11 C 390/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Moniky Nečasové a přísedících Evy Kaňkové a Bc. Veroniky Jiráskové ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa vedlejší účastnice proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , obec a číslo zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa vedlejší účastník: pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení příslušenství, <b>I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 18.300 Kč od 6.12.2019 do 4.2.2021 částečně zastavuje.</b> <b>II. Nejasné podání žalobce, kterým požadoval nárok z titulu trvalých následků, se odmítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 537.500 Kč od 16.12.2019 do 27.10.2020 v kapitalizované výši 46.681 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroků z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 537.500 Kč od 6.12.2019 do 15.12.2019 a od 28.10.2020 do 4.2.2021 v kapitalizované výši 16.199 Kč, se zamítá.</b> <b>V. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 80.489,20 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>VI. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit na účet ČR – Okresního soudu v Pardubicích soudních poplatek ve výši 2.358 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19.12.2019 domáhal po žalované zaplacení částky 555.800 Kč z titulu náhrady škody z pracovního úrazu. V odůvodnění uvedl, že u žalované pracoval na základě dohody o provedení práce ze dne 30.7.2019 jako pomocný pracovník na stavbách. Žalobce každou provedenou činnost zaznamenával do denních záznamů konkrétní stavby, tuto po určité době vyčíslil a jednatel mu uhradil v hotovosti. Dne 1.10.2019 okolo 12:45 hod. se mu stal vážný pracovní úraz v [obec] na staveništi, ul. [ulice], kdy na místo přijel svým vozem s přívěsem, část nákladu vyložil, chtěl upevnit zbytek nákladu gumicukem, který mu nečekaně vystřelil do levého oka a háčkem gumicuku si zranil levé oko. Úrazovému ději byli přítomni kolegové [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ti okamžitě přivolali sanitku a ta ho odvezla na oční oddělení [nemocnice]. Žalobce se v nemocnici týž den podrobil operačnímu zákroku, z narkózy se probral v cca 20:30 hod., v nemocnici byl hospitalizovaný od 1.10.2019 do 5.10.2019. Jednatel žalované se o jeho úrazu dověděl v den úrazu, následně mu několikrát volal, další komunikace však byla obtížná, když jednatel žalované neodpovídal na SMS, nesdělil, zda má sjednáno pojištění pracovních úrazů svých zaměstnanců. Jednatel žalované dne 7.11.2019 zpracoval„ zápis o provedené práci“, kterým ho požádal o potvrzení, že mu jako zaměstnanci vyplatil za měsíce srpen až říjen 2019 celkově 27.450 Kč. Z důvodu neúspěšných kontaktů nejprve žalobce vyzýval žalovanou ke sdělení, zda má sjednáno zákonné pojištění a následně jí zaslal žalobce dne 5.12.2019 tzv. kvalifikovanou předžalobní výzvu, současně byla informována, že mu dne 28.11.2019 zdravotnické zařízení vyčíslilo z titulu předmětného úrazu bolestné a ztížení společenského uplatnění ve výši 537.500 Kč (2150 bodů x 250 Kč/bod), dále že žalobce uplatňuje i tzv. ušlý zisk ve výši 18.300 Kč za období listopad až prosinec 2019, když průměrný příjem za předchozí tři měsíce činil 9.150 Kč. Žalobce dále uváděl, že v propouštěcí zprávě je chybně uvedeno, že se mu předmětný úraz přihodil„ doma“, jedná se však o chybný údaj, neboť se mu úraz stav na pracovišti, jde tak o pracovní úraz. Žalobce uvedl, že v jeho případě se jedná o úplnou a nevratnou ztrátu zraku na levém oku, úraz se mu stal ve věku 65 let, s tímto handicapem bude doprovázen po celý zbytek života, neví, zda bude moci nadále řídit vozidlo, zranění nepůsobí dobře ani esteticky. Žalobce po žalované požaduje úhradu žalované částky včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % od 6.12.2019 do zaplacení. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala, že není prokázáno, že se jedná o pracovní úraz, neboť k úrazu mohlo dojít u žalobce doma. Výkon práce žalobce nespočíval v převozu materiálu vlastním vozem či jeho vykládání nebo nakládání, žalovaná v uvedený den žalobci nedala pokyn k použití vlastního vozidla nebo vlastních zajišťovacích lan, absentuje tak souvislost mezi sjednaným druhem práce dle uzavřené dohody. Žalovaná z opatrnosti zpochybňovala i výši požadovaného nároku a namítala, že veškeré nároky plynoucí z dohody jsou dle zápisu ze dne 7.11.2019 narovnány. Podáním ze dne 18.3.2020 žalobce navrhoval k prokázání tvrzení, že se jedná o pracovní úraz, výslechy spolupracovníků i zdravotního záznamu záchranné služby. Nesporoval, že dle uzavřené dohody měl pro žalovanou vykonávat pomocné práce na stavbách dle potřeby firmy, svou činnost pečlivě zaznamenával a nikdy nebyl problém s jejich proplacením, stejně tak i s proplacením pohonných hmot za užití jeho vozidla i přívěsu. Namítal, že i v zimním období může rozvážet materiál po stavbách a poukazoval na mírnou zimu v době po úrazu. Opětovně pak uvedl, že jeho nárok na náhradu škody byl odborně vyčíslen lékařským posudkem. Vedlejší účastník, který byl k návrhu žalované přibrán do řízení usnesením ze dne 16.7.2020, žalobní nárok neuznal. Namítal, že se předmětný úraz stal žalobci doma, což potvrzuje propouštění zpráva z nemocnice a také, že v dohodě o provedení práce se žalobce zavázal vykonávat pomocné práce na stavbách, nikoli upevňovat náklad na svůj vůz. Samotnou výši nároku 537.500 Kč z titulu bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění nesporoval. K nároku na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 18.300 Kč uvedl, že zaměstnanci vzniká dle sjednané dohody nárok pouze do výše sjednané odměny, tj. 2.500 Kč měsíčně, což za období od 1.10.2019 do 31.12.2019 činí 7.500 Kč. Podáním ze dne 18.11.2020 žalobce sdělil, že žalovaná předmětný úraz uznala jako úraz pracovní a souhlasila s tím, aby vedlejší účastník plnil žalobci z příslušné zákonné pojistky pracovních úrazů, přičemž byl požádán o sdělení bankovního spojení pro poskytnutí plnění. Podáním ze dne 3.12.2020 žalobce uvedl, že se musel podrobit dalšímu operačnímu zákroku, při kterému mu bylo nevratně poškozené levé oko vyjmuto a do této oční jamky mu byl vložen implantát a v souvislosti s tím vytrpěl další tzv. bolest (vyčíslena dalšími 200 body). Žalobce tak požaduje po žalované na jistině 605.800 Kč (2350 bodů x 250 K/bod), 300 Kč za bodové vyčíslení (tiskopis) a zákonný úrok z prodlení od 6.12.2019 do zaplacení. Podáním ze dne 21.12.2020 vedlejší účastník sdělil, že ze strany žalované došlo dne 26.10.2020 k uznání pracovního úrazu, od té doby je připraven plnit nesporné nároky (bolestné, ztížení společenského uplatnění) ve výši 537.500 Kč, avšak vedlejšímu účastníkovi dosud nebyly sděleny platební údaje k poskytnutí pojistného plnění. Současně poukazoval na skutečnost, že některé požadované nároky dosud nebyly žalobcem řádně uplatněny, proto jsou prozatím sporné. Podáním ze dne 23.7.2021 žalobce rekapituloval své nároky vůči žalované tak, že na bolestném a ztížení společenského uplatnění požaduje částku 587.000 Kč, za tiskopis 300 Kč, ztrátu na výdělku za listopad až prosinec 2019 částku 18.300 Kč, od 1.1.2020 pak tzv. měsíční rentu, dále odškodnění zhoršení dle § 7 odst. 3 a 4 nar. č. 276/2015 Sb. (nahrazení implantátem) a požadované zákonné úroky z prodlení od 6.12.2019 do zaplacení. Podáním ze dne 20.9.2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 555.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 555.800 Kč od 5.2.2021 do zaplacení, neboť vedlejší účastník mu dne 5.2.2021 dobrovolně poukázal částku 537.500 Kč a dne 26.2.2021 další částku ve výši 50.300 Kč, celkem tedy 587.800 Kč. Žalobce současně vznesl požadavek na další nárok z titulu trvalých následků. Soud s ohledem na uvedené dispoziční právo žalobce řízení částečně, co do částky 555.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 555.800 Kč od 5.2.2021 do zaplacení, ještě před zahájením řízení, postupem dle § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. usnesením při jednání 22.9.2021 částečně zastavil. Žalobce pak nadále požadoval toliko úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 537.500 Kč od 6.12.2019 do 4.2.2021. Při jednání dne 22.9.2021 soud žalobce poučil dle § 43 odst. 1 o.s.