Okresní soud v Pardubicích · Rozsudek

15 C 245/2020

č. j. 15 C 245/2020-62

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-16 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPU:2021:15.C.245.2020.2

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalované zastoupený opatrovníkem územní celek , sídlem adresa proti žalovanému: ; název žalované , IČO sídlem adresa žalobce a žalované zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi smlouvy <b>I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby soud určil, že je neplatná výpověď smlouvy z 21. 12. 2016 o poskytování sociální služby [číslo] 2016, uzavřené mezi žalovaným jako poskytovatelem a žalobcem jako uživatelem.</b> <b>II. Žalobce je povinen žalovanému do třiceti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, jako zástupkyně žalovaného, náklady řízení v částce 10 164 Kč.</b> 1 Žalobce se jakožto osoba omezená ve svéprávnosti domáhal prostřednictvím opatrovníka, aby bylo určeno, že je neplatná výpověď smlouvy z 21. 12. 2016 o poskytování sociální služby [číslo] 2016, uzavřené mezi žalovaným jako poskytovatelem a žalobcem jako uživatelem, kterou mu žalovaný dal. Tvrdil, že až skončí jeho hospitalizace, tak musí vědět, kam se může vrátit, aby neskončil na ulici. Žalovaný se žalobci zavázal poskytovat službu dle § 48 zákona o sociálních službách. Výpověď však byla dána z toho důvodu, že se změnil jeho zdravotní stav a přestal patřit do okruhu osob, jimž je služba určena. Žalovaný však vůbec netvrdí, že by žalobce přestal být osobou se zdravotním postižením, či že už nemá sníženou soběstačnost. 2 Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Poukázal na to, že předmětná smlouva byla uzavřena v roce 2016 za podmínek, které odpovídaly tehdejšímu stavu žalobce. Jeho zdravotní stav se ale od té doby významně změnil k horšímu. Po uzavření smlouvy byl tři roky hospitalizován v [obec], realizoval několik pokusů o sebevraždu. Na základě zprávy nemocnice z června 2020 byla dána žalobci výpověď ze smlouvy. Následně nemocnice v září 2020 uvedla, že během léta se podařilo zdravotní stav žalobce stabilizovat, ale současně uvedla, že tento je schopen pobytu v zařízení sociální péče toliko typu domov se zvláštním režimem, žalovaný tuto službu neposkytuje a není na ni zařízen. Podaná výpověď není svévolí žalovaného, žalovaný jen nemá možnost zajistit podmínky tak, aby se k němu žalobce vrátil. 3 Soud ve věci učinil následující skutková zjištění. 4 Ze zřizovací listiny žalovaného bylo zjištěno, že byl zřízen [územní celek]; účelem a předmětem jeho činnosti je poskytování sociálních služeb – domov pro osoby se zdravotním postižením a chráněné bydlení. 5 Ze smlouvy o poskytování sociální služby [číslo] 2016, datované 21. 12. 2016, že žalovaný jako poskytovatel a žalobce (zastoupený opatrovníkem) jako uživatel uzavřeli dohodu, na základě níž se poskytovatel zavázal uživateli poskytovat službu pro osobu v domově pro osoby se zdravotním postižením spočívající v poskytnutí ubytování, stravy a péče. Ujednáno dále bylo, že rozsah poskytování sociální služby se řídí možnostmi, schopnostmi, potřebami a osobními cíli uživatele, zjištěnými a dohodnutými v procesu uzavírání smlouvy, které budou dále průběžně přehodnocovány, upravovány a plánovány s ohledem na individualitu uživatele a zapisovány do záznamů o průběhu poskytování sociální služby uživatele (článek I.). Dle článku IV. se poskytovatel zavázal v rámci poskytované péče zajišťovat v náležitém rozsahu tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) sociálně terapeutické činnosti, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí s tím, že míra poskytnuté podpory se odvíjí od stupně závislosti, schopností a potřeb uživatele a je blíže specifikována v jeho osobní dokumentaci. V článku VIII. je upraven proces výpovědi. Uživatel může smlouvu vypovědět bez uvedení důvodu. Poskytovatel pak pouze v situaci, kdy uživatel hrubě porušuje své povinnosti vyplývající ze Smlouvy. Za hrubé porušení se považuje zejména prodlení s úhradou, jestliže uživatel i po opětovném napomenutí hrubě poruší pravidla kolektivního soužití, která mu vyplývají z Domácího řádu. Dále pak může poskytovatel smlouvu vypovědět, pakliže přestane uživatel patřit do okruhu osob, kterým je poskytovaná sociální služba určena (čl. VIII odst. 3). 6 Z výpovědi datované 11. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný uskutečnil k rukám opatrovníka žalobce výpověď z předmětné smlouvy s odkazem na článek VIII. Odst. 3 s odůvodněním, že neuspokojivý zdravotní stav žalobce vylučuje další poskytování pobytové sociální služby. Ve výpovědi dále odkázal na pokus žalobce o sebevraždu v květnu 2017, následnou hospitalizaci v psychiatrické nemocnici [obec] a to, že po návratu do Domova se žalobce po třech týdnech obnoveného pobytu pokusil znovu spáchat sebevraždu, následkem čehož byl znovu hospitalizován v psychiatrické nemocnici. 