11 C 86/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Moniky Nečasové a přísedících Evy Kaňkové a Mgr. Jaroslavy Fořtové ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/1 proti žalované: vedlejší účastník: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 o náhradu újmy způsobené pracovním úrazem ve výši 130 860 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení zbývající části náhrady za újmu způsobenou pracovním úrazem ve výši 130 860 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 130 860 Kč v zákonné výši ode dne 14. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 79 680 Kč k rukám právního zástupce žalované , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

III. Žalobce a vedlejší účastník nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10.6.2021 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 130 860 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady újmy způsobené pracovním úrazem. V odůvodnění uvedl, že byl zaměstnán jako montážní dělník na základě pracovní smlouvy ze dne 8.8.2011 ve znění jejího dodatku č. 4 ze dne 30.4.2014 u právní předchůdkyně žalované – společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Žalobce si během pracovní doby v zaměstnání přivodil pracovní úraz na pile, v jehož důsledku se nacházel od 15.6.2018 až do 29.9.2019 v pracovní neschopnosti. Žalobce byl žalovanou odkázán na , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. s uplatňovaným nárokem, neboť u ní je žalovaná pojištěna dle zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele v případě pracovních úrazů. Žalobce prokazoval vznik nároků lékařskými zprávami dokumentujícími průběh léčení, kde stěžejními byl posudek o bolestném a posudek o ztížení společenského uplatnění. Bolestné bylo vyčísleno 45 body, což odpovídá částce 11 250 Kč a ztížení společenského uplatnění bylo ohodnoceno 700 body, což odpovídá částce 175 000 Kč. Žalobce dále za účelně vynaložené náklady spojené s léčbou uhradil částku 900 Kč a na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 15.6.2018 do 29.9.2019 žalobci náleží 87 321 Kč snížené o daň ve výši 6 555 Kč. Žalobce tak požaduje náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 74 211 Kč, náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou ve výši 900 Kč, bolestné ve výši 11 250 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 175 000 Kč, tj. celkem 261 361 Kč. Žalobci byla pojišťovnou vyplacena částka na pojistném plnění ve výši 130 681 Kč. Žalobce pak předmětnou žalobou požaduje rozdíl ve výši 130 680 Kč. Pojistné plnění bylo žalobci pojišťovnou kráceno o 50 % na základě zproštění odpovědnosti zaměstnavatele dle zákoníku práce s odůvodněním, že na základě šetření příčin vzniku pojistné události se rozhodl sám zaměstnavatel pro krácení náhrady. Žalovaná k dotazu žalobce potvrdila krácení nároku na pojistné plnění z titulu pracovního úrazu s tím, že si měl žalobce způsobit pracovní úraz sám v důsledku svého nezodpovědného jednání. Dle § 270 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu z části, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy, a nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány. Žalovaná jako zaměstnavatel žalobci neprokázala důvody, na jejichž základě se sama zprostila částečné odpovědnosti, ani si žalobce není v žádném případě vědom, že by takové důvody existovaly. Žalovaná ani přes výzvu žalobce ničeho neuhradila.Žalovaná s žalobou nesouhlasila, žalovaný nárok považuje na nedůvodný. Potvrdila, že žalobce byl u ní zaměstnán na základě uzavřené pracovní smlouvy ze dne 8.8.2011 ve znění následných sjednaných dodatků jako montážní dělník v období od 8.8.2011 do 31.10.2019. Pracovní poměr žalobce byl ukončen na jeho popud uzavřenou dohodou ze dne 29.10.2019 ke dni 31.10.2019. Společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . představuje obchodní firmu žalované, pod kterou byla v minulosti zapsána v obchodním rejstříku. Žalovaná nesporovala, že si žalobce v průběhu pracovní doby přivodil pracovní úraz při práci s pilou v důsledku čehož byl v období od 15.6.2018 do 29.9.2019 v pracovní neschopnosti. Žalovaná řádně pojistnou událost uplatnila u pojišťovny. Výsledkem šetření okolností vzniku pracovního úrazu žalobce byl závěr o existenci nároku na vyplacení pojistného plnění ve výši 130 681 Kč, ačkoli celkový nárok byl pojišťovnou vyčíslen ve výši 261 361 Kč. Pojišťovnou přiznaný nárok ve výši 130 681 Kč byl žalobci uhrazen. Žalovaná potvrzuje krácení nároku žalobce na pojistné plnění, neboť si žalobce pracovní úraz způsobil sám v důsledku svého nezodpovědného jednání. Žalobce v době, kdy došlo k pracovnímu úrazu, nejednal na žádný příkaz vedoucího zaměstnance, resp. neplnil žádný uložený pracovní úkol. Žalobce se sám rozhodl řezat materiál na pile, která k tomu nebyla technicky určena, neboť byla určena funkčně pro řezání plošných materiálů, ale žalobce na této pile řezal špalíček, přestože dobře věděl, že k tomu pilu použít nelze. Žalobce byl žalovanou náležitě poučen a opakovaně školen, jak má být předmětná pila používána. Žalobce na pracovišti žalovaného prováděl montáž strojů a přípravu van pro vakuové balící stroje. Práci žalobce s předmětnou pilou nelze považovat za plnění pracovního úkolu. Ze strany žalobce se jednalo o opakované nezodpovědné jednání, kdy již v minulosti obdržel výtky ze strany žalované z důvodu porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Nelze ani vyloučit, že v době, kdy došlo k pracovnímu úrazu, mohl být žalobce i pod vlivem alkoholu, což žalovaná dovozuje ze zjištění, že v minulosti žalobce byl opakovaně během pracovní doby pod vlivem alkoholu., právnická osoba, jako vedlejší účastník žalobou uplatněný nárok ani z části neuznala. Uvedla, že žalovaná nároky žalobce zcela odmítla, potvrdila zkrácení nároku žalobce na pojistné plnění, neboť žalobce se sám rozhodl řezat materiál na pile, která k tomu nebyla technicky určena. Žalobce na pracovišti prováděl montáž