ř. o odstranění vad nejasného podání ohledně požadovaných trvalých následků tak, aby žalobní petit byl určitý, srozumitelný, vykonatelný a k tomu doplnil skutková tvrzení a důkazy s tím, že pokud nebudou vady ve lhůtě 15 dnů odstraněny, soud podání v této části odmítne. Podáním ze dne 7.10.2021 žalobce sdělil, že vzhledem k tomu, co bylo v průběhu řízení ze strany vedlejšího účastníka řízení uhrazeno, nebude nic dalšího uplatňovat, vyjma požadavku na úhradu ohraničeného zákonného úroku z prodlení per anum ve výši 10 % z částky 537.500 Kč za dobu od 6.12.2019 do 4.2.2021. Současně uvedl, že bere předmětnou žalobu zpět i co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 18.300 Kč za dobu od 6.12.2019 do 4.2.2021. S ohledem na skutečnost, že žalobce neodstranil dle poučení soudu vady nejasného podání, kterým požadoval nárok z titulu trvalých následků, sdělil, že takový nárok neuplatňuje, a tento žalobní nárok zůstal neurčitý, postupoval soud dle § 43 odst. 2 o.s.ř. a podání v této části odmítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud také vzhledem k dalšímu částečnému zpětvzetí žaloby, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 18.300 Kč za dobu od 6.12.2019 do 4.2.2021, postupoval dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. a řízení v této části částečně zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení došlo mezi účastníky řízení k vyřešení základu sporu, kdy vedlejší účastník požadovanou jistinu z titulu náhrady škody na zdraví z pracovního úrazu již uhradil, případně žalobce na dalších vyslovených nárocích netrval, zůstalo mezi účastníky řízení sporné, zda má žalobce nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení za období od 6.12.2019 do 4.2.2021 v celkové výši 62.880 Kč či nikoli, a pouze pro toto kapitalizované příslušenství bylo řízení ve věci samé zahájeno. Žalobce v průběhu řízení tvrdil, že má nárok na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 6.12.2019 do 4.2.2021, tedy od 1. dne následujícího po odeslání kvalifikované předžalobní výzvy, když tato byla dne 5.12.2019 zaslána žalované s tím, že pokud nebude požadovaná jistina uhrazena do 15.12.2019, nezbyde žalobci než podat žalobu, přičemž datum 4.2.2021 jako konec prodlení bylo určeno s ohledem na skutečnost, že k datu 5.2.2021 se žalobci dostalo plnění. Namítal, že bylo na žalované, aby bez zbytečného odkladu oznámila pojišťovně, že nastala škodná událost a nemůže tak být k tíži žalobce, že žalovaná pojistnou událost včas nenahlásila. Žalovaná proti vydanému platebnímu rozkazu v dané věci podala odpor s tím, že se nejedná o pracovní úraz, tento uznala až v průběhu řízení. Pokud je ze strany žalované a vedlejšího účastníka namítáno, že od 26.10.2020 nemohlo jít o prodlení na její straně, má žalobce za to, že na jeho straně bylo třeba maximální procesní obezřetnosti, neboť až v lednu 2021 vedlejší účastník prohlásil v soudním spise, že předmětný nárok uznává, a teprve tehdy bylo možné takové prohlášení považovat v zájmu klienta za bezpečné a následně bylo sděleno bankovní spojení, na které bylo pak plněno. Žalovaná k nároku na zaplacení úroku z prodlení uvedla, že e-mailem ze dne 26.10.2020 bylo avizováno, že pojistná událost je uznávána jako pracovní úraz a pojišťovna je připravena plnit, žalobce však neposkytl odpovídající součinnost ve sdělení bankovního spojení pro úhradu plnění a tedy nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby hradila úroky z prodlení i za tuto dobu. Vedlejší účastník k nároku na zaplacení úroku z prodlení ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi považoval za nedůvodný s tím, že předmětná škodná událost byla vedlejšímu účastníkovi oznámena teprve dne 4.6.2020 a ten má dle § 13 vyhl. č. 125/1993 Sb. ve spojení s § 2798 o.z. lhůtu k šetření pojistné události 3 měsíce. Splatnost pohledávky tak nastala nejdříve 4.9.2020. Naopak žalobce je v prodlení od 26.10.2020, když nesdělil bankovní spojení pro vyplacení pojistného plnění. Mezi účastníky řízení bylo učiněno nesporné, že žalobce pracoval u žalované dle dohody o provedení práce z 30.7.2019 na dobu určitou do 31.12.2019, dne 1.10.2019 utrpěl pracovní úraz levého oka, pro který byl hospitalizován od 1.10.2019 do 5.10.2019 a také že vedlejší účastník na straně žalované uhradil žalobci na bolestné a ztížení společenského uplatnění částku 537.500 Kč dne 5.2.2021 a částku 50.300 Kč dne 26.2.2021. Předžalobní výzvou ze dne 5.12.2019 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě bolestného a ztížení společenského uplatnění ve výši 537.500 Kč z titulu pracovního úrazu, který utrpěl