15 C 217/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátem sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 10 824 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku</b> <b>částku 3 000 Kč,</b> <b>úrok z prodlení v částce 535,27 Kč</b> <b>úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, pokud žalobce po žalované žádal zaplacení</b> <b>částky 1 381,17 Kč,</b> <b>částky 29,90 Kč,</b> <b>částky 412,40 Kč,</b> <b>úroku z prodlení ve výši 284,86 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 381,70 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení;</b> <b>částky 3 931,16 Kč,</b> <b>částky 2 068,84 Kč,</b> <b>úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 931,16 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení,</b> <b>úroku z prodlení v částce 707,74 Kč,</b> <b>úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 931,16 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1 Žalobce se proti žalované domáhal následujícího plnění: a) částky 1 381,70 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny, c) úroku ve výši sjednané ve smlouvě (23,72 % ročně) rovněž z jistiny (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 845,75 Kč), d) poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 412,40 Kč, e) poplatku za pojištění ve výši 29,90 Kč. 2 Ohledně žádání popsaného v předchozím bodě tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalované na základě smlouvy číslo 3. 4. 2016 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) zápůjčku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem a poplatky popsanými v předchozím bodě, sjednanými původně v částkách 1 200 Kč (administrativní zpracování) a 2 400 Kč (hotovostní inkaso splátek). Dluh však splnila toliko částečně, zaplatila 8 790 Kč, poslední platbu učinila 7. 3. 2017, zůstala dlužna na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 3 Dále žalobce po žalované žádal následujícího plnění: a) částky 6 931,16 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny, c) úroku ve výši sjednané ve smlouvě (23,72 % ročně) rovněž z jistiny (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 3 694,59 Kč), d) poplatku za administrativní zpracování smlouvy a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 2 068,84 Kč. 4 V souvislosti se žádáním popsaným v bodě 3 tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalované na základě smlouvy číslo 21. 2. 2016 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem a poplatky popsanými v předchozím bodě, sjednanými původně v částkách 2 000 Kč (administrativní zpracování) a 4 000 Kč (hotovostní inkaso splátek). Dluh však splnila toliko částečně, zaplatila 2 550 Kč, poslední platbu učinila 14. 11. 2016, zůstala dlužna na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 5 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovanou nabyl od zapůjčitele smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 11. 2019. 6 Žalovaná se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřila. 7 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 8 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání obou zápůjček, ujednání o pevném úroku, vrácení zápůjčky ve splátkách, ujednání o poplatcích. 9 Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10 Dle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 11 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12 Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 13 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14 Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl jen zčásti. 17 Soud posoudil prvou i druhou smlouvu jako platnou, pokud jde o část týkající se jistiny a úroku (u úroku ovšem u obou smluv s výhradami popsanými v bodech 19-20 odůvodnění). 18 Soud se při posuzování platnosti zabýval vedle podstatných náležitostí smlouvy o zápůjčce vždy tím, zda poskytovatel zápůjček s odbornou péčí posoudil v obou případech schopnost žalované jako spotřebitelky zápůjčku splácet. Soud má za to, že poskytovatel se v obou případech nespokojil jen s informacemi od žalované, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitelka bude v budoucnu schopna poskytnutou zápůjčku splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele totiž nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitelka bude schopna zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem obou smluv zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smluv dostatečným způsobem, vyžádal si od ní nejen informace, ale i listiny, na základě nichž její schopnost splácet posoudil. 19 Ve zbývajícím rozsahu pak ohledně platnosti obou smluv třeba odkázat na následující body odůvodnění. 20 Požadovaný dluh z jistiny je v obou případech po právu dle smlouvy a dle § 2390 občanského zákoníku. 21 Po právu je i požadavek na zaplacení dluhu na pevně sjednaném úroku. Ten byl ve smlouvě sjednán ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši zápůjčky a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). 22 Pokud však žalobce u obou smluv dovozuje, že snad má právo na úrok další, nemá toto žádání oporu ani ve smlouvě, ani v občanském zákoníku. Je totiž třeba uvést, že úrok byl sjednán pevnou částkou (viz vždy článek 2. smlouvy). Tedy nebylo ujednáno, že by se dlužná částka nad tento rámec úročila a požadavek na další úrok není možno dovodit ani z občanského zákoníku. K tomuto závěru možno přiměřeně odkázat i na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3777/2016. 