15 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátem sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 76 614 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku</b> <b>částku 16 598,06 Kč,</b> <b>úrok 9 720,93 Kč,</b> <b>úrok z prodlení v částce 2 923,56 Kč,</b> <b>úrok 28 % ročně z částky 16 598,06 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 598,06 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>částku 23 006,58 Kč,</b> <b>úrok 12 139,17 Kč,</b> <b>úrok z prodlení v částce 4 475,74 Kč,</b> <b>úrok 29 % ročně z částky 23 006,58 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 006,58 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, pokud žalobce po žalovaném žádal zaplacení částky 16 261,94 Kč a částky 20 747,42 Kč.</b> <b>III. Žalobce je povinen do 15 dnů od právní moci tohoto výroku zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích doplatek soudního poplatku v částce 766 Kč.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, jako zástupce žalobce náklady řízení v částce 595 Kč.</b> 1 Žalobce se po žalovaném domáhal následujícího plnění: a) částky 16 598,06 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny za dobu od 5. 1. 2018 do zaplacení (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 2 923,56 Kč), c) úroku ve výši sjednané ve smlouvě (28 % ročně) rovněž z jistiny (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 9 720,93 Kč), d) poplatku za administrativní zpracování smlouvy a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 16 261,94 Kč. 2 V souvislosti se shora uvedeným žádáním tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalovanému na základě smlouvy [číslo] z 3. 11. 2016 zápůjčku ve výši 31 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a sjednanými poplatky v částkách, jak jsou uvedeny v bodě 1 odůvodnění, sjednanými původně v částkách 2 825 Kč a 18 082 Kč Poslední splátku měl zaplatit 28. 12. 2047. Dluh však splnil toliko částečně, poslední platbu učinil 26. 9. 2017, zůstal dlužen na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 3 Dále se žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 23 006,58 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny za dobu od 3. 9. 2017 do zaplacení (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 4 475,74 Kč), c) úroku ve výši sjednané ve smlouvě (29 % ročně) rovněž z jistiny (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 12 139,17 Kč), d) poplatku za administrativní zpracování smlouvy a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 20 747,42 Kč. 4 Ohledně plnění popsaného v bodě 3 tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalovanému na základě smlouvy [číslo] z 9. 2. 2017 zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a sjednanými poplatky v částkách, jak jsou uvedeny v bodě 3 odůvodnění, sjednanými původně v částkách 7 160 Kč a 13 224 Kč Poslední splátku měl zaplatit 5. 4. 2018. Dluh však splnil toliko částečně, poslední platbu učinil 26. 8. 2017, zůstal dlužen na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 5 Žalobce rovněž tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl od zapůjčitele smlouvou o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020. 6 Žalovaný se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. 7 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 8 Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9 Dle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 11 Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 12 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13 Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15 Žalobce prokázal smlouvami o zápůjčkách popsanými v bodech 2 a 4 shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání zápůjček, ujednání o úrocích, vrácení zápůjček ve splátkách. 16 Po provedeném dokazování soud žalobě zčásti vyhověl, pokud jde o požadavky na zaplacení jistiny, úroků z prodlení z jistiny, úroků z jistiny. V tomto rozsahu posoudil totiž soud obě smlouvy o zápůjčkách jako platné. Při posuzování platnosti obou smluv se soud vedle podstatných náležitostí vždy zabýval tím, zda původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele závazek splácet. Uzavírá, že poskytovatel se v obou případech nespokojil jen s informacemi od žalovaného, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnuté prostředky splácet -vrátit. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele totiž nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Prostředky pak mohou být poskytnuty jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen dluh splácet, jinak je smlouva neplatná (jde o neplatnost absolutní, kterou soud zkoumá z moci úřední). V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem obou smluv zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům dostatečným způsobem, vyžádal si od něj nejen potřebné informace, ale i listiny, na základě nichž schopnost splácet posoudil. 17 Ve zbývajícím rozsahu pak ohledně její platnosti třeba odkázat na body 24-29 odůvodnění. 