120 C 22/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem ulice a číslo , PSČ obec zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 118 949 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 118 949 Kč s úrokem z prodlení z částky 108 949 Kč ve výši 10 % ročně od 23. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 121 385,10 Kč k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení spočívající ve znalečném ve výši 18 193 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 8. 2020 domáhala proti žalované zaplacení částky 118 949 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena rámcová pojistná smlouva [číslo] ze dne 30. 5. 2017, kterou se žalovaná zavázala k havarijnímu pojištění vozidla – návěsu UMIKOV NC3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno] (dále také„ návěs“) v rozsahu all risk s doplňkovým strojním pojištěním. Návěs byl následně provozován běžným způsobem, servisován a dne 29. 5. 2019 prošel technickou kontrolou. Dne 24. 9. 2019 došlo k poškození návěsu v následku škodní události, kdy část návěsu hořela. Škoda byla nahlášena žalované, která mj. dne 30. 9. 2019 provedla ohledání likvidátorem a událost evidovala pod [číslo]. Ze zápisu o poškození vyhotoveném za účasti jednatele žalobkyně a technika žalované z téhož dne vyplývá, že díly, které bylo třeba vyhodit, utrpěly poškození buď ohněm, nebo následkem vysoké teploty při hoření. Na základě avizovaného pojistného krytí byla provedena oprava návěsu, která byla vyúčtována na částku 134 710,43 Kč bez DPH. Žalovaná však uhradila pouze částku 12 290 Kč, zbytek pojistného plnění odmítla s odkazem na výluku dle svých všeobecných pojistných podmínek, konkrétně z důvodu poškození provozním opotřebením (zadření ložiska). Neuhrazená částka 112 420 Kč sestávala z nákladů na opravu nápravy ve výši 77 742 Kč, disku v ceně 2 708 Kč, pneumatiky v ceně 6 970 Kč a práce v částce 25 000 Kč. Žalobkyně však měla za to, že poškození na návěsu vzniklo nárazem a následným požárem, když došlo k poškození ložiska kola v důsledku poškození disku kola nárazem o nezjištěnou překážku ještě před naložením nákladu na návěs. V příčinné souvislosti s tímto nárazem došlo k poškození ložiska kola, které se při následném zatížení návěsu nákladem dřeva a jízdě přidřelo, až došlo k samotnému zadření. Toto zadření pak vedlo ke vzniku požáru na poškozeném kole prostřední nápravy. Zahřáté ložisko iniciovalo rozžhavení náboje brzdového kotouče s následným přehřátím brzdového kotouče náboje kola a pneumatiky a její destrukcí. Uvedená poškození návěsu tedy vznikly v příčinné souvislosti s nepředvídatelnou událostí – nárazem kola návěsu do nezjištěné překážky. Jelikož se na danou událost nevztahovala výluka pojistného plnění, žalovaná byla povinna žalobkyni vyplatit pojistné plnění, což neučinila ani po obdržení předžalobní výzvy. Žalovaná částka byla stanovena tak, že od celkového nárokovaného pojistného plnění 134 710,43 Kč žalobkyně odečetla částku 12 290 Kč uhrazenou žalovanou, následně zohlednila sjednanou spoluúčast ve výši 10 %, minimálně 10 000 Kč; od částky 122 420,43 Kč tedy odečetla 10 % z 134 710,43 Kč (13 471 Kč), čímž dospěla k výsledné částce 108 949 Kč. Dále žalobkyně požadovala náklady na znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve výši 10 000 Kč. Následně žalobkyně doplnila, že v den poškození návěs převážel cca 18 538,5 kg dřeva poškozeného kůrovcem, přičemž maximální přípustná hmotnost nákladu činila 38 220 kg. Uvedla také, že částečným plněním žalovaná uznala příčinu poškození tak, jak jí tvrdí žalobkyně. Ke znaleckému posudku [anonymizována dvě slova] uvedla, že tento byl zaměřen selektivně na nalezení příčiny závady v podobě vady údržby, materiálu či provozního opotřebení, přičemž přehlédnuta byla celá škála zjevných poškození (prodřený