15 C 215/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČ IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem sídlem Jméno advokáta Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 21 246 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku částku 21 246 Kč, úrok z prodlení ve výši zákonné sazby 8,5 % ročně z částky 21 246 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3 672,85 Kč.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta, jako zástupce žalobce náklady řízení v částce 2 302 Kč. 1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: částky 21 246 Kč představující neuhrazený zůstatek úvěru (dále jen „jistina“), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 672,85 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši (tj. 8,5 % ročně) z částky 21 246 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení. Uvedl, že jeho předchůdce, společnost , právnická osoba, , poskytl žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 4. 2020 peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nehradil splátky řádně a včas, v důsledku čehož se dostal do prodlení ke dni 6. 10. 2021. Na základě zesplatnění úvěru žalobce požaduje zaplacení jistiny ve výši 21 246 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 672,85 Kč a zákonných úroků z prodlení z uvedené jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení.2 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek.3 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.4 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady podle § 115a občanského soudního řádu.5 Žalobce předloženou smlouvou prokázal skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích a vrácení úvěru ve splátkách. Soud smlouvu posoudil jako platnou.6 Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje poskytnout na žádost úvěrovaného peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.7 Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8 Podle § 1969 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě či stanovených zákonem.9 Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel postoupit celou pohledávku nebo její část jiné osobě (postupníkovi) i bez souhlasu dlužníka. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postupník postoupením pohledávky nabývá rovněž její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny a úroků z jistiny.11 Soud se zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nutné vedle občanského zákoníku aplikovat také ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, přičemž vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na spotřebitelova tvrzení, ale musí sám vyvinout úsilí k jejich ověření a k posouzení, zda bude spotřebitel schopen úvěr splácet. Pouhá nepodložená prohlášení spotřebitele nejsou dostatečná (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Úvěr může být poskytnut pouze tehdy, pokud z dostupných informací vyplývá, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. V tomto případě z předložených listin vyplynulo, že poskytovatel úvěru před podpisem smlouvy dostatečně posoudil schopnost žalovaného splnit závazky ze smlouvy o úvěru.12 Požadovaná plnění jsou po právu podle smlouvy, § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku.13 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 168 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.14 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovaným, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku a uzavřel, že zápočet provedený věřitelem tomuto ustanovení odpovídá.15 Přiznaná plnění náleží žalobci jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl. občanského zákoníku), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky.16 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.17 Za účelně vynaložené náklady považuje soud u žalobce následující položky: zaplacený soudní poplatek ve výši 850 Kč, odměnu advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky, a to za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby, odeslání upomínky) a paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za uvedené 3 úkony po 100 Kč. Žalobce takto sám náklady účtoval. Nebyla přiznána odměna za úkon spočívající v doplnění tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti, neboť tyto skutečnosti měl žalobce uvést již při sepisu žaloby, jenž sám o sobě představuje účelně vynaložený náklad. Podle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad, neboť zástupce žalobce je plátcem DPH.18 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).19 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu předžalobní výzvu k plnění.20 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.