18 Jistina, úrok z prodlení a úrok jsou tedy u obou smluv po právu dle smluv o zápůjčkách a dle § 2390 občanského zákoníku (vrácení zápůjčky, zaplacení úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 19 Úroky byly ve smlouvách sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši každé zápůjčky a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). 20 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 21 Soudem přiznané požadavky nejsou ani u jedné smlouvy v rozporu se zákonem číslo 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, jehož režimu obě smlouvy v návaznosti na datum uzavření podléhají. 22 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovaným, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku a uzavírá, že věřitelem provedený zápočet tohoto plnění tomuto ustanovení odpovídá. 23 Přiznaná plnění pak náleží žalobci, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl.), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 24 Po právu však z důvodů popsaných v dalších bodech není požadavek žalobce na zaplacení poplatků, a to ani u jedné ze smluv. 25 Smlouva o zápůjčce je zpravidla sjednávána jako úplatná, ostatně jinak tomu není ani v rozhodované věci. Úplata může být vyjádřena procentní sazbou či kapitalizovaným úrokem. 26 Dále bývají sjednávány i další poplatky. U nich je třeba odlišovat, zda takto sjednané poplatky jsou úplatou za nějakou službu, aniž by výběr této služby byl nutným předpokladem poskytnutí zápůjčky (např. o pojištění schopnosti splácet zápůjčku či úvěr, možnost měnit výši splátky za poplatek, možnost posunout splatnost termínu splátky apod.). Jiná je situace u poplatků, které dlužník musí vždy zaplatit a jsou součástí celkových nákladů zápůjčky. Sem patří například poplatek za poskytnutí zápůjčky nebo poplatek za vedení účtu apod. 27 V rozhodované věci byly ujednány: (1) poplatek za administrativní zpracování smlouvy a (2) poplatek za hotovostní inkaso splátek. 28 Ekonomickou funkcí zápůjčky je poskytnutí peněz, kterých se dlužníku nedostává. Pakliže pouze náklady na vrácení zápůjčky (hotovostní inkaso) tvoří značnou část nominální hodnoty částky, která by měla být dle smlouvy vrácena, pak taková zápůjčka nemá pro dlužníka racionální smysl. Je v rozporu s § 2 odst. 3, 6 občanského zákoníku, aby samotné náklady na vrácení zápůjčky dosahovaly tak vysoké částky, jako v projednávané věci. Výši nákladů hotovostního inkasa nelze odůvodnit ani tím, že se jedná o inkaso (výběr peněz přímo u dlužníka), neboť zápůjčku by bylo možno vrátit levněji (např. poštovní poukázkou). Dlužník má sice na formuláři smlouvy možnost volby hotovostního inkasa splátek a bezhotovostního režimu, ovšem volený způsob je vázán na podmínky. U bezhotovostního způsobu je nezbytnou podmínkou, aby dlužník měl bankovní účet. Avšak v případě, že nebude bezhotovostní výběr zvolen, bude situace taková, že poplatek za hotovostní inkaso se neuplatní, výše úroku a poplatku za administrativní činnost však bude jiná. Nelze však uzavřít, že by byla nutně stejná jako v případě hotovostního inkasa. Možnost volby bezhotovostního režimu poskytnutí a splácení zápůjčky je jen zdánlivá a má toliko zastřít nepřiměřenou výši poplatku za hotovostní inkaso splátek a zdůvodnit celkovou nepřiměřenou výši ceny zápůjčky. 29 Soud na základě úvah v bodech [číslo] odůvodnění shledává, že částky představující poplatky jsou nepřiměřené, byly shledány v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Tedy žalobu v této části zamítl. 30 Pokud jde o procesní aspekt tohoto částečného zamítnutí, jde o právní posouzení smlouvy provedené soudem, na němž by nemohlo nic změnit ani případné poučení žalobce ve smyslu § 118a občanského soudního řádu. 31 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 32 Úspěch žalobce možno vyjádřit v procentech následovně: 51,69. 33 Žalobci náleží právo na poměrnou část nákladů, představovanou odečtením míry jeho neúspěchu od poměru jeho úspěchu. 34 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 3 831 Kč (výše po doměření, dále k tomu viz bod 40 odůvodnění), a) odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška), v rozsahu 2x 4 180 Kč za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby (přiznána nebyla odměna za doplnění tvrzení ohledně posouzení schopnosti žalovaného dluh splácet, neboť toto mělo být již součástí žaloby a ta honorována je), b) odměnu ve výši 2 090 Kč za odeslanou upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, c) paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14 vyhlášky v rozsahu 3 x 300 Kč, 35 Ve smyslu závěrů uvedených v bodech 32-33 odůvodnění soud provedl přepočet účelně vynaložených nákladů v návaznosti na naznačený úspěch žalobce. 36 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. 37 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 38 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 39 V návaznosti na to, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, došlo výrokem III. k doměření soudního poplatku žalobci, v návaznosti na položku 2 sazebníku soudních poplatků, jakožto přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni zahájení řízení. 40 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.