15 C 203/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , anonymizováno dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 72 634,92 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku</b> <b>částku 72 634,92 Kč,</b> <b>úrok v částce 10 838,38 Kč,</b> <b>úrok z prodlení ve výši 1 094,51 Kč</b> <b>úrok ve výši 26,28 % ročně z částky 70 667,09 za dobu od 7. 8. 2020 do zaplacení,</b> <b>úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 72 634,92 Kč za dobu od 7. 8. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, jako zástupce žalobce náklady řízení v částce 13 856 Kč.</b> 1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 70 667,09 Kč jako jistiny, b) poplatků ve výši 295 Kč a 330 Kč, c) poplatků za pojištění ve výši 342,83 Kč, d) smluvní pokuty v částce 1 000 Kč (sjednané dle článku 9 úvěrové smlouvy), e) úroku z prodlení v zákonné výši za dobu od 13. 6. 2020 do zaplacení (za dobu do 6. 8. 2020 v kapitalizované částce 1 094,51 Kč), f) úroku ve smluvené výši 26,28 % ročně z jistiny (za dobu do 6. 8. 2020 v kapitalizované částce 10 838,38 Kč). 2 Tvrdil, že poskytl jako úvěrující žalovanému jako úvěrovanému na základě smlouvy [číslo] z 24. 1. 2019 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) revolvingový úvěr s rámcem ve výši 71 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej zaplatit spolu s úrokem a sjednanými poplatky. Dluh však splnil toliko částečně, žalobce proto úvěr zesplatnil k 29. 5. 2020. Žalovaný zůstal dlužen na jistině a poplatcích částky uvedené v předchozím bodě odůvodnění. 3 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 4 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 5 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách. Prokázal i to, že součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě za porušení povinnosti popsané v bodě 1. 6 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10 Soud se předně zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem. 11 Smlouvu o úvěru soudu soud posoudil jako platnou. Platná jsou i ujednání o smluvní pokutě. 12 Po provedeném dokazování pak soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny, úroku z jistiny, poplatků. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, sjednaného pojištění, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 13 Úroky byly ve smlouvě sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši úvěru a délce poskytnutí peněz. 14 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 15 Po právu je i požadavek na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný totiž porušil povinnosti popsané v bodě 1 odůvodnění, které byly smluvní pokutou zajištěny. 16 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu se zákonem číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 17 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovaným, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku a uzavírá, že věřitelem provedený zápočet tohoto plnění tomuto ustanovení odpovídá. 18 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených. 19 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 2 906 Kč, b) odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 2x 4 020 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, c) odměnu ve výši 2 010 Kč za odeslanou upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky. <i>(přiznána nebyla odměna za podání, v němž žalobce k výzvě soudu doplnil svá neúplná tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť tak měl učinit v žalobě)</i> 20 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. 21 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 22 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 23 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.