111 C 5/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Nečasovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 415 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 749 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 749 Kč od 11.9.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 414 251 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 414 251 Kč od 11.9.2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 106 459,30 Kč k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna nahradit ČR – na účet Okresního soudu v Pardubicích státem zálohované znalečné ve výši 25 972 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10.2.2022 domáhala po žalované zaplacení částky 415 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. V odůvodnění uvedla, že žalobkyně a dlužník [příjmení] [jméno] uzavřeli dne 22.7.2017 úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout dlužníkovi meziúvěr za účelem údržby a změny rodinného domu ve výši 415 000 Kč. Dlužník se zavázal poukazovat na související účet stavebního spoření č. [bankovní účet] pravidelné měsíční částky s tím, že po dosažení cílové částky měla žalobkyně použít prostředky naspořené na účtu stavebního spoření k částečnému umoření meziúvěru a zbývající část meziúvěru měla být uspokojena z nově poskytnutého úvěru. Do doby dosažení cílové částky činily úroky 5,2 % a měsíční splátky meziúvěru částku 1 798,33 Kč. Žalobkyni byla doručena žádost o čerpání meziúvěru ze dne 29.7.2017 s tím, že peněžní prostředky měly být převedeny na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byla žalovaná. Žádost byla opatřena podpisem dlužníka, což ověřil obchodní zástupce žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tak poukázala částku 415 000 Kč na účet žalované. Z přehledu příchozích plateb na úhradu meziúvěru je patrné, že první splátku úroků ve výši 1 798,30 Kč zaslala dne 27.9.2017 žalovaná z účtu, na který byly poukázány peněžní prostředky z meziúvěru. Z důvodu dlouhodobého prodlení dlužníka se splácením meziúvěru žalobkyně přípisem ze dne 16.12.2019 odstoupila od úvěrové smlouvy a vyzvala dlužníka k vrácení částky 405 832,72 Kč, přičemž jistina meziúvěru se snížila v důsledku započtení částky na spořícím účtu ve výši 9 167,21 Kč. Dle usnesení Policie ČR ze dne 16.7.2019 [číslo jednací] podal dlužník na žalovanou oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu dle § 209 odst. 1 a 4 písm. d) tr. zák., policejní orgán věc usnesením odložil, přičemž v průběhu prověřování podezření byla žádost o čerpání meziúvěru ze dne 29.7.2017 předložena k posouzení znalci z oboru písmoznalectví, který uvedl, že není možné jednoznačně stanovit, zda dlužník podepsal souhlas s převodem celé částky na účet žalované, nic méně se přiklonil k závěru, že předmětnou listinu nepodepsal dlužník ani [jméno] [příjmení]. Dlužník při podání vysvětlení uvedl, že žádal o vyplacení peněžních prostředků na svůj účet, což měl doložit kopií žádosti o čerpání ze dne 22.7.2017. Z odůvodnění usnesení Policie ČR ze dne 24.3.2021 [číslo jednací] vyplývá, že dlužník měl dne 22.7.2017 žádat o čerpání úvěru na svůj účet č. [bankovní účet]. Policejní orgán podrobil znaleckému zkoumání písmo dlužníka, [jméno] [příjmení] a žalované, přičemž nebylo možné prokázat, že by některá z uvedených osob podepsala žádost o čerpání meziúvěru ze dne 29.7.2017. Dále žalobkyně uvedla, že neeviduje jinou žádost o čerpání úvěru, kromě žádosti ze dne 29.7.2017, na jejímž základě byly peněžní prostředky vyplaceny na účet žalované. Žalobkyně má tak za to, že nedošlo k platnému čerpání úvěru, žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši 415 000 Kč, aniž by dlužník projevil vůli vyplatit je na účet žalované. Žalovaná tak získala dle § 2991 o.z. na úkor žalobkyně majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, a proto je povinna toto plnění vrátit. Žalovaná ani přes písemnou výzvu ničeho neuhradila. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, kategoricky odmítla, že by se na úkor žalobkyně jakkoli bezdůvodně obohatila. Uvedla, že po dobu několika let pomáhala paní [příjmení] (matka [příjmení] [jméno]) se správou dluhů„ [anonymizováno] [obec]“, kterou paní [příjmení] vlastnila, pan [jméno] si opakovaně bral úvěry, kterými se dluhy pekárny platily. Ve dvou případech byly peníze z úvěrů poukázány na její účet s tím, že byla pak paní [příjmení] instruována, kam má peníze přeposlat, což učinila. To že budou peníze zaslány na její účet, byl nápad paní [příjmení], a tedy její bankovní účet sloužil pouze jako platební místo a z poukázaných peněz byly hrazeny dle pokynů paní [příjmení] dluhy vzniklé v souvislosti s [anonymizováno] [obec]. Žalovaná jim v dobré víře chtěla pomoci, sama opakovaně paní [příjmení] zapůjčila vlastní finanční prostředky, které jí dosud vráceny nebyly. Stejně tak tomu bylo i v případě předmětného úvěru ve výši 415 000 Kč, kdy její bankovní účet byl použit pouze jako platební místo za účelem bezodkladné distribuce peněz směrem k věřitelům či exekutorům dle pokynů paní [příjmení]. Přání pana [jméno] a paní [příjmení] o zaslání peněz na účet žalované je schopen potvrdit tehdejší obchodní zástupce žalobkyně [jméno] [příjmení], který úvěr s panem [jméno] za účasti jeho matky zajišťoval. Dále uvedla, že sama nikdy nebyla s poskytovateli těchto úvěrů v jakémkoliv smluvním vztahu, úvěry pro pana [jméno] sama nezprostředkovávala. Pokud žalobkyně zpochybňuje pravost podpisu pana [jméno] na jeho žádosti o čerpání úvěru, musí být pochybení na straně žalobkyně, neboť podpis na pokynu k čerpání úvěru musí být úředně ověřen nebo totožnost podepisující osoby ověřena osobou zmocněnou. Ze znaleckého zkoumání provedeného z podnětu policejního orgánu vyplynulo, že žalovaná rozhodně podpis na listině nefalšovala, neexistuje žádné autoritativní rozhodnutí, že by žádost o čerpání úvěru byla nicotná, a proto je na tuto listinu třeba nahlížet jako na listinu platnou. Žalobkyně by se tak měla domáhat nároku z úvěrové smlouvy po panu [jméno] jako smluvnímu partnerovi (dlužníkovi) s žalobkyní. Dále uvedla, že příslušná úvěrová smlouva byla uzavřena dne 22.7.2017 a pravost svého podpisu na žádosti o čerpání začal pan [jméno] zpochybňovat až v závěru roku 2018. Žalovaná žalobou požadovaný nárok neuznává, považuje ho za neexistující a jeho uplatnění vůči ní za rozporné s dobrými mravy. Při jednání soudu dne 17.10.2022 uvedla, že převzala finanční prostředky dle dohody mezi ní a panem [jméno], což je prokazováno žádostí o čerpání úvěru, přičemž ze závěrů Policie ČR nelze učinit závěr, že by žádost pan [jméno] nepodepsal, naopak jeho podpis byl ztotožněn panem [příjmení]. Při jednání soudu dne 17.10.2022 žalobkyně uvedla, že v rámci trestního řízení pan [jméno] sděloval, že podepsal jinou žádost, přičemž sporná žádost byla zfalšována a není zřejmé, kdo ji podepsal. Současně namítala, že samotné potvrzení panem [příjmení] neprokazuje, že žádost podepsal pan [jméno]. Podáním ze dne 1.11.2022 žalovaná uvedla, že mezi ní a panem [jméno] byla uzavřena ústní dohoda o tom, že její účet bude pouze platebním místem, což je prokazováno existencí žádosti o čerpání úvěru ze dne 29.7.2017. Žalovaná se považuje ze strany pana [jméno] za