strojů a přípravu van pro vakuové balící stroje a práce s pilou nepatřila k jeho pracovním úkolům. Vedlejší účastník se ztotožnil s vyjádřením žalované.Podáním ze dne 29.10.2021 žalobce uvedl, že snahu o krácení jeho nároku na pojistné plnění ze strany žalované a vedlejšího účastníka považuje za pokryteckou a účelovou snahu ušetřit peníze. Tvrdil, že řezal na pile zcela na pokyn vedoucích pracovníků žalované, neexistuje žádný jiný důvod, který by ho vedl k tomu, aby na této pile řezal dobrovolně. Žalobce opakovaně protestoval proti technickému stavu pily, proti podmínkám, za kterých byli zaměstnanci nuceni na pile pracovat, ale stížnosti žalobce nebyly žalovanou nikdy vyslyšeny, a proto nebyl u vedoucích pracovníků oblíbený. K tvrzení žalované, že práce na pile nebyla v jeho pracovní náplni, namítal, že pro práci s pilou byl žalobce ze strany žalované náležitě poučen a proškolen. Dále namítal, že v záznamu o úrazu žalovaná neuvedla, že by žalobce řezal na pile špalíček, ačkoli pila byla funkčně určena k řezání plošných materiálů, ale v záznamu se píše o vzpříčeném řezaném materiálu. K tomu žalobce tvrdí, že řezal plošný materiál. Ke školením zaměstnavatele uvedl, že tyto probíhají tak, že se mezi zaměstnanci nechá kolovat prezenční listina, kde zaměstnanec potvrdí, že byl proškolen, ale fakticky žádné školení se nekoná. Žalobce má i důvodné podezření, že jeho podpis na prezenční listině protokolu o školení zaměstnance není jeho. Nepamatuje si, že by takového školení byl přítomen a je zvláštní, že je dopsán až na závěr seznamu účastníků. Žalovanou tvrzené údajné opakované nezodpovědné jednání žalobce žalovaná nijak nedokládá. Žalobce sám potvrdil, že v pracovním kolektivu nebyl oblíbený, měl dlouhodobé názorové rozepře s vedením žalované i s ostatními zaměstnanci. Žalobce má za to, že jednatelka i ostatní zaměstnanci mají zjevný osobní a majetkový zájem na tom, aby jeho nárok byl krácen. Žalobce dále odmítá tvrzení, že by se mu pracovní úraz mohl stát pod vlivem alkoholu, v protokole o úrazu to zapsáno není.Podáním ze dne 26.1.2022 žalobce uvedl, že pracoval na předmětné pile několikrát do týdne, toto hodlal prokázat svědeckými výpověďmi svých bývalých kolegů, kteří ho na pile vídali pracovat na týdenní bázi, ale všichni ho požádali, aby je jako svědky nenavrhoval, protože by museli svědčit proti svému stávajícímu zaměstnavateli a bojí se negativních následků, proto se jim žalobce snažil vyhovět a jako svědky je nenavrhl. Tvrzení žalované, že řezání na pile nebylo náplní práce žalobce a ani nebylo v souvislosti s plněním pracovních úkolů je dle žalobce v přímém rozporu s okolnostmi, které žalovaná před soudem potvrdila a sama tvrdí, když uvedla, že ze strany zaměstnavatele byl žalobce řádně proškolen pro práci s pilou a že s touto pilou nepracoval běžně, ale spíše sporadicky, několikrát do roka. Takové tvrzení dle žalobce vyhoví požadavku „souvislosti s plněním pracovních úkolů“ a tedy, co když to byl zrovna ten onen jeden den v roce, kdy zaměstnanec na pile pracoval, a to ať už na příkaz zaměstnavatele nebo v souvislosti s plněním svých jiných pracovních povinností. Argument žalované, že pracovní označení „montážní technik“ v sobě nezahrnuje práci s pilou, považuje žalobce za nedůvodný, neboť pokud je na pracovišti montážního technika přítomna pila a ohledně práce s touto pilou byl montážní technik řádně proškolen, lze těžko tvrdit, že tato pozice práce s pilou nezahrnuje, naopak měla žalovaná práci s pilou žalobci výslovně písemně zakázat. Žalobce však žádný výslovný zákaz nedostal, naopak žalovaná předložila záznam o školení BOZP, kdy žalobce řádně proškolila pro bezpečnou práci s pilou. Žalobce má za to, že jeho konání nemuselo být na výslovný pokyn zaměstnavatele, neboť se jedná o vykonávanou práci na pracovišti zaměstnavatele.Podáním ze dne 27.1.2022 žalovaná uvedla, že do pravidelné pracovní náplně žalobce nepatřilo řezání materiálu na pile, na které si žalobce způsobil pracovní úraz. Pracovní náplň žalobce zahrnovala přípravu nerezových van pro vakuovací balící stroje (obrábění, broušení, komplementace), vypouštění oleje a finální zakrytování strojů před balením, přípravu balení a řezání skelné vaty pro výrobu CSC (nikoli pilou, na které byl způsoben pracovní úraz). Dále uvedla, že žalobce byl nezodpovědný a problematický zaměstnanec, opakovaně byl upozorňován na porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, o čemž svědčí vytýkací dopisy ze dne 1.10.2014 a ze dne 6.9.2017, kdy byl žalobce upozorněn na soustavné svévolné opouštění pracoviště v pracovní době bez vědomí vedoucího zaměstnance a nedodržování pracovní doby. Z výkazu odpracovaných hodin žalobce za měsíc březen 2018 vyplývá, že v tomto měsíci žalobce neměl žádnou absenci, a tedy v době konání školení o bezpečnosti práce v práci byl a tohoto školení se zúčastnil, což potvrdil svým podpisem na prezenční listině.Při jednání soudu dne 12.1.2022 právní zástupce žalobce uvedl, že pokud žalovaná namítá, že si úraz žalobce způsobil sám, mělo toto být uvedeno bezprostředně v záznamu o úrazu. K tomu žalovaná uvedla, že zápis o úrazu ze dne 13.6.2018 byl sepisován bezprostředně po úrazu a teprve po provedeném šetření byly zjištěny důvody úrazu, avšak v okamžiku sepisu záznamu to pan , jméno FO, nevěděl, neboť úrazu přítomen nebyl. Co se týká druhého záznamu o úrazu ze dne 15.6.2018 má žalovaná za to, že nevyplnění namítané kolonky „porušení pracovní kázně“ neznamená, že by žalobce nějakou svou povinnost neporušil.Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne 8.8.2011 pracovní smlouva a dne 30.4.2014 dodatek č. 4, žalobce pracoval u žalované na pozici montážního dělníka, pracovní poměr byl ukončen ke dni 31.10.2019, dne 13.6.2018 si žalobce během pracovní doby přivodil pracovní úraz na pile, pro který byl v pracovní neschopnosti od 15.6.2018 do 30.10.2019, bolestné bylo vyčísleno částkou 11 250 Kč, ZSU částkou 175 000 Kč, náhrada za ztrátu na výdělku po odečtení daně částkou 80 766 Kč a náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou částkou 900 Kč, tedy celkem 261 361 Kč, ze strany vedlejšího účastníka bylo žalobci vyplaceno 130 681 Kč, což představovalo 50 % vyčíslené náhrady škody s tím, že o 50 % došlo ke krácení náhrady s odůvodněním, že si úraz měl žalobce způsobit sám v důsledku svého nezodpovědného jednání. Nadále zůstalo mezi účastníky řízení sporné, zda má žalobce nárok na úhradu žalované částky či nikoliv.Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 23.3.2022 č.j. , spisová značka, byla žaloba zcela zamítnuta. V odůvodnění okresní soud uvedl, že mezi účastníky řízení nebylo sporu ohledně pracovního poměru žalobce u žalované, ani že si žalobce dne 13.6.2018 přivodil pracovní úraz, v jehož důsledku byl v pracovní neschopnosti od 15.6.2018 do 30.10.2019. Shoda mezi účastníky řízení se týkala i vzniklé újmy žalobci ve výši 261 361 Kč z titulu bolestného, ztížení společenského uplatnění, náhrady za ztrátu na výdělku i účelně vynaložených nákladů. Spornou zůstalo, zda krácení pojistného plnění ve výši 50 % vyčíslené náhrady škody je důvodné či nikoli. Okresní soud žalobu zamítl s tím, že žalobce neunesl břemeno tvrzení k prokázání, že v daný den měl zadanou práci vyžadující i práci na předmětné pile, tedy že pracovní úraz vznikl v souvislosti se zadaným pracovním úkolem. Soud pak konstatoval, že žalobce nemá nárok na doplatek kráceného pojistného plnění, když žalovaná se důvodně zprostila povinnosti nahradit žalobci nemajetkovou újmu v plné výši z důvodu porušení povinností žalobce při plnění zadaných úkolů i předpisů bezpečnosti práce.Usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, ze dne 15.12.2022 č.j. , spisová značka, byl rozsudek Okresního soudu zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že žalobce jako poškozený zaměstnanec je povinen v řízení tvrdit a prokázat, že došlo k současnému naplnění všech zákonem stanovených předpokladů pro vznik odpovědnosti žalované jako zaměstnavatele z titulu jeho utrpěného pracovního úrazu, že došlo ke vzniku újmy, ať majetkové či nemajetkové a že mezi vznikem této újmy a pracovním úrazem je dána příčinná souvislost. Žalované pak svědčí procesní povinnost v rámci své obrany, příp. tvrdit a prokázat, že došlo k naplnění zákonem stanovených potřebných předpokladů pro zproštění její odpovědnosti za pracovní úraz, když žalovaná dosud namítá pouze částečné zproštění své odpovědnosti, když potvrzuje, že rozsah ½ odškodnění z titulu žalovaných nároků již zaplatila prostřednictvím vedlejšího účastníka jako pojistitele. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce v souladu s obsahem spisu řádně splnil svoji procesní povinnost v potřebném rozsahu tvrdit rozhodné skutečnosti ohledně naplnění všech zákonných předpokladů pro vznik žalovaného nároku, tedy tvrdil vznik újmy, existenci příčinné souvislosti mezi vznikem této újmy a pracovním úrazem a že v předmětný den došlo k úrazovému ději v pracovní době žalobce a na jeho pracovišti a při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Žalobce tak úplně a řádně tvrdil, že k předmětnému úrazovému ději došlo při řezání na pile, které žalobce prováděl pro žalovanou v rámci pracovního poměru, ve své pracovní době a na svém pracovišti zcela na pokyn vedoucích pracovníků žalované, přičemž na pile pracoval několikrát do týdne, pila byla na jeho pracovišti přítomna a pro práci s pilou byl ze strany žalované náležitě poučen a bezpečnostně proškolen. Námitka žalované, že se nemělo jednat o pravidelnou pracovní náplň žalobce jako montážního technika a že žalobce v době úrazu nejednal na žádný příkaz vedoucího zaměstnance a neplnil žádný pracovní úkol, není sama o sobě způsobilá žalobcova dostatečně uvedená úplná a rozhodná skutková tvrzení zpochybnit či vyvolat potřebu jejího doplnění. Odvolací soud pak uložil okresnímu soudu náležitě a úplně právně zhodnotit dosavadní tvrzení obrany žalované a učinit potřebné závěry, která z rozhodných skutkových tvrzení žalobce jsou mezi účastníky sporná a která nesporná, zhodnotit a náležitě vycházet z rozložení břemene tvrzení a břemene důkazního mezi účastníky řízení, vést žalovanou k náležitému splnění jejich procesních povinností tvrdit a navrhnout důkazy k prokázání naplnění zákonných důvodů pro částečné či úplné zproštění odpovědnosti za pracovní úraz. Odvolací soud pak rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.Při jednání soudu dne 12.6.2023 žalovaná uvedla, že žalobce dosud nespecifikoval, co v daný den konkrétně dělal, kdo mu zadával úkoly, při jakém konkrétním úkonu se mu pracovní úraz stal, což žalovanou limituje k uplatnění obrany vůči nároku žalobce. Namítala, že předmětná pila se nacházela na jiném místě než obvyklém pracovním místě žalobce, není zřejmé, k čemu jí měl žalobce v daný den použít, když jí v daný den k plnění pracovních úkolů nepotřeboval. Podáním ze dne 12.7.2023 žalovaná uvedla, že do pracovní náplně žalobce nepatřilo řezání plošného materiálu na pile, na které si žalobce způsobil pracovní úraz, naopak jeho pracovní náplní byla příprava nerezových van pro vakuovací balící přístroje, vypouštění oleje a finální zakrytování strojů před balením, příprava balení a řezání skelné vaty pro výrobu CSC, nikoli pilou, na které byl způsobem pracovní úraz. V předmětný den, tj. 13.6.2018 byly ve výrobní hale žalované připravovány stroje k exportu, žalobce se během pracovní doby odebral na jiné pracoviště, kde se o vlastní vůli rozhodl řezat špalíček pro nastavení palety. Tato činnost žalobce byla absolutně zbytečná, neboť žádný špalíček pro nastavení palety žalobce řezat nemusel, špalíčky slouží pro fixaci pojezdových kladek na podlážce palety typu 225M, 240M a 270M, které jsou již součástí dodávaných palet jako příslušenství. Uvedeného dne žalobce neměl relevantní důvod opustit své pracoviště a na jiném pracovišti provádět činnost, kterou nelze považovat za plnění pracovních úkolů. Žalovaná namítá, že k předmětnému