11 C 72/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Moniky Nečasové a přísedících Evy Kaňkové a Mgr. Jaroslavy Fořtové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne 20.11.2019 daná žalovanou žalobci je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 32 362,07 Kč k rukám právní zástupkyně žalované , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit ČR – na účet Okresního soudu v Pardubicích státem zálohované znalečné ve výši 2 908 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku. Žalobce se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 31.3.2020 domáhal po žalované určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. V odůvodnění uvedl, že uzavřel s žalovanou dne 11.3.2004 pracovní smlouvu, na jejímž základě pracoval pro žalovanou jako strojní zámečník, dále dne 16.12.2004 byl uzavřen dodatek č. , hodnota, a dne 19.12.2005 dodatek č. , hodnota, , jimiž byl pracovní poměr prodloužen a následně změněn na dobu neurčitou. Žalobce dne 17.2.2009 utrpěl pracovní úraz, v jehož důsledku nastalo trvalé poškození sluchového aparátu levého ucha. , právnická osoba, byl uznán, coby pojistná událost , Anonymizováno, pojišťovnou, a.s., a to včetně trvalých následků, v tomto duchu byl žalobce odškodněn. V říjnu roku 2013 proběhla celozávodní preventivní prohlídka zaměstnanců žalované u závodního lékaře , právnická osoba, , ke kterému se žalobce dostavil dne 19.12.2013 a který vystavil posudek, jehož závěrem bylo, že žalobce pozbyl dlouhodobě pracovní způsobilost právě v důsledku poškození sluchu. Dne 19.12.2013 doručila žalovaná žalobci rozhodnutí o převedení na jinou práci, a to úklidové a pomocné režijní práce i dodatek k pracovní smlouvě a nový mzdový výměr, nicméně s tím žalovaný nesouhlasil, když měl důvodně za to, že i takováto náhradní práce je prací v hlučném prostředí, a proto neodpovídá jeho zdravotnímu stavu a dále je finančně velice podhodnocena možnostem a schopnostem žalobce. Dne 2.10.2014 byl žalobce odeslán žalovanou k další vstupní lékařské prohlídce ve vztahu k nabízení práce uklízeče a závodní lékař konstatoval dlouhodobé pozbytí pracovní způsobilosti i ve vztahu k nabízené práci uklízeče právě pro její definici samotnou žalovanou jako práci v hluku pro používání vibračních a hlučných strojů. Téhož dne (2.10.2014) předala žalovaná žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zák. práce s tím, že důvodem výpovědi je, že na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb pozbyl žalobce dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu úklidových a režijních prací, na které byl převeden. Pracovní poměr tak měl skončit dne 31.12.2014. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29.3.2016 č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 20.4.2016 byla výpověď ze dne 2.10.2014 shledána neplatnou. Žalovaná nechávala v mezičase opakovaně přezkoumávat zdravotní stav žalobce. Posudkem ze dne 18.11.2019 po prohraném prvostupňovém rozsudku nadepsaného soudu ve věci náhrady mzdy náhle poskytovatel pracovně lékařských služeb vydává překvapivě posudek se závěrem neschopen a v přímém rozporu se závěry v rámci soudního řízení a konsiliárního vyšetření ve FN , adresa, , pak jako důvod shledávám obecné příčiny a nikoli pracovní úraz ze dne 17.2.2009. Žalobci byl dne 18.11.2019 předán lékařem lékařský posudek o zdravotní způsobilosti ze dne 18.11.2019 , právnická osoba, Žalobce dále upozorňuje, že v rámci žaloby na náhradu mzdy pod sp. zn. , spisová značka, soud opakovaně zkoumal důvod neplatnosti první výpovědi z r. 2014, resp. fakt, zda důvodem zdravotní nezpůsobilosti žalobce k výkonu práce dle pracovní smlouvy je pracovní úraz žalobce ze dne 17.2.2009 či nikoli, přičemž soud jednoznačně uzavřel, že pracovní úraz (akutrauma) dne 17.2.2009 je důvodem zdravotní nezpůsobilosti žalobce konat práci v hlučném prostředí. Následně žalovaná opětovně vyzvala žalobce k dostavení se posouzení jeho zdravotního stavu do FN , adresa, , kde se žalobce podrobil konsiliárnímu vyšetření dne 15.10.2019 s jednoznačným závěrem, že práce v hluku není vhodná, nikoli však z důvodu nedoslýchavosti, ale stavu po akutraumatu a vegetativní reakci na hluk. Přesto byl žalobce dne 18.11.2019 pozván k poskytovateli pracovně lékařských služeb, kde mu byl navzdory předchozí zprávě i lékařským zprávám vystaven napadený posudek se závěrem, že příčina zdravotní nezpůsobilosti je dána z obecných příčin. Žalobce napadený posudek považuje za absurdní. Žalobce se fyzicky cítí být zcela v pořádku pro práci zámečníka, jediné co mu v ní brání je hluk, jenž mu způsobuje nesnesitelné bolesti ucha, žádné jiné omezení nepociťuje a nemá. Žalobce fyzicky pracuje pro nového zaměstnavatele spol. , právnická osoba, . Žalobce, přestože již od konce r. 2013 nepracuje v hluku, se cítí lépe, nic méně stále pociťuje problémy, pokud se nachází v hluku. Uvedl, že výsledkem účelového lékařského posudku ze dne 18.11.2019 byla výpověď z pracovního poměru dána žalovanou žalobci dne 20.11.2019, jenž se žalobci do dispozice dostala až o mnoho dní později. Dopisem ze dne 26.1.2020 žalobce namítl neplatnost příslušné výpovědi a oznámil žalované, že trvá na dalším zaměstnávání. Žalobce namítá neplatnost výpovědi dané mu žalovanou dne 20.11.2019 dle § 52 písm. e) zákoníku práce, a to z důvodu, že skutkový důvod výpovědi není dostatečně a nezaměnitelně konkretizován, když ve výpovědi není konkretizována příčina, proč tak lékař stanovil, posudek nenaplňuje pro svou nekonkrétnost závěru požadované náležitosti, není zdůvodněno, co je onou obecnou příčinnou, dále že z důvodu, proč žalobce nesmí konat dosavadní ani nabízenou práci je pracovní úraz a následky z něj plynoucí, a proto není rozhodující skutečnost, že závodní lékař ve svém posudku tento důvod neuvedl, když dle žalobce zákonný důvod výpovědi dle § 52 písm. e) zákoníku práce nebyl naplněn, výpovědním důvodem byl pouze důvod pod § 52 písm. d) zákoníku práce, a tomu přináležející odstupné. Dále žalobce namítal, že pokud by soud neshledal příčinnou souvislost mezi pracovním úrazem a pracovní nezpůsobilostí žalobce, pak by příčinnou pracovní nezpůsobilosti musela být nemoc z povolání žalobce, a tak by byl dán důvod výpovědi dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Žalobce dále uvedl, že dle jeho názoru je možné jej žalovanou přeřadit na jinou práci, při níž by nebyl vystaven hluku, avšak ze strany žalované o to není zájem.