podvedenou, kdy jednal vůči ní a žalobkyni s předem připraveným záměrem vylákat od žalobkyně peněžní prostředky, skrze žalovanou uhradit dluhy své, své rodiny a rodinného podniku a povinnost k vrácení úvěru lstivě přenést na žalovanou, přičemž jediný prospěch má rodina [příjmení]. Uvedla, že veškeré finanční prostředky použila na úhradu dluhů [anonymizováno] [obec] a většinu plateb poukazovala vždy na základě pokynu pana [jméno] nebo paní [příjmení]. Podáním ze dne 1.12.2022 žalobkyně uvedla, že nadále trvá na svém stanovisku i závěrech OKTE, že žadatel o úvěr [příjmení] [jméno] nepodepsal žádost o jeho čerpání, plnění obdržela žalovaná. Při jednání soudu dne 20.11.2023 žalobkyně k poučení soudu doplnila, že obdržené finanční prostředky použila ve prospěch [anonymizováno] [obec], a to i v rozsahu 749 Kč, které představují poplatky za prováděné finanční transakce s tím, že poplatky za jeden měsíc činily 333 Kč a druhý měsíc 75 Kč. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že částka 415 000 Kč byla připsána na účet žalované. Mezi účastníky řízení zůstalo sporné, zda má žalobkyně nárok na zaplacení žalované částky či nikoli, příp. zda požadovaný nárok je či není v rozporu s dobrými mravy. Odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 16.12.2019 žalobkyně sdělila [jméno] [jméno], že odstupuje od úvěrové smlouvy [číslo] z důvodu dlouhodobého neplnění povinností dlužníka, současně pohledávku ke dni 31.12.2019 vyčíslila částkou 405 832,79 Kč a vyzvala [jméno] [jméno] k její úhradě. Předžalobní výzvou ze dne 12.8.2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 415 000 Kč s tím, že finanční prostředky v uvedené výši byly dne 4.8.2017 připsány na její účet a dle šetření policie bylo zjištěno, že [příjmení] [jméno] žádost o čerpání úvěru ze dne 29.7.2017 nepodepsal. Úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne 22.7.2017 bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a [jméno] [jméno] jako účastníkem stavebního spoření na základě žádosti o poskytnutí meziúvěru, za účelem údržby, změny rodinného domu ve výši 415 000 Kč. Návrhem na uzavření smlouvy o stavebním spoření ze dne 8.6.2017 bylo prokázáno, že [příjmení] [jméno] žádal o poskytnutí částky 415 000 Kč ze smlouvy o stavebním spoření č. [bankovní účet]. Z transakční historie uvedeného účtu bylo prokázáno, že dne 27.9.2017 byla z účtu [jméno] [příjmení] zaplacena částka 1 798,30 Kč. Usnesením Policie ČR ze dne 16.6.2019 [číslo jednací] bylo zjištěno, že policie odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zák., kterého se měla dopustit žalovaná tím, že pro poškozeného [jméno] [jméno] zprostředkovala smlouvu o půjčce finanční hotovosti s [anonymizována tři slova], který uzavřel úvěrovou smlouvu dne 22.7.2017 na částku ve výši 415 000 Kč a tato částka v celé výši přišla na její účet v rozporu uzavřenou úvěrovou smlouvou, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. V odůvodnění usnesení bylo uvedeno, že dne 28.2.2019 podal vysvětlení [příjmení] [jméno], který tvrdil, že požadoval převod svých půjčených peněz na svůj účet, což doložil kopií žádosti o čerpání úvěru ze dne 22.7.2017. [příjmení] [jméno] [příjmení] (bývalý obchodní zástupce [anonymizováno]) bylo zjištěno, že sepisoval s [jméno] [jméno] úvěrovou smlouvu dne 22.7.2017 na částku ve výši 415 000 Kč, která přišla na účet žalované, avšak popřel, že na žádosti o čerpání meziúvěru ze dne 29.7.2017 je podpis [jméno] [jméno], kterého by podepsal on. Uvedl, že listinu jen vyplnil, ale podepsal ji zřejmě [příjmení] [jméno], datum na listině ze dne 29.7.2017 vysvětlit nedokázal. Dle zprávy OKTE