brzdový třmen, vyosené kolo, deformace disku, poškození pneumatiky, poškození věnce pro snímač ABS) a zjištění byla vytrhována z kontextu, přičemž znalec by k danému závěru nemohl dospět při zohlednění ostatních poškození. K námitce žalované uvedla, že se ztotožňovala s příčinou nehody v zadřeném ložisku, nikoliv však z důvodu zanedbané údržby či opotřebení. Návěs byl zánovní, servisovaný a měl najeto pouze 180 000 km. K prvotnímu závěru policie a hasičů o příčině nehody v prasklé pneumatice žalobkyně uvedla, že při běžném ohledání nebylo možné na zadřené ložisko usuzovat. K námitce žalované žalobkyně uvedla, že návěs v případě, že jede prázdný, automaticky jede po prostřední nápravě, proto došlo k poškození právě prostřední nápravy. Pokud jde o žalovanou tvrzený únik vzduchu při nárazu, k tomuto nedošlo, neboť při požáru pneumatika explodovala. Dále uvedla, že žalovaná nijak neprokázala, že při poškození ráfku kola musí dojít k vypuštění veškerého tlaku z pneumatiky. Odmítla, že by k poškození disku došlo až po požáru, když poškození by muselo mít zcela jinou podobu. Pakliže by bylo pravdivé tvrzení žalované o úniku vzduchu z poškozené pneumatiky, nenaložený návěs by jel nakloněn, po naložení nákladu a sesednutí ostatních dvou náprav by pak pneumatika neměla takovou přilnavost k vozovce a vyfouklá by se smýkala po vozovce, případně by se vozovky vůbec nedotýkala, v žádném z těchto případů by však nemohlo dojít k totálnímu zničení ložiska.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo havarijní pojištění návěsu; dále potvrdila, že dne 24. 9. 2019 došlo k nehodě, v jejímž důsledku byl na návěsu způsoben požár. Nesouhlasila však s výši požadovaného pojistného plnění, neboť v případě nákladů na opravy některých součástí návěsu (náprava, disk a pneumatika) se jednalo o výluku z pojištění dle čl. 5 bod 1 písm. e) všeobecných pojistných podmínek žalované – zvláštní části Pojištění vozidel VPP HA 2014 (dále také„ VPP“), když vzniklá škoda byla následkem provozního opotřebení vzniklého v důsledku nesprávné údržby daných části, nikoliv následkem tvrzeného nárazu při havárii. Ze zpráv hasičů, policie a likvidátora vyplývalo, že příčinou havárie bylo zadřené ložisko. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně neprokázala, že došlo k nárazu návěsu o překážku, ani neprokázala, co bylo příčinou vzniku defektu pneumatiky a následného požáru. Ke znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení] předloženému žalobkyní uvedla, že znalec pouze předpokládal skutkový stav a vycházel ze svých dojmů a technické dokumentace vozidla, neměl dostatečné informace o průběhu nehody. Ke znaleckému posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] žalobkyně po konzultaci se svým technickým expertem uvedla, že posudek byl založen na úvaze, že prostřední kolo narazilo na překážku v okamžiku, kdy zbylé nápravy byly zdvihnuty, čímž došlo k deformaci disku, poškození ložiska, vyosení nápravy/kola, zvýšenému opotřebení až nakonec k požáru. V takovém případě by však poškození kola bylo mnohem menší. Taktéž způsob a rozsah poškození disku byl zvláštní, když nebyl poškozen lem - vnější hrana disku po nárazu na překážku, ale náraz šel hlouběji, masivní poškození disku bylo zejména v místech, kde pneumatika byla opřena o patku pneumatiky, tvořící tak těsný spoj, který bránil úniku vzduchu z pneumatiky, přičemž při deformaci, která byla na disku viditelná, by došlo ihned k úniku vzduchu a pneumatika by byla prázdná. Příčinou zahoření pneumatiky bylo tření/namáhání ložiska, zvýšení teploty a vznik požáru, avšak žalovaná zpochybnila, že k poškození ložiska došlo tak, jak tvrdí žalobkyně. Žalovaná byla přesvědčena, že bylo na místě aplikovat výluku dle VPP, neboť žalobkyni byla způsobena následná škoda, které mohla předejít řádnou údržbou.