Žalovaná s návrhem nesouhlasila a navrhla jeho zamítnutí. Uvedla, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 11.3.2004 uzavřena pracovní smlouva s nástupem do práce dne 11.3.2004, na sjednaný druh práce strojní zámečník. Žalovaná nezpochybňuje, že žalobce v souvislosti s výkonem práce strojního zámečníka u žalované utrpěl dne 17.2.2009 pracovní úraz, k němuž došlo tak, že jeho spolupracovník udeřil železnou tyčí do pancíře, žalobce se lekl a při prudkém pohybu hlavy mu vypadly z uší ochranné prostředky určené k ochraně sluchu. Žalobce poprvé vyhledal lékařské ošetření až 23.2.2009, kdy , tituly před jménem, , jméno FO, popsal úrazový děj a výslovně uvedl, že k datu 23.2.2009 je již bez obtíží, přičemž lékař závěr o prodělaném akutraumatu učinil pouze na základě subjektivního popisu úrazového děje žalobcem s přihlédnutím k výsledkům audiogramu. Následně žalobce dne 23.3.2009 začal uvádět, že jeho obtíže přetrvávají, má nepříjemné vnímání až bolestivé, ostřejší zvuky, což je v příkrém rozporu s vyjádřením z 23.2.2009. Při dalším lékařském vyšetření dne 2.6.2009 uvedl, že pociťuje částečné zlepšení. Žalobce nebyl v souvislosti s pracovním úrazem nikdy v pracovní neschopnosti a i přes jím uváděné obtíže setrval na původní pracovní pozici za stejných pracovních podmínek a se stejnými ochrannými prostředky k ochraně sluchu až do konce r. 2013, tedy další 4 roky po prodělaném úrazu, přičemž audiometrická vyšetření neprokázala výraznější zhoršení sluchu, naopak, že v porovnání s prvním vyšetřením provedeným po úraze a vyšetřením následným se ztráta sluchu zmenšila, proto nelze dovozovat, že současné obtíže žalobce jsou důsledkem pracovního úrazu. Všechna doposud provedená audiometrická vyšetření prokázala, že sluchový deficit se u žalobce nejenže neprohlubuje, ale že se dokonce zlepšil. Žalovaná dále uvedla, že dle posudku o zdravotní způsobilosti č. 20/2016 ze dne 17.10.2016 vydaným Krajským úřadem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , byl žalobce shledán zdravotně způsobilým k výkonu práce zámečníka s důslednou ochranou sluchu při práci, přičemž žalovaná žalobce opakovaně vyzýván k nástupu do zaměstnání, žalovaný se však nikdy nedostavil s tím, že se závěry posudku se neztotožňuje a že práci v hluku vykonávat nemůže. Žalobce však žádnou zprávu či stanovisko nedoložil, do práce nenastoupil, nerespektoval rozhodnutí posudkového lékaře ani rozhodnutí Krajského úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaná dále uvedla, že žalobce podal návrh na přezkum lékařského posudku ze dne 18.11.2019 č. 25/2019, na jehož základě dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce zámečníka, tj. k výkonu práce dle pracovní smlouvy. Tento návrh však nemá odkladný účinek a žalovaná tak nemohla s okamžitou platností žalobci přidělovat práci dle pracovní smlouvy. Následně dne 16.4.2020 byl rozhodnutím Krajského úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odbor zdravotnictví lékařský posudek č. 25/2019 v plném rozsahu potvrzen se závěrem, že nelze učinit posudkový závěr lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci pouze na základě subjektivních, objektivně neověřitelných obtíží posuzované osoby či na základě konstatování ošetřujícího ambulantního specialisty, která nejsou podložena objektivními výsledky lékařského vyšetření. Žalovaná dále uvedla, že si je plně vědoma své povinnosti zkoumat, zda při podávání výpovědi není dán výpovědní důvod dle § 52 písm. d) zákoníku práce a až poté, co negativně tuto skutečnost vyhodnotí, smí přistoupit k výpovědi dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Žalovaná tak dospěla k závěru, že dosud nebyla příčinná souvislost mezi žalobcem uváděnými obtížemi a prodělaným pracovním úrazem spolehlivě prokázána. Současně žalovaná uvedla, že nemůže přisvědčit ani tvrzení žalobce, že jeho obtíže jsou de facto nemocí z povolání, přičemž vhodnou práci pro žalobce odpovídající jeho kvalifikaci a výkonu v nehlučném prostředí nemá.Podáním ze dne 27.11.2020 žalobce uvedl, že nesouhlasí s popisem úrazového děje žalované, když se jednalo o úder kladivem ve velice stísněném prostoru kabiny vozidla a jeho přípravy k opancéřování. Dále uvedl, že tvrzení žalované jsou účelově překroucena. Žalobce až do vyšetření u , tituly před jménem, , jméno FO, v listopadu 2013 netušil, že nesmí pracovat v hlučném prostředí ani že by práce v hluku mohla jeho problémy do budoucna zhoršovat, přičemž , tituly před jménem, , jméno FO, sdělil, že příčinou souvislost mezi pracovním úrazem a současným zdravotním stavem žalobce najít v daném úrazovém ději lze, a tato je nezpochybnitelná a zdokumentována vyšetřením , tituly před jménem, , jméno FO, 6 dní po úrazu. Po tomto zjištění žalobce ihned žalovanou dne 27.11.2013 informoval o lékařské zprávě s doporučením nepracovat v hluku. Žalobce potvrdil, že obdržel žalovanou tvrzenou výzvu k nástupu do