15 C 228/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátem sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 52 600 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku</b> <b>částku 10 882,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 882,07 Kč za dobu od 7. 8. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku</b> <b>částku 5 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 600 Kč za dobu od 7. 8. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Zamítá se žaloba, pokud žalobce po žalovaném žádal zaplacení částky 9 600 Kč.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, jako zástupce žalobce náklady řízení v částce 1 808 Kč.</b> 1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 17 712,62 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši, c) dluhu na pevně ujednaném úroku a dále úroku ve výši sjednané ve smlouvě (23,72 % ročně) rovněž z jistiny, d) poplatku za administrativní zpracování smlouvy a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 5 287,38 Kč. 2 V souvislosti s žádáním popsaným v předchozím bodě tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalovanému na základě smlouvy z 5. 10. 2015 (dále v odůvodnění i jen„ prvá smlouva“) zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a poplatky popsanými v předchozím bodě, sjednanými původně v částkách 4 000 Kč (administrativní zpracování) a 8 000 Kč (hotovostní inkaso splátek). Dluh však splnil toliko částečně, zaplatil 11 800 Kč, poslední platbu učinil 6. 8. 2019, zůstal dlužen na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 3 Dále se žalobce proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 20 000 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny, c) dluhu na pevně ujednaném úroku a dále úroku ve výši sjednané ve smlouvě (23,72 % ročně) rovněž z jistiny, d) poplatku za administrativní zpracování smlouvy a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 9 600 Kč. 4 V souvislosti s žádáním popsaným v předchozím bodě tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalovanému na základě smlouvy ze 17. 12. 2015 (dále v odůvodnění i jen„ druhá smlouva“) zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a poplatky popsanými v předchozím bodě, sjednanými původně v částkách 4 000 Kč (administrativní zpracování) a 8 000 Kč (hotovostní inkaso splátek). Dluh však splnil toliko částečně, zaplatil 5 200 Kč, poslední platbu učinil 6. 8. 2019, zůstal dlužen na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 5 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl od zapůjčitele smlouvou o postoupení pohledávek. 6 Soud rozsudkem z 1. 3. 2021 žalobě částečně vyhověl a částečně ji zamítl. Uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 117,93 Kč, úrok z prodlení ve výši 4 396,42 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 117,93 Kč od 7. 8. 20019 do zaplacení (výrok I.), uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 12 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 4 602,23 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 8. 20019 do zaplacení (výrok II.), zamítl žalobu, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit žalobci částku 17 594,69 Kč, částku 5 287,38 Kč, úrok 4 396,42 Kč, úrok ve výši 23,72 % z částky 17 712,62 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného ve výroku I. (výrok III.), zamítl žalobu, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit žalobci částku 8 000 Kč, úrok 13 757,60 Kč, úrok ve výši 23,72 % z částky 20 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 35,46 Kč a úrok z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného ve výroku II. (výrok IV.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.). 7 K odvolání žalobce pak byl rozsudek popsaný v bodě 6 v odvoláním napadené části výroku III., pokud jím byla zamítnuta žaloba v částce 10 882,07 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 7. 8. 2019 do zaplacení, v odvoláním napadené části výroku IV., pokud jím byla zamítnuta žaloba v částce 5 600 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 7. 8. 2019 do zaplacení zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena okresnímu soudu. 8 Věc byla v rozsahu zrušujícího usnesení odvolacího soudu rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 9 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedené skutkové verze ohledně sjednání zápůjček, ujednání o úrocích, vrácení zápůjček ve splátkách, ujednání o poplatcích. 10 Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11 Dle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 12 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 13 Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 14 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 15 Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17 Po provedeném dokazování soud žalobě v rozsahu tak, jak byl prvý rozsudek okresního soudu zrušen, vyhověl. 18 Soud znovu opakuje, že posoudil obě smlouvy jako platné, pokud jde o část týkající se jistiny a úroku (u úroku ovšem s výhradami popsanými níže). 19 Soud se při posuzování platnosti obou smluv zabýval vedle podstatných zákonných náležitostí zápůjčky tím, zda poskytovatel zápůjček s odbornou péčí posoudil v obou případech schopnost žalovaného jako spotřebitele tyto splácet. 20 Soud má za to, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalovaného, nýbrž sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnuté zápůjčky splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele totiž nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem obou smluv zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy dostatečným způsobem, vyžádal si od něho nejen informace, ale i listiny, na základě nichž jeho schopnost splácet posoudil. 21 Požadovaný dluh z jistiny obou smluv (ve výši popsané níže v tabulkách) je tedy po právu dle smlouvy a dle § 2390 občanského zákoníku. 