15 C 111/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti 1. žalovaným: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného 2. ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného oba žalovaní zastoupeni anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení částky 1 514 300 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 1 541 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 9. 3. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný 1) je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, jako zástupce žalobce, náklady řízení v částce 113 440 Kč.</b> <b>III. Žalovaný 2) je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, jako zástupce žalobce, náklady řízení v částce 113 440 Kč.</b> 1 Žalobce se původně proti třem žalovaným a následně po částečném zastavení řízení pro zpětvzetí proti původně žalovanému [celé jméno původního účastníka] domáhal zaplacení částky 1 541 300 Kč. Jako příslušenství požadoval úrok z prodlení v zákonné výši za dobu od 9. 3. 2019 do zaplacení. Tvrdil, že v důsledku protiprávního jednání žalovaných se jeho majetek zmenšil minimálně o výše uvedenou částku. Zakoupil totiž vozidla Mercedes a Audi. Kupní cena byla v obou případech financována úvěrem. Následně vyplynulo, že obě vozidla pocházejí z trestné činnosti, které se vedle dalších osob dopustili i žalovaní. Za tuto trestnou činnost byli i odsouzeni. Z odsuzujícího rozsudku vyplynulo, že vědomě prodali uvedená vozidla žalobci, přičemž tomuto bylo následně v důsledku odcizení vozidla Audi a odebrání Policí ČR u vozidla Mercedes tato vozidla znemožněno užívat. V souvislosti s financováním nákupu vozidel, následnou nemožností je užívat, postojem pojišťovny a úvěrujícího pak byla v souvislosti s trestnou činností po žalobci exekučně vymožena právě žalovaná částka. 2 Žalovaní po celou dobu řízení setrvávali na stanovisku, že žaloba by jako nedůvodná měla být zamítnuta. Poukázali na to, že žalobci nevznikla žádná škoda, neboť kupní cenu ani v jednom z obou případů nezaplatil ani částečně. Role žalovaných byla jen taková, že se podíleli na legalizaci vozidel, která byla získána trestným činem jiné osoby. Následný prodej vozidel pak realizoval někdo jiný, než oni. Poukázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované jako R 13/75. Dále uváděli, že žalobce věděl, že obě vozidla pocházejí z trestné činnosti. Zůstává jim utajeno, proč nebyl spolu s nimi stíhán, neboť se aktivně zapojoval do trestné činnosti. 3 Soud učinil ve věci následující zjištění. 4 Z kupní smlouvy datované 2. 7. 2009 bylo zjištěno, že mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem došlo k prodeji vozidla Mercedes Benz Viano za částku 750 000 Kč. 5 Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené 17. 7. 2009 mezi [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalobcem jako úvěrovaným bylo zjištěno, že úvěrující za účelem financování koupě vozidla Mercedes Viano identifikovaného [VIN kód] poskytl žalobci úvěr v částce 524 300 Kč. 6 Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze 7. 5. 2009, uzavřené mezi [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalobcem jako úvěrovaným bylo zjištěno, že úvěrující za účelem financování koupě vozidla Audi Q7 identifikovaného VIN: [anonymizováno] poskytl žalobci úvěr v částce 990 000 Kč. 7 Z úředního záznamu z 29. 10. 2009 bylo zjištěno, že žalobce oznámil policejnímu orgánu krádež vozidla Audi, k níž mělo dojít na konci října 2009 v [obec]. 8 Z přípisu [obec] [anonymizováno] z 27. 11. 2019 bylo zjištěno, že tato uzavřela pojistnou událost spočívající v odcizení vozidla Audi tak, že popsala situaci ohledně vozidla obdobně, jako je konstatováno v trestních rozsudcích s tím, že se jedná pravděpodobně o vozidlo s pozměněným identifikátorem pocházející pravděpodobně z trestné činnosti. Uzavřela, že pojistná smlouva je tedy od počátku z tohoto důvodu neplatná a poskytnutí pojistného plnění odmítla. 