v [obec] ze dne 4.7.2019 bylo zjištěno, že ze zkoumaných podpisů [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] nebylo možné jednoznačně stanovit, zda [příjmení] [jméno] podepsal souhlas s převodem celé vypůjčené částky na účet žalované nebo jeho podpis napodobil tehdejší obchodní zástupce [příjmení] [jméno] [příjmení], či případně nějaká jiná osoba. Znalec z OKTE se přikláněl k závěru, že předmětnou písemnost nepodepsal ani [příjmení], ani [jméno]. Dále zkoumáním výpisů z účtu žalované byly zjištěny jednotlivé došlé vypůjčené finanční částky, a to i finanční částka ve výši 415 000 Kč od [jméno] [jméno] dne 4.8.2017. Žalovaná v rámci svého výslechu uvedla, že Pekárna [obec] měla velké finanční potíže, ona s tím pomáhala, neboť pekárna měla již od r. 2015 svůj účet zablokovaný, a tak pohledávky [anonymizováno] [obec] platila ze svého účtu. [příjmení] [jméno] v rámci své výpovědi uvedl, že peníze, které si půjčil od [anonymizováno], nepoužil v průběhu podzimu 2017 ani na jaře 2018, rekonstrukci domku svých prarodičů z osobních důvodů musel odložit. Žádostí o čerpání z meziúvěru/úvěru ze stavebního spoření ze dne 29.7.2017 bylo prokázáno, že číslo úvěrové smlouvy je [číslo], převod finanční částky má být na účet č. [bankovní účet], jejímž majitelem je [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. Na druhé straně listiny je ověřen podpis [jméno] [jméno] panem [příjmení], a to dne 29.7.2017. Následně dne 3.8.2017 došlo k čerpání úvěru ve výši 415 000 Kč. Usnesením Policie ČR ze dne 24.3.2021 [číslo jednací] byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zák., kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že věděl, že [příjmení] [jméno] uzavřel dne 22.7.2017 se [právnická osoba] úvěrovou smlouvu [číslo] na částku 415 000 Kč, tato částka měla být zaslána na jeho účet č. [bankovní účet] a on vyměnil formulář žádosti, který opatřil datumem 29.7.2017, zfalšovaný podpisem [jméno] [jméno] a uvedl, že finanční částka má být zaslána na účet [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet], neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. V odůvodnění tohoto usnesení bylo uvedeno, že po znaleckém zkoumání na OKTE v [obec] v r. 2021 nelze nikomu z možných osob, které mohli podpis [jméno] [jméno] zfalšovat, vč. samotného [jméno] [jméno], jednoznačně prokázat, že podepsali písemnost na základě, které byly peníze z úvěru [jméno] [jméno] u [anonymizováno] zaslány na účet [jméno] [příjmení]. Výslechem [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že pracoval asi 4 roky jako obchodní zástupce na živnostenský list u žalobkyně, žalovaná je bývalá klientka, vzájemně komunikovali ohledně sjednávání úvěru, určitě se setkali několikrát. Žalovaná mu sdělila, že s příbuznými něco řešila ohledně financování, řešila se nějaká pekárna v [obec], klientka jim chtěla pomoct, přičemž něco ze svého účtu platila. Vypověděl, že se následně setkal s paní [příjmení] a dalšími osobami, kteří pracovali v pekárně, chtěli pomoct s financováním, aby se dostali z dluhů a exekuce, on jim poskytoval rady k čerpání financí a placení exekucí. Uvedl, že úvěr si zřejmě bral i syn paní [příjmení], úvěr chtěli použít na financování rodinného domu. Celý případ byl atypický, ze strany paní [příjmení] vznikaly nepravdivé situace. Úvěr sjednávali u nich, přítomni byli paní [celé jméno žalovaného], paní [příjmení], syn paní [příjmení] a on, potkali se asi 2x až 3x, úvěr měl být asi 500 000 Kč, byl měněn příkaz k čerpání, resp. došlo ke změně účtu a teprve pak se peníze posílaly. Samotné sjednávání úvěru nebylo zvláštní, byla sepsána