zaměstnání až dne 5.1.2017, hned následující den zaslal prostřednictvím právního zástupce e-mail, že nemůže konat práci pro něj zdravotně nevhodnou, pokusí se sehnat nové zprávy toto prokazující. Odpovědí mu byl e-mail z 9.10.2017 s tím, že žalovaná považuje pracovní poměr za skončený ke dni uplynutí výpovědní doby, tj. 31.12.2014 dohodou. Žalobce dále uvedl, že konciliárním vyšetřením FN v , adresa, z 15.10.2019 je dokázáno, že příčinou nezpůsobilosti žalobce pracovat v hluku byl v r. 2014, ale i v r. 2019 pouze a jedině pracovní úraz. Dále při jednání soudu dne 1.3.2021 žalobce uvedl, že nesouhlasí s tím, že by se mělo jednat o subjektivní potíže žalobce, neboť obtíže žalobce vycházejí ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, , který prováděl objektivní vyšetření.Při jednání soudu dne 1.3.2021 žalovaná uvedla, že první výpověď z pracovního poměru byla soudem shledána neplatnou z formálních důvodů. Až v r. 2016 byl zpracován první znalecký posudek zadaný krajským úřadem, který shledal žalobce způsobilým k práci dle pracovní smlouvy, a proto žalovaná žalobce vyzvala ke konání práce, k tomu však žalobce sdělil, že půjde na další vyšetření a zajistí si lékařské zprávy. Dále uvedla, že poslední lékařský posudek ze strany žalované byl zpracován , tituly před jménem, , jméno FO, , který shledal žalobce nezpůsobilým práci, proti tomu si žalobce podal přezkum, jež prováděl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , který rovněž sdělil, že žalobce pozbyl zdravotní způsobilost k práci.Podle § 50 odst. 1 zákoníku práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.Podle § 51 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce) byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.Podle § 52 písm. d) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.Podle § 52 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušeného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.Po provedeném řízení soud žalobu zamítl na základě následujících skutkových zjištění:Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že pracovní poměr žalobce na pozici strojní zámečník byl uzavřen od 11.3.2004, dne 17.2.2009 se žalobci stal pracovní úraz uváděný v žalobě, žalobce na stejné pozici strojního zámečníka pracoval u žalované až do 19.12.2013. Výpověď z pracovního poměru ze dne 20.11.2019 si žalobce převzal dne 22.11.2019. Mezi účastníky řízení zůstalo sporné, zda je platná výpověď z pracovního poměru ze dne 20.11.2019 či nikoli, a zda je dána příčinná souvislosti mezi zdravotním stavem žalobce a utrpěným pracovním úrazem dne 17.2.2009 či zda jeho zdravotní stav je v příčinné souvislosti s nemocí z povolání.Pracovní smlouvou ze dne 11.3.2004 uzavřenou mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem bylo prokázáno, že žalobce nastoupil do pracovního poměru k žalobkyni dne 11.3.2004 na pracovní pozici strojní zámečník, a to na dobu určitou do 31.12.2004. Pracovní smlouvou – dodatkem (prodloužení) ze dne 16.12.2004 bylo prokázáno, že pracovní smlouva uzavřená mezi účastníky řízení dne 11.3.2003 byla prodloužena do 31.12.2005. Dodatkem č. , hodnota, k pracovní smlouvě ze dne 19.12.2005 byl pracovní poměr mezi účastníky řízení změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou. Dodatkem č. , hodnota, k pracovní smlouvě ze dne 19.12.2013 došlo ke změně druhu sjednané práce na úklidové a pomocné režijní práce od 20.12.2013, přičemž tento dodatek byl podepsán pouze žalovanou jako zaměstnavatelem.Výpovědí z pracovního poměru ze dne 20.11.2019 bylo prokázáno, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní práce z obecných příčin. V odůvodnění uvedla, že dle § 52 písm. e) zákoníku práce rozvazuje výpovědí s žalobcem pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne 11.3.2004 ve znění pozdějších dodatků. K výpovědi přistoupila s ohledem na lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 18.11.2019, č. 25/2019 vydaný poskytovatelem pracovně lékařských služeb , právnická osoba, , zejm. pak s ohledem na jeho závěr uvedený v článku 6, a to že žalobce z obecných příčin pozbyl zdravotní způsobilosti k výkonu práce na pozici zámečník. Žalovaná současně poučila žalobce, že výpovědní doba činí 2 měsíce a počne běžet prvého dne měsíce následujícího po doručení této výpovědi. Současně sdělila žalobci, že s ohledem na jeho zdravotní stav nemůže po dobu výpovědní lhůty přidělovat mu práci v souladu s jeho pracovní smlouvou ze dne 11.3.2004, ani převést na jinou pro něj vhodnou práci, a proto mu uděluje volno z důvodu překážky na straně zaměstnavatele, a to až do doby skončení jeho pracovního poměru, tj. do 31.1.2020.Rozhodnutím o převedení na jinou práci ze dne 19.12.2013 sdělila žalovaná žalobci, že v souvislosti se změnou jeho zdravotního stavu a posouzení jeho pracovních možností vydaných poskytovatelem pracovně lékařských služeb dne 19.12.2013 potvrzuje, že od 20.12.2013 je podle § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce převeden na úklidové a pomocné režijní práce.