115 C 24/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ver věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , anonymizována tři slova , IČO sídlem adresa žalované zastoupená anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátem sídlem adresa o zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku zaplatit žalobci částku 14 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně za dobu od 27. 9. 2018 do zaplacení.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, pokud jde o požadavek žalobce na zaplacení částky 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně za dobu od 27. 9. 2018 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen žalobci nahradit do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, jako zástupce žalobce, náklady řízení v částce 11 812 Kč.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit České republice náklady v částce 11 048 Kč.</b> <b>V. Žalobce je povinen do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit České republice náklady v částce 1 990 Kč.</b> 1 Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 21 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 27. 9. 2018 do zaplacení. Tvrdil, že dne 29. 8. 2018 došlo k dopravní nehodě mezi vozidlem řízeným [jméno] [příjmení] a vozidlem, které bylo z titulu pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu pojištěno u žalovaného. [jméno] [příjmení] si byl nucen v důsledku nehody zapůjčit u žalobce v období od 30. 8. 2018 do 12. 9. 2018 náhradní vozidlo, za což vynaložil právě 21 000 Kč, vycházeno bylo z ceníku žalovaného. Dne 12. 9. 2018 nabyl pohledávku spočívající v nákladech za náhradní vozidlo od [jméno] [příjmení] žalobce. Žalovaný požadavek na úhradu nákladů odmítl. 2 Žalovaný po celou dobu řízení požadavek žalobce odmítal a navrhoval žalobu zamítnout. Nesporoval to, že došlo 29. 8. 2018 k nehodě, kdy vozidlo pojištěné z titulu odpovědnosti za škodu u něj narazilo do vozidla poškozeného [jméno] [příjmení]. Nicméně doplnil, že šlo o následný střet navazující na předchozí nehodu, kdy vozidlo řízené [jméno] [příjmení] narazilo do vozidla Hyundai jedoucího před ním s takovou intenzitou, že došlo k následnému odražení tohoto vozidla a poškození dalších dvou aut. Pokud jde o samotnou kolizi, tak závěry znalce nemohou obstát, neboť znalecký posudek vychází z nepodložených skutečností. Poukázal na to, že znalec nehodový děj s ohledem na absenci brzdných stop jen namodeloval. Není tedy jisté, ž čeho závěry znalce vycházejí, neměl k dispozici brzdné stopy, konečnou polohu vozidel a ani fyzicky neprohlédl poškozená vozidla. Pokud jde o vlastní půjčovné, tak již 3. 9. 2018 byl při prohlídce vozidla poškozený informován, že se jedná o totální škodu a automobil se opravovat nebude. Dne 6. 9. 2018 žalovaný znovu poškozenému poskytl informaci, že záležitost bude likvidována formou totální škody s tím, že náklady za náhradní vozidlo budou hrazeny nejdéle do dne 8. 9. 2018 Tyto informace poškozený ignoroval a využíval vozidlo až do dne 12. 9. 2018. V okamžiku získání poznatku o ekonomické nesmyslnosti opravy vozidla, je zpravidla neúčelné pokračovat v nájmu náhradního vozidla. Nejde o účelový kalkul pojišťoven, ale o vyústění toho, že je zřejmé to, že bude muset být zakoupeno vozidlo nové. Za účelně vynaložený výdaj na náhradní vozidlo nemůže být požadováno půjčovné 21 000 Kč, pokud cena poškozeného vozidla činila 35 000 Kč. Rozumně uvažující osoba by takový náklad nevynaložila, pokud by nepočítala s tím, že jej nakonec zaplatí někdo jiný. 3 Soud ve věci rozhodl rozsudkem z 23. 