pracovnímu úrazu nedošlo při plnění pracovních povinností žalobce nebo v přímé souvislosti s ním. Řezání špalíčku pro fixaci palety nemohlo být plněním pracovních povinností nebo činností konanou pro zaměstnavatele, neboť se jednalo o činnost naprosto nadbytečnou, nesmyslnou a svévolnou s ohledem na skutečnost, že fixovací špalíčky bez nutnosti jejich dodatečné úpravy byly dodávány žalované společně s paletami. Předmětná pila byla funkčně určena k řezání plošného materiálu označeného např. PE-500, přičemž na řezání malých špalíčků nebyla přizpůsobena. Žalobce se v daný den na jiném než svém pracovišti neměl vůbec nacházet, přístup žalobce týkající se svévolného opuštění pracoviště v daný den žalovaný považuje za dlouhodobý, laxní přístup žalobce k plnění pracovních povinností, když žalobce své pracoviště svévolně opouštěl opakovaně.Pracovní smlouvou ze dne 8.8.2011 uzavřenou mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem bylo prokázáno, že žalobce byl přijat jako montážní dělník, den nástupu do práce byl stanoven na 8.8.2011, pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 31.12.2011.Dodatkem č. 4 pracovní smlouvy ze dne 30.4.2014 bylo prokázáno, že doba trvání pracovního poměru mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovaným se uzavírá na dobu neurčitou, tímto došlo ke změně bodů č. I./4 pracovní smlouvy ze dne 8.8.2011.Dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne 29.10.2019 bylo prokázáno, že pracovní poměr uzavřený dne 8.8.2011 mezi účastníky řízení byl skončen dohodou k datu 31.10.2019.Záznamem o úrazu ze dne 15.6.2018 bylo zjištěno, že k úrazu žalobce došlo ve výrobní dílně žalované, kdy u žalobce došlo k poranění cirkulární pilou na třech prstech levé ruky, příčinou bylo vzpříčení řezaného materiálu mezi pilou a stolcem. K této listině právní zástupce žalobce namítal, že při jejím sepisu bylo zaškrtnuto, že k úrazu došlo pro jiný blíže nespecifikovaný důvod, ačkoli pokud žalovaná tvrdí, že žalobce porušil pracovní kázeň, je k tomuto v bodě 7 záznamu o úrazu příslušná kolonka.Záznamem o úrazu ze dne 13.6.2018 bylo zjištěno, že dne 13.6.2018 došlo k úrazu žalobce jako zaměstnance žalované, který utrpěl řezné poranění na levé ruce, možná zlomeninu, toto poranění vzniklo cirkulární pilou na třech prstech levé ruky, při vzpříčení řezaného materiálu mezi pilou a stolcem. Údaje zaznamenal vedoucí výroby , jméno FO, .Posudkem o bolestném ze dne 10.12.2019 zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že bolestné žalobce lékař ohodnotil 45 body a žalobci za vypracování zprávy vyúčtoval částku 300 Kč.Posudkem o ztížení společenského uplatnění ze dne 10.12.2019 zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že ztížení společenského uplatnění žalobce ohodnotil lékař 700 body.Z potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 25.11.2019 bylo zjištěno, že žalobce byl v pracovní neschopnosti od 15.6.2018 do 30.10.2019.Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti bylo prokázáno, že žalobce byl práce neschopen od 15.6.2018 z důvodu pracovního úrazu.Stvrzenkami ze dne 10.12.2019, 25.11.2019 bylo prokázáno, že žalobce zaplatil praktickému lékaři , tituly před jménem, , jméno FO, 3x 300 Kč za posudek o bolestném, ZSÚ a trvání pracovní neschopnosti.Dopisem ze dne 27.1.2020 žalovaná sdělila pojišťovně, že v rámci prověření všech skutečností zjistila, že poškozený pracovník , Jméno zainteresované osoby 0/0, bez souhlasu vedoucího výroby zapnul pilu určenou pro řezání plošného materiálu, ačkoli věděl, k čemu je určena, založil do pily špalíček (hranol), ten se v momentu řezu vzpříčil a ruka sklouzla do pilového listu. Z tohoto důvodu, kdy žalobce se sám rozhodl pro tuto pracovní činnost, žalovaná navrhla pojišťovně plnění ve výši 50 %.Vyrozumívacím dopisem poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 14.4.2020 bylo prokázáno, že výše náhrady škody za pojistnou událost č. 9-20-40-01147/305 ze dne 13.6.2018 činí na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 15.6.2018 do 29.9.2019 částku 87 321 Kč, na náhradě účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou částku 600 Kč, na bolestném částku 11 250 Kč, což celkem činí 99 171 Kč, přičemž plnění je kráceno o 50 %, tj. na 49 586 Kč a po odečtení daně ve výši 6 555 Kč činí výplata poškozenému částku 43 031 Kč. Vyrozumívacím dopisem poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 14.4.2020 bylo prokázáno, že náhrada škody za předmětnou pojistnou událost činí na náhradě účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou 300 Kč, na ZSU částku 175 000 Kč, celkem tedy 175 300 Kč, přičemž plnění je kráceno o 50 %, tj. na částku 87 650 Kč, které představuje plnění pojišťovny.Výzvami zaměstnavateli ze dne 16.12.2019 a 9.10.2019 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce sděloval žalované, že nebude schopen po ukončení pracovní neschopnosti nadále vykonávat práci, kterou dosud vykonával, bude nucen změnit celkově charakter zaměstnání a požádal o sdělení, zda jsou ochotni ukončit s ním pracovní poměr dohodou ke dni 31.10.2019. Dále sdělil, že žalované zasílá podklady pro uplatněné nároky z pracovního úrazu k doplnění a nahlášení pojistné události pojišťovně, současně žádal žalobce o sdělení, zda a kdy se konalo školení BOZP u žalované.E-mailovou korespondencí mezi právním zástupcem žalobce a likvidátorem vedlejšího účastníka bylo právnímu zástupci žalobce k jeho dotazu sděleno, že pojistná událost byla již odškodněna, poškozený obdržel vyrozumívací dopisy, ve kterých jsou vyčísleny jednotlivé proplacené nároky s tím, že zaměstnavatel se na základě šetření vzniku pojistné události rozhodl pro krácení náhrady.Dopisem ze dne 26.5.2020 žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce sdělila žalované, že jím uplatněný nárok na zaplacení částky 130 680 Kč neuznává a považuje za nedůvodný. Současně potvrdila zkrácení nároku na pojistné plnění z titulu pracovního úrazu žalobci z důvodu, že si