7 Ze zprávy Psychiatrické nemocnice [obec] z 16. 6. 2020, podané MUDr. [jméno] [příjmení] jako ošetřující lékařkou, bylo zjištěno, že žalobce je v nemocnici od 14. 4. 2020, jde o hospitalizaci opakovanou, vrátil se po sedmi týdnech. Předchozí hospitalizace trvala 3 roky. Základní diagnóza u žalobce je středně těžká mentální retardace s výraznými poruchami chování a následující paranoidní schizofrenie. Žalobce neuspěl delší dobu v žádném pobytovém zařízení sociální péče, opakovaně se pokusil o sebevraždu. Vzhledem k dlouhodobě neuspokojivému zdravotnímu stavu a při nemožnosti ústavů zajistit uzavřené části a zabezpečení oken je žalobce neumístitelný v jakémkoliv pobytovém zařízení sociální péče. Z lékařského hlediska doporučila ukončení pobytu v ústavu. 8 Ze zprávy Psychiatrické nemocnice [obec] z 22. 9. 2020, podané MUDr. [jméno] [příjmení] jako ošetřující lékařkou, bylo zjištěno, že vedle informací poskytnutých ve zprávě citované v předchozím bodě sdělila, že během léta 2020 se podařilo zdravotní stav žalobce stabilizovat tak, že je schopen pobytu v zařízení sociální péče, nikoli však otevřeného typu, kde může spontánně odejít či skočit z okna. Mnohem vhodnější by pro něj bylo zařízení typu DZR (domova se zvláštním režimem – pozn. soudu), neboť jeho zdravotní stav vyžaduje 24hodinový dohled personálu, jasně strukturovaný režim dne, zabezpečený – uzavřený prostor (zámkem, mřížemi či jinak), aby nemohl z oken skákat. To dělá opakovaně v rámci simplexních impulzivních reakcí bez schopnosti domyslet důsledky takového jednání. K domyšlení důsledků nemá dostatečnou mentální kapacitu a s ohledem na základní psychiatrickou diagnózu ji mít nikdy nebude. 9 Dle § 80 občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 10 Dle § 48 zákona číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále i jen „zákon o sociálních službách“), v domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby (odst. 1). Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) sociálně terapeutické činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (odst. 2). 11 Dle § 50 zákona o sociálních službách, v domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob (odst. 1). Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (odst. 2). 12 Dle § 88 písm. c) zákona o sociálních službách, poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby. 13 Dle § 91 odst. 1 zákona o sociálních službách Poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pouze, pokud a) neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb, c) zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. 14 Dle § 91 odst. 5 zákona o sociálních službách pro uzavírání smlouvy o poskytnutí sociální služby a právní vztahy vzniklé z této smlouvy se použijí ustanovení občanského zákoníku. 15 Závěr soudu je následující. 16 Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde lze pomocí určovací žaloby eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jakož i v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3378/2009, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96). Smysl zákonného požadavku naléhavého právního zájmu lze spatřovat v pojetí určovací žaloby zásadně jako prostředku preventivní právní ochrany, jejímž účelem má být vytvoření pevného právního základu pro právní vztahy účastníků sporu, odstranění nejistoty v právním postavení žalobce a předejití případným budoucím sporům. 17 V dané věci je žalobce osobou omezenou ve svéprávnosti, s možností omezené sebepéče. Je tedy dle soudu namístě, aby platnost výpovědi byla vyřešena v soudním řízení namísto například až fáze, kdy by žalobce byl od žalovaného vyklízen. To by bezpochyby mohlo ještě víc zhoršit jeho nedobré osobní a zdravotní poměry. 18 Tedy je naléhavý právní zájem na požadovaném určení dán. 19 Dále se pak soud zabýval, zda výpověď, kterou žalovaný žalobci doručil, byla učiněna platně (a to jak z pohledu obecných náležitostí kladených na právní jednání, tak i z důvodů faktických, tedy zda byl tvrzený důvod výpovědi naplněn). 20 I zde soud shledal, že důvody výpovědi jsou dány. Výpověď splňuje zákonné náležitosti kladené na právní jednání, není sporu o tom, že žalobci byla prostřednictvím opatrovníka řádně doručena. 21 Zbývá tedy posoudit, zda je naplněn tvrzený výpovědní důvod. 22 Jak uvedeno v části skutkových zjištění, předmětná smlouva může být vypovězena, pakliže přestane uživatel patřit do okruhu osob, kterým je poskytovaná sociální služba určena. 