6. 2020, který byl následně k odvolání žalobce zrušen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích z 14. 12. 2020, č.j. 23 Co 284/2020-84 Odvolací soud uvedl, že vyhodnocení příčiny nezpůsobilosti dalšího provozu vozidla Volkswagen Passat na pozemních komunikacích je odbornou otázkou, k níž soud nemá potřebné znalosti. Zavázal soud prvého stupně k tomu, aby byl zpracován znalecký posudek, z jehož závěrů bude možno zjistit, zda podstatnou příčinou nezpůsobilosti dalšího provozu vozidla Volkswagen Passat na pozemních komunikacích byl střet s vozidlem Hyundai i30 nebo Kia Sportage a dále zjistit, zda žalobce prokázal svá tvrzení o nutnosti zapůjčení náhradního vozidla a výše platby za zapůjčení. 4 Mezi stranami nebylo sporu, že [jméno] [příjmení] byl 29. 8. 2018 účasten nehodě, při níž vozidlo Kia Sportage [registrační značka] (dále i jen„ Kia“), pojištěné z titulu odpovědnosti za škodu u žalovaného, narazilo do vozidla řízeného [jméno] [příjmení] (dále i jen Volkswagen“). Sporu nebylo ani o tom, že šlo o následný střet bezprostředně navazující na předchozí nehodu, kdy vozidlo řízené [jméno] [příjmení] narazilo do vozidla Hyundai i30 [registrační značka] (dále i jen„ Hyundai“) jedoucího před ním. Tyto skutečnosti byly soudem i zjištěny, a to z detailu relací o dopravní nehodě (číslo jednací KRPT -948/ 2018 pro prvý střet mezi vozidly Volkswagen a Hyundai a číslo jednací KRPT -949/ 2018 pro střet následný). 5 Z výslechu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno to, jak vnímal předmětnou dopravní nehodu. Prvou nehodu hodnotí jako drobnou, která rozhodně nezpůsobila posun dalších vozidel. Po zhruba dvou sekundách od prvé nehody, aniž by mezi tím vystoupil z vozidla, došlo k nárazu do zadní části jím řízeného automobilu. Byl odhozen na vozidlo před sebou a došlo i k posunu dalších vozidel. Airbagy nevystřelily, z vozu vystoupil. Má za to, že jeho automobil byl po prvé nehodě schopen provozu. Před prvým střetem mohl jet rychlostí asi 60 kilometrů v hodině, než začal brzdit. Má za to, že KIA jela před druhou nehodou rychleji než on. Náraz zezadu vnímá jako silný. Dále z něj bylo zjištěno, že s ohledem na bydlení na vesnici musel využívat k cestám do práce automobil, neboť to měl 50 kilometrů daleko a hromadnou dopravou by musel vyjíždět ve tři hodiny ráno, pokud měl být v zaměstnání do půl šesté. V době nehody žil s rodiči. Už v době zápůjčky sháněl nové vozidlo, to jej nakonec stálo asi 50 000 Kč. Na otázku kolik zaplatil za zapůjčení náhradního vozidla, nejprve uvedl, že 21 000 Kč hotově, následně uvedl, že nic neplatil. (tento vývoj v rámci výpovědi soud podrobně rozebírá v bodě 37) 6 Ze smlouvy o postoupení pohledávky z 12. 9. 2018 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako postupitel postoupil žalobci svou pohledávku v částce 21 000 Kč představovanou úhradou nákladů za zapůjčení náhradního vozidla. Ve smlouvě je dále uvedeno, že postupitel má za žalovaným pohledávku ve výši 21 000 Kč vzniklou v souvislosti s uplatněním práva na náhradu škody v souvislosti s nehodou z 29. 8. 2018. 7 Z oznámení o postoupení pohledávky z 12. 9. 