110 C 23/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A insolvenční správce dlužníka Jméno žalobce B , nar. Datum narození žalobce B , bytem Adresa žalobce B sídlem Adresa žalobce B zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 146 460 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalovaného , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal žalobou doručenou soudu dne , datum, zaplacení částky , částka, . Tvrdil, že usnesením Krajského soudu v , adresa, , pobočka , adresa, , č.j. KSPA , spisová značka, -A-27 ze dne , datum, byl zjištěn úpadek , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalobce B, , bytem , adresa, (dále jen „dlužník“) a zároveň byl tímto usnesením žalobce ustanoven insolvenčním správcem dlužníka. Usnesením Krajského soudu v , adresa, - pobočka v , adresa, , č.j. KSPA , spisová značka, -B-7 ze dne , datum, byl prohlášen konkurs na majetek dlužníka. V souladu s ust. § 229 odst. 3 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) přešlo na žalobce dispoziční oprávnění ve vztahu k majetkové podstatě. Usnesením Okresního soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, (právní moc ke dni , datum, ) bylo rozhodnuto , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v , adresa, , o pozůstalosti po zemřelé , jméno FO, , nar. , datum, . Tímto usnesením bylo rozhodnuto, že manžel zůstavitelky , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalobce B, , a to nejpozději do 2 měsíců od nabytí právní moci tohoto usnesení. Žalobce, z pozice insolvenčního správce účastníka dědického řízení (dlužníka , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalobce B, ), vyslovil souhlas s uzavíranou dohodou, neboť předmětné finanční plnění je způsobilé dle ust. § 206 odst. 1 insolvenčního zákona tvořit součást majetkové podstaty dlužníka a mělo by být vydáno žalobci. Žalovaný byl dne , datum, žalobcem vyzván k vydání předmětného finančního plnění, tj. částky ve výši , částka, na účet majetkové podstaty dlužníka. I přesto, že byla žalovanému tato výzva doručena dne , datum, , do majetkové podstaty nevydal ničeho. Ve svém vyjádření ze dne , datum, žalovaný poukázal na to, že bude postupovat dle výše uvedeného usnesení, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , tedy, že finanční prostředky vydá svému synovi (dlužníkovi). Žalobce následně žalovaného opakovaně vyzval k vydání finančních prostředků na účet majetkové podstaty, kdy byl zároveň upozorněn na možné naplnění skutkové povahy trestného činu dle ust. § 225 trestního zákoníku. Ani přes tuto urgenci žalovaný nevydal ve prospěch majetkové podstaty ničeho. K další výzvě žalovaný sdělil, že předmětné finanční plnění vydal dlužníkovi, avšak toto žádným způsobem nedoložil. Výše uvedeným jednáním tak žalovaný zkrátil majetkovou podstatu o částku ve výši , částka, , což v důsledku ovlivní míru uspokojení pohledávek věřitelů v rámci insolvenčního řízení dlužníka. Žalovaný byl opakovaně seznámen se skutečností, že vůči dlužníkovi (jeho synovi) probíhá insolvenční řízení, které je řešeno konkursem na jeho majetek. Rovněž si byl žalovaný vědom toho, že dlužník žádné finanční prostředky do majetkové podstaty nevydal, neboť žalobce, jakožto insolvenční správce dlužníka, podal jak na dlužníka, tak i na žalovaného trestní oznámení z důvodu možného naplnění skutkové podstaty trestního činu dle ust. § 225 trestního zákoníku. Přičemž v této věci bylo rozhodnuto Okresním soudem v , adresa, dne , datum, trestním příkazem č.j. , spisová značka, , kterým byl dlužník odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani na základě předžalobní výzvy do majetkové podstaty nevydal.

2. Žalovaný argumentoval tím, že na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, vyplatil na uspokojení dědického podílu synovi zůstavitelky , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalobce B, , a to v postupných několika splátkách v hotovosti k rukám syna zůstavitelky. Žalovaný měl za to, že splnil své povinnosti vyplývající pro něj z rozhodnutí o pozůstalosti ze dne , datum, řádným způsobem tak, jak mu bylo tímto rozhodnutím určeno a nevidí důvodu k platbě dle žaloby.

