15 C 173/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu titul Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; titul celé jméno žalobkyně , narozené dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupené opatrovníkem územní celek , sídlem adresa , proti 1) žalovaným: ; celé jméno žalované , narozená dne datum 2) ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum oba bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni titul . jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o snížení výživného na zletilé děti <b>I. Výše vyživovací povinnosti žalobkyně k žalované 1) se s účinností od 1. 1. 2020 snižuje na částku 1 500 Kč měsíčně. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 30. 11. 2015, č.j. 14 P 28/2014-612 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice z 12. 5. 2016 č.j. 22 Co 52/2016-689.</b> <b>II. Výše vyživovací povinnosti žalobkyně k žalovanému 2) se s účinností od 1. 1. 2020 snižuje na částku 1 300 Kč měsíčně. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 30. 11. 2015, č.j. 14 P 28/2014-612 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice z 12. 5. 2016 č.j. 22 Co 52/2016-689.</b> <b>III. Zamítá se žaloba co do požadavku žalobkyně na snížení výživného za období od 1. 5. 2019 do 31. 12. 2019 pro žalovanou 1) na částku 1 200 Kč měsíčně a pro žalovaného 2) na částku 1 000 Kč měsíčně a dále se zamítá žaloba co do požadavku žalobkyně na snížení vyživovací povinnosti k žalovaným 1) a 2) za období od 1. 1. 2020 nad rámec částek uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1 Žalobkyně se jakožto osoba omezená ve svéprávnosti prostřednictvím opatrovníka domáhala, aby s účinností od 1. 5. 2019 byla její vyživovací povinnost k dětem snížena na částku 1 200 Kč měsíčně, pokud jde o [jméno] a na částku 1 000 Kč měsíčně, pokud jde o [jméno]. Tvrdila, že od 24. 4. 2019 bydlí v [anonymizováno 8 slov] [obec]. Za pobyt a stravu zde zaplatí 10 900 Kč měsíčně, jediným jejím příjmem je přitom invalidní důchod. Po zaplacení pobytu jí zůstává částka 3 500 Kč, z níž nemůže doposud stanovené výživné platit. 2 Žalovaní po celou dobu řízení uváděli, že si jsou vědomi zdravotního stavu maminky. Poukázali na to, že poměry žalobkyně se nezměnily už s účinností od 1. 5. 2019, ale pokud k nim snad došlo, tak později a je otázkou, zda jde o změnu tak zásadní, aby odůvodňovala změnu předchozího rozhodnutí. Je třeba vzít v potaz podílové listy u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], jejichž tržní hodnota ke dni 14. 6. 2018 činila 197 757,42 Kč, a běžný účet u téže společnosti se zůstatkem ke dni 26. 9. 2018 ve výši 16 738,38 Kč. Dále měla žalobkyně sjednáno penzijní připojištění u [obec] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], které ke dni 25. 10. 2018 vykazovalo zůstatek ve výši 27 441,20 Kč. Dále má žalobkyně běžný účet u [právnická osoba] Poukázali na své od předchozího rozhodnutí zvýšené odůvodněné potřeby a doložili je listinami. 3 Soud ve věci učinil následující skutková zjištění. 4 Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 12. 5. 2016, č.j. 22 Co 52/2016-689, měnícího rozsudek Okresního soudu v Pardubicích z 30.11.2015, č.j. 14 P 28/2014-612 bylo zjištěno, že odvolací soud své rozhodnutí opřel o to, že na straně žalobkyně došlo od 1. 12. 