15 C 230/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce A., IČ IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B, advokátem sídlem Jméno advokáta Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 903,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku částku 20 924,56 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 388,56 Kč za dobu od 20. 10. 2023 do zaplacení, částku 10 978,70 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 352,70 Kč od 20. 10. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám Jméno žalobce B, advokáta, jako zástupce žalobce náklady řízení v částce 9 565,50 Kč. 1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: částky 16 498 Kč vyplývající z úvěrové smlouvy č. hodnota, představující dlužnou jistinu 14 333,56 Kč, neuhrazené splátky ve výši 2 055 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 682 Kč jako důsledku prodlení se zaplacením splátek dle čl. 5 odst. 2 smluvních podmínek. Dále žalobce požadoval zaplacení částky 8 309 Kč z druhé úvěrové smlouvy č. hodnota, z čehož dlužná jistina činila 6 742,70 Kč a smluvní pokuta 1 818 Kč, rovněž za prodlení se splácením splátek. Dále se žalobce domáhal také zaplacení částky 8 309 Kč na základě úvěrové smlouvy č. hodnota. Tato částka zahrnuje dlužnou jistinu ve výši 6 742,70 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 818 Kč. Smluvní pokuta byla rovněž sjednána na základě čl. 5 odst. 2 smluvních podmínek, kde byla stanovena v sazbě 0,1 % denně v případě prodlení s úhradou splátek. Úvěr ve výši 16 498 Kč byl poskytnut na základě úvěrové smlouvy č. hodnota, uzavřené dne 9. 12. 2021. Tato smlouva byla sjednána na dobu 72 měsíců, přičemž žalovaný se zavázal splácet měsíčně částku 411 Kč. Žalovaný přestal splácet v květnu 2023, čímž porušil své smluvní povinnosti. V důsledku toho byl úvěr zesplatněn ke dni 16. 9. 2023, kdy dlužná jistina činila 14 333,56 Kč, a žalovaný měl rovněž neuhrazené splátky ve výši 2 055 Kč. K tomu žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 3 682 Kč, která byla sjednána v čl. 5 odst. 2 smlouvy pro případ prodlení. Úvěr ve výši 8 309 Kč byl poskytnut žalovanému na základě úvěrové smlouvy č. hodnota, uzavřené dne 18. 11. 2022. Tento úvěr byl sjednán na 42 měsíčních splátek po 322 Kč. Žalovaný přestal splácet v květnu 2023. Ke dni zesplatnění dlužil žalovaný jistinu ve výši 6 742,70 Kč. Žalobce v tomto případě požadoval smluvní pokutu ve výši 1 818 Kč, která byla sjednána dle čl. 5 odst. 2 smlouvy ve výši 0,1 % za každý den prodlení. 2 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 3 Žalobce prokázal smlouvami shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání dvou úvěrových smluv, ujednání o úrocích a vrácení úvěrů ve splátkách. 4 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 7 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8 Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření úvěrových smluv. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem úvěrových smluv dostatečně zkoumal schopnost žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům. 9 Smlouvy o úvěru soud posoudil jako platné. 10 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny a poplatků. Požadovaná plnění jsou po právu dle smluv a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 11 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 12 Po právu je i požadavek na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný totiž porušil povinnost popsanou v bodě 2. odůvodnění, která byla smluvní pokutou zajištěna. 13 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 123 a násl. zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 14 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených. 15 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: zaplacený soudní poplatek 1 277 Kč, odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 2 x 2 380 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odměnu ve výši 1 190 Kč za odeslanou upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14 vyhlášky, čili 3 x 300 Kč. Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 16 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (tj. u Okresního soudu v Pardubicích), a to písemně ve dvojím vyhotovení (pakliže není odvolání podáno prostřednictvím systému datových schránek či se zaručeným elektronickým podpisem). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.