15 C 138/2025
č. j. 15 C 138/2025-53
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČ IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem sídlem Jméno advokáta Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 33 770 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku částku 20 000 Kč.
II. Zamítá se žaloba, pokud jde o požadavek žalobce na zaplacení částek 8 891 Kč, 4 879 Kč, úroků ve výši 838,61 Kč a 617,22 Kč, úroků z prodlení ve výši 3 266,25 Kč a 581,93 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z částky 13 000 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroků ve výši 15 % ročně z částky 3 232,95 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z částky 13 000 Kč a 3 232,95 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , tituly za jménem, , advokáta, jako zástupce žalobce, náklady řízení v částce 696 Kč. 1 Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 28 891 Kč představující nesplacenou jistinu a poplatek vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , uzavřené dne 11. 12. 2022 mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovaným. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, která měla být splacena v 78 týdenních splátkách po 444 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 9. 6. 2024. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplnil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne 19. 2. 2023, přičemž ke dni 19. 11. 2023 činila dlužná jistina částku 13 000 Kč a dlužný poplatek 15 891 Kč. Ke dni postoupení pohledávky na žalobce, které proběhlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne 21. 10. 2024, zůstala neuhrazená částka 28 891 Kč. Vedle dlužné jistiny požadoval žalobce kapitalizovaný úrok ve výši 838,61 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 266,25 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 13 000 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 000 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení. Dále se žalobce domáhal zaplacení částky 4 879 Kč představující nesplacenou jistinu a poplatek vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , uzavřené dne 10. 8. 2022 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč, která měla být splacena v 52 týdenních splátkách po 258 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 9. 8. 2023. Poslední splátka byla uhrazena dne 20. 7. 2023, přičemž ke dni 9. 8. 2023 činila dlužná jistina částku 3 232,95 Kč a dlužný poplatek 1 646,05 Kč. Ke dni postoupení pohledávky na žalobce, které proběhlo dne 21. 10. 2024, zůstala neuhrazená částka 4 879 Kč. Vedle dlužné jistiny požadoval žalobce kapitalizovaný úrok ve výši 617,22 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 581,93 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 3 232,95 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 232,95 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení.2 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3 Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.), neboť žalobce se z jednání omluvil a žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač byl řádně předvolán.4 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5 Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.6 Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.7 Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8 Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9 Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru datované 10. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobce jako úvěrující poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč (jistina). V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatky ve výši 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a 1 399 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Smlouva obsahovala sjednaný úrok ve výši 3 480 Kč. Úvěr měl být splácen v 52 týdenních splátkách po 258 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 8. 2023.11 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru datované 11. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobce jako úvěrující poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (jistina). V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatky ve výši 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a 3 438 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Smlouva obsahovala sjednaný úrok ve výši 11 770 Kč. Úvěr měl být splácen v 78 týdenních splátkách po 444 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 6. 2024.12 Ze zákaznické karty ohledně prvé ze smluv bylo zjištěno, že žalovaný deklaroval, že žije v nájemním bydlení, je svobodný, pracuje na plný úvazek, jeho čistý příjem činí 16 738 Kč, další čisté příjmy domácnosti 25 000 Kč a odhadované měsíční výdaje jsou 4 000 Kč; zaznamenáno bylo předložení výplatních pásek za měsíce květen a červen 2022.13 Ze zákaznické karty ohledně druhé ze smluv bylo zjištěno, že žalovaný deklaroval, že žije v nájemním bydlení, je svobodný, pracuje na plný úvazek, jeho čistý příjem činí 25 110 Kč, další čisté příjmy domácnosti 20 000 Kč a odhadované měsíční výdaje jsou 6 000 Kč; zaznamenáno bylo předložení výplatních pásek za měsíce září a říjen 2022.14 Soud se při posuzování platnosti každé úvěrové smlouvy zabýval vedle podstatných zákonných náležitostí smlouvy o úvěru tím, zda poskytovatel s odbornou péčí posoudil ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného jako spotřebitele tento úvěr splácet.15 Průběh posuzování úvěruschopnosti spotřebitele musí být takový, že poskytovatel úvěru je povinen postupovat s odbornou péčí; vychází z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření jeho tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39).16 Při neposouzení úvěruschopnosti je úvěrová smlouva stižena absolutní neplatností (kdy platnost soud zkoumá z úřední povinnosti bez ohledu na uplatněnou námitku, viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu sp. zn.
III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a výslovné znění v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022).17 Ze strany věřitele nedošlo ani u jedné ze smluv ke splnění povinnosti objektivně získat všechny informace potřebné pro zhodnocení finanční situace dlužníka jako spotřebitele a s odbornou péčí tak posoudit, zda je schopen řádně úvěr splácet bez negativních zásahů do jeho majetkových poměrů. Žalobce zcela rezignoval na řádné posouzení výdajů, neboť sice vychází z výdajů žalovaného na bydlení v částce 4 000 Kč a 6 000 Kč (aniž by dokládal, z čeho je ověřil a z čeho plyne změna těchto výdajů v případě druhé smlouvy), dále jsou v příjmech popsány další čisté příjmy domácnosti, přičemž není vysvětleno, z jakého to je důvodu, pakliže žalovaný deklaruje, že je svobodný. Nadto odhadované měsíční výdaje 4 000 Kč resp. 6 000 Kč mohou stěží reálně odpovídat situaci osoby žijící v nájmu, pakliže to není nijak dále vysvětleno.18 Soud uzavírá, že postup věřitele nemůže soud považovat za postup splňující kritéria odborné péče.19 Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle § 86 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z., jelikož poskytovatel úvěru při sjednávání smlouvy řádně neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet.20 Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (§ 2993 občanského zákoníku); na ostatní sjednaná plnění nemá věřitel z neplatné smlouvy nárok. Při vypořádání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o úvěru však je třeba přihlédnout i k rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravujícím soukromoprávní sankci v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy nelze v tuto chvíli úrok z prodlení přiznat.21 Žalovanému byla toliko uložena povinnost vrátit žalobcem požadovanou jistinu 20 000 Kč (13 000 Kč a 7 000 Kč).22 Lhůta k plnění byla s ohledem na pasivitu žalovaného v řízení, a tedy nemožnost zkoumat jeho majetkové a osobní poměry stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný dostat do prodlení se zaplacením dluhu.23 Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.24 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Účelně vynaložené náklady jsou u převážně úspěšného žalobce představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 351 Kč. Dále odměnou advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) v rozsahu 1 úkonu po 700 Kč (sepis žaloby) a 2 úkonů po 500 Kč (jednoduchá výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení). Žalobci náleží i paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky za výše uvedené úkony v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a jako plátci daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu i náhrada DPH z odměny a náhrad. Vzhledem k úspěchu žalobce ve výši 59,22 % má tento účastník právo na poměrnou část nákladů odpovídající jeho čistému úspěchu 18,45 % (odečtení míry neúspěchu od úspěchu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.