3. V průběhu řízení žalovaný vznesl námitku promlčení, kterou odůvodnil tím, že dne , datum, bylo usnesením Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, rozhodnuto , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v , adresa, , o pozůstalosti po zemřelé , jméno FO, , nar. , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , kdy podle tohoto usnesení měl manžel zůstavitelky (žalovaný) vyplatit synovi zůstavitelky (dlužníkovi) částku , částka, , a to nejpozději do 2 měsíců od právní moci předmětného usnesení o pozůstalosti. Usnesení o pozůstalosti bylo vydáno na základě dohody o rozdělení pozůstalosti, se kterou vyslovil souhlas i insolvenční správce dlužníka (žalobce). Žalovaný poté na základě usnesení o pozůstalosti vyplatil dlužníkovi částku ve výši , částka, . Následně žalobce podal u příslušného soudu žalobu dne , datum, , kterou se domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, . Žalobci, coby insolvenčnímu správci dlužníka, bylo známo, že dle usnesení o pozůstalosti má být dlužníkovi vyplacena částka ve výši , částka, nejpozději do , datum, (tj. dva měsíce od právní moci usnesení). Dne , datum, nastala splatnost pohledávky, žalovaný měl být v prodlení již od , datum, a žalobce se tak mohl od , datum, poprvé obrátit na soud a uplatnit své právo žalobou, dne , datum, počal běh promlčecí doby. Žalovaný má tedy za to, že žalobce uplatnil svůj nárok vymezený v žalobě opožděně, neboť došlo k promlčení nároku ve smyslu ustanovení § 629 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Promlčecí doba počala běžet od , datum, a uplynula dne , datum, , žalobce však podal žalobu až dne , datum, , tedy až po uplynutí tří leté promlčecí lhůty. Ke stavení promlčecí doby nemohlo dojít ani v rámci trestního řízení, když žalobce neuplatnil nárok na náhradu škody v adhezním řízení a toliko podal trestní oznámení, které však samo o sobě nestaví běh promlčecí doby. Žalobce požadavek, aby konkrétní osobě byla uložena povinnost k náhradě škody v určité výši, v rámci trestního oznámení a ani v rámci celého trestního řízení neuplatnil, a proto promlčecí doba běžela dále, aniž by došlo k jejímu stavění ve smyslu § 648 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný trval na zamítnutí žaloby.