2018 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] oznámil žalovanému, že postoupil žalobci pohledávku vzniklou z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy pohledávka je tvořena úhradou nákladů za zapůjčení náhradního vozidla. 8 Z faktury číslo 051/ 2018 vystavené žalobcem bylo zjištěno, že poškozenému [jméno] [příjmení] vyfakturoval dne 12. 9. 2018 částku 21 000 Kč za zapůjčení náhradního vozidla [příjmení] [jméno] za období od 30. 8. 2018 do 12. 9. 2018. 9 Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že nezpůsobilým se vozidlo Volkswagen stalo v důsledku nárazu vozidla Kia do něj. Po prvém nárazu nevyžadoval Volkswagen označení jako vozidlo nezpůsobilé pro provoz na pozemních komunikacích. Znalec následně písemně odpověděl na připomínky žalovaného zaslané poté, co tento obdržel písemné vyhotovení posudku. Z těchto odpovědí bylo zjištěno, že se věcí zabýval i optikou následně doručených podkladů (hlášení pojistných událostí). Doplněné podklady ukazují na očekávatelnou ubývající míru poškození vozidel s narůstající vzdáleností prvého střetu mezi vozy Volkswagen a Hyundai. Rozsah poškození vozidel je očekávatelný a dodatečně poskytnuté listiny nepřinášejí žádný informační zvrat mající vliv na závěry posudku. Hlášení škodních událostí vzal znalec na vědomí, jde toliko o popis řetězové nehody. Střetové polohy a identifikace stop na vozidle Hyundai nejsou v rozporu s popisem poškození a kompatibilitou poškození. Při výslechu před soudem vyjádřil těžkost popisu nehody s ohledem na absenci stop. Průběh nehody popsal v posudku na straně 18, při výslechu jej blíže konkretizoval a doplnil. Uzavřel, že při mapování nehody vycházel z míry předsazení. Konstatoval, že přídě vozidel jsou konstruovány tak, aby snesly poměrně velký náraz bez přenosu na zbytek vozidla. Přední a zadní rohy vozidla jsou naopak deformovatelné snadněji. Zádě nejsou tuhé jako přídě. Při střetu Passatu a Hyundai nebyly aktivovány airbagy, rychlost nárazu tedy nebyla vyšší než 40 kilometrů za hodinu. U Volkswagenu není pozorován únik provozních kapalin. Přeneseně mohla být poškozena zavěšení zadních náprav, vpřed nebyla zavěšení kol poškozena. Kapota nešla otevřít pro zákles západky. Dále popsal tzv. klonění vozidel při brzdění, jde o jev vycházející ze setrvačnosti. Uzavřel, že Hyundai zřejmě stál a Volkswagen brzdil. Konstatoval, že poškození prvků vzniká v nejméně odolné části, není možno vycházet toliko z deformací. Není znalcem v daném oboru, ale dle jeho zkušeností a zájmu o danou problematiku byla oprava Volkswagenu po první nehodě na hraně rentability. Vyplatila by se snad oprava svépomocí, v servisu by to smysl nedávalo. 10 Z dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozu z 29. 8. 2018 bylo zjištěno, že byl při vyšetřování nehody vedené pod číslem jednacím KRPT -948/ 2018 bylo zjištěno, že jím policejní orgán v návaznosti na objasňování dopravní nehody zadržel osvědčení o registraci vozidla Volkswagen Passat, s nímž havaroval [jméno] [příjmení]. Důvodem pro zadržení bylo závažné poškození karoserie prasklinami, poškozená náprava a její poškozené upevnění. 11 Z fotografií založených ve spise na čísle listu 36-42 byl zjištěn stav vozidel Hyundai, Volkswagen a Kia po nehodách. 12 Z e-mailu z 3. 9. 2018 bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], technik likvidace žalovaného sděluje na e-mailovou adresu [email], že zasílá zápis z prohlídky vozidla pana [příjmení]. Uvádí totální škodu, neopravování vozidla s tím, že nešlo pro nemožnost otevřít kapotu a ověřit VIN. 13 Z e-mailu z 6. 