118 C 31/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 27 800 Kč s příslušenstvím, <b>I. Návrh, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 27 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 27 800 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 17 407,06 Kč, k rukám zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích státem zálohované znalečné ve výši 9 547,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobce se proti žalované domáhal žalobou doručenou soudu dne 3. 12. 2021 zaplacení slevy z kupní ceny. Tvrdil, že 7. 2. 2021 zakoupil od žalované osobní vozidlo Ford Focus, [registrační značka], za částku 120 000 Kč. Po koupi vozidla zjistil, že toto má skryté vady projevující se vysokou spotřebou motorového oleje. Tyto vady reklamoval 5. 8. 2021 u žalované a požadoval slevu ve výši 35 000 Kč, což byly předpokládané náklady na opravu dle odborného odhadu servisu. Žalovaná však na toto nereagovala, proto si žalobce vozidlo nechal opravit za částku 27 800 Kč, které nyní uplatňuje jako slevu z kupní ceny.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že došlo k uzavření kupní smlouvy, původní nabídková cena byla 135 000 Kč a kupující žádal cenu 100 000 Kč. Nakonec se dohodli na částce 120 000 Kč. Žalobce si vozidlo vyzkoušel, byl se s ním projet, vozidlo prohlížel velmi pozorně, měl k němu řadu výhrad, v mraze si nechal složit elektricky poháněnou skládací střechu, ač se to nedoporučuje, trval na vyčištění sedaček v autě, přestože žalovaná namítala, že auto v zimě nevyschne. Žalovaná poskytla žalobci další slevu ve výši 7 500 Kč z důvodu špatně fungující baterie, o čemž sepsali záznam 11. 2. 2021. Po uzavření kupní smlouvy žalobce trvale žalovanou kontaktoval a žádal další úhrady a slevy, vytýkal uzavírací zařízení kufru, zatékání do kufru, ačkoli na toto byl při prohlídce upozorněn. Žádal výměnu oleje, pneumatik, svíček, nakonec vytkl spotřebu oleje. Žalovaná nabídla žalobci, aby jí vozidlo vrátil, pokud s ním není spokojen, ale to odmítl. Žalovaná upozorňuje, že si žalobce vědomě koupil 12let starý automobil, který je v podstatě za hranicí životnosti a není možné ho posuzovat přísnými kritérii vlastností, se změnami a zhoršováním stavu musel žalobce počítat. <i>3. Podle § 2079 odst. 1 o.z kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>4. Podle § 2095 prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.</i> <i>5. Podle § 2099 odst. 1 o.z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.</i> <i>6. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo</i> <i>a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,</i> <i>b) na odstranění vady opravou věci,</i> <i>c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo</i> <i>d) odstoupit od smlouvy.</i> <i>7. Podle § 2002 odst. 1 věta druhá o. z. podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.</i> <i>8. Podle § 1921 odst. 1 o.z. nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění.</i> 9. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

10. Z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalovanou, coby prodávající a žalobcem, coby kupujícím, dne 7. 2. 2021. Předmětem smlouvy bylo vozidlo Ford Focus, rok výroby 2009, [registrační značka] s počtem najetých km 93 880, STK byla platná do 6. 9. 2021, kupní cena byla ve výši 120 000 Kč. U závad vozidla bylo uvedeno, že jde o běžné opotřebení odpovídající stáří vozidla.

11. Z dodatku ke kupní smlouvě ze dne 11. 2. 2021 bylo zjištěno, že cena vozidla byla snížena o 7 500 Kč, tento rozdíl byl vyplacen v hotovosti při převzetí vozidla. Dodatek podepsal syn žalobce a žalovaná.

12. Dne 5. 8. 2021 žalobce zaslal žalované reklamační protokol, ve kterém upozorňuje, že byly zjištěny skryté závady, a to velmi vysoká spotřeba motorového oleje a nefunkční systém variabilního sání motoru. Předběžný odhad opravy je 30- 35 000 Kč. Vyzval žalovanou ke sdělení jejího stanoviska, zda je ochotna tyto náklady uhradit. Přípisem z 11. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil u žalované slevu z kupní ceny ve výši 27 800 Kč. Ještě před tím pak dne 24. 2. 2021 reklamačním protokolem uplatnil slevu z důvodu intenzivního zatékání dešťové vody do kufru ve výši 12 710 Kč. Z dopisu ze dne 17. 6. 2021 bylo dále zjištěno, že žalobce vytýkal vadu na vozidle, a to zatékání dešťové vody do kufru, vyčíslil náklady na opravu 12 710 Kč, dále pak náklady na parkování v servisu, celkem 26 710 Kč vč. nákladů na právní služby.

