15 C 270/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČ IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem sídlem Adresa žalobce A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku částku 20 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 5. 6. 2024 do zaplacení a částku 1 000 Kč.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám , Jméno žalobce B, , advokáta, jako zástupce žalobce náklady řízení v částce 1 740 Kč. 1 Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení částky 20 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 5. 6. 2024 do zaplacení, a částky 1 000 Kč. Tvrdil, že na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 12. 6. 2023 poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splácen v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná svou povinnost splácet úvěr řádně a včas neplnila, přičemž do prodlení se dostala dne 15. 12. 2023. I přes opakované písemné upomínky zaslané žalované dne 20. 12. 2023 a 5. 1. 2024 nedošlo k uhrazení dlužné částky. V důsledku toho žalobce dne 21. 5. 2024 úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství. Částka 1 000 Kč představuje náklady na odeslané upomínky.2 Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu.4 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách. Soud posoudil smlouvu jako platnou.5 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny, úroku z jistiny, poplatků.9 Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou. Při posuzování platnosti bylo vedle podstatných náležitostí smlouvy o úvěru vyhodnocováno i to, zda poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil ve smyslu zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet. Poskytovatel se totiž nespokojil jen s informacemi od žalované, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitelka bude v budoucnu schopna poskytnutý úvěr splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitelky přitom nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná (absolutně, i když je podřízena zákonu č. 257/2016 Sb., k tomu viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18). V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy dostatečným způsobem, vyžádal si od ní nejen potřebné informace, ale i listiny, na základě nichž její schopnost splácet posoudil (měl k dispozici údaje o zaměstnavateli žalované, prověřil centrální evidenci exekucí, registry SOLUS, REPI, AML, insolvenční rejstřík, nepřítomnost výdajů na sázky a jednorázové úvěry).10 Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku.11 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 168 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.12 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených.13 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Účelně vynaložené náklady jsou u zcela úspěšného žalobce představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 840 Kč, odměnou advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) v rozsahu 3 x 300 Kč, zahrnující převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby. K tomu se připočítává paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhlášky za výše specifikované úkony, tedy 3 x 100 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).14 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalované před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).15 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.