110 C 23/2024
č. j. 110 C 23/2024-90
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13 § 14
- o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 361/2000 Sb. — § 18
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2959
Plný text
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 30 000 Kč
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, , se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, , a to k rukám zástupce žalované , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne , datum, domáhala po žalované zaplacení , částka, , a to z důvodu odčinění nemajetkové újmy. Tvrdila, že její sestra (, právnická osoba, ) byla dne , datum, účastníkem dopravní nehody, při které druhá účastnice nehody (, jméno FO, ) při projíždění pravotočivé zatáčky nepřizpůsobila rychlost jízdy svým schopnostem, stavu pozemní komunikace a povětrnostním podmínkám, dostala smyk a vyjela do protisměrné části vozovky. Poté došlo ke střetu s protijedoucím vozidlem, které řídila sestra žalobkyně. Sestra žalobkyně utrpěla při nehodě řadu zranění, zejména úder do hlavy a úraz levého zápěstí. Byla převezena RZP k ošetření do nemocnice, kde jí lékař doporučil klidový režim, kontrolu stavu a nošení ortézy. Její stav se následně třetí den po nehodě zhoršil, proto opětovně navštívila lékaře, který jí nadále doporučil klidový režim. Ke dni , datum, rozhodla ČSSZ o dočasné pracovní neschopnosti sestry žalobkyně, ve které setrvala s ohledem na své zaměstnání (dělnice) do , datum, . Žalobkyně v důsledku nehody, jejímž účastníkem byla její sestra, utrpěla psychickou újmu, kterou pociťovala jako osobní neštěstí. Sestra žalobkyně byla při obstarávání běžných záležitostí odkázána na zvýšenou pomoc žalobkyně, kterou dříve nijak nepotřebovala. Tato změna se nežádoucím způsobem promítla do soukromého života žalobkyně, jakož i jejího psychického stavu. Jednalo se o zvýšenou stresovou situaci doprovázenou častými projevy smutku, úzkostmi a obavami o zdraví sestry, neboť mezi sebou měly velmi blízký vzájemný vztah. Žalobkyně byla nucena změnit své zaměstnání a opustit pracovní pozici v Praze, aby mohla sestře poskytnout adekvátní pomoc.
2. Žalobkyně dále tvrdila, že odčinění této újmy odůvodňují zvláštní okolnosti. Především má za to, že dopravní nehoda byla způsobena porušením důležité právní povinnosti řidičkou druhého vozidla, a to z hrubé nedbalosti. , právnická osoba, v Klatovech shledal , jméno FO, vinnou z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. OD/595/24/Kk), dopravní nehoda proto byla způsobena porušením důležité právní povinnosti. K porušení této povinnosti přitom došlo z hrubé nedbalosti, neboť řidička druhého vozidla jela rychlostí cca 85 km/h a nepřizpůsobila rychlost jízdy svým schopnostem a aktuálnímu stavu komunikace a povětrnostním podmínkám. Nadto žalobkyně uvedla, že řidička druhého vozidla řídila motorové vozidlo navzdory tomu, že nebyla držitelkou platného řidičského oprávnění.
3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítla, že žalobkyně svůj nárok řádně netvrdila ani jej neprokázala. Splněny nejsou podmínky pro aplikaci § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť se nejednalo o zvlášť závažné ublížení na zdraví, ani nejsou dány podmínky pro aplikaci § 2971 o. z. Porušení právní povinnosti nedosáhlo podle žalované takové intenzity, která by naplňovala kritérium zvláštní okolnosti předvídané v § 2971 o. z. Jednání řidičky, která dopravní nehodu způsobila, nenaplňuje znaky zřejmé bezohlednosti škůdce k zájmům jiných osob. Jednalo se o nepatrné porušení právních předpisů při provozu na pozemní komunikaci, které mělo bohužel za následek smyk vozidla a srážku s vozidlem sestry žalobkyně, z tohoto jednání avšak nelze dovozovat hrubou nedbalost. Nedošlo ani k překročení nejvyšší povolené rychlosti mimo obec, neboť řidička jela rychlostí cca 85 km/h, a není ani pravdou, že by nebyla držitelkou platného řidičského oprávnění, neboť se prokázala řidičským průkazem vydaným v jiné zemi.
4. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě, kterou způsobila řidička , jméno FO, , a poškozenou z této dopravní nehody byla sestra žalobkyně, paní , právnická osoba, . Předmětem sporu nadále bylo to, zda jsou splněny podmínky podle § 2959 a § 2971 o. z.
5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.
6. Z protokolu o nehodě a z přiložené fotografické dokumentace ze dne , datum, soud zjistil, že k nehodě došlo v pravotočivé zatáčce na silnici II/191 za křižovatkou na , adresa, . Vozovka je v tomto místě dvoupruhová obousměrná s jednotlivými pruhy oddělenými vodorovným dopravním značením. Vozovka je v dobrém stavu bez zjevných výmolů. V době nehody byl její povrch mokrý. Obě řidičky byly podrobeny dechové zkoušce na zjištění alkoholu s negativním výsledkem. Řidička , jméno FO, se prokázala řidičským průkazem číslo A2102338611 vydaným Spolkovou republikou Německo.
7. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne , datum, soud zjistil, že sestra žalobkyně k věci uvedla, že jela rychlostí cca 80 km/h a posléze v protisměru z jejího pohledu z levotočivé zatáčky vylétlo vozidlo, a to přímo do její jízdní dráhy. Srážce se snažila zabránit, ale nebylo to možné. Dále uvedla, že ze začátku v souvislosti s pohmožděním levé ruky byla omezena na obvyklém způsobu života, po 5-6 dnech již byla samoobslužná.
8. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, k věci uvedla, že jela rychlostí cca 85 km/h, dostala smyk, snažila se jej korigovat, avšak následně se s vozidlem dostala do protisměru, kde došlo ke srážce.
9. Z evidenční karty řidiče soud zjistil, že A. , jméno FO, má ve stavu bodového hodnocení zapsáno 0 bodů, má jeden záznam v přestupcích za překročení rychlosti v obci (uložena pokuta , částka, příkazem na místě), není držitelem českého řidičského oprávnění, prokázala se řidičským průkazem číslo A2102338611 vydaným v SRN.
10. Rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. OD/595/24/Kk, , právnická osoba, v Klatovech shledal , jméno FO, vinnou z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a to pro jednání spočívající v tom, že dne , datum, v cca 14:10 hod. řídila po silnici č. II/191 ve směru od , adresa, osobní automobil tovární značky Audi A2, reg. zn. , SPZ, , se kterým v km 56,09 v katastru obce , adresa, při projíždění pravotočivé zatáčky nepřizpůsobila rychlost jízdy svým schopnostem, stavu pozemní komunikace a povětrnostním podmínkám, neboť povrch vozovky byl díky dešti mokrý, dostala smyk, který nezvládla, vyjela do protisměrné části vozovky, kde došlo k čelnímu střetu s protijedoucím osobním automobilem tovární značky Citroën C4 Picasso, reg. zn. , SPZ, , řízeným , jméno FO, , po kterém se vozidlo Audi převrátilo a skončilo ve směru své jízdy vlevo mimo komunikaci na střeše a vozidlo Citroën skončilo ve směru své jízdy v levé části vozovky na její krajnici přetočené přední částí zpět k obci , adresa, . Způsobila tak dopravní nehodu se zraněním své vlastní osoby a se zraněním řidičky z protijedoucího vozidla, které s ohledem na jeho rozsah (řidička nebyla omezena v obvyklém způsobu života po dobu delší než 7 dnů) nebylo vyhodnoceno jako ublížení na zdraví, a se škodou na zúčastněných vozidlech ve výši odhadnuté vyšetřujícími orgány na cca , částka, .
11. Z lékařských zpráv bylo prokázáno, že po dopravní nehodě byla sestra žalobkyně převezena RZP k ošetření do nemocnice s bolestí nosu a levého zápěstí. Ošetřující lékař konstatoval otok a hematom nosu, drobný otok levého zápěstí a doporučil klidový režim, ledování postižených míst, promazání lokálně NSAID gely a nošení ortézy s následnou kontrolou (lékařská zpráva ze dne , datum, ) a s naraženinami byla propuštěna domů. Sestra žalobkyně zůstala v dočasné pracovní neschopnosti i po následné kontrole dne , datum, s tím, že třetí den po nehodě se objevila bolest pravého prsu. Lékař konstatoval přetrvávající pohmoždění pravého prsu s hematomem a pohmoždění levého zápěstí. Nadále doporučil užívání analgetik a ledování (lékařská zpráva ze dne , datum, ). Žalobkyně byla v dočasné pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, , což bylo prokázáno rozhodnutím ČSSZ číslo , hodnota, -2310090016.