2013 k podstatné změně jejích poměrů z důvodu projevů jejího vážného onemocnění, zvýšení jejích osobních výdajů z důvodu úplaty za nutné léky. Uzavřel, že došlo i ke snížení jejích příjmů z důvodu hospitalizace a následné léčby, k ukončení [anonymizováno] praxe matky, z níž pak od listopadu 2013 neměla vlastní příjem a příjmem jediným byl invalidní důchod. Při hodnocení poměrů žalobkyně bylo přihlédnuto i k vyplácenému příspěvku na živobytí, který matka pobírala v době od března do června 2014 v celkové výši 8 800 Kč. Došel k závěru, že z prokázaných poměrů matky činí částka odpovídajícího výživného pro [jméno] 1 800 Kč měsíčně a pro [jméno] 1 100 Kč měsíčně, jakožto zhruba čtvrtiny celkových příjmů žalobkyně v rozhodném období. Soud dále došel k závěru, že rozhodné období však (oproti závěrům okresního soudu) netrvalo jen do konce července 2014, ale až do konce roku 2014. Po 1. 1. 2015 shledal v majetkových poměrech žalobkyně podstatnou změnu poměrů spočívající v tom, že tato se bezdůvodně vzdala ve prospěch své sestry majetkového prospěchu darováním nemovitostí s domem [adresa] v [katastrální uzemí] a neobdržela odpovídající majetkové plnění ve výši jejich obvyklé kupní ceny 1 254 000 Kč. Tuto hodnotu soud zohlednil od ledna 2015 jako součást jejích majetkových poměrů. Dalším příjmem, který žalobkyně do konce roku 2014 obdržela nad rámec pravidelných příjmů, byla částka 17 010 Kč, kterou získala (stejně jako otec žalovaných) jako zaplacenou kupní cenu za prodej jejich společné zahrady v [obec] v říjnu 2014. Vzhledem k výši dluhů žalobkyně do konce roku 2014 však soud neshledal, že by zaplacení této kupní ceny vedlo u žalobkyně k podstatné změně poměrů. Za dobu Od 1. 1. 2015 pak soud uzavřel, že žalobkyně pobírala invalidní důchod (v částce 11 619 Kč měsíčně v roce 2015 a a 11 659 Kč měsíčně v roce 2016). Dále soud přihlížel k prodeji majetku ve vlastnictví žalobkyně, a to nemovitostí s domem [adresa] v k.ú. [obec] ve výši 1 254 000 Kč a za prodej vybavení zaniklé lékařské ordinace v době od února do dubna 2015 ve výši celkové prokázané získané kupní ceny 70 500 Kč po odečtení zjištěných dluhů z provozu ordinace (468 632 Kč). Tímto zhodnocením celkových majetkových poměrů soud shledal majetek žalobkyně v hodnotě 855 868 Kč. Rozhodnou dobou, po kterou je možné k tomuto majetku přihlížet, je pět let. Soud tedy vyšel z toho, že matka měsíčně disponovala v průměru čistou hodnotou svého příjmu a majetku ve výši 25 900 Kč a z této částky určil odpovídající výživné pro [jméno] ve výši 4 000 Kč měsíčně a pro [jméno] ve výši 3 500 Kč měsíčně, tedy v rozsahu, který celkem nepřesahuje jednu třetinu uvedených průměrných majetkových poměrů na straně žalobkyně. 5 Skutečnost, že žalobkyně je omezena ve svéprávnosti, není mezi účastníky sporná a nadto vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích z 25. 5. 2020 č.j. 19 P 77/2016-204. Z uvedeného rozsudku dále vyplývá, že došlo ke změně opatrovníka, novým opatrovníkem bylo jmenováno [územní celek], namísto předchozího opatrovníka, [titul]. [jméno] [příjmení]. 6 Ze smlouvy z 29. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně je ubytována v [anonymizováno 7 slov] v [obec], přičemž jí je zde poskytována i strava. Z přílohy ke smlouvě vyplývá, že hradí za ubytování 5 800 Kč měsíčně, za stravu 5 100 Kč. 7 Z oznámení České správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalobkyni je od ledna 2020 vyplácen invalidní důchod v částce 14 250 Kč měsíčně, předtím činil důchod 13 354 Kč měsíčně. 