3. S ohledem na shodná tvrzení účastníků považoval soud za nesporné, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo havarijní pojištění návěsu, že návěs byl poškozen při havárii dne 24. 9. 2019 a že žalovaná žalobkyni vyplatila pojistné plnění v částce 12 290 Kč bez DPH. Za sporné soud považoval důvody, pro které žalovaná nevyplatila žalobkyni pojistné plnění v požadované výši, tedy zda byla dána výluka z pojištění.

4. Podle čl. 5 bod 1 písm. e) VPP žalované se pojištění vozidel nevztahuje na škodné události vzniklé nesprávnou údržbou, opravou nebo obsluhou (vzniklé např. nedostatkem nebo použitím nevhodných pohonných nebo mazacích hmot, přehřátím motoru, překročením výrobcem stanoveného užitečného zatížení, nedodržováním termínů pravidelné údržby dané obecně závaznými právními předpisy, ustanoveními nebo pokyny danými výrobcem, vědomě nedbalé nebo úmyslné zanedbávání údržby apod.) nebo v přímé souvislosti s těmito činnostmi.

5. Znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 19. 8. 2020 byl vypracován ke stanovení příčiny poškození ložiska, brzdného systému, po požáru předmětného návěsu. Znalec vycházel z fotodokumentace havárie ze dne 24. 9. 2019 a fotodokumentace likvidátora ze dne 30. 9. 2019, dokumentů k návěsu, zpráv HZS, Policie ČR. Znalec vyvodil, že k poškození deformace disku prostřední nápravy došlo nárazem o blíže nespecifikovanou překážku, kdy tento náraz poškodil i ložisko v kole prostření nápravy. Následnou jízdou plně naloženého návěsu došlo k přidření až k následnému zadření ložiska, které vedlo ke vzniku požáru. Zahřáté ložisko iniciovalo rozžhavení náboje brzdového kotouče náboje kola a pneumatiky a její destrukci, kterou popsal řidič soupravy. Znalec dospěl k závěru o nepředvídatelné technické závadě způsobené nárazem na překážku. Pokud by poškození vzniklo v důsledku běžného užívání, poškození by se muselo projevit i na zbývajících kolech. Taktéž v případě zanedbané údržby by se poškození projevilo i na ostatních kolech. Ke znaleckému posudku [anonymizována dvě slova] znalec doplnil, že počátek poškození nápravy spatřoval v poškození deformaci kola s následným poškozením ložiska, které vedlo k vyosení jednotky náboje s brzdovým kotoučem vůči brzdovému třmenu a jejich kontaktu. V důsledku kontaktu kotouče s brzdovým třmenem došlo k jeho probroušení, které přispělo k zahoření prostřední nápravy. O poškození ložisek v kole svědčilo i poškození věnce pro snímač ABS a vyosení náboje kola dle fotodokumentace. Ke stanovisku znalce [příjmení] ohledně příčiny vzniku zahoření v závadě na brzdách přidření brzdových destiček ke kotouči, znalec uvedl, že předpokládané zvýšené tření brzdové kotouče o brdový třmen bylo následkem vady brzd a bylo logickým následkem poškození ložiska, kdy došlo k poškození v daném rozsahu a v důsledku vyklonění kola došlo ke dření brzdového kotouče o těleso brzdného třmene, které vedlo k jeho prodření a extrémnímu zvýšení teploty.

6. Znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 1. 3. 2021 byl vypracován ke stanovení technického stavu předmětného návěsu a příčiny poškození pravé prostřední nápravy návěsu. Znalec vycházel z fotodokumentace havárie ze dne 24. 9. 2019, fotodokumentace likvidátora ze dne 30. 9. 2019 a technického průkazu návěsu. Znalec vyvodil, že pneumatika netřela po asfaltovém povrchu, došlo k defektu (explozi), který vedl k náhle ztrátě tlaku vzduchu a ke kontaktu pneumatiky s rámem vozidla. Rám návěsu byl z vnější strany znečištěn zbytky černého materiálu a zplodinami hoření, na spodní části rámu před uložením měchu pérování shledal projev explosivního kontaktu osnovy pneumatiky intenzivnější zejména na provozně znečištěném lakování. Elektroinstalace byla narušena, izolace byla zuhelnatělá ve dvou oblastech, střední část byla odstíněna. Tepelným působením byla narušena armatura vzduchového vedení. Armatura napájející brzdový válec byla na„ kolínku“ vylomena, plastové vedení bylo provizorně zaslepeno ohnutím, zajištěno drátem, druhá armatura byla nepoškozena. Ke znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že při deformaci vnitřního ráfku tak rozsáhlé, jako v tomto případě, by došlo k okamžité ztrátě vzduchu v pneumatice a návěs by nebyl schopen další jízdy. Prázdná pneumatika by se nepravidelně odvalovala, disk by nebyl zatížen hmotností návěsu a ložiska by nebyla popisovaným způsobem namáhána. Laicky řečeno by kolo dříve upadlo, než by začalo hořet. Znalec tak dospěl k závěru, že k poškození pravého kola došlo v důsledku technické závady na skupině brzdy. Zvýšené teplotní namáhání vzniklé třením mezi brzdovými segmenty a kotoučem způsobilo nadměrné teplotní namáhání celého náboje a kola. V důsledku vysokého teplotního namáhání došlo ke snížené mazací schopnosti ložisek náboje kola, k jejich zadření a destrukci). Vysoká teplota paralelně zvýšila i tlak v pneumatice a osnova pneumatiky, jež mohla být v minulosti mechanicky poškozena, nebyla schopna zvýšení tlaku přenášet a roztrhla se.