pracovní úraz žalobce způsobil sám v důsledku svého nezodpovědného jednání. Žalobce nejednal na žádný příkaz vedoucího zaměstnance, sám se rozhodl řezat materiál na pile, která k tomu nebyla určena, na pile řezal špalíček, ačkoli věděl, že k tomu pilu použít nelze, o čemž byl poučen a opakovaně školen.Dopisem ze dne 23.10.2019 žalovaná potvrdila žalobci jeho pracovní neschopnost od 15.6.2018 s tím, že dle jeho sdělení lze předpokládat ukončení pracovní neschopnosti ke dni 25.10.2019. Žalovaná současně sdělila, že k tvrzení žalobce, že po případném ukončení pracovní neschopnosti žalobce nebude dále schopen vykonávat práci, kterou doposud vykonával, požaduje předložit lékařský posudek. K návrhu žalobce na ukončení pracovního poměru dohodou ke dni 31.10.2019 žalovaná žalobce informovala, že má zájem, aby pracovní poměr žalobce byl i nadále zachován.Zápisy o prověrce bezpečností a hygieny práce v organizaci a poučení uživatele, včetně prezenční listiny ze dne 24.3.2018 bylo zjištěno, že dne 24.3.2018 došlo u žalované k opakovanému a základnímu školení BOZ, kterého se uvedeného dne účastnil i žalobce. Současně téhož dne byli zaměstnanci poučeni o používání elektrických spotřebičů, tohoto školení se zúčastnil i žalobce.Výkazem odpracovaných hodin žalobce za měsíc březen 2018 bylo prokázáno, že žalobce v uvedeném měsíci neměl žádnou absenci.Vytýkacím dopisem ze dne 1.10.2014 zaměstnavatel , Anonymizováno, , právnická osoba, . upozornil žalobce jako zaměstnance na možnost výpovědi pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů, zejména se jedná o svévolné opouštění pracoviště v pracovní době bez vědomí jednatelů.Vytýkacím dopisem ze dne 6.9.2017 zaměstnavatel , Anonymizováno, , právnická osoba, . upozornil žalobce jako zaměstnance na možnost výpovědi pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývajících z právních předpisů, zejména se jedná o soustavné svévolné opouštění pracoviště a nedodržování pracovní doby bez vědomí nadřízených.Předžalobní výzvou ze dne 19.5.2020 žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě rozdílu mezi skutečně vyplaceným pojistným plněním a částkou, na kterou má žalobce ze zákona nárok, když celkové nároky představují částku 261 361 Kč a žalobci byla vyplacena pouze částka 130 680 Kč.Specifikací dodaných palet bylo zjištěno, že byly dodávány palety označené S225M, S240M. Příjemkou č. 170426 bylo prokázáno, že žalovaná odebírala palety s rámem a palety S225M, S240M a S225.Pracovní náplní žalobce (dle sdělení žalované byla listina vyhotovena v r. 2014 v rámci uzavření stálého pracovního poměru) byla příprava nerezových van pro vakuové balící stroje, vypouštění oleje a finální zakrytování strojů před zabalením, příprava balení, řezání skelné vaty pro výrobu CSC (ne pilou).Technickou dokumentací přepravních palet bylo prokázáno, že součástí dodávky palety s rámem jsou dodávány i sloupky 40/40x300 mm, součástí dodávky přepravní palety 240M jsou i hranolky o rozměrech 100/100x850 (2 ks).Nepodepsaným vyjádřením ze dne 27.6.2023 k úrazu žalobce (dle sdělení jednatelky žalované se jedná o vyjádření pana , jméno FO, ), bylo zjištěno, že dne 13.6.2018 byly ve výrobní hale připravovány stroje pro export, žalobce stroje balil, odebral se na jiné pracoviště, pila pro řezání plošných materiálů na běžném pracovišti žalobce nebyla. Žalobce se sám rozhodl řezat špalíček pro nastavení palety, ten slouží pro fixaci pojezdových kladek a je součástí dodávané palety. Není tak třeba dalšího duplicitního úkonu.Výslechem svědka , jméno FO, , zaměstnance žalované, bylo prokázáno, že pracuje jako vedoucí výroby strojů, zná celou souvislost daného případu, kdy došlo ke zranění zaměstnance u žalované. Vypověděl, že byl přímý nadřízený žalobce, uvedeného dne v cca 7 hodin byla žalobci uložena povinnost připravit a zabalit stroje na export do Švýcarska a dalších destinací. Balení probíhalo 1x za 14 dní, žalobce měl připravit kartóny, palety a polystyren, příp. další věci na výplň a následně s dalším kolegou stroje balit. Přípravu může provádět jedna osoba, k balení strojů je zapotřebí další osoby. Svědek společně s paní , jméno FO, balili náhradní díly, když z vedlejší kóje slyšeli výkřik, haldu nadávek a viděli žalobce odcházet k toaletám. Žalobce jim původně nechtěl zranění ukázat ani jej nechtěl ošetřit, paní , jméno FO, ho přemluvila, ránu mu ošetřila a svědek šel zajistit jeho převoz do , podezřelý výraz, , neboť rána potřebovala zašít. Do nemocnice s žalobcem jel zaměstnanec , jméno FO, mladší, vrátili se společně asi po 3 hodinách a pak se začala vyplňovat úrazová kniha a zjišťovalo se, co se stalo. U zápisu do úrazové knihy byl přítomen on, paní , jméno FO, a jednatelka společnosti paní , jméno FO, . Žalobce do úrazové knihy nechtěl nic uvádět s tím, že půjde domů a v pondělí nastoupí do práce, ale poté se dozvěděli, že je v pracovní neschopnosti a už s ním nehovořili. Asi po roce nebo roce a půl přišla výzva od pojišťovny k doplnění údajů týkajících se úrazu, svědek údaje doplnil a poté bylo rozhodnuto o krácení pojistného plnění. Svědek vypověděl, že pracovní hala je rozdělena tak, že největší prostor je pro přípravu balení a pak za tímto prostorem jsou tři oddělené kóje, kdy první je pro nerezové vany, druhá pro plexiskla a ve třetí kóji jsou fréza, soustruh i předmětná pila. Svědek byl v době úrazu s paní , jméno FO, a panem Soukupem ve druhé kóji a žalobce ve třetí, kde jsou obráběcí stroje. Žalobce tam byl sám. Svědek vypověděl, že úkolem žalobce v daný den bylo rozmístit palety dle schématu, vybrat kartóny a sešít sešívačkou, nařezat polystyrénové výplně, příp. připravit další příslušenství pro vložení do stroje při balení. Polystyrenové výplně se řezají odlamovacím nožem dle připravené šablony. K provedení přípravy balení není potřeba použít žádný ze strojů nacházejících se ve třetí kóji. Předmětná pila je součástí stolu určeného k řezání plošného materiálu o tloušťce max. 3 cm, stroj používal pouze pan Soukup k oříznutí