9. 2018 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], likvidátor žalovaného sdělil na tutéž e-mailovou adresu jako je uvedena v předchozím bodě to, že likvidačním šetřením byla zjištěna neopravitelnost vozidla poškozeného pana [příjmení], neboť náklady na opravu by převýšily cenu vozidla. Uzavřel, že náklady na parkování, úschovu vraku a náhradní vozidlo budou hrazeny nejdéle do 8. 9. 2018 včetně. 14 Z přípisu žalovaného z 12. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný ukončil likvidaci pojistné události týkající se poškození vozidla [jméno] [příjmení], [registrační značka] jako totální škodu s výplatou pojistného plnění 31 237 Kč. 15 Z přehledu žalovaného o limitních denních sazbách půjčovného platného od 1. 5. 2018 (ve spise na čísle listu 133, byl předložen žalovaným) bylo zjištěno, že pro případ zapůjčení vozidla Renault Scenic při době půjčovného 5-14 dnů je limitním půjčovným částka 1 200 Kč s výší odpočítávaných pevných nákladů 2,6 a částka 700 Kč činí sazba bez odpočtu pevných nákladů. Jde o ceny bez DPH s tím, že při zapůjčení vozidla staršího 7 let bude uznána sazba o 20 % nižší. 16 Z přehledu žalovaného o limitních denních sazbách půjčovného (ve spise na čísle listu 150, byl předložen žalovaným s rukou dopsaným údajem, že jde o sazebník pro rok 2018) bylo zjištěno, že pro případ zapůjčení vozidla Renault Scenic při době půjčovného nad 10 dnů je limitním půjčovným částka 1 500 Kč s výší odpočítávaných pevných nákladů a částka 1 400 Kč činí sazba bez odpočtu pevných nákladů. Jde o ceny bez DPH s tím, že při zapůjčení vozidla staršího 6 let bude uznána sazba o 20 % nižší nebo bude uhrazeno půjčovné vozidla o třídu nižšího. 17 Z technického průkazu automobilu Renault scenic, [registrační značka] ve vlastnictví žalobce bylo zjištěno, že byl poprvé uveden do provozu 5. 3. 2008. <i>18 Dle ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,</i> <i>19 Podle § 9 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. je plnění pojistitele splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.</i> <i>20 Podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. je pojistitel povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.</i> 21 Na základě provedeného dokazování soud žalobě částečně vyhověl, a to z následujících důvodů. 22 Rozhodující bylo v prvé řadě posouzení, zda žalovaný je povinen žalobci, jako nástupci [jméno] [příjmení], zaplatit náklady v souvislosti se zapůjčením náhradního vozidla, či nikoliv a pokud ano, za jaké období a v jaké výši. 23 V prvé řadě je zřejmé, že na základě provedeného dokazování (znalecký posudek [celé jméno znalce]) bylo zjištěno, že vozidlo poškozeného se stalo nepojízdným až v důsledku nehody, kterou způsobilo vozidlo pojištěné pro případ odpovědnosti za škodu u žalovaného. 24 Soud si je vědom, že žalovaný měl ke znaleckému posudku výhrady. Považuje však posudek znalce (představovaný souhrnem písemného vyhotovení a výslechu) za úplný, neboť závěry v něm uvedené jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, znalecký úkol byl v zadaném rozsahu vyčerpán. Znalec přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpj 41 /1979, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 1/1981, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Poté, co mu byly zaslány připomínky stran k posudku, vyžádal si i další podklady, aby se mohl s připomínkami vypořádat. Při výslechu před soudem pak znalec odpovídal na otázky přesvědčivě, jednotlivé závěry vždy zdůvodnil, vysvětlil. 