Žádostí ze dne 2.1.2013 (dle sdělení právního zástupce žalobce má být správně uvedeno 2.1.2014) sdělil žalobce žalované, že u žalované pracuje jako zámečník, dne 19.12.2013 obdržel lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, dle kterého dlouhodobě pozbyl pracovní způsobilost k výkonu práce zámečníka, avšak v něm není uvedeno, že by pozbyl pracovní způsobilost z důvodu utrpěného pracovního úrazu, a proto žalovanou požádal o doplnění posudku ze dne 19.12.2013 tak, že jeho nezpůsobilost k výkonu práce je způsobena pracovním úrazem ze dne 17.12.2009.Lékařským posudkem – prohlídka pracovně lékařských služeb (bez uvedení data) bylo zjištěno, že k opravě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci na pozici zámečník , právnická osoba, sdělil, že po prostudování veškeré dostupné dokumentace týkající se pracovního úrazu žalobce je nepochybné, že se jednalo o pracovní úraz, zaměstnavatelem to také bylo uznáno, nic méně dle současných právních norem je při posouzení zdravotního stavu a schopnosti vykonávat práci v daném pracovním zařazení plně dostačující, když lékař rozhodne o zdravotní způsobilosti, eventuelně jejím pozbytí bez nutnosti dalšího upřesňování a zdůvodnění v daném posudku.Výpovědí z pracovního poměru ze dne 2.10.2014 bylo prokázáno, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce s tím, že na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu úklidových a pomocných režijních prací, na které byl převeden. Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby v trvání 2 měsíců, tj. dnem 31.12.2014.Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích č. j. , spisová značka, ze dne 29. 3. 2016, který nabyl právní moci dne 20. 4. 2016, soud zjistil, že výpověď z pracovního poměru ze dne 2. 10. 2014 daná žalovanou žalobci byla určena neplatnou, protože v ní není výpovědní důvod skutkově vymezen uvedením konkrétních skutečností, pro které žalovaná rozvázala s žalobcem pracovní poměr.Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 7.10.2019 č.j. , spisová značka, soud ve věci žalobce , Jméno žalobce, , proti žalované , právnická osoba, ., o zaplacení částky 270 480 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady mzdy za období roku 2015, žalobnímu nároku žalobce zcela vyhověl a uložil žalované zaplatit mu žalovanou částku s příslušenstvím. V odůvodnění soud konstatoval, že dospěl k závěru, že pracovní poměr žalobce trvá, neboť výpověď ze dne 2.10.2014 byla shledána neplatnou rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 29.3.2016 č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci 20.4.2016. Žalovaná neučinila žádný úkon, kterým by pracovní poměr žalobce po rozhodnutí soudu o neplatnosti výpovědi ze dne 2.10.2014 ukončila, pouze v korespondenci účastníků konstatovala, že má za to, že pracovní poměr žalobce u žalované skončil fikcí, neboť výzvu k zaměstnání žalobce nemyslel vážně. Žalobce však po rozhodnutí soudu o neplatnosti výpovědi sdělil žalované, že chce být dále zaměstnáván a naplnil tak dikci zákona, proto pracovní poměr nadále trvá a nelze jej považovat za ukončený fikcí ve smyslu § 69 odst. 3 písm. a) zákoníku práce. Okresní soud dále uvedl, že zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, korespondující se závěry zpráv , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, bylo prokázáno, že zdravotní stav žalobce, který vedl k zákazu práce v hluku a k výpovědi z pracovního poměru, je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem žalobce v roce 2009. Zvláště pak za situace, kdy žalovaná vyzvala žalobce, aby nastoupil do zaměstnání až dopisem ze dne 19.12.2016, který byl žalobci doručen 4.1.2017, poté co byly vystaveny posudky , právnická osoba, se závěrem, že žalobce je práce zámečníka a údržbáře schopen, přičemž s ohledem na skutečnost, že lékařský posudek , tituly před jménem, , jméno FO, nabyl právní moci až na základě přezkumného rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje ze dne 15.12.2016 lze uzavřít, že do 4.1.2017 platilo rozhodnutí žalované ze dne 2.10.2014 o překážce v práci na straně zaměstnavatele.Žádankou o provedení opakované lékařské prohlídky zaměstnance firmy , právnická osoba, . týkající se žalobce ze dne 9.2.2009 bylo zjištěno, že dne 9.2. bylo provedeno vyšetření žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , který provedl audiogram s výsledkem ztráty sluchu dle Fowlera 3,8 % a konstatoval tak lehkou nitroušní vadu sluchu vlevo s tím, že je schopen práce v hluku. Z audiogramu je pak zřejmé, že sluchová ztráta dle Fowlera byla u pravého ucha zjištěna ve výši 2,7 % a u levého ucha 7,1 %, což pro obě uši představuje 3,8 %. (Originály uvedených zpráv založeny ve spise Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , spisová značka, , č.l. 764).Zdravotním záznamem ze dne 9.2.2009, včetně audiozáznamu (předložené žalobcem) bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, provedl vyšetření žalobce audiogramem s výsledkem ztráty sluchu dle Fowlera 2,9 %, a to u pravého ucha 2,7 %, levého ucha 3,4 %, tedy konstatoval lehkou nitroušní vadu sluchu vlevo s tím, že žalobce je schopen práce v hluku.Zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 24.5.2007 bylo prokázáno, že žalobce má sluch v mezích normy.Zdravotními záznamy z ambulance , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 23.2.2009 bylo prokázáno, že žalobce před týdnem utrpěl úraz, kdy spolupracovník udeřil kladivem do plechu v jeho těsné blízkosti ucha, žalobce měl pocit zalehnutí a pocit mokvání v uchu, nyní je již bez potíží, udává otok v oblasti tváře. Provedeno vyšetření TOAE, dle audiogramu vpravo norma, vlevo pokles na 60 dB na frekvenci 4 kHz, lékař učinil závěr akutrauma. Zdravotním záznamem z 31.8.2009 žalobci opětovně provedeno vyšetření TOAE, závěrem uvedeno akutrauma utrpěné v zaměstnání, prognóza poškození sluchu hlukem je trvalé.Posudkem o ztížení společenského uplatnění ze dne 2.1.2012 zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, bylo prokázáno, že lékař ohodnotil poškození zdraví – nedoslýchavost jednostranná, středně těžká – položka 0540, hodnotou 150 bodů.Posudkem o bolestném ze dne 2.1.2012 zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, bylo prokázáno, že lékař ohodnotil bolestné u žalobce pro poranění sluchového nervu dle položky S046 hodnotou 100 bodů.