plexiskla před jeho začištěním do finálního rozměru, a cca 1x za čtvrt roku byly na pile řezány atypické desky, toto dělal pan Soukup s žalobcem, kdy pro obsluhu bylo zapotřebí dvou osob (jedna osoba obsluhovala samotnou pilu a druhá zajišťovala bezpečnost materiálu na stole), pila se používala nepravidelně. Od r. 2012 byly dodávány desky již nařezané, ohraněné a připravené k samotnému balení. K zápisu do úrazové knihy vypověděl, že se do něj zapisuje jméno, zaměstnavatel, co se stalo, co vzniklo a co bylo příčinou úrazu. Uvedl, že žalobce se rozhodl řezat hranol, který měl 5x5 cm o délce 30 cm, tento chtěl podélně rozpůlit na předmětné pile, což zjistil svědek tak, že na pracovišti, kde byl žalobce, zůstal naříznutý hranol, jiný materiál tam nezůstal, podívat se tam šel v době ošetřování žalobce a žalobce to ani nepopřel. Do záznamu o úrazu bylo nejprve popsáno to, co se skutečně stalo, tedy, že došlo ke vzpříčení materiálu na pile, následně zůstala kniha beze změny, žalobce je žádal, aby neuváděli, že se jednalo o činnost proti předpisům, teprve po dvou dnech přišlo vyrozumění od lékaře, že se jedná o pracovní úraz. Interní šetření proběhlo z důvodu dotazu pojišťovny, která požadovala přesnou specifikaci typu použitého materiálu i k čemu je pila určena. Do tohoto šetření žalobce zapojen nebyl, již s nimi nekomunikoval. Dále vypověděl, že palety nakupují s hranoly již od truhláře, hranoly není třeba upravovat, a pokud žalobci nějaký hranol chyběl, mohl si jej vyžádat u skladníka pana , jméno FO, . Dle svědka žalobce na pile pracoval v období r. 2010 až 2012 ve dvojici s další osobou, když nebylo možné, aby na pile žalobce pracoval sám. Proškolována k používání obráběcích strojů je pouze skupina zaměstnanců, která to je schopna zvládnout, přičemž jsou proškolováni i ti, kteří na těchto strojích pracují nepravidelně, školení probíhá 1x ročně, účastní se ho cca 15-18 zaměstnanců. Na předmětné pile byl zákaz řezat jiný než plošný materiál, avšak fyzická zábrana k přístupu k předmětné pile nebyla. Žalobce byl k uváděným strojům také školen, neúčastnil se pouze školení na frézu a vysokozdvižný vozík. Dále vypověděl, že v daný den nikomu nezadával úkol řezat na pile. Potvrzoval také, že na hale je příliš mnoho hluku, mezi kójemi je příčka, v danou chvíli pan Soukup obráběl plexisklo a proto nebylo možné rozpoznat, zda je pila zapnutá. Ošetření žalobce po úrazu a zajištění jeho odvozu do nemocnice trvalo asi 20 minut, když svědek nejprve telefonicky zjišťoval od jednatelky společnosti, kde jsou klíče od služebního vozidla a kdo s ním do nemocnice může jet. Vypověděl také, že žalobce na předmětné pile řezal vždy na jeho příkaz, řezání na pile nebylo jeho běžnou činností, přičemž žádný zaměstnanec si nemusel nějakou součást balení dovyrobit nebo doupravit, pokud potřeboval, měl zajít za skladníkem a požádat o součást novou. K osobě žalobce svědek vypověděl, že měl laxní přístup k plnění zadaných úkolů, problémy měl se setrváním na pracovišti, přičemž na toto byl ústně i písemně několikrát upozorňován. Obvyklé pracoviště žalobce bylo v první kóji. Žalobce jim ihned po úrazu sdělil, že se řízl do ruky, ale nic konkrétního neuvedl. Na to, jak k úrazu došlo, se ptali až při vyplňování úrazové knihy, to že řezal špalíček na uvedené pile, nepopřel, ale ani nevysvětlil. Předposlední kolonka v záznamu o úrazu vyplněna nebyla na žádost žalobce, z čehož svědek dovodil, že si žalobce byl vědom porušení nějakého předpisu.Svědkyně , jméno FO, (zástupce vedoucího u žalované) vypověděla, že v daný den s panem , jméno FO, balili materiál na vývoz a žalobce šel do vedlejší kóje sám, pak uslyšeli pouze „au“, ona šla za ním, ošetřila ho a s panem , jméno FO, oslovili zaměstnance pana , jméno FO, , aby ho zavezl do nemocnice. K pracovnímu prostoru uvedla, že je rozdělen na tři kóje, kdy v první, kde měl žalobce své pracoviště, se obdělávaly vany, ve druhé se připravoval materiál a balilo se a ve třetí kóji byla pila. Když se žalobce zranil, vyběhl z kóje, šel na záchod, držel si ruku, ona chtěla zranění vidět, ošetřila ho a sdělila mu, že musí do nemocnice na šití, proto ho poslali do nemocnice s doprovodem a úraz se zapisoval do knihy. K zápisu mělo dojít před odvozem žalobce do nemocnice, přítomen zápisu byl pan , jméno FO, a žalobce, zda tam byla ona sama, si nepamatuje, spíše ne. Žalobce byl zaměstnán na pozici dělníka, podřízen byl panu , jméno FO, , svědkyni a paní , jméno FO, . V daný den mu práci zadal pan , jméno FO, , žalobce měl připravovat stroje do beden, resp. připravovat balení materiálů a strojů do Švýcarska. Školení BOZP probíhalo pro všechny zaměstnance, ale školení pro stroje nacházející se ve třetí kóji se týkalo jen těch, kteří s nimi pracovali. Žalobce byl mezi zaměstnanci proškolovanými ke strojům, ale zda stroj, na kterém se mu stal úraz, byl v jeho pracovní náplni, si nepamatuje. Svědkyně vypověděla, že ona sama na místě, kde se úraz stal, v daný den nebyla, žalobce nikdy na pile řezat neviděla. K hluku na pracovišti vypověděla, že na pracovišti hraje rádio, je slyšet kompresor z vedlejší místnosti pro výrobu sáčků a pokud se zapne nějaký stroj, je slyšet i ten, tedy pokud by byla pila zapnutá, měla by si toho všimnout, ale hluk z vedlejší kóje zaznamenali až ve chvíli, kdy žalobce zakřičel „au“. K osobě žalobce vypověděla, že se na pracovišti stále rozčiloval, křičel, opouštěl sám pracoviště, např. si jel pro svačinu a nikomu to neřekl, občas byl neposlušný.Svědek , jméno FO, (vedoucí skladu žalované) vypověděl, že v daný den potřeboval něco konzultovat s paní , jméno FO, , šel za ní na dílnu, tam byla paleta, vedle ní stál žalobce, on i paní , jméno FO, . Poté co se vracel zpět do skladu, odcházel žalobce směrem k pile, a když byl svědek na poloviční cestě ke skladu, uslyšel řev žalobce, viděl ho držet si prst a jak jde směrem na záchod do umývárny, proto se šel za ním podívat, zjistit, co se děje, seběhli se tam i pan , jméno FO, a paní , jméno