7. Znalecký posudek [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 3. 9. 2021, ve znění dodatku ze dne 24. 8. 2022, byl vypracován k zadání soudu ke stanovení příčiny poškození střední nápravy a požáru pneumatiky u předmětného návěsu. Znalec konstatoval, že u předmětného návěsu je pouze stření náprava pevná, zatímco 1. a 3. náprava jsou zvedací, proto při poškození o překážku by mohlo dojít při zvednuté 1. a 3. nápravě, které nijak poškozeny nebyly. [právnická osoba] konstatoval, že tento typ je bezúdržbový, osazený vysoce tepelně odolnými samomaznými ložisky, konec životnosti či generální oprava je potřeba po cca 1 milionu km. Výrobní vadu ložiska znalec vyloučil, neboť by se projevila dříve než po najetí 187 tisíc km. Ke konstrukci brzd zn. SAF konstatoval, že jsou mimořádně odolné v těžkých provozech, brzdové kotouče mají velkou plochu k odvodu tepla, jsou ventilované a mají na spodním průměru chladící kanálky, které výrazně snižují přenos tepla do kolové jednotky při brždění. K tepelné odolnosti pneumatik znalec konstatoval, že vyhodnocením tvaru a rozsahu trhlin pneumatiky zjistil, že vlivem zvyšujícího se tlaku došlo k výbuchu po postupné dlouhodobé tepelné degradaci pryže a ztrátě pevnostních parametrů patky na místě styku s přehřátým diskem kola. Ke vznícení pryže pneumatiky dochází kolem 470 °C, k tepelné degradaci může dojít již od 250 °C. Při tepelné degradaci dochází k tvorbě vysokého množství plynů a zuhelnatění materiálu v místech kontaktu s vysokou teplotou, plyn jednak uniká při jízdě do ovzduší, jednak zůstává uvnitř pneumatiky. Po destrukci pneumatiky a zastavení (absence odvětrávání) dojde k zahoření plynů a vznícení pryže pneumatiky. K poškození ložiskové skříně znalec konstatoval, že k ohřívání disku kola v daném případě docházelo v důsledku vedení a sálání směrem od náboje kola, což bylo způsobeno přidírajícími se ložisky, jež byla poškozena na kluzných plochách ložiskových kroužků zpočátku jen mikroskopickými otlaky, od působení abnormální síly nárazu disku kola střední nápravy na hranu překážky. V důsledku tohoto zpočátku jen nepatrného poškození činných ploch na kroužcích ložisek docházelo při provozu především s nákladem ke zvýšenému opotřebení a počínajícímu přidírání. Následně docházelo i k obrušování materiálu třmenu brzdiče vnějším obvodem brzdového kotouče. Poškozená ložiska se začala přidírat do stavu, kdy došlo k poškození středového zajišťovacího systému a matice na hřídeli, a zároveň byla již nesouosost tak velká, že se začaly vydírat rýhy po stranách kotouče od kontaktu s brzdičem. K posudku znalce [příjmení] konstatoval, že pracováno bylo pouze s verzí, že k nárazu disku až do požáru došlo při jedné jízdě v den havárie. Taktéž se nevyjádřil k možnosti jízdy návěsu po jedné nápravě. Z těchto důvodů jej považoval za neúplný. K posudku znalce [příjmení] konstatoval, že ložiska v náboji kola jsou válečková, zatímco znalec [příjmení] uvedl, že jsou kuželíková, což činí podstatný rozdíl ve fungování. Ložiska jsou mazána vysoce odolným mazadlem na minerální bázi, nikoliv mazacím tukem, proto nemůže dojít k vytečení mazacího tuku, které by vedlo k nedostatečnému či téměř žádnému mazání ložisek a následnému přidírání až zadření. Úvahu znalce [příjmení] o možnosti zadření ložisek náboje kola od přibržďování kotouče označil za technicky nepřijatelnou. Znalec [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že primární příčinou zahoření pneumatiky bylo přehřátí nábojové skupiny kola, jejíž ložiska byla technicky jednoznačně poškozena při kolizi disku kola s překážkou, když poškození zadokumentovaná fotografiemi na brzdiči (třmenu brzdy) a brzdovém kotouči byla pouze sekundárním projevem skutečné příčiny zkoumané události. Znalec, s ohledem na kvalitní odvod tepla od náboje kola a vysokou odolnost použitých ložisek, vyloučil poškození ložiska na základě poruchy brzd. Taktéž nebylo možné, aby porucha brzd způsobila deformaci disku na vnitřní straně, když promáčknutí může být způsobeno pouze rázovým silovým impulsem kolmo ke středu kola. Současně znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že mezi kolizí disku kola a vlastním zahořením musel být časový odstup (i několik stovek až tisíců kilometrů), přičemž deformaci kola na vnitřní straně nemohl řidič při běžné kontrole zjistit.

8. Svědek [jméno] [příjmení], spolumajitel [právnická osoba] [anonymizováno], při výslechu uvedl, že společnost je na trhu 19 let a návěsů typu předmětného návěsu bylo vyrobeno cca 500 kusů, přičemž s podobným problémem, jako byl v řízení řešený, se dosud nesetkal. Návěsy jsou určeny pro těžký provoz, jsou v podstatě bezúdržbové. Při servisních prohlídkách je prováděna kontrola vaku, tlumiče, pevnosti rámu, výskytu prasklin. Ložiska jsou bezúdržbová, mazivo se do nich nedodává. Teleskopické návěsy jsou určené pro těžké provozy, při projezdu lesních cest jsou tažené i v blátě, může se do nich dostat cizí předmět a zapříčinit zničení. Také se může vyskytnout defekt na disku od nárazu při průjezdu např. jámou, což může způsobit defekt nápravy, což řidič za jízdy ani nezpozoruje. Svědek uvedl, že nezaznamenal žádné defekty z důvodu opotřebení náprav při najetí 200 – 300 000 km, nezažil žádné vytékání maziva z ložisek, ani u náprav starých 8 let.

