118 C 20/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalované a žalovaného 2) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalovaného o zaplacení 12 032 143,68 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 12 032 143,60 Kč s úrokem ve výši 2 % p.a. z částky 12 032 143,60 Kč od 5. 9. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 12 032 143,60 Kč od 5. 9. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 966 908,21 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 9. 7. 2020 domáhala proti žalovaným zaplacení částky ve výši 12 032 143,68 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 1. žalovaný uzavřel dne 15. 8. 2014 s [právnická osoba] Smlouvu o stavebním spoření [číslo]. Žalovaní požádali o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření, dne 21. 9.2016 žalobce uzavřel s žalovanými Smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 12 150.000,00 Kč Součástí smlouvy byly i Obecné úvěrové podmínky [právnická osoba] ze dne 1. 3. 2016. Žalovaní meziúvěr vyčerpali v souladu se smlouvou a byli povinni hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 19 237,50 Kč, počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru, na meziúvěrový účet [číslo]. Od 1. 4. 2017 byli povinni hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 20 250 Kč na meziúvěrový účet [číslo] dále byli povinni provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření Úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši 21 715 Kč na vkladový účet stavebního spoření [číslo]. Žalovaní řádně nehradili sjednané splátky, úroky z meziúvěru nespláceli a nečinili pravidelné vklady na vkladové účty stavebního spoření, věřitel dopisem ze dne 3. 9. 2018 v souladu s Obecnými úvěrovými podmínkami odstoupil od Úvěrové smlouvy a požadoval úhradu pohledávky. Pohledávka byla splatná nejpozději dne 3. 9. 2018, žalovaní však neuhradili ničeho a to ani do současné doby. Pohledávka činila k datu 3. 9. 2018 částku ve výši 12 336 775,00 Kč. Žalobce požaduje i smluvní úrok ve výši 2 % p.a. z nesplaceného meziúvěru do data odstoupení a splatnosti celé pohledávky, od data odstoupení tj. 4. 9.2018 až do zaplacení žalobce uplatňuje smluvní úrok ve výši 2 % p.a. a dále zákonný úrok z prodlení. Dne 4. 9. 2018 provedl žalobce zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu [číslo] ve výši 308 292,96 Kč proti své pohledávce na meziúvěrovém účtu [číslo] Veškeré zúčtované finanční prostředky, v celkové výši 308 292,96 Kč, žalobce proti své pohledávce započetl následovně: a) částku 2 995,89 Kč použil na úhradu zákonného úroku z prodlení ze splatné pohledávky od data odstoupení, tj. od 4. 9. 2018 do 4. 9. 2018, b) částku 665,75 Kč použil na úhradu 2 % p.a. smluvního úroku ze splatné pohledávky od data odstoupení, tj. od 4. 9. 2018 do 4. 9. 2018, c) částku 304.631,32 Kč použil na úhradu části jistiny. Žalobce se domáhá zaplacení částky ve výši 12 032.143,60 Kč spolu se smluvním úrokem z této částky ve výši 2,00 % p.a. od 5. 9. 2018 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,00 % p.a. od 5. 9. 2018 do zaplacení v zákonné výši. S účinností od 12. 03. 2021 došlo u žalobce ke změně obchodní firmy na [právnická osoba] (z původní [právnická osoba]) a ke změně sídla žalobce na [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo]. Žalobkyně potvrdila, že na do 31. 3. 2021 jako klientský ombudsman pracovala u něj [jméno] [příjmení], žádný zápis o jednání s žalovanými však žalobkyně neeviduje, tvrzení žalovaných považuje za účelové. Do současné doby žalovaný dluh neuhradil ani přes předchozí výzvy.