dne 1.10.2019, a to do 15.12.2019 s upozorněním, že případně bude uvedená částka vymáhána soudní cestou. E-mailem ze dne 26.10.2020 vyzval právní zástupce žalované žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce o poskytnutí součinnosti sdělením příslušných platebních údajů za účelem výplaty pojistného plnění. K tomu emailem z téhož dne sdělil právní zástupce žalobce, že se žalobce dne 21.10.2020 podrobil nutnému operačnímu zákroku – vyjmutí poškozeného levého oka a nahrazení protézou s tím, že bude vyčíslena další tzv. škoda, a proto by uvítal pro eventuální mimosoudní plnění ze strany žalované příslušní právní titul (schválení smíru či mimosoudní dohodu). E-mailem ze dne 21.7.2020 sdělila pracovnice vedlejšího účastníka právnímu zástupci žalobce, že pojišťovna nemá k dispozici předmětné posudky ani výpočet náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a že ihned po nahlášení škodní události dne 4.6.2020 byl pojištěný zaměstnavatel vyzván k doložení dokladů nutných k zahájení likvidačního šetření, avšak žalovaný zaměstnavatel zpochybňuje existenci pracovního úrazu pro chybějící příčinnou souvislost mezi objektivní skutečností pracovního úrazu a škodou. Dále sdělila, že v současné chvíli nelze uplatnit ani zálohové plnění pro chybějící informace. Při jednání soudu dne 20.10.2021 právní zástupce žalobce po poučení soudu sdělil, že úrok z prodlení lze požadovat den po dni, kdy byla odeslána výzva, když tato byla datována a odeslána dne 5.12.2019 a protistrana si ji vyzvedla dne 23.12.2019. Dále uvedl, že podáním ze dne 6.10.2020 vedlejší účastník sděloval, že předmětný úraz nepovažuje za pracovní a navrhl žalobu zamítnout, následně pak 26.10.2020 sděluje právní zástupce žalované, že je vedlejší účastník připraven plnit, proto za tohoto stavu byl povinen chovat se obezřetně a požadovat nějaký právní podklad pro přijmutí plnění ze strany vedlejšího účastníka, přičemž současně upozorňoval na složitost situace, kdy žalobce byl po druhé operaci, nechtěl ho hned s ohledem na slušnost rušit. Vedlejší účastník až dne 8.1.2021 ve svém podání k soudu požadovaný nárok uznal a sdělil, že je připraven plnit. Soud neprováděl další listinné důkazy založené ve spise, neboť je považoval za nadbytečné s ohledem na skutečnost, že se týkají zejména základu nároku, který se stal v průběhu řízení nesporným. <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1975 o.z. je věřitel v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.</i> <i>Podle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle odst. 2 citovaného ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužní splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků bylo prokázáno, že žalobce v době, kdy u žalované pracoval dle dohody o provedení práce na dobu určitou od 30.7.2019 do 31.12.2019, utrpěl dne 1.10.2019 pracovní úraz levého oka, pro který byl hospitalizován a podrobil se operačním zákrok. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě náhrady škody související s předmětným pracovním úrazem dopisem ze dne 5.12.2019 a současně jí poskytl lhůtu do 15.12.2019. Žalovaná zpočátku odmítala uznat předmětný úraz pracovním, v průběhu řízení názor změnila a dne 26.10.2020 úraz za pracovní uznala, přičemž ve stejný den vyzvala žalobce ke sdělení bankovních údajů pro výplatu pojistného plnění s tím, že vedlejší účastník je připraven plnit. Žalobce však nesdělil platební údaje s odůvodněním, že by bylo neopatrné přijímat jakákoli plnění bez předchozí konkretizace či určení právního titulu, přičemž takové potvrzení vyslovil vedlejší účastník až ve vyjádření adresovaném soudu dne 8.1.2021, a proto v následujícím období byly požadované údaje poskytnuty. Následně pak vedlejší účastník dne 5.2.2021 uhradil žalobci částku 537.500 Kč a dne 26.2.2021 částku 50.300 Kč z titulu bolestného a ztížení společenského uplatnění z předmětného pracovního úrazu. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaná teprve v průběhu řízení požadovaný nárok uznala a za účasti pojišťovny jako vedlejšího účastníka uhradila žalobci požadovanou jistinu, avšak odmítla uhradit požadované úroky z prodlení, které tak zůstaly mezi účastníky spornou otázkou. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že zbývající část žaloby – požadované kapitalizované úroky z prodlení ve výši 62.880 Kč (10 % p.a. z částky 537.500 Kč od 6.12.2019 do 4.2.2021) jsou důvodné pouze částečně, a to od 16.12.2019 do 27.10.2020 v kapitalizované výši 46.681 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě předmětné náhrady škody kvalifikovanou předžalobní výzvou ze dne 5.12.2019, ve které žalované umožnil vyjádřit své stanovisko do 15.12.2019. Soud za této situace má za to, že žalobce může požadovat zákonný úrok z prodlení až od uplynutí poskytnuté doby uvedené ve výzvě, když až následujícím dnem, tj. 16.12.2019, se mohla žalovaná ocitnout v prodlení. Žalovaná tak byla dle soudu v prodlení od 16.12.2019 až do 27.10.2021, když žalovaná e-mailem ze dne 26.10.2020 vyzvala žalobce ke sdělení bankovních údajů pro výplatu pojistného plnění vedlejším účastníkem. Přiměřenou lhůtu k poskytnutí součinnosti, resp. sdělení bankovních údajů stanovil soud s ohledem na ust. § 1958 o.z., a to následující den po výzvě. Vzhledem k tomu, že žalobce takové sdělení podmiňoval uzavřením nějakého mimosoudního institutu a bez zbytečného odkladu žalované požadované údaje neposkytl, má soud za to, že se dne 28.10.2020 dostal do prodlení s poskytnutím součinnosti, tedy se sdělením bankovních údajů pro poskytnutí plnění ze strany pojišťovny jako vedlejšího účastníka. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná byla s úhradou žalobního nároku v prodlení od 16.12.2019 do 27.10.2020 a za tuto dobu je povinna žalobci uhradit požadovaný úrok z prodlení tak, jak je uvedeno výroku III. tohoto rozsudku. Co se týká zbývajícího obdobní má soud za to, že od 6.12.2019 do 15.12.2019 se žalovaná nemohla s ohledem na již uvedené dostat do prodlení, stejně tak za období od 27.10.2020 do 4.2.2021, kdy se do prodlení dostal žalobce neposkytnutím potřebné součinnosti pro provedení úhrady pojistného plnění, a proto žalobní návrh na úhradu zákonných úroků částečně za uvedená období zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Soud při rozhodování nepřihlédl k tvrzení vedlejšího účastníka, že nemůže být v prodlení s poskytnutím plnění žalobci, neboť mu žalovaná pojistnou událost nahlásila až 5.6.2020 a on má na prošetření pojistné události 3 měsíce, neboť v dané situaci není řešena otázka prodlení vedlejšího účastníka z titulu uzavřené pojistné smlouvy mezi ním jako pojišťovnou a žalovanou jako klientem, ale jedná se o prodlení žalované s úhradou náhrady, jež vznikla žalobci v souvislosti s předmětným pracovním úrazem, což nemůže být k tíži žalobce. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce byl úspěšný pouze v rozsahu 75 % (celkové kapitalizované úroky z prodlení celkem 62.880 Kč) a žalovaná v rozsahu 25 %, proto má žalobce nárok na poměrnou část nákladů řízení v rozsahu 50 %. Jejich výše je představována 12 úkony právní služby po 10.460 Kč (z punkta 537.500 Kč) dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba, 8 x vyjádření – 18.3.2020, 30.7.2020, 15.10.2020, 3.12.2020, 2.2.2021, 23.7.2021, 20.9.2021, 7.10.2021, a 1x jednání dne 22.9.2021), dále 1 úkon právní služby po 3.620 Kč dle § 7 bod 5 citované vyhlášky (1x jednání dne 20.10.2021), dále 13 x paušální náhrada po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a 21 % DPH. Celkové náklady řízení činí 160.978,40 Kč. Vzhledem k poměrnému úspěchu v daném sporu má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení v rozsahu 50 %, což představuje částka 80.489,20 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku. Soud přiznal žalobci náklady za jednotlivá shora uvedená vyjádření, když tato považoval za vyjádření reagující na aktuální stav sporu související se průběžnými změnami postoje účastníků v rámci řízení. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů za podání, jež pouze konstatovala probíhající jednání mezi účastníky řízení a neobsahovala sdělení na výzvu soudu či konkrétní stanovisko žalobce. Ve výroku VI. uložil soud žalované a vedlejšímu účastníkovi nahradit České republice společně a nerozdílně na účet Okresního soudu v Pardubicích soudní poplatek ve výši 2.358 Kč dle položky 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků zák. č. 549/1991 Sb., a to v rozsahu 75 % z celkové částky 3.144 Kč. Lhůtu splatnosti obou výroků rozsudku soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.