25 Pokud jde o to, po jakou dobu možno považovat zapůjčení náhradního vozidla za nutné a účelné, soud uzavírá na základě provedeného dokazování, že zapůjčení náhradního vozidla bylo účelné až do 12. 9. 2018. Důvody pro to jsou následující 26 Zápis o prohlídce vozidla z 3. 9. 2018, ani e-mail z 6. 9. 2018 soud ve smyslu judikatury (nález Ústavního soudu z 22. 1. 2019, sp. zn. I. ÚS 3204/18, rozsudek Nejvyššího soudu z 11. 2. 2021 sp. zn. 25 Cdo 2015/2019) nepovažuje za oznámení o tom, že oprava vozidla není hospodárná a náklady na zapůjčení náhradního vozidla nejsou již nutné a účelné. Za signalizaci z pohledu posouzení nutnosti a účelnosti využívání náhradního vozidla považuje soud v souladu s judikaturou citovanou v tomto bodě oznámení o likvidaci pojistné události z 11. 9. 2018. Až takové oznámení bylo ve vztahu k poškozenému (když se dostalo do jeho sféry) jasným závěrem, že poškozené vozidlo opravováno nebude. Na daném závěru nemění nic ani to, že znalec [celé jméno znalce] se při výslechu vyjádřil, že po prvé nehodě by byla oprava na hraně rentability a smysl by snad dávala jen oprava svépomocí. Předně totiž třeba uvést, že tato jeho odpověď byla jím samotným uvozena tím, že není znalcem z daného oboru a jen se o danou problematiku zajímá. V jeho odpovědi lze ve smyslu závěru v druhém rozhodnutí citovaném v tomto bodě do jisté míry nalézt určitou analogii s tím, že dle Nejvyššího soudu není technik tím, kdo o likvidaci rozhoduje. Navíc uvedl, že po prvém střetu by Volkswagen odjel z místa nehody po vlastní ose. To přitom je závěr v rámci jeho odbornosti. Za takové situace nelze klást na poškozeného, který je vystaven mimořádné situaci, kterou dopravní nehoda je (a zde šlo navíc o nehodu hromadnou), takové břímě, aby jako laik byl schopen posoudit, zda oprava hospodárná bude či nikoli. 27 Pokud jde o výši denního půjčovného, je třeba vyjít z toho, že judikatura hovoří o tom, že využívání náhradního vozidla nemůže být bezbřehé (rozsudek Nejvyššího soudu z 11. 2. 2021 sp. zn. 25 Cdo 2015/2019). Platí to přitom jak pro dobu používání náhradního vozidla, tak pro náklady za využívání vynaložené, tj. půjčovné. 28 Soud při stanovení toho, na co má žalobce jako nástupce poškozeného nárok, vyšel z přehledu žalovaného o obvyklých denních sazbách náhradních vozidel pro období od 1. 5. 2018. Jde o dokument, který je ze zkušenosti soudu (§ 121 občanského soudního řádu) zveřejněn na webové stránce žalovaného, je tedy veřejně přístupný. Soud toto ověřoval v průběhu řízení i před vyhlášením rozhodnutí a je třeba konstatovat, že na webových stránkách se nacházejí nejen aktuální přehledy sazeb půjčovného, ale i tabulky za předchozí období. Stále tam je umístěna právě i tabulka pro období od 1. 5. 2018, čili je zřejmé, že právě takový dokument je ve věci použitelný. V této souvislosti třeba uvést, že soud vnímá to, že ve veřejném prostoru probíhají informace pro širokou veřejnost, že v případě nezaviněné nehody má poškozený mimo jiné právo na náhradní vozidlo, ale současně ve veřejném prostoru rezonují i informace, že náklady na toto náhradní vozidlo musí být přiměřené, aby je příslušná pojišťovna proplatila. Nu a pokud žalobu podává profesionál, tedy subjekt, který se zajisté problematice dlouhodobě věnuje, muselo a musí mu být jasné, že žalovaný k problematice z ekonomických i právních důvodů přistupuje tak, že dopředu stanovuje meze toho, co ještě odpovídá základním zásadám občanského zákoníku (vyjádřeným v ustanovení § 3 občanského zákoníku) a co už možno považovat za ze zásad spravedlnosti vybočující. 