FO, , která žalobce ošetřovala. Svědek pak sám odešel do skladu. O tom, že měl žalobce řezat špalíček, se dozvěděli až poté, když to žalobce prohlašoval sám. Dle svědka nebylo třeba špalíček řezat, pokud nějaká součást zaměstnancům nevyhovovala nebo byla rozbitá, přijel si to dodavatel upravit sám nebo se to řešilo v rámci reklamace, zmiňovaný špalíček či hranolek je dodáván jako součást palety. Dále vypověděl, že vyjádření ze dne 27.6.2023 (listina na č.l. 142 spisu) sepisoval sám na počítači, vytiskl a předal paní , jméno FO, jako podklad pro advokáta. Ke školení BOZP vypověděl, že se koná jednou ročně, účastní se ho každý zaměstnanec, ale pokud je školení např. na vozidla, účastní se ho jen ti, kterých se to týká. Svědek sám má na starosti sklad a kdo je proškolován na stroje, řídí pan , jméno FO, . K používání předmětné pily uvedl, že je určena k řezání plošného materiálu, vždy na ní musí řezat dva lidé. K osobě žalobce uvedl, že se jedná o kolegu, s nímž měl někdy vztah dobrý a jindy zase ne.Výpovědí jednatelky , jméno FO, bylo prokázáno, že v době úrazu na pracovišti nebyla, volal jí to pan , jméno FO, s tím, že potřebuje půjčit auto a krátce jí situaci popsal. Když přijela do společnosti, byl žalobce s panem , jméno FO, stále v nemocnici. Ona sama se účastnila zápisu o úrazu, který byl sepisován po vrácení žalobce z nemocnice, přítomna byla ona, pan , jméno FO, a žalobce, ale nepamatuje si, zda tam byla i paní , jméno FO, . Zápis o úrazu sepisoval pan , jméno FO, , současně diskutovali s žalobcem další postup a on jim sdělil, že si vezme dva dny volna a do práce se vrátí v pondělí, a že nechce, aby to bylo zapsáno jako pracovní úraz, konkrétní důvody však neuváděl, proto přepokládala, že ví, že něco porušil. V daný den vše řešil pan , jméno FO, , svědkyně sama se pak účastnila jednání s právním zástupcem žalobce i s pojišťovnou po cca roce a něco, kdy byl žalobce na nemocenské. Školení BOZP se koná jednou ročně, proškolováni jsou všichni zaměstnanci, ale na speciální stroje jsou proškolováni pouze konkrétní zaměstnanci. K osobě žalobce vypověděla, že byla nucena podepsat žalobci dvě výtky. K ukončení pracovního poměru uvedla, že jej žalobci nechtěli podepsat, neboť si jako společnost zakládají na tom, že nabídnou zaměstnanci vracejícímu se z pracovní neschopnosti práci nebo jinou pozici, když současně věděli o probíhající insolvenci žalobce. Pojistné plnění se rozhodli žalobci krátit z důvodu, že byli vyzváni k šetření pojišťovnou a zjistili, že žalobce porušil pokyny vedoucího výroby. Jednatelka žalované dále vypověděla, že pociťují vinu za to, že nezabránili přístupu žalobce do uvedené kóje, ale necítí vinu za to, že došlo ke krácení pojistného plnění z důvodu, kdy žalobce dělal, co neměl.Soud neprováděl navrhované důkazy, zejm. vyjádření žalované k předžalobní výzvě, odpovědí žalované ze dne 23.10.2019, specifikací balených strojů, příp. dalších listinných důkazů založených ve spise, neboť tyto považoval s ohledem na závěry soudu za nadbytečné.Podle § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce) zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újmy vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.Podle § 271 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel se zprostí povinností nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti ochrany zdraví při práci, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit.Podle § 270 odst. 2 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků bylo prokázáno, že žalovaná jako zaměstnavatel uzavřela s žalobcem jako zaměstnancem pracovní smlouvu dne 8.8.2011 na pozici montážního dělníka, pracovní poměr byl ukončen dohodou ke dni 31.10.2019. Žalobce si během pracovní doby dne 13.6.2018 přivodil pracovní úraz na pile, pro který byl v pracovní neschopnosti od 15.6.2018 do 30.10.2019, bolestné stanoveno částkou 11 250 Kč, ztížení společenského uplatnění částkou 175 000 Kč, náhrada za ztrátu na výdělku po odečtení daně částkou 74 211 Kč a náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou částkou 900 Kč, což činí celkem 261 361 Kč. Žalovaná byla pojištěna u vedlejšího účastníka v rámci pojištění odpovědnosti zaměstnavatele v případě pracovních úrazů. Vedlejší účastník žalobci z titulu předmětného pracovního úrazu vyplatil částku 130 860 Kč s tím, že vyčíslená náhrada škody byla krácena o 50 % s tím, že si žalobce úraz měl způsobit sám v důsledku svého nezodpovědného jednání, když žalovaná v rámci svého šetření zjistila, že žalobce bez souhlasu vedoucího pracovníka žalované zapnul pilu určenou k řezání plošného materiálu, založil do ní špalíček (hranol), ačkoli věděl, že tato k řezání špalíčku určena není. O úrazu byly sepsány dva záznamy, a to dne 13.6.2018 krátce po úrazu, který potvrzuje utrpěný úraz žalobce na předmětné pile, kdy příčinou bylo vzpříčení řezaného materiálu, a dne 15.6.2018, který potvrzoval vznik poranění u žalobce, jeho příčinu, avšak s tím, že k úrazu došlo pro jiný blíže nespecifikovaný důvod, nikoli z důvodu porušení pracovní kázně. Výpověďmi svědků, zejm. , jméno FO, , bylo v řízení prokázáno k době, kdy se stal žalobci pracovní úraz, jeho pracovním úkolem bylo připravit a zabalit stroje na export (připravit kartóny, palety, polystyren a další věci na výplň), žalobce tuto činnost měl konat na svém pracovišti, tj. v první kóji pro nerezové vany, přičemž pro jemu zadaný pracovní úkol nebylo třeba užít předmětnou pilu. Žalobce však sám odešel do třetí kóje, kde je umístěna pila a začal na ní řezat hranolek, ačkoli ta byla určená pouze pro řezání plošného materiálu. Skutečnost, že žalobce na předmětné pile řezal hranolek pro zajištění strojů na paletách, je potvrzována výpovědí svědka , jméno FO, , který se krátce po úrazu šel podívat na místo, kde se žalobci stal úraz a jediný materiál, který viděl, byl naříznutý hranolek. Shodnými výpověďmi svědků , jméno FO, i , jméno FO, pak bylo prokázáno, že palety pro balení strojů na export jsou