4. Žalobce považoval námitku promlčení za nedůvodnou, argumentoval tím, že ke stavení promlčecí lhůty došlo, a to záznamem o zahájení úkonů trestního řízení ze dne , datum, , které bylo zahájeno jak vůči žalovanému, tak i vůči dlužníkovi. Teprve až usnesením PČR ze dne , datum, bylo zjištěno, že bylo zahájeno trestní stíhání pouze vůči , Jméno žalovaného, , nar. 1958, vůči žalovanému trestní stíhání zahájeno nebylo. Žalobce má tedy za to, že od , datum, do , datum, došlo ke stavení promlčecí lhůty. S ohledem na tyto skutečnosti k promlčení uplatněného nároku dojít nemohlo, nikde není dána povinnost v rámci podání trestního oznámení ihned nárokovat a uplatňovat škodu, to může poškozený kdykoliv v průběhu trestního řízení. Žalovaný si byl vědom své povinnosti vyplatit žalobci částku , částka, , toto však ani po opakovaných výzvách neučinil, proto bylo na žalovaného a dlužníka podáno dne , datum, trestní oznámení. V rámci podaného trestního oznámení neměl žalobce žádné informace o stavu průběhu řízení, a proto přípisem ze dne , datum, vyzval PČR , adresa, o sdělení stavu řízení, od PČR obdržel pouze odpověď ze dne , datum, , že v dané věci bylo vyšetřování ze strany PČR ukončeno a věc byla v dané době předána na Okresní státní zastupitelství. Žalobce obdržel až dne , datum, trestní příkaz Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, s vyznačením právní moci dne , datum, . Žalobce následně po obdržení pravomocného trestního příkazu nahlédl do spisu a zjistil, že v rámci přípravného řízení byly dne , datum, zahájeny úkony v trestním řízení, mimo jiné i vůči žalovanému. Dále bylo PČR vydáno usnesení ze dne , datum, o zahájení trestního stíhání pouze vůči , Jméno žalovaného, , nar. 1958, s tím že dále nebude vyvozována trestní odpovědnost vůči žalovanému. Tyto listiny žalobce nikdy neobdržel, informaci získal až po nahlédnutí to spisu. Žalobce již dne , datum, ve věci podaného trestního oznámení ze dne , datum, sděloval, že žádná finanční částka ve výši , částka, , která měla náležet do majetkové podstaty dlužníka, nebyla žalovaným uhrazena. Žalobce se dozvěděl až dne , datum, , že jeho trestní oznámení skončilo vydáním trestního příkazu pouze vůči dlužníkovi. Teprve až nahlédnutím do spisu po datu , datum, se žalobce dozvěděl, jakým způsobem bylo trestní oznámení vůči žalovanému ukončeno. Přesto byl ještě dne , datum, orgánem činným v trestním řízení vyrozuměn o tom, že v této době, tj. v polovině května 2021, je spis na Okresním státním zastupitelství k dalšímu řízení. Žalobce tak neměl důvod pochybovat o tom a žil v dobré víře v tom, že celá záležitost dále pokračuje. Protože nenastala okolnost, kdy by mohl žalobce až do zahájení hlavního líčení uplatnit v souladu s ust. § 43 trestního řádu nárok vůči žalovanému, nelze mu dávat k tíži, že taková okolnost nenastala. Námitka promlčení vznesená ze strany žalovaného je tak irrelevantní, a i v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaný si je dobře vědom toho, že má plnit do majetkové podstaty, přesto tak neučinil a nyní se dovolává námitky promlčení.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný byl v rámci dědického řízení povinen vyplatit , Jméno žalovaného, , nar. 1958, částku , částka, nejpozději do 2 měsíců od právní moci usnesení, usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Dále bylo mezi účastníky nesporné, že částka, kterou byl žalovaný povinen v rámci dědického řízení vyplatit , Jméno žalovaného, , nar. 1958, nebyla žalobci, jako insolvenčnímu správci dlužníka vyplacena.

6. Usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, č.j. KSPA , spisová značka, -A-27 ze dne , datum, byl zjištěn úpadek dlužníka , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalobce B, , insolvenčním správcem byl ustanoven , Jméno žalobce A, .

7. Z protokolu č.j. , spisová značka, o jednání sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, ve věci pozůstalosti po paní , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , bylo zjištěno, že v rámci tohoto jednání byl žalovaný vyrozuměn o tom, že na majetek jeho syna, , Jméno žalovaného, , nar. 1958, byl prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byl ustanoven , Jméno žalobce A, . V rámci pozůstalostního řízení žalovaný jako insolvenční správce dlužníka – pozůstalého syna zůstavitelky , Jméno žalovaného, , nar. 1958, sdělil, že je připraven souhlasit s dědickou dohodou v okamžiku, kdy podíl připadající na syna zůstavitelky bude činit částku , částka, (1/3 z čisté pozůstalosti). Usnesením Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve věci řízení o pozůstalosti po paní , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , byla mimo jiné schválena dohoda, že manžel zůstavitelky , Jméno žalovaného, vyplatí na uspokojení dědického podílu synovi zůstavitelky , Jméno žalovaného, částku , částka, , a to nejpozději do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, informovala notářka , tituly před jménem, , jméno FO, žalobce, že dlužník , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalobce B, , neodmítl dědictví a nabývá celý svůj dědický podíl. Zároveň zaslala žalobci na vědomí usnesení č.j. , spisová značka, .

8. Výzvou ze dne , datum, (včetně podacího lístku) bylo prokázáno, že žalobce jako insolvenční správce, vyzval žalovaného k vydání finančního plnění ve výši , částka, (dědický podíl, který nabyl žalovaný v rámci pozůstalosti po zemřelé , jméno FO, , a to dle usnesení Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ) na účet majetkové podstaty dlužníka , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalobce B, , neboť dědický podíl je způsobilý tvořit součást majetkové podstaty. Z informace k podané zásilce bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému dodána , datum, .