8 Z výpisů z účtu žalobkyně u [právnická osoba] (číslo [bankovní účet]) bylo zjištěno, že k 17. 9. 2020 činil zůstatek na něm 325,63 Kč. Z výpisů vyplývá (a koresponduje to i s výpisem od penzijní pojišťovny), že z něj každý měsíc odchází částka 300 Kč právě na penzijní pojištění. Z výpisů dále vyplývá odepisování částek 7 500 Kč pravidelně každý měsíc do března 2020 včetně. Z výpisu z účtu dále byly zjištěny„ klientské výběry“ [titul]. [jméno] [příjmení] – 24. 10. 2018 částka 20 000 Kč, 13. 2. 2019, 21. 6. 2019, 16. 12. 2019, 31. 1. 2020 vždy částka 15 000 Kč, 21. 6. 2019 dále 30 000 Kč, 24. 6. 2019 prostředky ve výši 20 000 Kč. 9 Z výpisů z účtu žalobkyně u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (číslo [bankovní účet]) bylo zjištěno, že k 3. 1. 2019 činil zůstatek na něm 0 Kč. Z výpisů vyplývá, že z něj odešla 7. 6. 2018 částka právě na účet žalobkyně popsaný v předchozím bodě. Následně každý měsíc docházelo k tomu, že na účet nejprve došla dvacátý den v měsíci částka 12 000 Kč z účtu předchozího opatrovníka ([bankovní účet]) a následně vždy pětadvacátý den v měsíci táž částka odchází na účet žalobkyně popsaný v předchozím bodě. Celkem došlo těmito transakcemi po 12 000 Kč k příjmům v částce 84 000 Kč a výdajům v téže částce. Vedle toho byla na účet 2. 8. 2018 připsána částka 2 616,05 Kč označená jako dividenda, totožně pak i 1. 11. 2018. Dne 15. 11. 2018 byla na účet připsána částka 186 205,45 za„ prodej cenných papírů“, následně pak 28. 12. 2018 odešla z účtu částka 193 000 Kč na účet žalobkyně popsaný v předchozím bodě. 10 Zprávou [obec] [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] bylo prokázáno, že žalobkyně má založeno penzijní připojištění, na kterém byl ke dni 16. 9. 2020 zůstatek 37 152,38 Kč. 11 Předloženým potvrzením [příjmení] [příjmení] měl soud prokázáno, že matka je vlastníkem podílových fondů, jejichž tržní hodnota ke dni 14. 6. 2018 činila 197 757,42 Kč. Zprávou [příjmení] [příjmení] měl soud dále prokázáno, že matka zde má založen běžný účet, na kterém byl ke dni 26. 9. 2018 zůstatek 16 738,80 Kč [právnická osoba] měl soud prokázáno, že matka zde má založen běžný účet, na kterém byl ke dni 26. 9. 2018 zůstatek ve výši 99 006,29 Kč. Zprávou [obec] [anonymizováno 5 slov] měl soud prokázáno, že matka zde má založeno penzijní připojištění, na kterém byl ke dni 25. 10. 2018 zůstatek 27 441,20 Kč. 12 Ze sdělení [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalobkyně vynaložila na pobytové služby v období od 28. 1. 2019 do 31. 1. 2019 částku 2 142 Kč, v období od 1. 2. 20219 do 28. 2. 2019 částku 14 849 Kč, v období od 1. 3. 2019 do 31. 3. 2019 pak částku 14 135 Kč. Ze zpráv [anonymizováno] pak je zřejmé, že v době od 16. 10. 2019 do 20. 11. 2017 zde byla žalobkyně umístěna a zaplaceno bylo 14 875 Kč, nacházela se zde i v době mezi 19. 7. 2018 a 25. 10. 