2. Žalovaní uvedli, že smlouva byla uzavřena se splatností 30 let, před několika lety, asi v roce 2017 se sešli s ombudsmankou žalobkyně a dohodli se na pozdržení splátek na období 5ti let. Tato lhůta však ještě neuplynula. Z jednání byl proveden zápis, který byl žalovanému [celé jméno žalovaného] zabaven Policí ČR při zásahu v jeho firmě spolu s dalšími dokumenty. Žalovaná [celé jméno žalované] nesporovala, že si peníze od žalobkyně půjčili, z počátku úvěr spláceli, ale dostali se do finanční tísně a přestali splácet. Byla ochotna uzavřít s žalobkyní smír, který by řešil jinou lhůtu splatnosti. <i>3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>4. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném do 30. 11. 2016 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>5. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>6. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 9. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav: 10. .Z žádostí o poskytnutí meziúvěru ze dne 21. 6. 2016 bylo zjištěno, že žalovaní požádali Českomoravskou stavební spořitelnu o poskytnutí meziúvěru na údržbu, rekonstrukci, změnu, modernizaci vlastního rodinného domu. Požádali o cílovou částku 12 150 000 Kč. Současně oba žalovaní uvedli, že jsou manželé, mají dvě děti ve věku jeden rok a 3 roky, žalovaný [celé jméno žalovaného] má čistý příjem 141 600 Kč měsíčně a žalovaná [celé jméno žalované] 11 200 Kč. Meziúvěr měl být zajištěn samotnou nemovitostí.

11. Ze Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 15. 9. 2016 uzavřené mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanými jako dlužníky bylo zjištěno, že byl žalovaným poskytnut meziúvěr ze stavebního spoření ve výši 12 150 000 Kč a ke dni přidělení cílové částky úvěr ze stavebního spoření do výši 7 897 500 Kč na základě smlouvy o stavební spoření [příjmení] [celé jméno žalovaného] ze dne 15. 8. 2014 do výše rozdílu mezi cílovou částkou (12 150 000 Kč) a zůstatkem na účtu o stavebním spoření (nejméně 4 252 500 Kč) k datu přidělení cílové částky. K datu sepsání smlouvy byl zůstatek na účtu stavebního spoření 14 311,67 Kč. Dlužníci se zavázali provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření Smlouvy do přidělení cílové částky stavebního spoření měsíční vklady ve výši 21 715 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 2,1% p.a. Z části IV. písmeno I. odstavec 1) písmeno b) Obecných úvěrových podmínek bylo zjištěno, že věřitel je oprávněn od Úvěrové smlouvy odstoupit, nebo ji vypovědět, případně požadovat okamžité splacení celého poskytnutého meziúvěru/úvěru, včetně příslušenství a sankcí, jestliže je dlužník v prodlení se zaplacením více než dvou splátek úvěru nebo úroků z meziúvěru nebo jedné takové splátky po dobu delší než 3 měsíce, totéž platí i v případě, že dlužník neprovádí sjednané měsíční vklady.

12. Z žádosti o čerpání z meziúvěru ze dne 15. 9. 2016 bylo zjištěno, že žalovaní požádali o čerpání částky 11 169 765,71 Kč, tato částka byla čerpána dne 22. 9. 2016 na účet žalovaného [celé jméno žalovaného], dále pak stejného dne byla čerpána částka 979 234,29 Kč na účet [celé jméno žalované] O tomto čerpání byli žalovaní vyrozuměni i dopisem ze dne 27. 9. 2016. Současně byli informováni o tom, že za měsíc září a říjen je požadována úhrada úroků z úvěru ve výši 24 367,50 Kč a od listopadu 2016 pak částka 19 237,50 Kč, která bude hrazena trvalým příkazem nebo inkasními platbami. K čerpání úvěru byl předložen výpis z meziúvěrového účtu a z vkladového účtu.

13. Z oznámení věřitele ze dne 9. 3. 2017 a ze dne 5. 4. 2017 bylo zjištěno, že nebyla dodržena podmínka úvěrové smlouvy (nebylo sjednáno pojištění), proto došlo od 1. 4. 2017 ke zvýšení úrokové sazby na meziúvěrovém účtu o 0,1% na 2 % p.a. a nová výše měsíční splátky úroků z meziúvěru tak činí 20 250 Kč.

14. Z odstoupení od Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 3. 9. 2018 bylo zjištěno, že z důvodu neprovádění úhrady předepsaných splátek a to ani po několika upomínkách, odstoupil věřitel od smlouvy ke dni 3. 9. 2018 a požaduje uhradit celou pohledávku včetně příslušenství, která k tomuto dni činí 12 032 143,68 Kč, a to do 13. 9. 2018. Odstoupení bylo adresováno oběma dlužníkům.

15. Lustrací spisu Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích sp. zn. 63 T 2/2019 nebyla nalezena žádná listina, která by zaznamenávala jednání mezi ombudsmankou žalobce a žalovanými (č.l. 64).