9. Zprávou ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný k výzvě ze dne , datum, sdělil žalobci, že musí respektovat usnesení notářky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , a proto nemůže výzvě vyhovět.

10. Výzvou ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k vydání částky , částka, na účet majetkové podstaty dlužníka , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalobce B, . Výzvu si žalovaný dle doručenky převzal dne , datum, .

11. Předžalobní výzvou ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k vydání částky , částka, na účet majetkové podstaty dlužníka , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalobce B, , případně podání trestního oznámení z důvodného podezření naplnění skutkové podstaty trestného činu. Výzvu si žalovaný dle doručenky převzal dne , datum, .

12. Zprávou ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný k výzvě žalobce ze dne , datum, sdělil, že vyplacení částky , částka, proběhlo dne , datum, , a to v hotovosti k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , syna zůstavitelky.

13. Z trestního spisu Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobce podal dne , datum, trestní oznámení na , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, a , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalobce B, s tím, že , Jméno žalovaného, , nar. 1934, zkrátil majetkovou podstatu o částku ve výši , částka, , neboť tuto částku ani po opakovaných výzvách žalobci jako insolvenčnímu správci do majetkové podstaty dlužníka , Jméno žalovaného, , nar. 1958, nevydal. Záznamem o zahájení úkonů trestního řízení ze dne , datum, bylo zjištěno, že PČR, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Územní odbor , adresa, , Oddělení hospodářské kriminality SKVP, zahájila úkony trestního řízení mimo jiné vůči žalovanému, a to pro přečin porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 trestního zákoníku. Usnesením PČR, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Územní odbor , adresa, , Oddělení hospodářské kriminality SKVP, č.j. , adresa, -76/TČ-2019-170681 ze dne , datum, bylo zjištěno, že bylo zahájeno trestní stíhání , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalobce B, řízení podle § 225 trestního zákoníku. V odůvodnění tohoto usnesení bylo uvedeno, že v případě osoby , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, , a to z nedostatku zavinění na jeho straně. Z žádosti žalobce ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce žádal PČR v , adresa, k č.j. , adresa, -49/TČ-2019-170681 o sdělení, v jaké fázi se nachází trestní oznámení podané žalobcem dne , datum, na žalovaného a , Jméno žalovaného, , nar. 1958, neboť prozatím nebyl informován o výsledku jakéhokoli šetření v této věci. Žalobce dále sděloval, že na účet majetkové podstaty dosud nebylo vydáno ničeho, čímž došlo ke zkrácení majetkové podstaty o nevyplacený dědický podíl ve výši , částka, . Žalobce jako insolvenční správce má za to, že žalovaný svým jednáním nadále maří průběh insolvenčního řízení. Dopisem PČR v , adresa, ze dne , datum, (č.j. , adresa, -49/TČ-2019-170681) bylo zjištěno, že PČR sdělila žalobci k jeho žádosti o sdělení stavu věci, že bylo ukončeno vyšetřování a podán návrh na obžalobu, spis je v současné době na Okresním státním zastupitelství , adresa, . Trestním příkazem Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že obviněný , Jméno žalovaného, , narozený , Datum narození žalobce B, rámci insolvenčního řízení zahájeného usnesením Krajského soudu v , adresa, , pobočka , adresa, , č.j. KSPA , spisová značka, -A-27, ze dne , datum, v rozporu s § 206 a § 210 zákona číslo 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, neposkytl insolvenčnímu správci , Jméno žalobce A, finanční prostředky v celkové výši , částka, , které nabyl na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, v dědickém řízení po své matce , jméno FO, , a to poté, co přiměl svého otce , Jméno žalovaného, , narozeného , Datum narození žalovaného, , k uzavření splátkového kalendáře, k čemuž došlo dne , datum, na adrese , adresa, , kdy na základě tohoto splátkového kalendáře mu pak jeho otec postupně vyplatil celý jeho dědický podíl v hotovosti, kterou si ponechal pro vlastní potřebu, a znemožnil, aby se stala součástí majetkové podstaty ve smyslu § 206 odstavec 1 zákona číslo 182/2006 Sb., insolvenčního zákona a negativně ovlivnil uspokojení svých věřitelů v insolvenčním řízení, tedy v insolvenčním řízení mařil výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozil účel insolvenčního řízení, čímž spáchal přečin porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku, a byl odsouzen podle § 225 odst. 1 tr. zákoníku, § 62 odst. 1 tr. zákoníku, § 63 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. řádu k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 (tři sta) hodin. Trestní příkaz nabyl právní moci dne , datum, . Z doručenky datové schránky bylo zjištěno, že trestní příkaz Okresního soud v , adresa, č.j. , spisová značka, byl žalobci doručen dne , datum, .

