15 C 215/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátem sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 12 880 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku</b> <b>částku 4 121,94 Kč,</b> <b>úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 121,94 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, pokud žalobce po žalovaném žádal zaplacení</b> <b>částky 5 797,17 Kč,</b> <b>částky 2 960,89 Kč,</b> <b>úroku 4 842,52 Kč,</b> <b>úroku ve výši 23,72 % z částky 9 919,11 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení,</b> <b>úroku z prodlení v částce 2 198,06 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 9 919,11 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 2 198,06 Kč), c) úroku ve výši sjednané ve smlouvě (23,72 % ročně) rovněž z jistiny (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 6 522,52 Kč), d) poplatku za administrativní zpracování smlouvy a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 2 680,89 Kč. 2 Tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalovanému na základě smlouvy číslo 1. 2. 2016 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) zápůjčku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a poplatky popsanými v předchozím bodě, sjednanými původně v částkách 2 400 Kč (administrativní zpracování) a 4 800 Kč (hotovostní inkaso splátek). Dluh však splnil toliko částečně, zaplatil 8 000 Kč, poslední platbu učinil 12. 1. 2018, zůstal dlužen na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 3 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl od zapůjčitele smlouvou o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019. 4 Žalovaná se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. 5 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 6 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání zápůjčky, ujednání o úrocích, vrácení zápůjčky ve splátkách, ujednání o poplatcích. 7 Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8 Dle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10 Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 11 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12 Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl jen zčásti. 15 Soud posoudil smlouvu jako platnou, pokud jde o část týkající se jistiny a úroku (u úroku ovšem s výhradami popsanými v bodech 19-20 odůvodnění). 16 Soud se při posuzování platnosti zabýval vedle podstatných náležitostí smlouvy o zápůjčce tím, zda poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele zápůjčku splácet. Soud má za to, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalovaného, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopna poskytnutou zápůjčku splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele totiž nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy dostatečným způsobem, vyžádal si od něho nejen informace, ale i listiny, na základě nichž jeho schopnost splácet posoudil. 17 Ve zbývajícím rozsahu pak ohledně platnosti smlouvy třeba odkázat na následující body odůvodnění. 18 Požadovaný dluh z jistiny je po právu dle smlouvy a dle § 2390 občanského zákoníku, avšak je samozřejmě třeba brát v úvahu úhrady žalovaného, započítané níže uvedeným způsobem. Tedy přiznat lze jistinu jen ve výši, kterou žalovaný nezaplatil, a to je právě částka 4 124,94 Kč (dále i viz bod 31 odůvodnění). 19 Po právu by býval byl i požadavek na zaplacení zbytku dluhu na pevně sjednaném úroku. Ten byl ve smlouvě sjednán ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši zápůjčky a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). Nicméně tento byl žalovaným rovněž uhrazen. 20 Pokud však žalobce dovozuje, že snad má právo na úrok další, nemá toto žádání oporu ani ve smlouvě, ani v občanském zákoníku. Je totiž třeba uvést, že úrok byl sjednán pevnou částkou (viz článek 2. Smlouvy). Tedy nebylo ujednáno, že by se dlužná částka nad tento rámec úročila a požadavek na další úrok není možno dovodit ani z občanského zákoníku. K tomuto závěru možno přiměřeně odkázat i na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3777/2016. 