dodávány včetně příslušenství, tedy i včetně potřebných hranolků, když jejich následná úprava není třeba, což vyplývá i z předložených technických dokumentací palet a jejich specifikací. V řízení bylo také prokázáno, že dne 24.3.2018 byli zaměstnanci žalované proškoleni o bezpečnosti práce i o používání elektrických spotřebičů, takového školení byl účasten i žalobce, o čemž svědčí výslechy svědků i jednatelky žalované, ale i podpis na prezenční listině a výkaz o nulové absenci žalobce v březnu 2018. Dalšími listinnými důkazy i výpovědí jednatelky žalované a svědků bylo prokázáno, že žalovaná žalobci v průběhu jeho pracovního poměru opakovaně vytýkala méně závažné porušování povinnosti vyplývajících z právních předpisů, spočívajících v soustavném svévolném opouštění pracoviště bez vědomí nadřízených pracovníků, nedodržování pracovní doby, přičemž jej upozorňovala na možnost ukončení pracovního poměru výpovědí. Korespondencí mezi účastníky řízení pak bylo prokázáno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě rozdílu mezi vyplaceným pojistným plněním a stanovenou výší škody v souvislosti s předmětným pracovním úrazem, avšak žalovaná setrvala na svém stanovisku, že je důvodné krácení pojistného plnění o 50 % z důvodu vzniku pracovního úrazu žalobce jeho nezodpovědným jednáním.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná a v celém rozsahu jí zamítl. V řízení nebylo mezi účastníky sporu, že žalobce pracoval u žalované jako montážní dělník do 31.10.2019, ani že si dne 13.6.2018 přivodil pracovní úraz, v jehož důsledku byl v pracovní neschopnosti od 15.6.2018 do 30.10.2019. Stejně tak byla shoda i ohledně výše vzniklé újmy žalobci v souvislosti s předmětným pracovním úrazem ve výši 261 361 Kč z titulu bolestného, ztížení společenského uplatnění, náhrady za ztrátu na výdělku i účelně vynaložených nákladů. Spornou otázkou nadále zůstalo, zda krácení pojistného plnění ve výši 50 % vyčíslené náhrady škody je důvodné či nikoli. Žalobce jako poškozený zaměstnanec splnil svou povinnost tvrdit a prokázat, že došlo k naplnění všech zákonem stanovených předpokladů pro vznik odpovědnosti žalované jako zaměstnavatele z titulu jím utrpěného pracovního úrazu, když na jeho straně došlo k pracovnímu úrazu, při kterém mu vznikla újma a mezi vznikem této újmy a pracovním úrazem je dána příčinná souvislost. Žalovaná se v řízení bránila tím, že žalobce v daný den, kdy došlo k pracovnímu úrazu, neměl zadaný žádný pracovní úkol, který by vyžadoval práci na předmětné pile, ale ani nekonal takovou pracovní činnost, která by užití předmětné pily vyžadovala. Žalovaná v řízení tato svá tvrzení řádně prokázala, zejména výpovědí nadřízeného žalobce pana , jméno FO, , ale i výpovědí svědkyně , jméno FO, , kteří potvrdili, že úkolem žalobce v rozhodný den byla příprava balicího materiálu pro stroje na export, vše potřebné měl žalobce na svém pracovišti v první kóji, a tedy nebylo zapotřebí užití předmětné pily. Naopak žalovaná v řízení prokázala, že žalobce porušil své pracovní povinnost, kdy z neznámého důvodu opustil v daný den své pracovní místo, odešel do třetí koje, kde se nachází předmětná pila, začal na ní řezat zajišťovací hranolek, a při této činnosti se zranil. Žalovaná v řízení nerozporovala, že žalovaný příležitostně na předmětné pile pracoval, avšak jak bylo prokázáno, v daný den takový pracovní úkol zadaný neměl, a navíc pro práci na uvedené pile bylo třeba dvou osob. Současně bylo v řízení žalovanou prokázáno, že žalobce byl zaměstnancem proškolovaným v rámci bezpečnosti práce i k používání elektrických spotřebičů žalované, tedy i předmětné pily, stejně tak prokazovala, že žalobcovou běžnou pracovní náplní byla příprava nerezových van pro vakuovací balicí stroje, vypouštění oleje a finální zakrytování strojů před balením a příprava balení. Na druhou stranu žalobce však ani přes poučení soudu nijak netvrdil ani neprokazoval, že by v daný den v souvislosti se zadaným pracovním úkolem konal takovou pracovní činnost, která by vyžadovala užití předmětné pily, ani že by se školení bezpečnosti práce na této pile jeho osoby netýkala. Za daného stavu tak soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení, že by v uvedený den spadala do jeho pracovní činnosti i práce na předmětné pile a tedy že pracovní úraz vznikl v souvislosti se zadaným pracovním úkolem. Naopak žalovaná v řízení prokázala, že k úrazu žalobce nedošlo v rámci plnění pracovních úkolů ani v přímé souvislosti s nimi, tedy že v rozhodný den žalobce nekonal pracovní činnost, při které by bylo zapotřební použít pilu. Soud má tak soud za to, že žalovaná se důvodně zprostila povinnosti nahradit žalobci nemajetkovou újmu v plné výši, neboť žalobce porušil své povinnosti při plnění zadaných úkolů i předpisy související s bezpečností práce. Žalovaná tedy důvodně krátila pojistné plnění a zprostila se povinnosti nahradit žalobci škodu zčásti dle § 270 odst. 2 zákoníku práce. S ohledem na shora uvedené soud žalobcem požadovaný nárok na doplatek kráceného pojistného plnění jako nedůvodný zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanou bylo rozhodnuto dle ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Jejich výše je představována odměnou za 12 úkonů právní služby po 6 340 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí právního zastoupení, 4x vyjádření, 5x účast při jednání soudu – z toho 2x přes 2 hodiny), 12x paušální náhradou po 300 Kč (§ 13 odst. 3 citované vyhlášky). Náklady řízení činí celkem 79 680 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.O nákladech řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy vedlejší účastník byl ve věci zcela úspěšný, proto by mu náležela plná náhrada nákladů řízení. Vedlejší účastník však žádné náklady řízení nepožadoval, a proto soud rozhodl tak, že tito vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení. (výrok III.), adresa, splatnosti obou výroků rozsudku soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.