Žádankou o provedení vstupní lékařské prohlídky zaměstnance u žalované ze dne 2.10.2014, vč. přílohy o provedení vstupní prohlídky bylo zjištěno , právnická osoba, , že žalobce není zdravotně způsobilý, dlouhodobě pozbyl pracovní způsobilost. Dle přílohy k žádance o provedení vstupní prohlídky bylo zjištěno, že pracovní náplň pracovníka při úklidových a režijních pracích obsahuje úklid venkovních zpevněných ploch, údržba zpevněných ploch, úklid vnitřních ploch ve výrobních prostorách pomocí mycích strojů a ručního nářadí, mytí a čištění vozidel pomocí tlakových mycích strojů a vysavačů. Žádankou o provedení opakované lékařské prohlídky zaměstnance u žalované bylo prokázáno, že žalobce dlouhodobě pozbyl pracovní způsobilost.Zprávou Fakultní nemocnice , Anonymizováno, , adresa, ze dne 26.11.2013 bylo prokázáno, že u žalobce byla zjištěna levostranná percepční nedoslýchavost s tinnitem, hluková idiosinkrazie, přecitlivělost na hluk, což je typický projev poškození vláskových buněk, současně bylo konstatováno, že není vhodná práce v hlučném prostředí.Lékařskou zprávou ze dne 21.2.2014 vydanou , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že dne 17.2.2009 žalobce utrpěl akustické trauma v zaměstnání, byl prokázán skokový úbytek akuse na 4 000 Hz ze 30 na 50 %, od té doby má bolesti v oblasti vlevo a taky pulzací. Uzavřeno jako trvalé poškození sluchu po akustickém traumatu.Ambulantním nálezem ze dne 26.2.2014 vydaným Centrem pracovního lékařství Nemocnice , adresa, bylo konstatováno, že u žalobce není vhodná práce v hlučném prostředí z důvodů akustické idiosinkrasie (poškození vláskových buněk) a dalšího možného poškození sluchu.Sdělením žalované ze dne 2.10.2014 bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobci, že mu nadále nemůže přidělovat práci v souladu s pracovní smlouvou, a proto až do skončení pracovního poměru, tj. do 31.12.2014, mu uděluje volno z důvodu překážky na straně zaměstnavatele.Zápisem o provedení vstupního školení zaměstnanců ze dne 2.10.2014 bylo zjištěno, že žalovaný byl proškolen o základních povinnostech zaměstnance na úseku BOZP a o pracovním řádu , právnická osoba, . , adresa, před vstupem na pracoviště a proškolen s návody k obsluze strojů a zařízení, které bude obsluhovat. Tuto listinu žalobce podepsal s tím, že má za to, že shora uvedenou práci nemůže vykonávat.Ze zprávy zpracované , tituly před jménem, , jméno FO, . med. , jméno FO, , tituly za jménem, ze dne 24. 2. 2019 k dotazům účastníků ve věci zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil v bodě 4., že velmi zásadním je nález , tituly před jménem, , jméno FO, , který pacientovi týden po úrazu zhotovil vyšetření TOAE (tranzitorních otoakustických emisí) s nálezem negativity na postiženém, a tedy levém uchu. Toto je pro diagnostiku poruchy vláskových buněk naprosto klíčové a zásadní vyšetření. Závěrem zprávy znalec uvedl, že lze konstatovat, že nálezy, a především doporučení všech , právnická osoba, , jsou v naprosté shodě a lze se jen velmi podivovat rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 15.12.2016. Z dokumentace pacienta plyne, že k projevům hyprakuze (akustické idiosinkrazie) došlo několik let po akustickém traumatu a k jeho vzniku nepochybně přispěla zásadním způsobem skutečnost, že i přes doporučení ORL odborníků pracoval nadále v akusticky nevhodném prostředí.Dopisem ze dne 26.1.2019 (správně rok 2020) sdělil žalobce žalované, že výpověď ze dne 20.11.2019 dle § 52 písm. e) zákoníku práce považuje opět za neplatnou pro rozpor se zákonem. Proti lékařskému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 18.11.2019 podal řádný opravný prostředek, tudíž tento nenabyl právní moci. Současně sdělil, že do dnešního dne neobdržel náhradu mzdy za předchozí měsíce trvání pracovního poměru a vyzval tak žalovanou k doplacení. Dále sdělil, že trvá na dalším zaměstnávání jeho osoby žalovanou. Dne 15.10.2019 mu bylo personální pracovnicí sděleno, že „práce pro mě máte dost“.Lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci zpracovaným , právnická osoba, ze dne 18.11.2019 (evidenční číslo č. 25/2019) bylo prokázáno, že podepsaný lékař na základě mimořádné prohlídky žalobce konstatoval, že posuzovaná osoba (žalobce) pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilosti z důvodu obecných příčin. Žalobce si lékařský posudek převzal dne 18.11.2019.Dopisem žalované ze dne 6.2.2020 adresované žalobci – reakce na dopis ze dne 26.1.2019 (správný rok 2020), bylo zjištěno, že potvrdili přijetí dopisu žalobce, kterým sděloval neplatnost výpovědi udělené dne 20.11.2019 žalovanou. Žalovaná současně sdělila, že jí je známa skutečnost, že žalobce podal návrh na přezkum lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci vystaveného dne 18.11.2019 , právnická osoba, . Dále uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce zámečníka dle pracovní smlouvy ze dne 11.3.2004, nemá jeho návrh na přezkoumání předmětného lékařského posudku odkladný účinek, a proto mu v současné době nemůže být z důvodu překážky na jeho straně přidělována práce v souladu s pracovní smlouvou.Výpisem lékařských zpráv (č.l. 40 – zpracován žalobcem) je zřejmé, že žalobce uváděný výpis lékařských zpráv předložil , tituly před jménem, , jméno FO, k pracovně lékařské prohlídce a , tituly před jménem, , jméno FO, tuto listinu dne 15.10.2019 převzal, jedná se o lékařské zprávy z období roku 2009, z prosince 2011, listopadu 2013, února 2014, června, září a října 2016, ledna 2017, února a září 2018, června 2019 a října 2019, března 2015.Znaleckým posudkem ze dne 17.3.2020 zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání bylo prokázáno, že na žádost Krajského úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, vypracoval znalecký posudek k přezkoumání postupu poskytovatele pracovně lékařských služeb , právnická osoba, v případu vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci č. 25/2019 ze dne 18.11.2019. Znalec v rámci znaleckého zkoumání uvedl, že po shrnutí lékařských zpráv po akustickém traumatu v únoru 2009 byl u žalobce zjištěn pokles sluchového prahu na frekvenci 4 kHz (není doloženo, zda vlivem úrazu nebo toto poškození bylo již dříve), za několik měsíců se stav zlepšil. Dále uvedl, že do prosince 2013 žalobce stále pracoval v původním pracovním zařazení zámečníka bez toho, že by se v souvislosti s akutraumatem léčil nebo byl v pracovní neschopnosti. Poté byl přeřazen na pozici uklízeče. Bylo prokázáno, že práce zámečníka, v riziku hluku kat. 3, vykonávaná posuzovaným po dobu několika měsíců či let po akustickém traumatu, nejenže neprohlubuje sluchovou ztrátu, ale došlo během ní i k významné reparaci původního poškození sluchu. Výsledky audiometrického vyšetření opakovaně prokázali, že ke zhoršování sluchu vlivem hluku v pracovním prostředí nedocházelo. Idiosinkrazie na hluboké podněty jsou subjektivně prezentované potíže, které byly žalobcem prezentovány s časovým odstupem po akutraumatu a nelze je nijak ověřit, tedy na kolik jsou skutečně způsobeny poškozením vláskových buněk v sluchovém aparátu a na kolik k nim přispívá účelové jednání posuzovaného. Hodnocení sluchového prahu pomocí prahové tónové audiometrie během 10 let po traumatu u žalobce nezjistilo významnější sluchovou poruchu. Celková ztráta sluchu podle Fowlera zaznamenaná při posledním provedení ORL vyšetřeních u osoby ve věku přes 60 let ve výši 3,58 % dle Fowlera není neobvyklá a podle hodnocení sluchové ztráty podle WHO se nejedná o sluchovou poruchu. Znalec závěrem konstatoval, že zdravotní způsobilost k práci odpovídá zdravotnímu stavu posuzované osoby aktuálně zjištěnému v době vydání lékařského posudku, žalobce dle dokumentace prodělal řadu onemocnění, která omezují zdravotní způsobilost k práci zámečníka, v riziku hluku, a UV záření, v prostředí celkové fyzické zátěže, pracovní polohy, vibrací přenášených na ruce a prachu svářečských dýmů. Důvodem k dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti k práci je chronické vertebrogenní onemocnění s nutností dodržování režimu vertebropata, k omezení pracovní způsobilosti k této práci přispívají i další zdravotní obtíže uvedené v dokumentaci. Pro žalobce není vhodná práce v riziku hluku, nelze však jednoznačně stanovit, zda toto omezení vzniklo v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem z r. 2009, spíše je důsledkem multifaktoriální etiologie, lze souhlasit vzhledem ke kombinaci faktorů vedoucích k dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti k práci s příčinnou pozbytí zdravotní způsobilosti k práci uvedenou posuzujícím lékařem, tedy z obecných příčin.Rozhodnutím Krajského úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odbor zdravotnictví ze dne 16.4.2020 č.j. KrÚ , č. účtu, bylo prokázáno, že podaný návrh na přezkoumání napadeného lékařského posudku č. 25/2019 se zamítá a napadený lékařský posudek o zdravotní způsobilosti pana , Jméno žalobce, k práci č. 25/2019, s posudkovým závěrem, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci zámečníka pro zaměstnavatele , právnická osoba, ., z důvodu obecných příčin, vydaný dne 18.11.2019 společností , právnická osoba, , se potvrzuje.Znaleckým posudkem č. 617/18/2023 vypracovaným na žádost soudu , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, bylo prokázáno, že znalec po prostudování soudního spisu a zdravotnické dokumentace žalobce (zaslané znalci žalobcem již dříve) znalec konstatoval, že žalobce po utrpěném pracovním úrazu dne 17.2.2009 vyhledal lékařské ošetření až 23.2., nebyla mu vystavena pracovní neschopnost, zaměstnavatel však pracovní úraz uznal a bylo provedeno i hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění. Ztráty sluchu podle Fowlera 3,6 % jsou dle znalce posudkově nevýznamné a nelze je hodnotit jako středně těžkou nedoslýchavost. Při prvním ORL vyšetření po úrazu popsáno, že oba bubínky jsou nepoškozené, TOAE vlevo nevýbavné, vpravo výbavné, audiogram vpravo norma, vlevo pokles na 60 dB na frekvenci 4 000 Hz. Znalec uvedl, že TOAE - transientně evokované otoakustické emise patří mezi objektivní vyšetření sluchu, pokud jsou výbavné, pak lze předpokládat normální sluch, při nevýbavnosti lze předpokládat sluchovou poruchu nebo vadu různého stupně. Podle ORL vyšetření z 24.5.2007 , tituly před jménem, , jméno FO, žalobce již před úrazem udával nepříjemné pocity v uších (po viróze), audiometricky zjištěny oboustranně ztráty jen na frekvenci 4 kHz, vpravo o 25 dB, vlevo 30 dB. Tympanometrie A křivky (norma), stapediální reflexy naznačeně výbavné. Lze tak dovodit, že změny na audiogramu byly již před pracovním úrazem, ten odezněl bez následků, nebylo proto důvodem k pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce k profesi zámečníka. Znalec závěrem konstatoval, že žalobce pozbyl svou zdravotní způsobilost k výkonu práce zámečníka pro obecná onemocnění, když pracovní úraz ze dne 17.2.2009 odezněl bez následků.Výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, bylo prokázáno následující. K námitkám žalobce znalec uvedl, že mu nepřísluší hodnotit námitku týkající se formy znaleckého posudku, kdy žalobce namítá, že se jedná pouze o listinu, avšak posudek má znaleckou pečeť, znaleckou doložku. K námitce chaotičnosti a časově nenavazujících údajů uvedl, že v první části