15 C 251/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 9 314 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku</b> <b>částku 9 314 Kč,</b> <b>úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 314 Kč za dobu od 1. 1. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, jako zástupce žalobce náklady řízení v částce 6 027 Kč.</b> 1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 5 000 Kč představující dlužnou jistinu úvěru, b) úroku 2 951 Kč, c) poplatku 1 000 Kč za čerpání úvěru, d) úroku z prodlení v zákonné výši (za dobu k 1. 9. 2019 kapitalizovaného částkou 115 Kč), e) smluvní pokuty v částce 363 Kč (3 x 121 Kč) jakožto důsledku prodlení se zaplacením splátek (bod 6.

3. úvěrové smlouvy). 2 Tvrdil, že poskytl jako úvěrující žalovanému jako úvěrovanému na základě smlouvy [číslo] z 27. 9. 2019 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) revolvingový úvěr s rámcem 5 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej zaplatit spolu se sjednaným poplatkem. Své povinnosti však nesplnil, nezaplatil ničeho. 3 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 4 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 5 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách. 6 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10 Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Soud při posuzování platnosti vedle občanského zákoníku zohlednil i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Musí však sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem. 11 V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem. 12 Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou. 13 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny, poplatků. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 14 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 15 Po právu je i požadavek na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný totiž porušil povinnost popsanou v bodě 1. odůvodnění, která byla smluvní pokutou zajištěna. 16 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 123 a násl. zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 17 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených 18 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 400 Kč, b) odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 2x 1 500 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, c) odměnu ve výši 750 Kč za odeslanou upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, d) paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14 vyhlášky, za výše specifikované úkony, čili 3x po 300 Kč. 19 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. 20 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 21 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 22 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.