15 C 218/2024

Plný text

Okresní soud v adresa rozhodl samosoudcem tituly před jménem jméno FO ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená rodné přijmení Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátem sídlem adresa proti žalovaným: Jméno žalované A , narozená rodné přijmení Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 1) Jméno žalované B , narozená rodné přijmení Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o ochranu rušené držby nemovitých věcí

I. Žalované 1) a 2) jsou povinny zdržet se rušení držby žalobkyně, zejména vnikáním na pozemek označený pozemková parcela č. , Anonymizováno, pozemek označený jako stavební parcela č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsaných v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec a katastrální území , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, .

II. Žalovaná 1) je povinna nahradit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám , Jméno Zástupce, , advokáta, jako zástupce žalobkyně, náklady řízení v částce 5 767 Kč.

III. Žalovaná 2) je povinna nahradit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám , Jméno Zástupce, , advokáta, jako zástupce žalobkyně, náklady řízení v částce 5 767 Kč. 1 Žalobkyně se návrhem došlým soudu 14. 8. 2024 domáhala, aby soud uložil žalovaným povinnost zdržet se rušení držby žalobkyně, zejména vnikáním na pozemek označený pozemková parcela č. , Anonymizováno, pozemek označený jako stavební parcela č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsaných v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec a katastrální území , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, (dále i jen předmětné nemovitosti).2 Tvrdila, že byla dlouholetou přítelkyní , jméno FO, , otce žalovaných, žila s ním ve společné domácnosti po dobu 22 let až do jeho smrti v roce , Anonymizováno, . V letech 2015–2016 společně s ním na pozemku označeném jako stavební parcela č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , který byl tehdy v jeho vlastnictví, postavili rodinný dům č.p. , Anonymizováno, . Tento dům oba užívali až do smrti , jméno FO, dne , datum, , od kdy nemovitosti užívala výlučně sama. Dne 9. dubna 2018 , jméno FO, zřídil v její prospěch služebnost práva užívání k uvedeným nemovitostem. Před vydáním dědického rozhodnutí však žalované zasahovaly do jejího práva užívání nemovitostí, když se snažily dosáhnout jejího vyklizení a vyklizení její matky z předmětných nemovitostí. Tyto zásahy žalovaných skončily v roce 2020, od té doby užívala nemovitosti relativně v klidu. Dne 5. srpna 2024 došlo k incidentu, kdy žalované kolem 18:30 hodin přijely k domu č.p. , Anonymizováno, společně se dvěma jí neznámými muži. Bez souhlasu žalobkyně všichni vstoupili do domu. Žalované prohlásily, že dům je jejich a že tam mohou přijít kdykoliv. Jeden z mužů toto natáčel na mobilní telefon. Prošli všechny místnosti v domě, prohlíželi si je a fotili. Druhá žalovaná následně ostatním uvařila kávu. Chovala se, jako by jí vše patřilo, žalobkyni urážela. Ta měla ze všech přítomných strach, proto zavolala policii. Během čekání na příjezd policie kontaktovala také svého právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , starostku obce , adresa, paní , jméno FO, a sestru svého bývalého druha paní , jméno FO, . Po příjezdu policie nedošlo k vyřešení situace. Policisté nevyzvali žalované ani dva muže k opuštění nemovitostí, protože podle jejich názoru nedocházelo k újmě na zdraví nebo majetku. Žalované společně s neznámými muži opustili dům až po třech hodinách. Žalobkyně se nyní obává dalších podobných útoků a na základě zkušeností s nekompetentností policie, která se opírala pouze o výpis z katastru nemovitostí jako o důkaz vlastnického práva žalovaných, nezbývá jí jiná možnost než se obrátit na soud, aby se domohla ochrany svého práva prostřednictvím této žaloby., právnická osoba, rámci 15denní lhůty pro rozhodnutí se vyjádřila toliko prvá žalovaná s tím, že žádá o prodloužení lhůty k vyjádření o 10 dnů, aby mohla podat kvalifikované vyjádření. Uvedla, že s návrhem nesouhlasí a považuje jej za neoprávněný. Druhá žalovaná se nevyjádřila.4 Z výpisů z katastru nemovitostí plyne, že ohledně předmětných nemovitostí bylo dne 5. 9. 