13. Z komunikace mezi účastníky soud zjistil, že před uzavřením kupní smlouvy účastníci licitovali o výši kupní ceny, již 14. 1. 2021 a 15. 1. 2021 žalobce zmiňoval, že v kufru je voda. Dne 8. 2. 2021 sděloval žalobce, že dal příkaz do banky na částku 120 000 Kč a dne 9. 2. 2021 upřesňoval, že auto vyzvedne ve čtvrtek po obědě jeho syn. Dne 15. 2. 2021 žalobce sděloval, že vlhko v kufru není kondenzát, ale zatékání dešťové vody přes nefunkční těsnění víka kufru, proto dal auto do servisu, kde bude parkováno za 250 Kč na den. Dne 18. 2. 2021 sděloval žalobce, že se ukázal nefunkční díl – hydraulický válec zavírání víka kufru a bude požadovat současně náklady za parkování, na což žalovaná reagovala tak, že sleva z původní ceny 135 000 Kč na 113 000 Kč zahrnovala stav vozidla a o vodě v kufru žalobce věděl, o žádném kondenzátu z její strany zmínka nepadla.

14. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného ještě před podáním žaloby znalcem [jméno] [příjmení] k žádosti žalobce bylo zjištěno, že po měření, které proběhlo v servisu 17. 8. 2021, bylo zjištěno, že na 10 000 km je spotřeba 36 litrů oleje. Při druhém měření byla spotřeba zjištěna 28 litrů a bylo potvrzeno, že dochází ke zvýšenému spalování oleje v motoru, což se potvrdilo kontrolou provedenou endoskopickou kamerou. Znalec byl přítomen dne 11. 9. 2021 v servisu u demontáže motoru z důvodu zadokumentování jeho stavu. Znalec uzavřel, že z hlediska měření emisí při povinné technické kontrole s nejvyšší pravděpodobností budou povolené emisní hodnoty překročeny.

15. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], znalce z oboru ekonomiky, strojírenství a kriminalistiky, který byl ustanoven soudem, bylo zjištěno, že znalec vycházel z fotodokumentace, kterou mu předložil znalec [příjmení], šlo o 67 fotografií z demontáže motoru a 6 fotografií dokumentujících znalecké zkoumání. Znalec namítal, že znalec [příjmení] při zkoumání nadměrného úniku motorového oleje neprovedl měření tlaků ve válcích, zvolil nepřezkoumatelný postup měření spotřeby oleje, nebylo zřejmé, zda je nějak motor poškozen. Vozidlo je vybaveno řízeným katalyzátorem, který je před prováděním technické prohlídky vždy podrobován měření emisí, a to ve dvouletých periodách. Za dobu užívání vozidla žalovanou není z protokolu seznatelná jakákoliv závada katalyzátoru, a to při stavu tachometru 87 913 km. Vozidlo bylo prodáno žalobci se stavem 93 880 km, žalobce vozidlo po koupi užíval a do následné STK bylo ujeto 6 534 km. Kdyby byl nájezd žalobcem cca 6 000 km, musel by tento do vozidla dolít 21,6 litrů oleje, což je z technického hlediska nesmysl a ani žalobce to sám neuváděl. Navíc, při takové spotřebě oleje, by se najisto poškodil i katalyzátor vozidla, což nikde deklarováno není a potvrzuje to i měření emisí z 13. 10. 2021. Z fotodokumentace z rozložení motoru je patrné větší zakarbonování u čtvrtého válce, ale pokud znalec [příjmení] hovořil o opotřebení pístních kroužků, ale neprovedl měření, je jeho závěr nepřezkoumatelný. Příčina nadměrného vnikání oleje do spalovacího prostoru nemusí být nutné zapříčiněna„ zapečenými pístními kroužky“, ale mohou být i poškozeny gumičky těsnění ventilů v hlavě motoru, což je závada velmi častá, její odstranění je pak v řádu jednotek procent oproti rozložení takřka celého motoru. [příjmení] motoru tedy zjištěna nebyla, resp. byla funkčním katalyzátorem vyloučena. Prodejní cena (před slevou) předmětného vozidla byla obvyklou cenou vozidla.