14. Podle ust. § 249 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, není-li zákonem stanoveno jinak, je osobou oprávněnou k podání žaloby nebo jiného návrhu k vymožení nároku dlužníka včetně jeho zajištění, který se týká majetkové podstaty, po prohlášení konkursu pouze insolvenční správce; návrh podaný jinou osobou soud zamítne. Podle odst. 2 jestliže osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, plní tento závazek po prohlášení konkursu dlužníku, a plnění se nedostane do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že o prohlášení konkursu nemohla vědět nebo že vzhledem k okolnostem plnění dluhu bylo zřejmé, že dlužník plnění vydá do majetkové podstaty.

15. Podle ust. § 43 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, je poškozený oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2); je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě (§ 175a odst. 2). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen.

16. Podle ust. § 609 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

17. Podle ust. § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

18. Podle ust. 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

19. Podle ust. § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

20. Podle ust. § 629 odst. odst. 1, 2 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

21. Předně se soud zabýval důvodností vznesené námitky promlčení.

22. Právo na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení lze učinit i předmětem adhezního řízení jako součásti trestního řízení, a to buď samostatným návrhem do doby zahájení dokazování u hlavního líčení, nebo již na počátku trestního řízení v rámci trestního oznámení. Dochází pak ke stavení promlčecí lhůty uvedených práv. Návrh ovšem musí být cílen proti konkrétnímu pachateli a v obsahu podání je nezbytné vymezit důvod i rozsah požadovaného nároku (viz. ust. § 43 odst. 1 a 3 trestního řádu). V opačném případě by k návrhu v trestním procesu nebylo možno vztahovat hmotněprávní důsledek stavení promlčecí lhůty (viz. např. NS , spisová značka, , , spisová značka, ). Projev vůle, jímž má být zahájeno adhezní řízení, musí být formulován tak, aby z něj nepochybně vyplývalo, jakého nároku se poškozený domáhá, v jaké výši, vůči komu a z jakého důvodu. Promlčecí lhůta se staví až do pravomocného skončení trestního stíhání. Pokud v trestním řízení nedošlo k uložení povinnosti obžalovanému nahradit poškozenému škodu nebo nemajetkovou újmu anebo vydat bezdůvodné obohacení, má poškozený právo uplatnit takový nárok v občanskoprávním řízení. Po pravomocném skončení trestního stíhání běh promlčecí lhůty pokračuje, nebo se promlčecí lhůta nadále v běhu staví, resp. stavení běhu promlčení nepomine, pokud je po právní moci rozhodnutí v trestním řízení podána poškozeným v přiměřené lhůtě žaloba na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení u civilního soudu. Řádným uplatněním nároku na náhradu škody v adhezním řízení, jímž se staví promlčecí doba, není samotné podání trestního oznámení, jestliže neobsahuje požadavek, aby konkrétní osobě byla uložena povinnost k náhradě škody v určité výši.