2018 do katastru nemovitostí vloženo omezení spočívající ve věcném břemenu užívání pro žalobkyni, vyplývající ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 9. 4. 2018.5 Ze smlouvy z 9. 4. 2018 o právu užívání předmětného pozemku bylo zjištěno, že je podkladem pro užívání předmětných nemovitostí žalobkyní spolu s , jméno FO, , a to bezúplatně.6 Soud se s ohledem na smysl posesorní žaloby (ochrana posledního stavu držby) nezabýval tím, zda právní vztah žalobkyně k nemovité věci trvá či skončil. Pro soud však je důležité zjištění učiněné z čestných prohlášení , jméno FO, a , jméno FO, , protokolu o trestním oznámení a tvrzení samotné žalobkyně, z nichž plyne, že předmětné nemovitosti nadále užívá. Soud si je vědom, že předložená čestná prohlášení činili , jméno FO, i , jméno FO, bez poučení o možných následcích nepravdivosti textu v nich obsaženého. Nicméně u trestního oznámení o tvrzení samotné žalobkyně je třeba vzít v úvahu, že pokud by žalobkyně a osoby podávající čestné prohlášení neuvedli pravdu či snad dokonce lhali, mohli by se dopustit až trestného činu (například pomluva, křivé obvinění, poškození cizích práv a podobně). Ostatně mezi účastnicemi asi nebude sporu o tom, že dne 5. 8. 2024 žalované do předmětného domu vstoupily za přítomnosti dvou mužů, ač z katastru nemovitostí plyne existence služebnosti ve prospěch žalobkyně, přičemž přesný obsah služebnosti možno zjistit z listiny (smlouvy) založené v katastru nemovitostí.7 Podle § 176 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany vypuzené držby.8 Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.9 Podle § 178 o.s.ř. se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.10 Podle § 1007 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Podle odst. 2 cit ustanovení vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.11 Podle § 1008 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.12 Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k tomuto závěru:13 Prozatímní ochrana držby je založena na kombinaci existence narušeného faktického stavu (držby) a vůle držitele k jeho zachování procesní cestou (podáním žaloby) v konkrétní propadné lhůtě. Ochrana držby je poskytována všem právům, která mohou být předmětem držby (§ 998 občanského zákoníku). Ochrany požívá nejen držba řádná (§ 991 občanského zákoníku), poctivá (§ 992 občanského zákoníku) a pravá (§ 993 občanského zákoníku), ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá. Výjimkou z tohoto pravidla jsou pouze případy úspěšného uplatnění námitky nepravé držby žalovanými, což se v projednávané věci nestalo. Žalované neuplatnily a neprokázaly ani další relevantní námitky o tom, že žalobkyně mezitím držbu nemovitých věcí pozbyla.14 Soud má za to, že žalobkyně prokázala existenci poslední držby a její svémocné rušení, proto poskytl ochranu poslednímu faktickému stavu. Soud tedy po zjištění, že žalobkyně podala žalobu včas (v propadné lhůtě šesti týdnů ode dne, kdy se dozvěděla o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, resp. která držitele z držby vypudila), žalobě usnesením (§ 180 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě 15 dnů vyhověl, to bez nařízení jednání (§ 177 odst. 1 o.s.ř.). Soud si je vědom toho, že žalované měly omezený prostor se k návrhu vyjádřit. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá výše uvedené rušení, přičemž žalované by se mohly relevantně bránit jen skutečnostmi, které vyplývají z právní úpravy citované v bodě 10 odůvodnění. Dle soudu nad možností se před rozhodnutím věci vyjádřit převažuje u žaloby na ochranu držby zákonný požadavek věc rozhodnout ve stanovené 15denní lhůtě.15 Výrok o nákladech soudního řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla plně úspěšná. Účelně vynaložené náklady žalobkyně jsou představovány soudním poplatkem 5 000 Kč, odměnou advokáta za tři úkony (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 1 500 Kč podle § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, paušální náhradou hotových výdajů po 3 x 300 Kč podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. Na náhradě nákladů řízení se podílí každá z žalovaných v rozsahu jedné poloviny, jde totiž o samostatné procesní společníky (§ 91 občanského soudního řádu a dále viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu z 9. 8. 2017, sp. zn. 32 Cdo 669/2017).