23 To je v dané věci naplněno. 24 Žalobce byl v okamžiku výpovědi dle soudu osobou, které není již pro závažnost postižení určena služba domova se zdravotním postižením, nýbrž vyžaduje nejméně umístění do domova se zvláštním režimem. 25 Ze zpráv psychiatrické nemocnice (viz body 7 a 8) je totiž zřejmé, že žalobce má sníženou (resp. možná dokonce takřka vymizelou) soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění. Není totiž objektivně schopen pobytu v zařízení sociální péče otevřeného typu. Pokud je ve zprávě dále uvedeno, že žalovaný vyžaduje celodenní dohled personálu, jasně strukturovaný režim dne, zámkem či mříží zajištěná okna v patře, tak zřizovací listina Domova těmto požadavkům neodpovídá. Žalovaný nebyl k poskytování psychiatrem naznačené péče zřízen a není k tomu bezpochyby zařízen materiálně ani personálně, neboť jeho zřizovací listina hovoří vedle provozování chráněného bydlení o poskytování domova pro osoby se zdravotním postižením. 26 Ostatně po žalovaném nelze ani spravedlivě i z důvodu soukromoprávního charakteru předmětné smlouvy požadovat, aby tyto podmínky vytvářel, pakliže ostatní klienti nic takového pro řádné naplnění svých smluv nepotřebují a kdy by navíc takové vytváření šlo i proti zřizovací listině. 27 Tedy byla žaloba zamítnuta. 28 Soud si je vědom, že jeho rozhodnutí postaví opatrovníka a potažmo i samotného opatrovaného do složité situace, že bude třeba v tomto ohledu hledat pro něj jiné umístění. 29 Nicméně soud v rámci uvažování o věci v širších aspektech studoval i možnosti, kam může být žalobce vhodněji umístěn a v čem je pak takové umístění pro všechny zainteresované vhodnější. V této souvislosti možno odkázat například na bakalářskou práci [jméno] [příjmení] s tématem„ Možnosti využití sociálních zařízení pro lidi trpící schizofrenií v České republice“, obhájenou v roce 2009 na [anonymizováno] [ulice] v [obec], [anonymizována tři slova] (dostupné například na webu [webová adresa], kde jsou publikovány závěrečné vysokoškolské práce). 30 Z této práce soud zejména v rámci přípravy na jednání načerpal znalosti o tom, v jakých zařízeních jsou v jednotlivých krajích České republiky poskytovány služby takové, aby žalobce nemusel být dlouhodobě hospitalizován například v psychiatrické nemocnici, pokud to nebude jeho zdravotní stav nutně vyžadovat. Zejména pak soud z této práce naznal, že možnosti umístění žalobce jsou a i to jej v návaznosti na závěr uvedený v bodě 25 vedlo k tomu, že žaloba důvodná není. Pro úplnost (i v návaznosti na § 2 občanského soudního řádu) možno uvést, že z citované závěrečné práce i z webových stránek samotného poskytovatele vyplývá, že v [územní celek] i v tomto okamžiku poskytuje pobytové služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním jako je schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy Domov se zvláštním režimem [ulice]. 31 Je třeba vyjít i z toho, že Česká republika je stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana a žalobce tedy bez pomoci, tzn. na ulici, dle přesvědčení soudu nezůstane. V tomto ohledu ostatně apeluje soud i na žalovaného, aby si i nadále zachoval tu vlídnou tvář, která je dána jeho statutem a dlouholetou činností, kterou pro osoby v nepříznivé sociální situaci realizuje a aby ke krokům, které by mohly nepříznivě působit na žalobce, přistoupil až v situaci, kdy o žalobce bude odpovídajícím způsobem postaráno jinde. 32 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud přiznal žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, proti žalobci právo na náhradu nákladů, představovaných odměnou advokáta dle § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky číslo 177/1996 Sb. v rozsahu 3 x 2 500 Kč za převzetí zastoupení advokátem, sepis vyjádření a účast na jednání, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni uskutečnění úkonu, za výše specifikované úkony, 3x po 300 Kč. Dále pak jsou náklady řízení dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu představovány daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupkyně žalovaného je totiž plátkyní této daně. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalovaného. 33 Soud se zabýval tím, zda s ohledem na životní situaci žalobce je případně namístě aplikace § 150 občanského soudního řádu. Shledal, že nikoli. Opatrovník se v zájmu žalobce rozhodl vést toto soudní řízení. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích z 2. 11. 2020, č.j. 13 P 50/93 – 381 bylo toto právní jednání spočívající ve vedení soudního řízení schváleno, jakožto nekolidující se zájmy žalobce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.