16. Z výpovědi znalce před soudem bylo zjištěno, že ještě před nákladným rozložením motoru by se měla udělat diagnostika. Pokud by motorem mělo protéct takové množství oleje, jak popisuje znalec [příjmení], byl by katalyzátor zcela nefunkční, přičemž poškození katalyzátoru nebylo zjištěno ani uplatňováno. Jako nelogické znalec považoval, že se nejprve rozložil motor, aniž by se provedlo měření tlaku válců. Podklady, z kterých znalec [příjmení] dovozuje nadměrnou spotřebu oleje, nelze přezkoumat, neboť znalec je nečinil osobně, naopak znalec [celé jméno znalce] deklaroval, co by se stalo při tak vysokém úniku oleje, tedy došlo by k poškození katalyzátoru, což je objektivně a technicky přezkoumatelný závěr. Oba znalci se shodují, že třetí a čtvrtý válec byl nadměrně zatěžován nestíráním oleje ze spalovacího motoru, což je na kroužkách viditelné, ale takováto vada nemohla v důsledku zapříčinit takovou spotřebu oleje, jak odborný servis v rámci měření tvrdil. Mělo se udělat nejprve měření tlaku, motor by dál fungoval, auto jezdilo, a pokud by tam byl skutečně nadměrný únik oleje, pak by se teprve poškodil katalyzátor a vozidlo by neprošlo emisní kontrolou. Na jízdě vozidla by se to neprojevilo, nebylo by to znatelné pro běžného řidiče a ani pro znalce. Naopak, pokud by zde byla zvýšená spotřeba oleje, jak je deklarováno, pak by se dýmalo z výfuku vozidla při jízdě. Měření tlaku ve značkovém servise přestavuje částku do 1 500 Kč, v neznačkovém asi 450 Kč, naopak rozebrání motoru může dosahovat i částky 70 000 Kč. Měla se tedy nejprve udělat diagnostika a pak zjistit, jestli oprava je rentabilní.

17. Na základě provedeného dokazování při aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení soud shledal návrh žalobce nedůvodným.

18. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platně kupní smlouvu ve smyslu cit. ustanovení § 2079 o.z., na jejímž základě žalovaná předala žalovanému předmět kupní smlouvy, kterým v tomto případě byl osobní automobil Ford Focus. Žalobce automobil po prohlédnutí převzal a uhradil kupní cenu. Po převzetí vozidla žalobce uplatil u žalované slevu z ceny vozidla pro vady, které jí vytkl, jak bylo prokázáno písemnou komunikací mezi účastníky. Soud řešil otázku, zda vytčená vada byla učiněna bez zbytečného odkladu poté, kdy mohl žalobce věc prohlédnout a vadu zjistit, nejpozději do 6 měsíců od převzetí vozidla. Žalobce v žalobě uváděl, že slevu požadoval z důvodu nadměrného úniku oleje do motoru (nikoli z důvodu jiných vytýkaných vad) ještě před tím, než si nechal zpracovat znalecký posudek znalcem [příjmení], kdy sleva z ceny byla snížena na částku 27 800 Kč, z původně odhadovaných 35 000 Kč. Za této situace by bylo uplatnění nároků z vad včasné, neboť slevu uplatnil 5. 8. 2021, tj. do 6 měsíců od převzetí předmětu koupě. Soud tedy dospěl k závěru, že vady byly vytknuty ve lhůtě stanovené § 1921 o.z. a vytčenou vadou se dále zabýval.

19. Za spornou skutečnost, která byla prokazována nadále v řízení považoval soud, zda se na předmětném vozidle vyskytla taková vada, která činí vozidlo technicky nezpůsobilým provozu, zda je zde odpovědnost žalované z takovéhoto vadného plnění a pokud ano, v jaké výši má žalobce nárok na slevu z kupní ceny.

20. Odpovědnost za vady koupené věci se vztahuje jak na nové, tak i na použité věci, a není rozhodující, zda prodávající o takové vadě věděl. I prodávaná použitá či starší věc musí mít obvyklé vlastnosti odpovídající jejímu stáří a běžnému opotřebení, nikoliv ovšem takové vady, které brání jejímu užití v souladu s kupní smlouvou, nebo k účelu stanovenému kupní smlouvou nebo k účelu, k němuž se taková věc obvykle užívá. Je-li předmětem koupě starší vozidlo, nelze jeho běžné (obvyklé) opotřebení, jež vzhledem k obvyklé době životnosti či jeho částí odpovídá jeho stáří, počtu ujetých kilometrů, běžným provozním podmínkám a běžnému způsobu používání i údržby, považovat za jeho vadu. Za vadu by bylo možné považovat teprve takový stupeň opotřebení, jež je podstatně pokročilejší, než by odpovídalo uvedeným hlediskům. Za projev běžného opotřebení u starší věci však nelze považovat vadu, pro kterou věc nemůže sloužit účelu sjednanému či vyplývajícímu z kupní smlouvy. Za projev běžného opotřebení u staršího vozidla proto nelze považovat vadu, pro kterou je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, pokud z ujednání nebo z účelu patrného ze smlouvy výslovně nevyplývá, že předmětem koupě není vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu. Jinak řečeno, je-li předmětem koupě starší opotřebované vozidlo a nevyplývá-li ze smlouvy, že prodávané vozidlo není způsobilé k provozu, pak vada, pro kterou je takové vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, zakládá odpovědnost prodávajícího z vadného plnění, neboť vozidlo jako předmět koupě nemá vlastnosti v kupní smlouvě ujednané nebo vlastnosti vhodné pro účel ze smlouvy patrný či obvyklý (viz. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3235/2020, ze dne 25. 5. 2021).