posudku je proveden výpis ze soudního spisu dle řazení ve spise, dále zprávy získané ze zdravotní dokumentace jsou řazeny chronologicky. K námitce, že neměl úplnou zdravotní dokumentaci znalec uvedl, že kromě soudního spisu měl k dispozici i výsledek přezkumného řízení krajského úřadu a také lékařské zprávy zaslanému žalobcem, přičemž znalec oslovil i , tituly před jménem, , jméno FO, , ten však na jeho výzvu nereagoval. Jinou zdravotnickou dokumentaci od žalobce a jiných lékařů si nevyžádal, předložených listin měl dostatek, žalobce byl vyšetřován na několika , právnická osoba, (sám žalobce potvrdil, že obálku se zdravotnickou dokumentací s datem průvodního dopisu 31.1.2017 zaslal znalci sám, když znalce sám oslovil v předchozím období a našel si ho na internetu). Znalec vypověděl, že ve znaleckém posudku jsou podstatné skutečnosti, a to vyšetření ORL z května 2007, kdy objektivní metodou audiometrickou byl zjištěn pokles sluchu pouze na frekvenci 4 000 Hz, dále znalec konstatoval, že dle něj tvrzený mechanismus žalobce pracovního úrazu, tedy že trhl hlavou a vypadly mu ochranné prostředky z uší, nemůže způsobit akutrauma. První vyšetření po úrazu žalobce uvádělo pokles pouze na frekvenci 4 000 Hz, avšak ošetřujícímu lékaři nebylo známo předchozí vyšetření, a proto tento pokles spojil s žalobcem uváděným úrazem. Žalobce uvedl, že definice úrazu není v žádném právním předpisu, ale jde o poškození zdraví způsobené náhlým krátkodobým násilným působením zevních vlivů a dle intenzity působení se pak odvozuje, zda jde o úraz lehký nebo těžký. , právnická osoba, je úraz, který vznikl při výkonu práce a intenzita je taková, že donutí zaměstnance přerušit práci, navštívit lékaře a ten, pokud zjistí odchylku od zdravotního stavu, vystaví pracovní neschopnost, poté lze z hlediska medicínského připustit příčinnou souvislost, avšak uznání pracovního úrazu je v dispozici pouze zaměstnavatele nebo soudu. Znalec vypověděl k dotazu, co je stapediální reflex, tedy že při ORL vyšetření je prováděno několik metod vyšetření, a to timpanometrie (posouzení kvality ušního bubínku), otoakustické emisi a stapediální reflex jako určitá obranná reakce bubínku před ohlušením, kdy se jedná o reakci příslušného svalu nazvaného stapedius a dle něj je toto nazváno, jeho přítomnost vypovídá o tom, zda jsou u posuzované osoby přítomny obranné mechanismy před ohlušením.Předžalobní výzvou ze dne 5.2.2020 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě náhrady mzdy žalobci ve výši 811 440 Kč do 13.2.2020, a to za období ledna 2017 až prosinec 2019.Soud neprováděl další navrhované důkazy, zejm. revizní znalecký posudek ani dosud neprovedené lékařské zprávy, ani listinné důkazy založené účastníky řízení, když tyto považoval za nadbytečné s ohledem na provedené listinné důkazy, znalecký posudek i přesvědčivou výpověď znalce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , který srozumitelně a jasně zdůvodnil své znalecké závěry.Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh žalobce na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 20.11.2019 není důvodný. Mezi účastníky bylo nesporné a listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 11.3.2004, a to s nástupem do práce dne 11.3.2004, pracovně byl zařazen jako strojní zámečník, když dodatky k pracovní smlouvě byl pracovní poměr nejprve prodloužen a následně sjednán na dobu neurčitou. Dne 19.12.2013 vydala žalovaná rozhodnutí o převedení žalobce na jinou práci s tím, že od 20.12.2013 je převeden na úklidové a pomocné režijní práce. Žalovaná již dříve, a to dne 2.10.2014 dala žalobci výpověď z pracovního poměru s tím, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu úklidových a pomocných režijních prací, přičemž vycházela z vstupní lékařské prohlídky ze dne 2.10.2014 , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce se proti dříve učiněné výpovědi bránil žalobou na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, když Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 29.3.2016, č.j. , spisová značka, žalobnímu návrhu vyhověl, určil, že výpověď ze dne 2.10.2014 daná žalovanou žalobci je neplatná, protože v ní není výpovědní důvod skutkově vymezen uvedením konkrétních skutečností, pro které žalovaná rozvázala s žalobcem pracovní poměr. Následně se žalobce domáhal v řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, zaplacení částky 270 480 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady mzdy za rok 2015, přičemž soud žalobnímu nároku zcela vyhověl rozsudkem ze dne 7.10.2019 s tím, že pracovní poměr žalobce u žalované trvá, žalovaná neučinila žádný úkon, kterým by pracovní poměr ukončila. Okresní soud pak dovodil, že zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, koresponduje zejm. s lékařskými závěry , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , tedy že zdravotní stav žalobce, který vedl k zákazu práce v hluku a k výpovědi z pracovního poměru, je v příčinné souvislosti s předmětným pracovním úrazem žalobce. Dalšími listinnými důkazy, zejm. žádankami o provedení lékařské prohlídky, lékařskými zprávami od roku 2007 do února 2014 vyplynulo, že v roce 2007 měl žalobce sluch v mezích normy, v období krátce před úrazem (9.2.2009) byla u žalobce shledána lehká nitroušní vada sluchu vlevo s tím, že žalobce je schopen práce v hluku, následně po předmětném úrazu v únoru 2009 vyplývá z lékařských zpráv a vyšetření, že u žalobce došlo dle audiogramu vlevo k poklesu na 60 dB na frekvenci 4 kHz, byla u něj zjištěna levostranná percepční nedoslýchavost, přecitlivělost na hluk, skokový úbytek akuse po akutraumatu ze 30% na 50% na frekvenci 4 kHz, tedy že