žádost, proběhl scooring, byly předkládány podklady pro schválení úvěru a teprve pak se sešli k podpisu úvěrové smlouvy a poté byl sepsán příkaz k čerpání úvěru. Přítomny podpisu úvěrové smlouvy byl on, pan [jméno], paní [příjmení] a paní [celé jméno žalovaného]. Svědek vypověděl, že po podpisu úvěrové smlouvy panem [jméno] jeho podpis ověřil a smlouvy se měly odesílat na čerpání úvěru, ale v průběhu několika dnů ho klient kontaktoval, že bude chtít peněžní prostředky zaslat na jiný účet. Vypověděl, že ve stejný den, kdy byla uzavřena smlouva o úvěru, byl sepsán i příkaz k čerpání úvěru, ale následně v řádu dnů byl klientem kontaktován o změnu účtu, a to na účet paní [příjmení], této změny byl přítomen pan [jméno] a asi paní [příjmení]. Svědek vypověděl, že paní [celé jméno žalovaného] jim pomáhala s financemi, rozposílala peníze na jejich exekuce, což ví od ní, ale i od [anonymizováno]. K otázce ověřování uvedl, že dle metodiky měli dáno, aby k ověřování smlouvy a příkazu k čerpání úvěru se s klientem osobně sešli nebo klient mohl smlouvu či příkaz k čerpání přinést ověřený sám, např. z pošty. Po nahlédnutí svědka na listinu„ Návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření“ (č.l. 11 spisu) uvedl, že listinu zná, jedná se o standardní dokument při sjednávání úvěru, listinu vyplňoval, podpis na listině u razítka je jeho podpisem. Po nahlédnutí svědka na listinu„ žádost o čerpání meziúvěru/úvěru ze stavebního spoření“ (č.l. 18 spisu) uvedl, že i tuto listinu zná, rukou psané informace vyplňoval sám, na první straně listiny je podpis klienta a na druhé straně listiny je jeho podpis na ověřovací doložce. Dále uvedl, že platná byla poslední žádost a pokud první žádost došla na spořitelnu, byla skartována. Svědek vypověděl, že paní [příjmení] měla exekuce, pan [jméno] asi ne, neboť by jinak neprošel schvalovacím procesem. S panem [jméno] jiné finance než předmětný úvěr neřešil. Smlouva o úvěru a první žádost o čerpání úvěru byly sepsány ve stejný den, ale zda smlouva o úvěru a první žádost byly odeslány před provedenou změnou žádosti, si nepamatuje. Svědek potvrdil, že byl vyslechnut i v rámci trestního řízení dne 15.3.2019, kde vypověděl, že na listině je podpis [jméno] [jméno]. Dále uvedl, že druhá žádost o čerpání úvěru byla podepsána pana [jméno], neboť vždy jednal přímo s klientem. Ke vztahům žalované s rodinou [příjmení] uvedl, že mezi nimi byl rodinný vztah, kdy paní [celé jméno žalovaného] se starala o obchod, finance, placení závazků a dluhů a oni o fungování pekárny a splacení závazků nejen osobních, ale i závazků pekárny. Svědek vypověděl, že mu pan [jméno] sdělil, že předmětný úvěr chtěl původně použít na rekonstrukci rodinného domu, ale jak s úvěrem naložil, netuší. Svědek si nepamatuje, zda mu pan [jméno] zdůvodňoval změnu žádosti o čerpání úvěru. Znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace zkoumání ručního písma, zpracovaným znalcem [celé jméno znalce] dne 11.7.2023 [číslo] bylo prokázáno, že nelze zcela objektivně rozhodnout o pravosti sporného podpisu znění„ [jméno]“, který se nachází v kolonce„ podpis“ v tabulce umístěné ve spodní části listiny nazvané„ žádost o čerpání z meziúvěru/úvěru ze stavebního spoření“ ze dne 29.7.2017 (v kopii na č.l. 18 spisu a originál v přílohové obálce č.l. 75 spisu), neboť nebylo možné stanovit přesnější závěr zkoumání především následkem zvětšené přirozené variability pravých podpisů, nelze zaručit stanovení kategorického závěru zkoumání, resp. jeho výraznější upřesnění, ani po eventuálním rozšíření stávajícího srovnávacího materiálu ukázek zaručeně pravých podpisů [anonymizováno]. [jméno]. E-mailem ze dne 5.5.2017 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyzývala svého zákazníka [právnická osoba] k úhradě částky 60 200 Kč za dodávku zemního plynu na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo]. Výpisy vkladů hotovosti na účet č. [bankovní účet] bylo prokázáno, že dne 11.5.2017 žalovaná vložila částku 60 200 Kč na uvedený účet s variabilním symbolem [číslo] a dne 31.7.2017 na stejný účet částku 60 100 Kč s variabilním symbolem [číslo]. Oznámením o skončení exekuce soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] ze dne 24.4.2018 č.j. [číslo jednací], vedená proti povinné [jméno] [příjmení] pro pohledávku 470 000 Kč s příslušenstvím, bylo prokázáno, že soudní exekutorka zcela vymohla pohledávku oprávněného, včetně příslušenství a nákladů exekuce. Vyrozuměním o zahájení exekuce soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Pardubice ze dne 19.4.2016 č.j. [číslo jednací] bylo prokázáno, že [anonymizována dvě slova] jako oprávněný má vůči [právnická osoba] pohledávku ve výši 157 684 Kč s příslušenstvím. Soupisem odchozích plateb zpracovaných žalovanou bylo zjištěno, že dne 4.8.2017 na její účet č. [bankovní účet] byla připsána částka 415 000 Kč a od 7.8.2017 do 19.9.2017 žalovaná hradila celkem 414 251 Kč věřitelům [anonymizováno] [obec] ([jméno] [anonymizováno], [právnická osoba], p. [příjmení], p. [příjmení], p. [příjmení], [anonymizováno] [právnická osoba]), na exekuční řízení vedené vůči [anonymizováno] [obec], [jméno] [příjmení] a zaměstnanci [jméno] [příjmení]. Výpisy z účtu žalované č. [bankovní účet] bylo prokázáno následující. Dne 4.8.2017 obdržela žalovaná na svůj účet částku 415 000 Kč z účtu č. [bankovní účet]. Dne 7.8.2017 uhradila částku 2 340 Kč [jméno] [příjmení], částku 2 710 Kč [jméno] [jméno], částku 3 127 Kč [jméno] [příjmení], částku 3 300 Kč [jméno] [příjmení], částku 10 000 Kč [anonymizováno] [obec], částku41 332 [právnická osoba], částku 51 332 [právnická osoba], a vybrala částku 125 000 Kč v hotovosti. Dne 8.8.2017 uhradila částku 6 942 Kč [právnická osoba] CZECH a.s., částku 30 540 Kč na účet [bankovní účet] za [právnická osoba] Dne 21.8.2017 uhradila částku 3 447 Kč a částku 3 800 Kč na účet č. [bankovní účet] ([variabilní symbol]), částku 8 186 Kč [právnická osoba] [anonymizováno] a.s., částku 100 000 Kč na účet [bankovní účet] ([variabilní symbol]) za [právnická osoba] Dne 24.8.2017 uhradila částku 1 522 Kč a částku 1 586 Kč [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za [jméno] [příjmení]. Dne 30.8.2017 uhradila 466 Kč [právnická osoba] [právnická osoba] za [příjmení], částku 3 127 Kč [jméno] [příjmení]. Dne 12.9.2017 uhradila částku 2 340 Kč, částku 2 710 Kč a částku 3 300 Kč [jméno] [příjmení]. Dne 19.9.2017 uhradila částku 5 942 Kč [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. Soud neprováděl další navrhované důkazy, zejména výslech svědka [jméno] [jméno] ani zprávu OKTE, neboť tyto důkazy považoval s ohledem na dosud provedené dokazování za nadbytečné. <i>Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> Primárním definičním znakem bezdůvodného obohacení a předpokladem vzniku práva na jeho vydání je nabytí obohacení. Jako synonymum pojmu„ obohacení“ se užívá výraz„ majetkový prospěch“, obohacení ve smyslu § [číslo] musí mít majetkovou povahu, a být tak objektivně vyjádřitelné v penězích (NS 29 Cdo 2191/99, NS 30 Cdo 4131/2007). Obohacení lze vymezit jako stav a) ve kterém se majetková sféra osoby rozšířila (její aktiva narostla obdržením určité hodnoty) nebo b) v němž se majetková sféra osoby nezmenšila, ač se