9. Svědek [jméno] [příjmení], vedoucí servisu [právnická osoba] [anonymizováno], při výslechu uvedl, že nápravy firmy SAF jsou bezúdržbové, není na nich co k údržbě. Potvrdil, že úkony zaznamenané v zápisech o servisních prohlídkách byly provedeny. Svědek uvedl, že za 36 let pouze dvakrát zažil na nápravě SAF prasklinu na silentbloku (spojení nápravy s rámem vozidla). Dále uvedl, že v případě odtažení návěsu by muselo dojít k utržení či přestřihnutí a utěsnění brzdící hadice, aby se brzda odblokovala. K dotazu, aby dle fotografie sdělil, co považuje za příčinu poškození nápravy, uvedl, že dle nabořeného disku se skrze něj mohl dostat kámen a pokud bylo přibržděné kolo, mohlo dojít k jeho zahoření.

10. Z potvrzení [právnická osoba] [anonymizováno] vyplývá, že byly provedeny servisní prohlídky návěsu ve dnech 3. 4. 2017, 23. 5. 2018 a 24. 5. 2019 bez zjištěných závad.

11. Z faktury společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] [číslo] adresované žalobkyni ze dne 5. 11. 2019 vyplývá, že [právnická osoba] za opravu předmětného návěsu vyúčtovala celkem částku 134 710,43 Kč + DPH.

12. Z faktury [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] adresované žalobkyni ze dne 20. 8. 2020 vyplývá, že znalec žalobkyni za zpracovaný znalecký posudek vyúčtoval částku 10 000 Kč.

13. Předžalobní výzvou ze dne 5. 12. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 112 420 Kč z titulu pojistného plnění.

14. Z ostatních důkazů buď nebyla učiněna žádná pro věc podstatná zjištění, nebo prokazovala skutečnosti již mezi účastníky nesporné.

15. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

16. Podle § 2774 odst. 1 o.z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

17. Podle § 2811 o.z. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

18. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v celém rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Byla prokázána skutková verze žalobkyně o příčině poškození nápravy nárazem na neznámý předmět a následné zadření ložiska, které vedlo k tepelné degradaci pneumatiky až k jejímu postupnému zahoření a vzniku požáru. Soud vycházel především z posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který považoval za vnitřně nejkonzistentnější, nejsrozumitelnější a nejpodrobněji odůvodněný. Soud shledal, že znalec [celé jméno znalce] se podrobně věnoval všem aspektům možné příčiny poškození a dospěl k jednoznačnému závěru, který nebyl žádným způsobem hodnověrně vyvrácen. Se závěrem posudku znalce [celé jméno znalce] o příčině poškození kola korespondoval i závěr posudku znalce [příjmení], byť druhý posudek byl méně podrobně odůvodněn. Soud má za to, že verze vyslovená posudkem znalce [příjmení] spočívající v poškození ložiska na základě poruchy brzd byla jednoznačně vyvrácena. K tomuto soud také dodává, že tvrzení účastníků řízení nemůže nahrazovat činnost znalce. Jestliže tedy žalovaná po konzultaci se svým technickým expertem - zaměstnancem namítla, že posudek byl založen na úvaze, že prostřední kolo narazilo na překážku v okamžiku, kdy zbylé nápravy byly zdvihnuty, a v takovém případě by poškození kola bylo mnohem menší, jednalo se o tvrzení účastníka, které nemohlo samo o sobě nic prokázat; ostatně jednalo se o úvahu blíže nekonkretizovanou (žalované např. nemohla být známa intenzita nárazu), která by nemohla sloužit ani jako otázka znalci. Jako podpůrný důkaz ke skutkové verzi znalce [celé jméno znalce] lze použít i výslech svědka [příjmení], který sdělil, že dle fotografie nabořeného disku soudí, že se skrze něj mohl dostat kámen a pokud bylo přibržděné kolo, mohlo dojít k jeho zahoření, tedy příčinou by byl náraz do překážky. Soud se neztotožnil s námitkou žalované ohledně obsahu výpovědi svědka, naopak má za to, že je-li spornou otázkou poškození technického zařízení a svědek je dle svých pracovních zkušeností schopen se k poškození a její příčině vyjádřit, je zcela na místě, aby tak učinil, byť se může jednat spíše o podpůrný důkaz. Takový případ se pak liší od případu shora, kdy by se k odborným otázkám vyjadřoval zaměstnanec žalované.