9 Z dopisu [právnická osoba] z 30. 6. 2010 bylo zjištěno, že úvěrující s ohledem na zprávu popsanou v předchozím bodě tohoto odůvodnění přistoupil k předčasnému ukončení úvěrové smlouvy [číslo] s účinností k 3. 12. 2019 a požádal žalobce o splacení úvěru v částce 1 147 596,72 Kč. 10 Z pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 29 EC 255/2011-93 z 25. 9. 2012, ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 28 Co 48/2015-190 z 29. 4. 2015 bylo zjištěno, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit subjektu [právnická osoba] (tj. nástupci úvěrujícícho) částku 1 147 5976,72 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 22. 7. 2010 do zaplacení a nahradit žalobci náklady řízení, kdy šlo o nároky žalobce z úvěrové smlouvy [číslo]. 11 Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 8 C 438/2014-53 z 11. 5. 2015 bylo zjištěno, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit subjektu [právnická osoba] (tj. nástupci úvěrujícího) částku 584 726,40 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši a nahradit žalobci náklady řízení, kdy šlo o nároky žalobce z úvěrové smlouvy [číslo]. 12 Z exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] 8. 10. 2015 pod č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že k exekučnímu vymožení pohledávky úvěrujícího z rozsudků popsaných v bodech 10, 11 odůvodnění byla nařízena exekuce prodejem movitých věcí žalobce jako povinného v [katastrální uzemí]. Z dražební vyhlášky téhož exekutora bylo zjištěno, že byla vypsána dražba nemovitostí v [katastrální uzemí] ve vlastnictví žalobce. 13 Z potvrzení vystaveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], soudním exekutorem dne 18. 10. 2019 ke sp. zn. 34 EXE 2207/2015, [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce v exekuci splnil částku celkem 1 921 904,34 Kč. 14 Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Pardubicích č.j. 10 C 268/2016-93 z 9. 11. 2017, ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 18 Co 97/2018-123 z 11. 5. 2015 bylo zjištěno, že žalobci byla uložena povinnost souhlasit s vydáním úschovy vozidla Mercedes, [VIN kód], původní [VIN kód] ze soudní úschovy, a to ve prospěch [právnická osoba] jako žalobce a nahradit žalobci náklady řízení. 15 Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Pardubicích z 19. 5. 2017, č.j. 3 T 142/2015-8356, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové z 30. 10. 2018, č.j. 13 To 53/2018-8857 a v návaznosti na usnesení Nejvyššího soudu z 4. 1. 2020 č.j. 7 Tdo 317/2020-9370 bylo zjištěno, že žalovaní 1) a 2) byli mimo jiné uznáni vinnými, že po předchozí vzájemné dohodě na legalizaci vozidla a jeho následném prodeji mezi [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného], [celé jméno původního účastníka], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], případně dalšími dosud neustanovenými osobami, nejprve [celé jméno žalovaného], dosud nezjištěným způsobem a v přesně nezjištěné době a od dosud neustanovené osoby, získali vozidlo MB 639 ZACHM 2 Viano CDI, původního [příjmení]: [anonymizováno] [bankovní účet], v hodnotě 673 900 Kč, které bylo odcizeno dne 22. 5. 2009 v [obec a číslo], na ul. [ulice], ku škodě [právnická osoba], jež opatřili prostřednictvím [celé jméno původního účastníka] a [jméno] [příjmení], identifikačními znaky vozidla [příjmení] [příjmení] [příjmení]: [anonymizováno] [bankovní účet], které, dle sdělení výrobce, bylo vyrobeno pro Nizozemí, kde je od 23. 10. 2009 provozováno, následně na [právnická osoba] dne 14. 7. 2009 provedli na jméno [jméno] [příjmení] předschvalovací STK a 15. 7. 