21 Pokud by snad žalobce dovozoval požadavek na další úrok ze smluvních podmínek, tak v tomto ohledu soud uvádí, že jde o ujednání, kdy dlužník je pod textem podepsán, ale jde o část dvou stránek hustě popsaných malým písmem. Přitom obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Nemají sloužit ke skrytí ujednání podstatných pro práva a povinnosti stran. Přitom ujednání o úroku tím bezpochyby je. V podrobnostech soud odkazuje například na nález Ústavního soudu z 11. 11. 2013, spisová značka I. ÚS 3512/11, kde je problematika obchodních podmínek a smluvních pokut do nich zahrnutých podrobena testu ústavněprávní konformity, s výsledkem pro dodavatele nepříznivým. Tedy jde o ujednání neplatné. 22 V této části tedy byla žaloba rovněž částečně zamítnuta. 23 Po právu z důvodů popsaných v dalších bodech není ani zčásti požadavek žalobce na zaplacení poplatků. 24 Smlouva o zápůjčce je zpravidla sjednávána jako úplatná, ostatně jinak tomu není ani v rozhodované věci. Úplata může být vyjádřena procentní sazbou či kapitalizovaným úrokem. 25 Dále bývají sjednávány i další poplatky. U nich je třeba odlišovat, zda takto sjednané poplatky jsou úplatou za nějakou službu, aniž by výběr této služby byl nutným předpokladem poskytnutí zápůjčky (např. o pojištění schopnosti splácet zápůjčku či úvěr, možnost měnit výši splátky za poplatek, možnost posunout splatnost termínu splátky apod.). Jiná je situace u poplatků, které dlužník musí vždy zaplatit a jsou součástí celkových nákladů zápůjčky. Sem patří například poplatek za poskytnutí zápůjčky nebo poplatek za vedení účtu apod. 26 V rozhodované věci byly ujednány: (1) poplatek za administrativní zpracování smlouvy a (2) poplatek za hotovostní inkaso splátek. 27 Ekonomickou funkcí zápůjčky je poskytnutí peněz, kterých se dlužníku nedostává. Pakliže pouze náklady na vrácení zápůjčky (hotovostní inkaso) tvoří značnou část nominální hodnoty částky, která by měla být dle smlouvy vrácena, pak taková zápůjčka nemá pro dlužníka racionální smysl. Je v rozporu s § 2 odst. 3, 6 občanského zákoníku, aby samotné náklady na vrácení zápůjčky dosahovaly tak vysoké částky, jako v projednávané věci. Výši nákladů hotovostního inkasa nelze odůvodnit ani tím, že se jedná o inkaso (výběr peněz přímo u dlužníka), neboť zápůjčku by bylo možno vrátit levněji (např. poštovní poukázkou). Dlužník má sice na formuláři smlouvy možnost volby hotovostního inkasa splátek a bezhotovostního režimu, ovšem volený způsob je vázán na podmínky. U bezhotovostního způsobu je nezbytnou podmínkou, aby dlužník měl bankovní účet. Avšak v případě, že nebude bezhotovostní výběr zvolen, bude situace taková, že poplatek za hotovostní inkaso se neuplatní, výše úroku a poplatku za administrativní činnost však bude jiná. Nelze však uzavřít, že by byla nutně stejná jako v případě hotovostního inkasa. Možnost volby bezhotovostního režimu poskytnutí a splácení zápůjčky je jen zdánlivá a má toliko zastřít nepřiměřenou výši poplatku za hotovostní inkaso splátek a zdůvodnit celkovou nepřiměřenou výši ceny zápůjčky. 28 Soud na základě výše uvedených úvah shledává, že částky představující poplatky jsou nepřiměřené, byly shledány v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Tedy žalobu v této části zamítl. 29 Po právu je dle § 1970 občanského zákoníku požadavek na zaplacení úroku z prodlení, v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 30 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 31 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovaným, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku. Režim dle článku 2. Smlouvy není platným smluvním ujednáním (k tomu viz příslušná pasáž výše). Tedy tvrzené plnění započetl postupně na úroky z prodlení (uhrazeny k datu vyhlášení), zbytek pak na úroky (uhrazeny, dále viz body 20-22 odůvodnění) a ve zbytku pak i částečně na jistinu. 32 V návaznosti na závěr v předchozím bodě, při tvrzení žalobce o výši plateb dlužníka došlo k uhrazení i celého kapitalizovaného úroku z prodlení k datu postoupení (2 198,06 Kč). 33 Přiznaná plnění pak náleží žalobci, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl.), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 34 Pokud jde o procesní aspekt částečného zamítnutí, jde o právní posouzení smlouvy provedené soudem, na němž by nemohlo nic změnit ani případné poučení žalobce ve smyslu § 118a občanského soudního řádu. 35 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 36 Převážně úspěšný byl žalovaný, náklady mu však nevznikly. 37 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.