22 Pokud jde o otázku úroku, odkazuje soud na prvý rozsudek, kde byla tato problematika rozebrána. Jen pro stručnost, jelikož je to podstatné pro otázku započítávání plateb, třeba uvést, že pevně sjednaný úrok byl v obou smlouvách sjednán ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši zápůjčky a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). 23 Ve zbývajícím rozsahu žádání ohledně úroku třeba znovu uvést, že pakliže se žalobce domnívá, že snad má právo na úrok další nad rámec úroku pevně sjednaného, nemá toto žádání oporu ani v jedné smlouvě, ale ani v občanském zákoníku. Je totiž třeba uvést, že úrok byl sjednán pevnou částkou (viz článek 2. obou smluv). Tedy nebylo ujednáno, že by se dlužná částka nad tento rámec úročila a požadavek na další úrok není možno dovodit ani z občanského zákoníku. K tomuto závěru možno přiměřeně odkázat i na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3777/2016. Pokud žalobce dovozoval požadavek na další úrok ze smluvních podmínek, tak v tomto ohledu soud uvádí, že u obou smluv jde o dvě hustě popsané strany s výrazně malým písmem. Nadto obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Nemají sloužit ke skrytí ujednání podstatných pro práva a povinnosti stran. Takovým však ujednání o úroku bezpochyby je. V podrobnostech soud odkazuje například na nález Ústavního soudu z 11. 11. 2013, spisová značka I. ÚS 3512/11, kde je problematika obchodních podmínek a smluvních pokut do nich zahrnutých podrobena testu ústavněprávní konformity, s výsledkem pro dodavatele nepříznivým. Tedy jde o ujednání neplatné. 24 Po právu z důvodů popsaných v předchozím rozsudku není ani požadavek žalobce na zaplacení poplatků. Tento závěr nebyl žalobcem v odvolání proti prvému rozsudku nijak zpochybněn, tedy postačí setrvat u tohoto závěru. 25 Soud pak znovu opakuje s ohledem na započítávání plnění, že po právu je dle § 1970 občanského zákoníku požadavek na zaplacení úroku z prodlení, v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 26 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovaným, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku. Režim dle smluvních podmínek není, jak uvedeno výše, platným smluvním ujednáním (k tomu viz příslušná pasáž výše). Tedy tvrzené plnění započetl u obou smluv postupně na úroky z prodlení, zbytek pak na úroky a nakonec na jistinu. Jako základ vzal přitom jistinu uvedenou v bodě 2 odůvodnění, počítal i s částkou představující pevně sjednaný úrok a vyšel rovněž z toho, od kdy se žalovaný dostal do prodlení. 27 V návaznosti na souhrnné závěry vyslovené v předchozím bodě, navazující na dílčí závěry popsané výše, při tvrzení žalobce o výši plateb dlužníka možno zrekapitulovat vše následujícím způsobem. Rozhodným okamžikem pro uzavření výpočtu je u obou smluv vždy datum poslední platby žalovaného, neboť právě tento okamžik má význam pro to, jaká část plateb žalovaného zamířila na úrok z prodlení, případně úrok a jistinu. Vedle toho samozřejmě ovlivňuje, jakou částku žalovaný nadále dluží na úroku z prodlení, úroku a na jistině s tím, že z jistiny se nadále až do zaplacení počítá úrok z prodlení. Právě z tohoto důvodu soud vyšel (i s ohledem na nutnost vyčerpat celý předmět řízení) toliko z toho, od kdy a z jaké částky žalobce požaduje úrok z prodlení. Částka představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení je toliko podmnožinou tohoto úroku z prodlení, tedy není třeba ji výslovně uvádět ve výrokové části ve smyslu částek žalobcem uvedených, ale postačí se vypořádat s tím, od kdy a z jaké částky žalobce úrok z prodlení požadoval a na jakou část z tohoto žádání má právo. Pro úplnost třeba dodat, že odlišná částka úroku z prodlení, k níž došel soud, vychází zejména z toho, že žalobce požadoval i úrok z prodlení z dlužných poplatků, nicméně ty, jak uvedeno výše, žalobci nenáleží a tedy u nich není možno uvažovat o prodlení žalovaného a tedy vzniku nároku na úrok z prodlení. <b>prvá smlouva</b> (vše v Kč); náleží;; zamítnuto;; důvod; jistina; 117,93 + 10 882,07 (1);; 6 712,62 (2);; částečně uhrazeno; úrok pevný;;; vše;; zcela uhrazeno; úrok další nad rámec pevného;;; vše;; nesjednáno platně; poplatky;;; vše;; nesjednáno platně; úrok z prodlení zákonný; 4 396,42;;;;; (zbývající dluh na úroku z prodlení do data poslední úhrady) ; a dále z přiznané jistiny (1) ode dne následujícího; z nepřiznané jistiny (2);; <b>druhá smlouva</b> (vše v Kč); náleží;; zamítnuto;; důvod; <b>jistina; 12 000 + 5 600</b> ;; 8 000 (2);; částečně uhrazeno; úrok pevný;;; vše;; zcela uhrazeno; úrok další nad rámec pevného;;; vše;; nesjednáno platně; poplatky;;; vše;; nesjednáno platně; úrok z prodlení zákonný; 4 637,69;; 35,46;; částečně uhrazeno; (zbývající dluh na úroku z prodlení do data poslední úhrady) ; a dále z přiznané jistiny (1) ode dne následujícího; z nepřiznané jistiny (2);; 28 Přiznaná plnění pak náleží žalobci, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl. občanského zákoníku), který nabyl pohledávky za žalovaným na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 29 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 30 Úspěch žalobce možno vyjádřit následovně: 54,37 %. 31 Žalobci náleží právo na poměrnou část nákladů představovanou odečtením míry jeho neúspěchu od poměru jeho úspěchu. 32 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: zaplacené soudní poplatky 2 104 Kč a 1 545 Kč, odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen„ vyhláška“) v rozsahu 3 x 3 220 Kč za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby, sepis odvolání, odměnu advokáta ve výši 1 610 Kč za odeslanou předžalobní výzvu (tj. upomínku) dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky za výše specifikované úkony, tj. 4x po 300 Kč. 33 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak náleží k výše uvedeným částkám suma představovaná daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).