo výživné exekučně sráženo i v období od 1.4.2018 do 31.8.2021. Z provedeného dokazování vyplynulo, zejm. ze zpráv soudní exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, , že přeplatek na výživném za uvedené období činil částku 94 561 Kč. Tato exekutorka vedla vůči žalobci jako povinnému celkem dvě exekuce, první ve prospěch žalované z titulu stanovené vyživovací povinnosti pod sp. zn. , spisová značka, a druhou ve prospěch matky žalované , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, pro pohledávku ve výši 1 556 995 Kč. Soudní exekutorka z důvodu zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované zastavila exekuci pod sp. zn. , spisová značka, usnesením ze dne 11.10.2021. Soudní exekutorka na základě exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky ze dne 15.9.2021 vydaném v exekuci vedené pro oprávněnou , tituly před jménem, , jméno FO, rozhodla o provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, kterou měl žalobce vůči žalované v rozsahu přeplatku na výživné ve výši 94 561 Kč. Uvedená částka pak byla uhrazena dne 12.10.2021 na účet soudní exekutorky ve prospěch exekuce vedené pro oprávněnou , tituly před jménem, , jméno FO, . Pohledávka žalobce ve výši 94 561 Kč představující přeplatek na výživném za shora uvedené období vůči žalované tak zanikla jejím započtením na druhou exekuci vedenou vůči žalobci jako povinnému pro oprávněnou , tituly před jménem, , jméno FO, . Co se týká nároku žalobce na vrácení částky ve výši 99 131 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou 193 692 Kč a započtenou částkou 94 561 Kč) má soud za to, že žalobce ani přes poučení soudu řádně nedoplnil svá tvrzení, jak k uvedené částce dospěl, resp. toto řádně nekonkretizoval, pouze obecně uvedl, že se jedná o rozdíl mezi výší jeho důchodu a výplatou důchodu dle předložených složenek. V daném případě však bylo prokázáno, že v rozhodném období byly vůči žalobci jako povinnému vedeny souběžně dvě exekuce, přičemž z předložených složenek pak není zřejmé, jaká konkrétní částka byla na kterou z nich srážena. Za daného stavu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když ohledně částky 94 561 Kč představující přeplatek na výživném došlo k jejímu započtení druhou exekuci vedenou ve prospěch matky žalované a ve zbývající části, tj. 99 131 Kč, pak žalobce neunesl břemeno tvrzení, tedy jak k uvedené částce dospěl. Soud také nepřisvědčil žalovanému, že provedený zápočet přeplatku na výživném ve výši 94 561 Kč je v rozporu s dobrými mravy, když postup soudní exekutorky spočívající v přikázání jiné peněžité pohledávky, představující pohledávku žalobce vůči žalované za přeplatek na výživném, považuje soud za řádný a zákonný postup dle ustanovení týkajících se výkonu rozhodnutí v občanském soudním řádu, ale i dle exekučního řádu.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Tyto spočívají v právním zastoupení a jedná se odměnu advokátky za 4 úkony právní služby po 8 460 Kč (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč a 21 % DPH z odměny a náhrad advokátky, celkem tedy ve částku 42 398,40 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.Stát by měl po žalobci právo požadovat náhradu nákladů řízení za odměnu za zastupování žalobce ustanoveným advokátem , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, avšak žalobce byl od placení soudních poplatků osvobozen. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a nepřiznal státu právo na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.