došlo k trvalému poškození sluchu a současně bylo konstatováno, že pro žalobce není vhodná práce v hlučném prostředí. Následně bylo prokázáno, že s ohledem na vypracovaný lékařský posudek o zdravotní způsobilosti žalobce ze dne 18.11.2019 č. 25/2019 , tituly před jménem, , jméno FO, , kterým konstatoval, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilosti z důvodu obecných příčin, dala žalovaná žalobci dne 20.11.2019 druhou výpověď z pracovního poměru. Žalobce pak žalobu o určení její neplatnosti podal k soudu v zákonem stanovené lhůtě. K námitce žalobce, že výpověď je neplatná, neboť skutkový důvod není dostatečně a nezaměnitelně konkretizován, není zdůvodněno, co je obecnou příčinou a není vyloučeno, že příčinou není pracovní úraz z roku 2009 soud uvádí, že tuto výpověď shledal po formální stránce jako bezvadnou, když byla učiněna písemně, je uveden důvod dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce z obecných příčin dle § 52 písm. e) zákoníku práce, přičemž je odkazováno na lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 18.11.2019 č. 25/2019 vydaný , právnická osoba, , který si žalobce převzal téhož dne, současně byl žalobce i poučen o výpovědní době a počátku jejího běhu. Žalobce v řízení sporoval i důvod výpovědi, tedy že by pozbyl pracovní způsobilost z obecných příčin, naopak tvrdil, že zdravotní způsobilost pozbyl z důvodu utrpěného pracovního úrazu v únoru 2009 či nemoci z povolání. Lékařský posudek , tituly před jménem, , jméno FO, z 18.11.2019 byl k návrhu žalobce přezkoumán krajským úřadem, který dne 16.4.2020 potvrdil napadený lékařský posudek, když vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, , který shodně s , tituly před jménem, , jméno FO, konstatoval, že pro žalobce není vhodná práce v riziku hluku, toto omezení je spíše důsledkem multifaktoriální etiologie než pouze pracovního úrazu žalobce z roku 2009, a proto žalobce pozbyl dlouhodobě pracovní způsobilost z obecných příčin. Provedeným znaleckým posudkem č. 617/18/2023 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, i jeho výslechem bylo v řízení prokázáno, že znalec na základě zdravotnické dokumentace žalobce konstatoval, že ztráta sluchu žalobce podle Fowlera 3,6 % je posudkově nevýznamná, nelze ji hodnotit jako středně těžkou nedoslýchavost. Vyšetření učiněná po předmětném pracovním úrazu potvrzovala dle audiogramu vlevo pokles na 60 dB na frekvenci 4 kHz, avšak dle ORL vyšetření , právnická osoba, z 24.5.2007 žalobce již před úrazem udával nepříjemné pocity v uších po viróze, audiometricky byly zjištěny oboustranně ztráty sluchu pouze na frekvenci 4 kHz, z čehož lze dovodit, že změny na audiogramu byly již před utrpěným pracovním úrazem žalobce v únoru 2009, přičemž úraz žalobce odezněl bez následků a tento nebyl důvodem k pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce, a proto žalobce pozbyl svou zdravotní způsobilost k výkonu své práce pro obecná onemocnění. Znalec v rámci svého výslechu upřesnil, že při prvním vyšetření žalobce po úrazu nebylo ošetřujícímu lékaři známo předchozí vyšetření , právnická osoba, , a proto pokles sluchu spojil s žalobcem uváděným úrazem. Soud tak s ohledem na shora uvedené má za to, že žalovaná v řízení prokázala, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci dne 20.11.2019 dle § 52 písm. e) zákoníku práce byla důvodná, neboť zejm. ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , Anonymizováno, má za prokázané, že pracovní úraz žalobce odezněl bez následků a z lékařské zprávy z roku 2007 vyplývá, že u žalobce již před utrpěným pracovním úrazem byly audiometricky zjištěny oboustranně ztráty na frekvenci 4 kHz. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce svou zdravotní způsobilost k výkonu práce dle pracovní smlouvy a jejích dodatků pozbyl pro obecná onemocnění. Za daného stavu má soud za to, že žalobce neunesl břemeno důkazní ke svému tvrzení, že svou zdravotní způsobilost pozbyl z důvodu utrpěného pracovního úrazu v únoru 2009 nebo nemoci z povolání, tedy nebyla prokázána příčinná souvislost. Naopak žalovaná v řízení prokázala, že výpověď daná žalobci byla důvodná, když žalobce dlouhodobě pozbyl svou zdravotní způsobilost k výkonu práce dle pracovní smlouvy z obecných příčin. Soud tedy žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru danou žalobci dne 20.11.2019 jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Jejich výše je představována za odměnou za 6 úkonů právní služby po 2 500 Kč dle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, vyjádření, 3x účast při jednání soudu), 6x paušální náhradou po 300 Kč (§ 13 odst. 3 citované vyhlášky), cestovné z , adresa, a zpět dne 1.3.2021 vozidlem reg. Zn. , SPZ, ve výši 1 443,15 Kč, dne 27.3.2024 a 24.6.2024 vozidlem reg. Zn. , SPZ, ve výši 4 223,02 Kč, dále náhradu za ztrátu času cestou 18x 100 Kč dle § 14 odst. 3 citované vyhlášky a 21 % DPH. Dále pak záloha na znalecký posudek ve výši 3 000 Kč. Celkové náklady řízení činí 32 362,07 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu vznikly náklady za znalečné, které nesl, když ustanovenému znalci , tituly před jménem, , právnická osoba, bylo přiznáno znalečné za vypracování znaleckého posudku ve výši 6 100 Kč a za výslech u soudu ve výši 2 713 Kč. Žalované bylo uloženo zaplatit zálohu na znalečné částku 3 000 Kč. Žalobce byl však soudem osvobozen od hrazení soudních poplatků v rozsahu 50 %, proto soud rozhodl, že žalobce je povinen nahradit státu státem zálohované znalečné ve výši 2 908 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.Lhůtu splatnosti obou výroků rozsudku soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.