11 C 80/2021
č. j. 11 C 80/2021-48
V PLATNOSTIOkresní soud v Pardubicích rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 5.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 18. ledna, přičemž výrok byl vyhlášen bez nařízení jednání. Soud se opřel o § 2395 a § 1824 odst. 1 občanského zákoníku, kterými bylo prokázáno, že žalovaná zavázala svůj dluh smlouvou o úvěru uzavřenou prostřednictvím webového rozhraní. Dluh byl založen na smlouvě o postoupení pohledávky, která byla žalované oznámena písemně. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1.368 Kč, která byla určena dle § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb. a zahrnovala odměnu advokáta, paušální náhrady výdajů a DPH.
Plný text
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Nečasovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 5.000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 5.000 Kč od 18.1.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.368 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 19.10.2020 zaplacení částky 5.000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že původní věřitel - společnost právnická osoba uzavřel 4.12.2018 s žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které jí tato společnost půjčila částku 5.000 Kč převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru. Poskytnutý úvěr žalovaná čerpala, avšak do dohodnutého dne – 17.1.2019 nevrátila. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové schránky webová adresa, na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů a zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu, jehož číslo uvedla a odsouhlasila znění rámcové smlouvy. Ze svého účtu se zavázala odeslat částku 1 Kč. Následně bylo žalované přiděleno klientské číslo CZ číslo jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami. Žalovaná následně uhradila odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1 Kč. Přihlášením této platby byla registrace žalované dokončena a vzniklo jí právo žádat přes webové rozhraní o poskytnutí konkrétního úvěru, vždy pomoci uživatelského jména a hesla. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byla žalované na mobilní telefon zaslána SMS zpráva s aktivačním kódem, který zadala na svém uživatelském účtu. Návrh byl akceptován zadáním akceptačního kódu z SMS zprávy a původní věřitel tak žalované vyplatil úvěr ze svého bankovního účtu č. bankovní účet. Poskytnutá částka nebyla dosud vrácena. Dne 12.5.2020 byla mezi žalobkyní a původním věřitelem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení bylo žalované odesláno 26.5.2020.
2. Usnesením ze dne 22.3.2021 vyzval soud žalovanou, aby se do 15 dnů vyjádřila k žalobě i k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Současně byla žalovaná poučena, že pokud soud ve stanovené lhůtě její vyjádření neobdrží, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Uvedené písemnosti žalované byly doručeny dne 9.4.2021. Ve stanovené lhůtě se žalovaná k žalobě nevyjádřila ani nevznesla žádné námitky proti navrženému postupu. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) na základě listinných důkazů ve spise založených.
3. Podle § 1824 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1 uvedeného zákona.
4. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1968 a § 1970 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
7. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh na zaplacení částky 5.000 Kč s příslušenstvím je důvodný.
8. Aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání žalované částky byla založena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.5.2020 uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalobkyní. O postoupení byla žalovaná písemně informována dne 26.5.2020.
9. Rámcovou smlouvou číslo jednotlivou smlouvou o úvěru číslo výpisem z firemního účtu za prosinec 2018, fakturou ze dne 4.12.2019, profilem uživatele a smluvními podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba zapůjčila žalované částku 5.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit do 30 dnů. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26.5.2020 a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky.
10. Na základě uvedených skutkových zjištěná má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 o.z. částku 5.000 Kč, která jí byla zaslána na účet jí uvedený dne 3.12.2018, jak vyplývá z firemního účtu poskytovatelem a nebyla dosud vrácena, jiného nároku ve smlouvě sjednaného se žalobkyně nedomáhá. Z žádného z důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl, popř. že by zanikl zcela či zčásti. Žalovaná také nic takového netvrdí ani žádný důkaz o tom nenavrhla ani nepředložila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně zákonných úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť tento nárok přísluší žalobkyni ze zákona, konkrétně dle § 1970 o.z. Výše úroků k datu prodlení činila 9,75 % ročně, k prodlení došlo 17.1.2019, ode dne následujícího je proto povinna žalovaná hradit úroky z prodlení z částky 5.000 Kč, když žalobkyně poplatek za poskytnutí zápůjčky nepožadovala.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Soud dospěl k závěru, že účelným nákladem, který úspěšné žalobkyni v řízení vznikl, byl zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za 2,5 úkonu po 200 Kč, určená dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, sepis žaloby a jednoduchou výzvu k plnění, dále 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobkyně je plátcem této daně a dle zákona č. 235/2004 Sb. mu vzniká povinnost tuto daň státu odvést. Náhrada nákladů řízení tak celkově činí 1.368 Kč a je splatná k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Soud v daném případě rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť návrh byl podán na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmět řízení nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Žalovaná také netvrdila, že by zde byly důvody mimořádného zřetele hodné, pro které by žalobci neměla být náhrada nákladů řízení přiznána.
12. Lhůta k plnění byla žalované stanovena delší než zákonná třídenní s přihlédnutím k výši dlužné částky, době prodlení i návrhu žalobce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí - exekuci
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.