2009 takto zlegalizované vozidlo, po předložení padělaného technického průkazu opatřeného [jméno] [příjmení], nepravdivě vystaveného na vozidlo MB Viano, rz [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] [bankovní účet], toto vozidlo přihlásil na základě plné moci [celé jméno žalovaného] pod jménem [jméno] [příjmení] v [obec] do provozu na pozemních komunikacích České republiky a následně vozidlo prodali žalobci za částku 750 000 Kč, kdy z kupní ceny byla fakticky uhrazena pouze částka 524 300 Kč z poskytnutého úvěru od [anonymizována dvě slova] [číslo] kterou si rozdělili a použili pro vlastní potřebu (dále i jen„ skutek 19“ či„ rozsudek ohledně vozidla Mercedes“), po předchozí vzájemné dohodě na legalizaci vozidla a jeho následném prodeji mezi [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného], [celé jméno původního účastníka], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], případně dalšími dosud neustanovenými osobami, nejprve [celé jméno žalovaného] dosud nezjištěným způsobem a v přesně nezjištěné době a od dosud neustanovené osoby, získal vozidlo Audi Q7, nezjištěného původního VIN v hodnotě 1 506 800 Kč, které opatřili prostřednictvím [jméno] [příjmení] a [celé jméno původního účastníka], identifikačními znaky vozidla VIN: [anonymizováno], jež dle sdělení výrobce bylo vyrobeno pro Ukrajinu, kam bylo i 23. 4. 2008 prodáno. Poté na [právnická osoba], dne 16. 2. 2009 provedli na jméno [jméno] [příjmení] předschvalovací STK a dne 16. 2. 2009 takto zlegalizované vozidlo po předložení padělaného technického průkazu Nizozemí č. [anonymizováno] [číslo] opatřeného [jméno] [příjmení], nepravdivě vystaveného na vozidlo Audi Q7, rz [anonymizována dvě slova], VIN: [anonymizováno] toto vozidlo přihlásil [celé jméno žalovaného] prostřednictvím [jméno] [příjmení] pod jménem [jméno] [příjmení] v [obec] do provozu na pozemních komunikacích České republiky. Následně vozidlo prodali žalobci za částku 1 650 000 Kč, kdy fakticky byla uhrazena pouze částka 990 000 Kč, která byla vyplacena na základě úvěru od [právnická osoba], tuto částku si rozdělili a použili pro vlastní potřebu (dále i jen„ skutek 20“ či„ rozsudek ohledně vozidla Audi“). 16 Z protokolu o hlavním líčení z 30. 11. 2016 uskutečněného v řízení popsaném v předchozím bodě bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] byl při něm vyslechnut jako obžalovaný, doznal trestnou činnost a popsal podrobnosti k jednotlivým skutkům, a to včetně skutků 19 a 20 s tím, že žalobce neviděl až do doby, kdy tento zazvonil u jeho domu s tím, že má problémy kvůli pánům [celé jméno žalovaného] a [anonymizováno] s tím, že kvůli nim přišel o dům. Podepsaný soud zjistil, že z výslechu neplyne nic, co by svědčilo o zapojení žalobce do trestné činnosti. Z protokolu o hlavním líčení z 25. 1. 2017 bylo zjištěno, že při něm byl jako obžalovaný vyslechnut [celé jméno původního účastníka]. Z jeho výslechu nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o zapojení žalobce do trestné činnosti. Z protokolu o hlavním líčení z 25. 1. 2017 bylo zjištěno, že při něm byl jako obžalovaný vyslechnut [celé jméno žalovaného]. Podepsaný soud zjistil, že z jeho výslechu nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o zapojení žalobce do trestné činnosti. Z protokolů o výslechu [celé jméno žalovaného] jako obviněného realizovaných policejním orgánem 25. 5. 2011, 3. 4. 2014, 2. 9. 2014 a 24. 5. 2011 jako podezřelého nebylo podepsaným soudem zjištěno nic, co by svědčilo o zapojení žalobce do trestné činnosti. Z protokolů o výslechu [celé jméno žalovaného] jako obviněného realizovaných policejním orgánem 25. 5. 2011, 9. 9. 2011, 24. 9. 2012, 26. 3. 2015 (již v pozici spolupracujícího obviněného) nebylo podepsaným soudem zjištěno nic, co by svědčilo o zapojení žalobce do trestné činnosti. 17 Z podání datovaného 1. 6. 2011 bylo zjištěno, že žalobce učinil ve vztahu k policejnímu orgánu oznámení o tom, že [celé jméno žalovaného] se mohl dopustit trestného činu podvodu a legalizace výnosů z trestné činnosti. V oznámení popsal, že mu [celé jméno žalovaného] nabízel vůz Audi Q7, který mu slíbil dovézt z ciziny. Následně mu sdělil, že vozidlo je prodané a nabídl mu vozidlo popsané ve skutku 20, které žalobce koupil. 18 Z podání datovaného 13. 