zmenšit měla (nenastal pokles jejích aktiv, k němuž by jinak došlo, tj. nebyla nucena vynaložit prostředky, ač by tak za řádného běh okolností musela učinit). Plnění poskytnuté na základě určitého (byť třeba později odpadnuvšího) právního důvodu mezi dvěma subjekty na bankovní účet třetí osoby vymezený coby platební místo nelze pokládat za bezdůvodné obohacení majitele tohoto účtu na úkor osoby peníze zasílající. Zaplacení určité částky na účet třetí osoby u peněžního ústavu představující sjednané platební místo s úmyslem dostát smluvenému závazku je totiž třeba pokládat za plnění druhé smluvní straně, a nikoliv majiteli účtu. Takováto platba směřuje ke splnění závazku jedné smluvní strany vůči druhé, nezakládá právní vztah mezi osobou zasílající peníze a majitelem účtu a v důsledku její realizace v podstatě nabývá plnění osoba odlišná od subjektu, pro nějž by zřízen bankovní účet (např. rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2505/2019 ze dne 17.9.2019). Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do částky 749 Kč s příslušenstvím. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky řízení i nesporné, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [jméno] dne 22.7.2017, obdržela žalovaná na svůj účet č. [bankovní účet] částku 415 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky byly žalobkyní zaslány na účet žalované dle žádosti o čerpání úvěru ze dne 29.7.2017. Žalobkyně v řízení tvrdila, že nedošlo k platnému čerpání úvěru a žalovaná se na její úkor bezdůvodně obohatila. Odkazovala na odložené trestní řízení vedené Policií ČR pod sp. zn. KRPE [číslo] 2018 [číslo] vůči žalované pro podezření ze spáchání přečinu podvodu, při kterém bylo zjištěno, že úvěrovou smlouvu ze dne 22.7.2017 s [jméno] [jméno] za žalobkyni sepisoval [jméno] [příjmení], sepisoval i žádost o čerpání úvěru ze dne 29.7.2017, avšak sporoval, že by [jméno] [jméno] na této listině podepsal. Zprávou OKTE ze dne 4.7.2019 bylo zjištěno, že nelze jednoznačně stanovit, zda uvedenou listinu podepsal [příjmení] [jméno] nebo [jméno] [příjmení], ale znalec se přikláněl k závěru, že listinu nepodepsal ani jeden z nich. Odložena byla i další trestní věc vedená u Policie ČR pod sp. zn. KRPE [číslo] týkající se podezření ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měl dopustit neznámý pachatel s tím, že částka 415 000 Kč z předmětného úvěru měla být zaslána na účet [jméno] [jméno], ale formulář o čerpání úvěru byl vyměněn za zfalšovaný s datem 29.7.2017 a s podpisem [jméno] [jméno]. Ze znaleckého zkoumání OKTE v roce 2021 bylo opět zjištěno, že nelze jednoznačně prokázat, zda některá ze zkoumaných osob listinu, na jejímž základě byly peníze z úvěru pro [jméno] [jméno] zaslány na účet žalované, podepsala. V předmětném řízení naopak žalovaná po celou dobu tvrdila, že její účet byl pouze platebním místem, neboť pomáhala rodině [příjmení] a jejich pekárně s úhradou dluhů. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že nelze objektivně rozhodnout o pravosti sporného podpisu znění„ [jméno]“ u kolonky podpisu na žádosti o čerpání úvěru ze dne 29.7.2017, a to ani pokud by došlo k rozšíření srovnávacího materiálu ukázek zaručeně pravých podpisů [jméno] [jméno]. V rámci dalšího dokazování pak zejména svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že spornou listinu žádosti o čerpání úvěru ze dne 29.7.2017 sepisoval, listinu podepsal [příjmení] [jméno], přičemž on sám ověřoval jeho podpis na této listině. Současně potvrzoval skutečnosti uváděné žalovanou, tedy že pomáhala rodině [příjmení], která vlastnila pekárnu v [obec], s jejich