2018, což stálo celkem 65 846 Kč. 13 Z výslechu svědka [titul]. [jméno] [příjmení], otce a předchozího opatrovníka žalobkyně bylo zjištěno, že v minulosti se o dceru staral. Postupně to přestal zvládat, takže domlouval odlehčovací pobyty, nakonec žalobkyně skončila v [obec] nastálo. Peníze z jejího účtu šly na výživné pro děti, občas z účtu dcery vybral peníze na režijní výdaje a kupoval z toho dceři cigarety. Dříve kouřila krabičku denně, v poslední době to omezila na půl krabičky. Peníze na účtu měla dcera z převodu své lékařské praxe a z prodeje domu, zpočátku musel vracet jejím klientům zálohy, které byly složeny na ortodontické zákroky, které žalobkyně nemohla provést. Pokud byla na odlehčovacím pobytu, tak důchod chodil vždy do příslušného zařízení. Účet u UniCredit zařizoval on, šlo o nějaké fondy, peníze z účtu byly spotřebovány ve prospěch dcery a vnoučat a zbytek převeden do [jméno]. Z účtu u [jméno] opravdu vybíral, z těchto peněz pak platil režii žalobkyně, telefon jí platí ze svého účtu. V květnu 2019 bylo zaplaceno 21 000 Kč za pobyt žalobkyně v [anonymizováno], kdy součástí této částky byla platba 2 850 Kč za cigarety. Není schopen vypočítat, kolik z účtu žalobkyně u [jméno] vybral, za roky 2018 2020 šlo s určitostí přes 300 000 Kč. Peníze vybrané z [jméno] 24. 10. 2018, 13. 12. 2018, 31. 1. 2019, dubna a prosince 2019 a byly utraceny ve prospěch dcery, doklady nemá. V září 2018 pobytové zařízení koupilo dceři za 3 600 Kč cigarety, [anonymizováno 6 slov], šampon, zapalovače, zubní kartáčky, baterie do hodinek, zaječickou vodu, on pak z peněz dcery toto zaplatil. U výběru celkem 65 000 Kč v červnu 2019 není schopen říct, na co konkrétně se peníze využily, mohlo jít o doplatek za pobyt, ale už neví v jakém zařízení. Vedle [anonymizováno] byla žalobkyně i v [obec] a v [anonymizována tři slova]. Z peněz dcery si sám nic nezval, vše bylo využito ve prospěch dcery. 14 Dle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 15 Dle § 913 odst. 1, 2 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 16 Dle § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 17 Závěr soudu je následující. 18 Pokud jde o snížení výživného za dobu do 31. 12. 2019, tak pro takový postup nejsou dány zákonné předpoklady. Poměry žalobkyně se v tomto období oproti předchozímu rozhodnutí citovanému v bodě 4 nezměnily, krom v zásadě nepatrného zvýšení invalidního důchodu. Situace žalobkyně totiž byla taková, že její poměry byly dle předchozího rozhodnutí krajského soudu (bod 4) takové, že soud u ní shledal majetek v hodnotě 855 868 Kč, k němuž bylo třeba přihlížet až do 31. 12. 2019. 19 V části, kde se žalobkyně domáhala snížení výživného za dobu do 31. 12. 2019, tedy soud žalobu zamítl. 20 Pokud jde o další období (od 1. 1. 2020), zde nutno vyjít z toho, že už nelze přihlížet k majetku žalobkyně v hodnotě 855 868 Kč, který vzal jako podklad pro rozhodnutí o výživném krajský soud. 21 Situace žalobkyně je nyní taková, že její zdravotní stav nadále není dobrý, je omezena ve způsobilosti k právnímu jednání, umístěna v pobytovém zařízení, kde za pobyt a stravu vynaloží podstatnou část invalidního důchodu, který je jediným jejím zdrojem příjmu. 22 Není v jejích možnostech dosáhnout příjmu jiného, neboť ji v tom omezuje vážné onemocnění. 23 Za takového stavu je po právu, aby výše výživného byla snížena, a to právě na částky uvedené ve výrokové části. Tím je dle soudu vyjádřeno právo žalovaných na participaci na životní úrovni žalobkyně. Soud si je vědom, že nově stanovené výživné tvoří jen cca jednu pětinu příjmu žalobkyně. Nicméně jde o situaci, kdy se jedná o příjem nevelký, který navíc nemůže žalobkyně objektivně navýšit například zvýšeným pracovním úsilím. Navíc jde o příjem, z něhož cca 63 % je mandatorně vynakládáno na pobyt a stravu v zařízení, bez jehož pomoci se žalobkyně zjevně dlouhodobě neobejde. 