16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byli spotřebitelé, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě, z tvrzení žalobkyně a předložených listin vyplývá, že žalobkyně před podpisem smlouvy o úvěru se zabývala otázkou schopnosti žalovaných v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru, když jednak žalobkyně provedla dlouhodobé vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném a spořícím účtu žalovaného [celé jméno žalovaného] za období od února do června 2016, jeho daňového přiznání za rok 2015, výplatních pásek za období od dubna do června 2016 z potvrzení o příjmu – jeho příjem byl 150 000 Kč, byl zaměstnán jako generální ředitel u spol [právnická osoba], byla mu poskytnuta hypotéka u [právnická osoba] a [obec] spořitelny. Stejně tak u žalované [celé jméno žalované] byly zjišťovány její příjmy z daňového přiznání za rok 2015, oba bydleli ve vlastním domě, kde nehradili nájemné, žalovaná [příjmení] [celé jméno žalované] pobírala od listopadu 2013 do srpna 2016 rodičovský příspěvek. Soud tedy s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení posoudil smlouvu jako platnou.

17. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu shora citovaného ustanovení. Smlouvou o úvěru se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovaným jako úvěrovaným v jejich prospěch peněžní částku ve výši 12 150 000 Kč, přičemž se žalovaní zavázali tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky ve výši 2 % p.a.. Žalovaní tím, že úvěr nespláceli ve sjednaných lhůtách, porušili podstatným způsobem své smluvní povinnosti stanovené smlouvy, ocitli se v prodlení se zaplacením jistiny úvěru a úrokového příslušenství. Následkem uvedeného žalobkyně oprávněně odstoupila od smlouvy a prohlásila úvěr za splatný a požadovala zaplacení jednak dlužné jistiny úvěru, tak i úroků a úroků z prodlení. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalovaných, že by splatnost jednotlivých splátek byla odložena na dobu 5 let a nemělo tedy dojít k odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Soud tedy na základě těchto skutečností považuje za oprávněný nárok žalobkyně vůči žalovaným na zaplacení dlužné částky jistiny ve výši 12 032 143,60 Kč, oprávněný je i nárok jak na úroky ve sjednané procentuální výši 2% p.a., tak na úroky z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. 351/ 2013 Sb. (výrok I.). Žalovaní v řízení netvrdili ani nenabízeli soudu důkazy k prokázání, že by dluh ke dni vyhlášení rozsudku neexistoval, proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.

18. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovaným právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 601 608 Kč odměnou advokáta za 5 úkonů právní služby po 49 140 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, písemné vyjádření, účast u jednání dne 27. 7. 2023, závěrečný návrh), tj. 245 700 Kč odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 24 570 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř. odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednání, které bylo bez projednání odročeno dne 11. 10. 2022 ve výši 24 570 Kč dle § 14 odst. 2) vyhl č. 177/96 Sb. náhradou jeho hotových výdajů za 7 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 2 100 Kč cestovným k jednání soudu dne 11. 10. 2022 osobním automobilem zn. Hyundai, [registrační značka] při průměrné spotřebě 6 l /100 km, ujetí 250 km k jednání z Prahy do Pardubic a zpět, ceně 44,50 Kč benzinu natural, sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km, tj. celkem 1 843 Kč cestovným k jednání soudu dne 27. 7. 2023 osobním automobilem zn. Hyundai, [registrační značka] při průměrné spotřebě 6 l /100 km, ujetí 250 km k jednání z Prahy do Pardubic a zpět, ceně 41,20 Kč benzinu natural, sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km, tj. celkem 1 918 Kč náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. za 12 půlhodiny po 100 Kč, tj. 1 200 Kč s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tj. 63 399,21 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovaným nahradit žalobkyni společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 966 908,21 Kč.

19. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. – třídenní. Žalovaná [celé jméno žalované] opakovaně žádala o povolení splátek dlužné částky, účastníci i o této možnosti jednali, nedošlo však k žádné dohodě o jiné lhůtě k plnění. Soud na straně žalovaných pak neshledal důvody, pro které by umožnil žalovaným dluh splácet. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je ve výkonu trestu na dobu 6 let, mají obstavené účty i majetky v důsledku trestné činnosti žalovaného, žalovaná nyní žije sama spolu s 2 nezl. dětmi v rodinném domě, její příjem je nízký, že nedovoluje stanovit splátky v takové výši, aby bylo možné po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby takovéto plnění přijala a došlo k uhrazení pohledávky současně v přiměřené lhůtě.