dluhy, on sám jim poskytoval rady k čerpání financí a placení exekucí. Svědek potvrzoval i sepsání předmětného úvěru s [jméno] [jméno], stejně tak i změnu v příkazu čerpání, když nejprve současně s podpisem smlouvy byla sepsána první žádost o čerpání úvěru a za několik dní došlo ke změně příkazu čerpání panem [jméno]. Za daného stavu pak soud dospěl k závěru, že na úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a [jméno] [jméno] je třeba nahlížet jako na smlouvu platnou, když v rámci provedeného dokazování bylo prokázáno, že nelze vyloučit, že žádost o čerpání úvěru skutečně podepsal úvěrující [příjmení] [jméno], což vyplývá ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], ale je podporováno i výslechem svědka [jméno] [příjmení], který za žalobkyni předmětný úvěr s [jméno] [jméno] sjednával a současně potvrdil, že podpis [jméno] [jméno] žádosti o čerpání úvěru ze dne 29.7.2017 sám ověřil. Soud má za to, že žalovaná pak v řízení prokázala svá tvrzení, že její účet byl pouze platebním místem, když nesporovala přijetí částky 415 000 Kč na svůj účet, současně také prokázala, a to zejména listinnými důkazy, že vůči [anonymizováno] [obec], [jméno] [příjmení] byly vedeny exekuce, [právnická osoba] [obec] měla závazky vůči svým věřitelům, a žalovaná tak v období po obdržení předmětných finančních prostředků za ně hradila jednotlivé dluhy v rozsahu 414 251 Kč, jak je prokazováno výpisy z účtu žalované. S ohledem na shora uvedené pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl co do částky 414 251 Kč (výrok II.), když dospěl k závěru, že účet žalované byl pouze platebním místem a žalovaná se na úrok žalobkyni bezdůvodně neobohatila. Soud však žalobkyni vyhověl pouze co do částky 749 Kč (výrok I.), když žalovaná v řízení neprokázala svá tvrzení, že i tuto částku vydala úvěrovanému nebo třetí osobě. Tvrzení žalované, že se jedná o výši poplatků za provedené platební transakce, nepovažuje soud za důvodné, když z obsahu připojených výpisů z účtu lze pouze zjistit, že z účtu žalované byl hrazen měsíční poplatek ve výši 333 Kč nebo ve výši 75 Kč, avšak z výpisů z účtu je zřejmé, že na účtu probíhaly i jiné transakce, které se netýkaly předmětné částky, a proto má soud za to, že žalovaná v tomto rozsahu svá tvrzení neprokázala. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, a proto jí přiznal náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Jejich výše je představována odměnou advokáta za 8 a půl úkonů právní služby po 9 980 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 9 x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 citované vyhlášky), náhrada za promeškaný čas 8 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 3 citované vyhlášky) a 21 % DPH. Celkové náklad řízení tak činí částku 106 459,30 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud pro úplnost uvádí, že žalované nepřiznal náhradu za 1 právní úkon spočívající v odpovědi právního zástupce na předžalobní výzvu, neboť tento úkon je zcela totožný s vyjádřením žalované v podaném odporu, přičemž za tento úkon byla náhrada přiznána. Soud také rozhodl o tom, že žalobkyně je povinna nahradit ČR – Okresnímu soudu v Pardubicích náklady představující soudem vyplacené znalečné ve výši 25 972 Kč (výrok III.), když náklady na znalecký posudek činily celkem 25 972 Kč, žalobkyně uhradila zálohu ve výši 2 000 Kč. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že ve věci byla úspěšná žalovaná, uznal soud žalobkyni povinnou zaplatit shora uvedené náklady státu vynaložené na znalečné. Lhůty splatnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.