21. Prokázání vzniku škodné události např. v důsledku nesprávné údržby, opravy nebo obsluhy nebo v přímé souvislosti s těmito činnostmi zjištěno nebylo. Bylo zjištěno, že zanedbání údržby bylo u předmětného typu návěsu velmi nepravděpodobné, neboť se jedná o typ, který údržbu nevyžaduje. Nadto návěs procházel průběžnými servisními prohlídkami bez zjištěných závad. Jelikož se žalobkyni jako pojistníkovi přihodila pojistná událost, na níž se nevztahovala výluka z pojištění dle VPP, žalovaná jako pojistitel byla povinna vyplatit žalobkyni pojistné plnění, které při škodě 134 710,43 Kč po zohlednění sjednané spoluúčasti 10 % činilo 122 420,43 Kč. Jelikož žalobkyně uhradila žalované částku 12 290 Kč, žalobkyni náleželo ještě 108 949 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal právo na vrácení neuhrazené kupní ceny, jakož i zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále soud žalobkyni přiznal částku 10 000 Kč jako účelně vynaložený náklad na znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] spojený s uplatněním pohledávky, když náklady na posudek byly posouzeny podle vyhlášky č. 37/1967 Sb. účinné v době zpracování posudku, přičemž nárokována odměna byla přiměřená rozsahu posudku.

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalované zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dále podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí odměna advokáta z tarifní hodnoty 108 949 Kč za jeden úkon právní služby 5 460 Kč. Žalobkyni náleží odměna advokáta za 15 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast při jednání ve dnech 2. 2. 2021, 4. 5. 2021 a 10. 5. 2022, písemná vyjádření ve dnech 1. 3. 2021, 22. 4. 2021, 21. 5. 2021, 8. 10. 2021, 23. 8. 2022, 8. 9. 2022, 29. 9. 2022, porada s klientem dne 22. 4. 2021, závěrečný návrh dne 10. 10. 2022) po 5 460 Kč, celkem 81 900 Kč, 15x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 vyhlášky po 300 Kč, celkem 4 500 Kč, náhrada cestovních výdajů za rok 2021 (cesty [obec] [obec] a zpět ve dnech 2. 2. 2021 a 10. 5. 2022) vycházející z kombinované spotřeby použitého vozidla (8,1 litru motorové nafty na 100 km), ujeté vzdálenosti (616 km) a sazby základní náhrady (4,40 Kč za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot (27,20 Kč za 1 litr motorové nafty) stanovených vyhláškou č. 589/2020 Sb., celkem 4 067,60 Kč, náhrada cestovních výdajů za rok 2022 (cesta [obec] [obec] a zpět dne 10. 5. 2022) vycházející z kombinované spotřeby použitého vozidla (8,1 litru motorové nafty na 100 km), ujeté vzdálenosti (308 km) a sazby základní náhrady (4,70 Kč za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot (36,10 Kč za 1 litr motorové nafty) stanovených vyhláškou č. 511/2021 Sb., celkem 2 348,20 Kč; celkem cestovné 6 415,80 Kč, náhrada za promeškaný čas na cestě dle § 14 advokátního tarifu za 30 půlhodin po 100 Kč, celkem 3 000 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 % (celkem 20 121,95 Kč), když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 448 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady uhradit k rukám advokáta.

23. Ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, bylo žalované uloženo zaplatit státu náklady řízení, které platil. V souvislosti s vypracováním znaleckého posudku a jeho doplněním vznikly státu náklady ve výši 18 193 Kč. Znalečné činilo celkem 21 193 Kč, ze zálohy žalované bylo uhrazeno 3 000 Kč.

24. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro jiný postup.