23 Pokud by pak žalobce dovozoval požadavek na další úrok ze smluvních podmínek, tak v tomto ohledu soud uvádí, že jde o text, který se nachází po podpisy smluvních stran, aniž by byl dlužnicí podepsán. Přitom obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Nemají sloužit ke skrytí ujednání podstatných pro práva a povinnosti stran. Přitom ujednání o úroku tím bezpochyby je. V podrobnostech soud odkazuje například na nález Ústavního soudu z 11. 11. 2013, spisová značka I. ÚS 3512/11, kde je problematika obchodních podmínek a smluvních pokut do nich zahrnutých podrobena testu ústavněprávní konformity, s výsledkem pro dodavatele nepříznivým. Tedy jde o ujednání neplatné. 24 Po právu z důvodů popsaných v dalších bodech není ani požadavek žalobce na zaplacení poplatků. 25 Smlouva o zápůjčce je zpravidla sjednávána jako úplatná, ostatně jinak tomu není ani v rozhodované věci. Úplata může být vyjádřena procentní sazbou či kapitalizovaným úrokem. 26 Dále bývají sjednávány i další poplatky. U nich je třeba odlišovat, zda takto sjednané poplatky jsou úplatou za nějakou službu, aniž by výběr této služby byl nutným předpokladem poskytnutí zápůjčky (např. o pojištění schopnosti splácet zápůjčku či úvěr, možnost měnit výši splátky za poplatek, možnost posunout splatnost termínu splátky apod.). Jiná je situace u poplatků, které dlužník musí vždy zaplatit a jsou součástí celkových nákladů zápůjčky. Sem patří například poplatek za poskytnutí zápůjčky nebo poplatek za vedení účtu apod. 27 V rozhodované věci byly u obou smluv shodně ujednány: (1) poplatek za administrativní zpracování smlouvy a (2) poplatek za hotovostní inkaso splátek. 28 Ekonomickou funkcí zápůjčky je poskytnutí peněz, kterých se dlužníku nedostává. Pakliže pouze náklady na vrácení zápůjčky (hotovostní inkaso) tvoří značnou část nominální hodnoty částky, která by měla být dle smlouvy vrácena, pak taková zápůjčka nemá pro dlužníka racionální smysl. Je v rozporu s § 2 odst. 3, 6 občanského zákoníku, aby samotné náklady na vrácení zápůjčky dosahovaly tak vysoké částky, jako v projednávané věci. Výši nákladů hotovostního inkasa nelze odůvodnit ani tím, že se jedná o inkaso (výběr peněz přímo u dlužníka), neboť zápůjčku by bylo možno vrátit levněji (např. poštovní poukázkou). Dlužník má sice na formuláři smlouvy možnost volby hotovostního inkasa splátek a bezhotovostního režimu, ovšem volený způsob je vázán na podmínky. U bezhotovostního způsobu je nezbytnou podmínkou, aby dlužník měl bankovní účet. Avšak v případě, že nebude bezhotovostní výběr zvolen, bude situace taková, že poplatek za hotovostní inkaso se neuplatní, výše úroku a poplatku za administrativní činnost však bude jiná. Nelze však uzavřít, že by byla nutně stejná jako v případě hotovostního inkasa. Možnost volby bezhotovostního režimu poskytnutí a splácení zápůjčky je jen zdánlivá a má toliko zastřít nepřiměřenou výši poplatku za hotovostní inkaso splátek a zdůvodnit celkovou nepřiměřenou výši ceny zápůjčky. 29 Soud na základě výše uvedených úvah shledává, že částky představující poplatky jsou v obou případech nepřiměřené, byly shledány v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Tedy žalobu v této části zamítl. 30 Po právu je dle § 1970 občanského zákoníku požadavek na zaplacení úroku z prodlení, v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 31 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 32 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovanou, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku. Režim dle článku 2. 2. není platným smluvním ujednáním (k tomu viz příslušná pasáž výše). Tedy tvrzené plnění započetl postupně na úroky z prodlení, zbytek pak na úroky pevně sjednané a nakonec na jistinu a platbu za pojištění, která je dle soudu jistinou svého druhu. 33 V návaznosti na závěr v předchozím bodě, soud rekapituluje obě smlouvy následovně: <b>smlouva z 3. 4. 2016</b> platně sjednána jistina 6 000 Kč, úrok 840 Kč, platba za pojistné úhrady činily 8 790 Kč k 29. 11. 2019 v důsledku úhrad zaplacena celá jistina, celý pevně sjednaný úrok, dluh na pojistném, kapitalizovaný úrok k prodlení a dále až do okamžiku vyhlášení nenáleží právo na úrok z prodlení až do doby vyhlášení rozhodnutí neplatně sjednáno: poplatky, úrok mimo pevně sjednaného (tedy zamítnuto) <b>smlouva z 1. 8. 2016</b> platně sjednána jistina 10 000 Kč, úrok 1 400 Kč, úhrady činily 7 400 Kč k 29. 11. 2019 v důsledku úhrad zaplacena částka 3 931,16 na jistině (zbytek 3 000 Kč tedy přiznán), dále částečně zaplacen kapitalizovaný úrok z prodlení (v částce 707,74 Kč), zbytek kapitalizovaného úroku z prodlení přiznán, přiznán i úrok z prodlení za dobu od 30. 11. 2019, avšak toliko z částky 3 000 Kč (ve zbytku zamítnuto, úvaha viz výše) neplatně sjednáno: poplatky, úrok mimo pevně sjednaného (tedy zamítnuto) 34 Přiznaná plnění pak náleží žalobci jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl.), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 35 Pokud jde o procesní aspekt částečného zamítnutí, jde o právní posouzení smlouvy provedené soudem, na němž by nemohlo nic změnit ani případné poučení žalobce ve smyslu § 118a občanského soudního řádu. 36 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. 37 Převážně úspěšná byla žalovaná, náklady jí však nevznikly. 38 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.