12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
13. Podle § 2894 odst. 2 o. z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.
14. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
15. Podle § 2971 o. z. odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.
16. V nyní projednávané věci žalobkyně uplatňovala nárok na odčinění nemajetkové újmy jako tzv. sekundární oběť a tento nárok odvozovala od zdravotních obtíží, které vznikly v důsledku dopravní nehody její sestře (tzv. primární oběť). Protože nárok uplatnila žalobkyně, která je sestrou poškozené, jedná se o osoby blízké podle § 22 odst. 1 o. z.
17. Pro to, aby žalobkyně mohla být ve věci úspěšná, musí být splněny podmínky předvídané v § 2959 o. z., případně v § 2971 o. z. Ustanovení § 2959 předpokládá jako základní podmínku pro přiznání náhrady nemajetkové újmy skutečnost, že došlo buď k usmrcení, nebo ke zvlášť závažnému ublížení na zdraví poškozeného. K usmrcení poškozené v dané věci nedošlo. Soud má také za to, že nedošlo ani k takové poruše zdraví, kterou by bylo možné podřadit pod zvlášť závažné ublížení na zdraví. Jak vyplývá z judikatury, pod tímto pojmem si lze představit nejtěžší zdravotní poškození, zejména kómatické stavy, závažná poškození mozku, ochrnutí výrazného rozsahu, tedy následky srovnatelné s usmrcením, odpovídající duševním útrapám blízkých osob dosahujícím vysoké intenzity. Je rovněž představitelné, že se bude jednat o případy velmi těžkých zranění, která budou po delší dobu ohrožovat život primární oběti, nebo po delší dobu zatěžovat výrazně nepříznivým zdravotním stavem, což bude mít citelný dopad do osobnostní sféry blízkých osob, a jejich duševní útrapy tak budou do té míry intenzivní, že musí být odškodněny i přesto, že následky zranění nebudou nejtěžší (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).
18. Pohmožděniny a poranění zápěstí, které sestra žalobkyně utrpěla při nehodě, nepochybně byly do jisté míry omezující. Avšak přestože soud nemíní zdravotní obtíže žalobkyně zlehčovat či banalizovat, nejedná se o takové poranění, které by bylo možné klasifikovat jako zvlášť závažné ublížení na zdraví (přičemž sama poškozená uvedla, že cca po 6 dnech již byla samoobslužná). Současně platí, že ačkoli žalobkyně mohla být ve svém soukromém životě dotčena nastalou situací (zejména déle přetrvávající péčí o svou sestru), opět se nejedná o těžkosti v intenzitě předvídané v § 2959 o. z. a v předchozím odstavci citovanými závěry Nejvyššího soudu. Nárok na odčinění nemajetkové újmy podle § 2959 o. z. proto není dán. Na okraj soud podotýká, že totožná tvrzení o péči o sestru žalobkyně předložili další rodinní příslušníci v souběžně projednávaných věcech před zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, (dcera poškozené), sp. zn. , spisová značka, (druhá dcera poškozené), sp. zn. , spisová značka, (manžel poškozené, který dle svých tvrzení neustále pečuje o poškozenou).