29 Žalobcem předložený přehled (popsaný v bodě 16) totiž obsahoval ručně dopsané období, a pokud koliduje s evidentně nijak neupravovaným přehledem, který předložil žalovaný, je zřejmé, že se nejedná o dokument pro období, kdy bylo náhradní vozidlo užíváno. 30 Přehled limitních denních sazeb žalovaného popsaný v bodě 15 soud považuje za nájemné obvyklé v místě a čase pro náhradní vozidlo poskytnuté pro případ předchozí nehody. Nejenže totiž tento dokument v zásadě co se sazeb týče koresponduje s tím, jak limitní sazby stanovují i jiné pojišťovny působící na českém trhu (byť nutno připustit, že každá tabulka je koncipována jinak, neboť každá z pojišťoven jinak dělí délky zapůjčení náhradních vozidel, jinak od sebe odlišuje kategorie vozidel a odlišně přistupuje i k problematice stáří náhradního vozidla). 31 V dané věci tedy soud vyšel v návaznosti na tuto tabulku z toho, že zapůjčeno bylo vozidlo Renault Scenic, u nějž limitní výše půjčovného činí 1 200 Kč, šlo o vozidlo starší sedmi let, tedy se denní sazba snižuje o 20 % (tj. na 960 Kč), s vozidlem bylo najeto 560 kilometrů, což vyvolává nutnost odpočtu 1 456 Kč (560 x 2,6). Při připočtení DPH ve výši 21 % pak náhrada činí 14 500 Kč. 32 Pokud jde o připočtení DPH, nutno vyjít z toho, že žalobce (a stejně i poškozený) není plátcem daně z přidané hodnoty. Dle pokynu Ministerstva financí číslo D -195 z 25. 8. 1999 by osobám neplátců DPH mělo být vypláceno pojistné plnění oceněné v úrovni včetně DPH. 33 Pro úplnost soud uvádí, že pakliže by byla aplikována sazba 700 Kč denně (tedy sazba bez odpočtu pevných nákladů), činilo by půjčovné při výše uvedeném závěru o oprávněnosti po celou dobu do 12. 9. 2018 částku 11 858 Kč (14 x 700 Kč + DPH). 34 Důvod pro aplikaci sazby v základní výši 1 200 Kč soud shledal z toho důvodu, že z tabulky není patrné, jaký je vztah mezi těmito sazbami. Nutno vyjít z toho, že je řešena situace, která poškozeného dostala do svízelné situace a musel ji řešit zapůjčením náhradního vozidla. Proto vyšel soud z výkladu přehledu, který je pro poškozeného příznivější. A to je právě postup dle bodů 31-33. 35 Dle soudu je třeba tabulku vykládat, že při vyšším sjednaném a následně po pojišťovně požadovaném půjčovném je limitní sazba maximem, jehož výplatu žalovaný poskytne. Pokud pak ve faktuře žalobce popsal najetý počet kilometrů, je třeba přiznat denní půjčovné ze sazby zohledňující následný odpočet pevných nákladů. Oporu pro to, aby v dané věci půjčovné činilo 700 Kč denně, tabulka neposkytuje. Pak se tedy nemůže žalovaný dovolávat toho, že by s takovou sazbou mělo být počítáno. 36 Pro úplnost soud dodává, že si je vědom toho, že otázka ceny půjčovného v místě a čase obvyklé je otázkou odbornou. Nicméně v situaci, kdy je na webu žalovaného veřejně dostupný dokument, který stanovuje limitní sazby půjčovného pro dané období (nachází se zde nejen dokument pro aktuální časové období, ale i dokumenty za období uplynulá – sic!) a tento není evidentně ve zjevné kolizi s praxí jiných pojišťoven a není ani v rozporu s tím, za jakých podmínek se půjčují vozidla v komerčních půjčovnách (kde však absentuje aspekt oné mimořádnosti potřeby náhradního vozidla poškozeného po dopravní nehodě), bylo by zpracování znaleckého posudku a jeho přínos pro řízení v zásadě nadbytečné. 