23. Žalobce podal žalobu u zdejšího soudu dne , datum, , přičemž již dne , datum, (neboť tento den je datována výzva, kterou žalobce vyzýval žalovaného k vydání částky , částka, do majetkové podstaty dlužníka) mu byl znám obsah dědické dohody, v rámci které byla žalovanému uložena povinnost zaplatit svému synovi (dlužníkovi) na vypořádání pozůstalosti částku , částka, do dvou měsíců od právní moci usnesení, tj. do , datum, (usnesení nabylo právní moci dne , datum, ). Žalobce sice , datum, podal trestní oznámení jak na žalovaného, tak i na dlužníka, a nejpozději , datum, se z trestního příkazu dozvěděl, že trestní stíhání bylo vedeno pouze vůči dlužníkovi, nikoli žalovanému (trestní příkaz byl vydán pouze vůči dlužníkovi). V tuto dobu již měl žalobce povědomost o tom, že trestní řízení není vůči žalovanému dále vedeno, a nebránilo mu ničeho, aby ještě v době běhu promlčecí doby podal žalobu k civilnímu soudu. Námitka promlčení byla vznesena žalovaným důvodně, soud tak nemůže žalobci promlčené subjektivní občanské právo přiznat. Soud nedospěl ani k závěru, že by námitka promlčení vznesená žalovaným byla v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 588 o. z. Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. Rozpor uplatnění námitky promlčení s dobrými mravy nelze dovozovat z okolností a důvodů spojených pouze s uplatněným nárokem, ale z okolností, za nichž byla tato námitka uplatněna. Žalobce měl již v srpnu 2021 povědomost o tom, jakým způsobem bylo vyřešeno podané trestní oznámení, neboť mu byl doručen trestní příkaz, který ale směřoval pouze vůči dlužníkovi, tj. , Jméno žalovaného, , nar. 1958. Bylo tedy na žalobci, aby se zajímal o důvod, proč nebylo vedeno trestní stíhání i vůči žalovanému. Žalobce měl dostatek času svůj případný nárok včas a řádně uplatnit u soudu (od srpna 2021 do , datum, ). To, že se žalovaný bránil námitkou promlčení, neznamená, že by jednal v rozporu s dobrými mravy. Nutno také zdůraznit, že trestní oznámení nemá podle českého právního řádu charakter nástroje k ochraně subjektivního práva fyzické či právnické osoby, nýbrž se v zásadě jedná o formu účasti občanů při prosazování veřejného zájmu na potlačování kriminality, a pouze stát je nositelem monopolu trestního stíhání a pouze orgány přípravného řízení rozhodují o tom, zda zahájí úkony v trestním řízení. Účelem trestního řízení tak není primárně ochrana subjektivních občanských práv fyzické osoby.

24. Na žalobci tedy bylo, aby v době běhu promlčecí lhůty – tj. od , datum, do , datum, , podal žalobu k soudu. Pokud právo na vydání žalované částky nebylo uplatněno u soudu před skončením promlčecí doby, uplynutím této doby se promlčí. Z obsahu trestního spisu zdejšího soudu , spisová značka, nebylo zjištěno, že by žalobce vůči žalovanému uplatnil nárok na zaplacení částky , částka, , kterou byl žalovaný povinen vydat do majetkové podstaty dlužníka, řádným návrhem tak, aby konkrétní osobě byla uložena povinnost k náhradě škody v určité výši, a tím pádem nedošlo ke stavení promlčení doby. S ohledem na tyto skutečnosti nezbylo soudu nic jiného, než žalobu s ohledem na oprávněnost vznesené námitky promlčení, zamítnout.

25. Jelikož žalovaný měl ve věci plný úspěch, postupoval soud dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) a přiznal žalovanému vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení představovaných odměnou advokáta 5 x , částka, , určenou dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, písemné podání ve věci a účast u 3 jednání, dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta 5 x , částka, dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za úkony shora, cestovným vozidlem BMW G5X k jednání dne , datum, na trase , adresa, a zpět, tj. 54 km za cestu tam a zpět, při sazbě náhrady vozidla , částka, /km, ceně paliva dle vyhlášky , částka, /l, a spotřebě dle TP 7,03 litr/100 km, a cestovným k jednání dne , datum, a , datum, na trase , adresa, a zpět, tj. 2 x 54 km při sazbě náhrady vozidla , částka, /km, ceně paliva dle vyhlášky , částka, /l, a spotřebě dle TP 7,03 litr/100 km, tj. cestovné v celkové výši , částka, , ztrátou času 6 půlhodin po , částka, dle § 14 advokátního tarifu (celkem , částka, ) a dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. daní z přidané hodnoty z odměny advokáta, ztráty času a paušálních náhrad. Náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalovaného (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.).

26. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., kdy nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší či ve splátkách.