19. Jestliže u primární oběti dojde k přechodnému stavu poruchy zdraví, kterou nelze podřadit pod § 2959 o. z. (což je právě případ této věci), bylo by možno odčinit duševní útrapy podle § 2971 o. z. za splnění stanovených podmínek, tj. 1) odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, 2) pociťuje-li poškozená osoba nemajetkovou újmu důvodně jako osobní neštěstí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Soud tedy nejprve zkoumal, zda byly dány takové zvláštní okolnosti, přičemž jejich naplnění v případě žalobkyně neshledal. Jako nedostatečná soud v tomto ohledu vyhodnotil tvrzení žalobkyně, že škůdce zavinil dopravní nehodu porušením důležité právní povinnosti, a to z hrubé nedbalosti. Zákon v § 2971 o. z. příkladem stanoví, že takovou zvláštní okolností může být právě, pokud škůdce porušil z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost. Hrubá nedbalost je ovšem nedbalostí nejvyšší intenzity, jež svědčí o lehkomyslném přístupu škůdce k plnění svých povinností, a to zanedbáním požadavku náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o zřejmé bezohlednosti škůdce k zájmům jiných osob (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud má za prokázané, že o hrubou nedbalost se ze strany A. , jméno FO, jakožto škůdce nejednalo. Přestože žalobkyně výpisem z evidenční karty tvrdila a prokazovala, že A. , jméno FO, nebyla držitelkou řidičského oprávnění, byl v řízení prokázán opak, a to zejména protokolem o nehodě, neboť A. , jméno FO, předložila platné řidičské oprávnění vydané Spolkovou republikou Německo. Nebylo prokázáno ani tvrzení o překročení nejvyšší dovolené rychlosti. Obě účastnice dopravní nehody shodně vypověděly, že se pohybovaly rychlostí cca 80 km/h. Sestra žalobkyně měla jet rychlostí cca 80 km/h, A. , jméno FO, rychlostí cca 85 km/h. Protože k dopravní nehodě došlo mimo obec, tedy v místě s nejvyšší povolenou rychlostí jízdy do 90 km/h (§ 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích), ani tato zákonná povinnost porušena nebyla.
20. Rovněž k osobě A. , jméno FO, soud nenalezl jiné „přitěžující“ okolnosti, z nichž by bylo možné usuzovat na lehkomyslný přístup, zanedbání požadavku náležité opatrnosti či zřejmou bezohlednost. V evidenční kartě řidičky A. , jméno FO, (č. l. 52 soudního spisu) se nachází pouze jediný záznam o přestupku, který spočíval v překročení rychlosti v obci s naměřenou rychlostí jízdy 61 km/h. Stav bodového hodnocení řidičky je 0 bodů (výpis z evidenční karty na č. l. 77 soudního spisu). Nejedná se proto o osobu, která by často páchala závažné dopravní přestupky.
21. Lze doplnit, že ačkoli nehoda vznikla zaviněním A. , jméno FO, , jednalo se dle správního orgánu o nedbalost nevědomou, neboť si řidička vzhledem k jízdě po mokré komunikaci měla a mohla být vědoma, že svým jednáním (nepřizpůsobením jízdy aktuálním podmínkám) může ohrozit či poškodit zákonem chráněný zájem. A. , jméno FO, přitom své zavinění uznala, uvedla, že měla jet pomaleji a svého jednání litovala. Přestože dopravní nehodu nelze zlehčovat, je přesto třeba uvést, že se jednalo o běžnou dopravní nehodu, která nesvědčí o hrubé nedbalosti škůdce, což dokládá také následný postoj A. , jméno FO, ke způsobené dopravní nehodě.
22. Protože soud neshledal naplnění podmínek pro odčinění nemajetkové újmy dle § 2959 a § 2971 o. z., žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.). Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení. Žalované náleží odměna za celkem pět úkonů právní služby dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření k replice, vyjádření k doplnění dokazování, účast při soudním jednání) po , částka, , dále paušální náhrada hotových výdajů celkem ve výši , částka, (, částka, za dva úkony poskytnuté do , datum, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, a , částka, za tři úkony poskytnuté od , datum, ). Žalované dále náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v podobě náhrady za promeškaný čas zástupce ve výši , částka, , a to za celkem sedm půl hodin strávených cestou k jednání (7 x , částka, ) dle § 14 advokátního tarifu. Soud žalované naopak nepřiznal náhradu za účtované cestovné, neboť zástupce žalované nepředložil jízdní doklad za cestu vlakem, a to ani k následné výzvě soudu. Protože je zástupce žalované plátcem daně z přidané hodnoty [§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.], zvyšuje se přiznaná náhrada nákladů řízení o 21 % sazbu této daně, a to z odměny, paušálu a ztráty času. Žalobkyně je tedy povinna nahradit žalované náklady řízení v celkové výši , částka, k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Platební místo a lhůtu k plnění soud stanovil podle § 149 odst. 1 o. s. ř., resp. podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.