37 Pokud jde o samotnou platbu půjčovného, tak půjčovné ve výši 21 000 Kč bylo žalobcem poškozenému vyfakturováno. Pokud poškozený v rámci výslechu dne 17. 12. 2021 nejprve uvedl, že za zapůjčení platil hotově a pak že hotově platil za své nové vozidlo a za zapůjčení neplatil nic, jsou sice tyto skutečnosti mezi sebou samozřejmě v rozporu, nicméně celou věc je třeba vnímat v kontextu toho, že výslech probíhal prostřednictvím videokonference. Vzájemná slyšitelnost dožadujícího soudu (soud podepsaný) a dožádaného (Okresní soud v Opavě) nebyla dobrá, nicméně obsah komunikace byl do protokolu zachytitelný. Soud si přehrál záznam z jednání a z něj je evidentní, že výpověď poškozeného mohla být ovlivněna tím, že mohl skutečně špatně porozumět otázce. Nicméně situace je i přes tento rozpor taková, že v okamžiku ukončení užívání náhradního vozidla a vyfakturování nájemného vznikla poškozenému škoda (ve smyslu § 2894 občanského zákoníku se každým dnem, kdy užíval náhradní vozidlo, snižoval jeho majetek v důsledku toho, že mu vznikala každý den dílčí povinnost hradit nájemné). On tuto škodu po skončení nájemního vztahu postoupil žalobci. Nelze se tedy divit tomu, že mohla nastat situace, kdy by peníze za půjčovné žalobci fyzicky neposkytl, právě s ohledem na okamžité postoupení pohledávky z titulu náhrady škody za žalovaným právě žalobci. Samotné zapůjčení náhradního vozidla žalobcem a jeho užívání žalovaným sporné mezi stranami nebylo, užívání náhradního vozidla navíc plyne i z výslechu poškozeného. 38 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 39 Úspěch žalobce je v 69 % (14 500 Kč / 21 000 Kč), tedy mu po odečtení neúspěchu od úspěchu náleží právo na náhradu 38 % nákladů účelně vynaložených. 40 Odměna za jeden úkon činí z punkta 21 000 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177 1996 Sb. 1 940 Kč. 41 Za účelně vynaložené považuje soud u žalobce tyto úkony: a) soudní poplatky (1 050 Kč za žalobu, 1 050 Kč za odvolání), b) převzetí a příprava zastoupení, c) sepis předžalobní výzvy, d) sepis žaloby, e) účast na jednáních soudu 10. 12. 2019, 16. 2. 2020, 17. 12. 2021, f) sepis odvolání, g) vyjádření ke znaleckému posudku, h) cestovné (2 350,50 Kč cesta v roce 2019, 2 315 Kč cesta v roce 2020, 359 Kč za cestu k Okresnímu soudu v Opavě v roce 2021, spotřeba vozidla dle technického průkazu, výše náhrady za opotřebení a pohonné hmoty dle vyhlášek stanovujících základní náhrady za používání silničních motorových vozidel pro příslušný kalendářní rok) i) náhradu za ztrátu času na cestě v rozsahu 38 půlhodin po 100 Kč. 42 Vedle toho jsou náklady představovány paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni uskutečnění úkonu, za výše specifikované úkony, 4x po 300 Kč. 43 Dále pak jsou náklady řízení dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu představovány daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 44 O nákladech státu rozhodl soud dle § 148 občanského soudního řádu v návaznosti na poměr úspěchu každé ze stran. Za znalečné bylo vyplaceno 16 098 Kč, žalobce zaplatil zálohu 3 000 Kč. V souladu s poměrem úspěchu na věci (69 % ku 31 %) pak každá strana nahrazuje státu náklady státem vyplacené v poměru svého neúspěchu.