8. 2015 bylo zjištěno, že žalobce učinil ve vztahu k policejnímu orgánu oznámení o tom, že zakoupil na úvěr vozidlo Audi Q7, o němž následně zjistil, že bylo vyrobeno pro Ukrajinu, a to poté, co mu bylo v [obec] ukradeno. Doklady potřebné pro úvěr předal dle dohody [jméno] [příjmení], který jednal za autobazar [anonymizována dvě slova]. Popsal, že jeho osobní údaje a čísla osobních dokladů mohly být zneužity v souvislosti s vozidlem Mercedes Viano. 19 Věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3079 odst. 1 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na to, že k jednání žalovaných došlo před 1. 1. 2014, aplikoval soud předpis tehdy účinný. Tím je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. <i>20 Dle § 420 odst. 1 občanského zákoníku každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.</i> <i>21 Podle § 106 odst. 1 občanského zákoníku se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle odst. 2 se právo na náhradu škody nejpozději promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.</i> <i>22 Dle § 438 odst. 1 občanského zákoníku způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně.</i> <i>23 Dle § 3 odst. 1 občanského zákoníku výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.</i> 24 Na základě provedeného dokazování, při použití zejména výše citovaných zákonných ustanovení soud žalobě vyhověl, a to z následujících důvodů. 25 Ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku je pro vznik odpovědnosti za škodu třeba, aby zde bylo porušení povinnosti, vznik škody, zavinění a existovala příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Takto tedy soud při prvém jednání vymezil sporné skutečnosti a realizoval poučení dle § 118a občanského soudního řádu. 26 Prvně třeba uvést, že ve smyslu § 135 odst. 1 občanského soudního řádu je soud vázán rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal (zde tedy rozsudkem popsaným a citovaným v bodě 15 odůvodnění). Jde zejména o vázanost skutkovými zjištěními trestního soudu, které vyústily v odsuzující rozsudek. 27 Pokud jde o porušení povinnosti, tak na základě provedeného dokazování je možno učinit závěr, že žalovaní porušili ve vztahu k žalobci svou právní povinnost ve smyslu § 420 občanského zákoníku. V souzené věci je zřejmé, že žalovaní spáchali mimo jiné trestné činy popsané v bodě 15 odůvodnění. Takovým závěrem je soud z důvodů popsaných v předchozím bodě vázán. Dané jednání je pak vždy protiprávním úkonem ve smyslu občanskoprávní odpovědnosti (viz Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II. § 460–880. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, strana 1064). To, že se žalovaní dle trestního rozsudku jen podíleli na legalizaci vozidel, je v souzené věci bez významu. Ten, kdo vozidla odcizil a ten, kdo realizoval jejich prodej žalobci, je jen dalším škůdcem (k tomu viz i závěry v bodě 31 odůvodnění). 28 Pokud jde o vznik škody, pak si je soud vědom judikatury Nejvyššího soudu právě k této problematice, kdy Nejvyšší soud pro věci posuzované dle občanského zákoníku přijal závěr, že nelze za zmenšení majetkového stavu poškozeného považovat skutečnost, že poškozenému vznikla povinnost zaplatit určitou částku svému věřiteli (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 986/2001, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 14/2005, na něj navazující usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2006, sp. zn. 25 Cdo 1338/2005, a ze dne 27. 6. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2225/2004, 25 Cdo 2227/2004), ale teprve to, že poškozený tuto částku svému věřiteli uhradil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1836/2001). Taktomu dle provedeného dokazování je (viz zjištění v bodě 13 odůvodnění). Žalobce byl v souvislosti s jednáním žalovaných nucen zaplatit částku dokonce vyšší, než jaké se po žalovaných domáhá. 