24 Pokud jde o nadále běžící penzijní připojištění, to sice zvyšuje životní úroveň žalobkyně, avšak jde o prostředky, které v budoucnu mohou, byť s ohledem na výši zjevně nepatrně, pomoci v případě, že její důchod nebude postačovat ke krytí všech životních potřeb. Lze však vyjít z toho, že žalobkyně na tento účet spoří měsíčně částku 300 Kč a právě tu soud vzal v úvahu jako částku zvyšující pravidelně životní úroveň žalobkyně každý měsíc. Nově stanovené výživné zohledňuje i skutečnost, že žalobkyně ze svého příjmu vynakládá peníze na cigarety a prostředky, toto je třeba zohlednit ve prospěch žalovaných. Pokud by totiž zde taková situace nebyla, bylo by opravdu namístě uvažovat skutečně o snížení až na částky požadované žalobkyní v návrhu. 25 Pokud jde o výběry z účtu popsaného v bodě 8, realizované předchozím opatrovníkem žalobkyně, tak ten do detailu a bez pochybností nevysvětlil, z jakého důvodu z něj prostředky vybíral. Nicméně je potřeba vyjít z toho, že majetek, z nějž bylo žalobkyni předchozím rozhodnutím vyměřeno výživné, činil dle soudu více než 855 tisíc korun. Pokud předchozí opatrovník žalobkyně připustil výběry přes 300 000 Kč z účtu žalobkyně v letech 2018 2020, a tyto výběry ostatně vyplývají i z výpisu z účtu, jde o prostředky, které již byly v rámci majetkových poměrů žalobkyně a při stanovení výživného zohledněny a na nichž již žalovaní v době, kdy výživné bylo placeno, participovali. 26 Nelze ostatně přehlédnout ani to, že za předchozí dočasné pobyty v odlehčovacích zařízeních bylo placeno za ubytování a základní stravu mnohdy v jednotlivých měsících více, než činil důchod žalobkyně. V tomto ohledu tedy lze připustit i to, že bylo třeba žalobkyni opatřovat i další potřeby nad rámec základní stravy. Částka 84 000 Kč pak mohla zajisté být i vyrovnáním transakcí na účtu žalobkyně u [příjmení] [příjmení], kdy předchozí opatrovník posílal ze svého účtu na tento žalobčin účet částku 12 000 Kč a následně tatáž částka odcházela již na účet žalobkyně u [jméno] [příjmení] [příjmení]. 27 Nelze přehlédnout ani to, že minimálně částka 115 078 Kč byla prokazatelně z majetku žalobkyně vynaložena na pobyty žalobkyně v [obec] a následně i v [obec], kdy v tomto jsou míněny pobyty před tím, než byla žalobkyně umístěna v [obec] na stálo. 28 Částka 450 000 Kč (60 x 7 500 Kč) pak představuje výživné pro žalované za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2019. Za období leden až březen 2020, kdy žalobkyně ještě výživné platila, jde pak o další částku 22 500 Kč. 29 Pokud jde o výši úhrad za ubytování a stravu v [anonymizováno], tak tato nijak nepřevyšuje maximální výše úhrad ve smyslu § 14 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Výpočet částky 10 900 Kč měsíčně je dle soudu zcela zřejmý z přílohy ke smlouvě. 30 Soud si je vědom toho, že potřeby žalovaných jsou v souvislosti se studiem vyšší, než tomu bylo při předchozím rozhodování a nebude je možno v plném rozsahu krýt výživným od žalobkyně. Nicméně je třeba odkázat na ustanovení § 915 odst. 1 občanského zákoníku. 31 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Převážně úspěšní byli žalovaní, ti se nicméně práva na náhradu nákladů vzdali.