21. Jak vyplývá z kupní smlouvy, účastníci si nesjednaly žádné zvláštní vlastnosti předmětu koupě, např. že by vozidlo nebylo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, žalovaná na žádné vady, jež by uvedenému účelu bránily, neupozornila. Z písemné komunikace mezi účastníky naopak vyplynulo, že žalovaná již při uzavírání kupní smlouvy poskytla žalobci slevu z ceny vozidla z původních 135 000 Kč na 120 000 Kč a následně ještě na 112 500 Kč s ohledem na stáří a stav vozidla, které si žalobce prohlédl, provedl s ním zkušební jízdu, byl se stavem vozidla seznámen. Jak bylo prokázáno ostatně znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], cena vozidla před poskytovanou slevou, tj. 135 000 Kč, odpovídala stavu vozidla.

22. Žalobce se svého nároku domáhal na základě znaleckého posudku znalce [příjmení], který byl vypracován k jeho žádosti před podáním žaloby a to z důvodu nadměrné spotřeby oleje, nikoli z důvodu dalších žalobcem uváděných závad v písemné komunikaci s žalovanou. Soud s ohledem na vznesené námitky žalované zadal vypracování revizního znaleckého posudku znalci [příjmení] [celé jméno znalce].

23. Při hodnocení důkazu znaleckým posudkem se dle ustálené soudní praxe soud musí zabývat tím, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů (R 1/81). Soud nehodnotil odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti, soud hodnotil přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy (§ 132 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že tomuto hodnocení odpovídají závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. [anonymizováno], a proto navrhovaný výslech znalce [příjmení] neprovedl.

24. Znaleckým posudkem i výslechem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] u jednání soudu měl soud za prokázané, že shora citované vozidlo nevykazuje takovou vadu, kterou žalobce vytýká, tj. nadměrný únik oleje do motoru, pro kterou by bylo vozidlo nezpůsobilé k provozu. Znalec logicky zdůvodnil, jakým způsobem by se tato vada musela projevit v katalyzatároru motoru, tato vada motoru však zjištěna nebyla, resp. byla funkčním katalyzátorem vyloučena. Soud tedy zejména s odkazem na závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že se na vozidle nevyskytla skrytá vada, která by zakládala odpovědnost žalované z vadného plnění, proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

25. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalované přiznal vůči žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována: odměnou advokátky za 5 úkonů právní služby po 2 220 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé, 3x účast u jednání soudu) náhradou jejích hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4) vyhl. č. 177/1996 Sb. cestovným k jednání soudu dne 29. 3. 2022 osobním automobilem zn. VW Tiguan, [registrační značka], při průměrné spotřebě 7,9 l /100 km, ujetí 50 km k jednání z Hradce Králové do Pardubic a zpět, ceně 37,10 Kč benzinu natural, sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km, tj. celkem 382 Kč cestovným k jednání soudu dne 27. 7. 2023 osobním automobilem zn. Mitsubishi ASX, [registrační značka], při průměrné spotřebě 5,7l /100 km, ujetí 50 km k jednání z Hradce Králové do Pardubic a zpět, ceně 41,20 Kč benzinu natural, sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km, tj. celkem 377 Kč cestovným k jednání soudu dne 13. 11. 2023 osobním automobilem zn. Mitsubishi ASX, [registrační značka], při průměrné spotřebě 5,7l /100 km, ujetí 50 km k jednání z Hradce Králové do Pardubic a zpět, ceně 41,20 Kč benzinu natural, sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km, tj. celkem 377 Kč náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. za 2 půlhodiny po 100 Kč ke každému z jednání, celkem tedy 600 Kč parkovné 50 Kč s ohledem na skutečnost, že zástupkyně žalované je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupkyně za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupkyně povinna odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalobci nahradit žalované náklady řízení ve výši 17 407,06 Kč (výrok II.).

26. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.