29 Ohledně příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a vznikem škody je zjevné, že pokud by žalovaní nejednali protiprávně, žalobce by nabyl řádně vlastnické právo k oběma vozidlům či by kupní smlouvy a navazující finanční instrumenty ohledně vozidel vůbec neuzavřel, pokud by věděl (k tomuto viz i následující bod odůvodnění), že vozidla pocházejí z trestné činnosti a mohou být následně zabavena. Tedy existuje vztah příčiny a následku mezi protiprávním úkonem a škodou. Příčinná souvislost je dána. 30 Pokud jde o obranu žalovaných, tak ti tvrdili, že žalobce se na vzniku škody spolupodílel a navrhovali k tomu své účastnické výslechy. Výslechy žalovaných 1) a 2) soud jako nadbytečné neprovedl, a to s ohledem na podpůrný charakter takového důkazu (viz § 131 občanského soudního řádu) a vázanost trestním rozsudkem (viz bod 26 odůvodnění). Nad rámec tohoto odkazu je třeba doplnit, že trestní řízení vedené s žalovanými bylo mimo jiné iniciováno i oznámením žalobce. Ten pak byl v trestním řízení vyslechnut jako svědek, aniž by proti němu bylo předtím nebo potom zahájeno trestní stíhání. Dále v této souvislosti možno odkázat na jednotlivá dílčí zjištění uvedená v bodě 16 odůvodnění, z nichž plyne, že ani jeden z žalovaných ať už v přípravném řízení, či v řízení před soudem ničeho o zapojení žalobce do trestné činnosti neuváděl (sic!), jakkoli si je soud vědom toho, jaká jsou práva obviněného na obhajobu ve smyslu § 33 odst. 1 trestního řádu. Třeba však uvést, že prvý žalovaný v trestním řízení vystupoval jako spolupracující obviněný, a to ve smyslu § 178a odst. 1 trestního řádu obnáší, že se takový obviněný mimo jiné zaváže podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny. Navíc třeba uvést, že trestní řízení je ovládáno mimo jiné zásadou legality (§ 2 odst. 3 trestního řádu), tedy je dána povinnost státního zástupce stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví. Pokud by bylo ze strany státního zástupce shledáno už v rámci trestního řízení to, že se žalobce nějak na celé záležitosti podílel, nepochybně by byl prověřován a následně stíhán. To se nestalo. 31 Pokud jde o to, že tímto rozsudkem jsou uznáni povinnými toliko dva v záhlaví uvedení žalovaní a nikoliv již další původně žalovaný [celé jméno původního účastníka], je třeba odkázat na § 438 odst. 1 občanského zákoníku. To znamená, že se věřitel může celé své pohledávky domáhat na kterémkoliv z dlužníků. 32 Ze všech těchto důvodů soud žalobě vyhověl. Pokud jde o požadavek na úrok z prodlení, vyšel soud z ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku. V celém období, za něž je úrok z prodlení požadován, jsou žalovaní v prodlení. 33 O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. 34 Na nákladech řízení se podílí každý z účastníků v rozsahu jedné poloviny, jde totiž o samostatné společníky (§ 91 občanského soudního řádu a dále viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu z 9. 8. 2017, sp. zn. 32 Cdo 669/2017). 35 Účelně vynaložené náklady jsou u úspěšného žalobce představovány soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta dle § 9 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 8 x 14 380 Kč (vypočteno z punkta 1 514 300 Kč) za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis podání z 15. 10. 2019, 26. 8. 2020 jakožto podaní ve věci samé, účast na jednáních soudu 15. 10. 2019, 14. 7. 2020, 29. 9. 2020, návrhem na pokračování v přerušeném řízení ve výši 7 190 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky za výše specifikované úkony, tj. 9 x po 300 Kč. <i>(přiznána nebyla odměna za částečné zpětvzetí žaloby vůči původně žalovanému [celé jméno původního účastníka], neboť tento úkon se netýká současných žalovaných)</i> 36 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak náleží k náhradám částka představovaná daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. 37 Náhradu nákladů řízení jsou žalovaní povinni zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).