15 C 272/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu titul Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený titul titul . jméno příjmení , anonymizováno , advokátem sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 19 160 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku</b> <b>částku 1 920,05 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 920,05 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení,</b> <b>částku 7 047,18 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 047,18 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, pokud jde o požadavek žalobce na zaplacení</b> <b>částky 2 623,65 Kč, částky 1 356,30 Kč, úroku z prodlení v částce 460,05 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 623,65 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení,</b> <b>částky 952,82 Kč, částky 1 600 Kč, částky 2 933,35 Kč, úroku z prodlení v částce 530,83 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 952,82 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 4 543,70 Kč dlužné jistiny, b) poplatků v částce 1 356,30 Kč, c) úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (za dobu od 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 460,05 Kč), d) úroků, e) částky 8 000 Kč jako dlužné jistiny, f) poplatků v částkách 1 600 Kč a 2 933,35 Kč, g) úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (za dobu od 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 530,83 Kč), h) úroků. 2 Ohledně nároků popsaných pod body a) -d) v předchozím bodě odůvodnění tvrdil, že [právnická osoba] (jakožto jeho předchůdce, dále v textu i jen„ původní věřitel“) poskytl žalovanému na základě smlouvy z 2. 9. 2017 úvěr ve výši 6 000 Kč, který žalovaný čerpal, avšak zaplatil na něj toliko částku 4 540 Kč. U nároků popsaných pod body e) -h) v předchozím bodě odůvodnění tvrdil, že poskytl žalovanému na základě smlouvy z 26. 1. 2018 úvěr ve výši 8 000 Kč, který žalovaný čerpal, avšak zaplatil na něj toliko částku 1 140 Kč. Tvrdil dále, že od původního věřitele nabyl pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek. 3 S ohledem na to, že žalobce nenabídl důkazy k tvrzením, že původní věřitel posoudil před sjednáním obou úvěrů schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, soud jej v tomto ohledu písemně vyzval k doplnění a poskytl mu k tomu lhůtu. Současně jej poučil, že pokud ve výše stanovené lhůtě podání nedoplní, bude soud na smlouvu, z níž vycházejí žalobní nároky, hledět jako na absolutně neplatnou (viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). 4 Žalobce na výzvu reagoval tak, že úvěruschopnost žalovaného v obou případech prověřil, do zákaznické karty poznamenal shromážděné údaje. Žalovaný pak u obou smluv podpisem potvrdil, že jeho schopnost splácet byla na základě informací od něj získaných prověřena s tím, že informace poznačené v Kartě zákazníka jsou dostatečné. Uvedl dále, že další podklady k posouzení schopnosti splácet nebyly věřitelem dohledány. 5 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 6 Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny veškeré předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 7 Ze smlouvy o úvěru datované 2. 9. 2017 bylo zjištěno, že žalobce zapůjčil žalovanému částku uvedenou v bodě 1 odůvodnění, kterou měl žalovaný zaplatit do termínu uvedeného rovněž v bodě 1 odůvodnění. 8 Ze smlouvy o úvěru datované 26. 1. 2018 bylo zjištěno, že žalobce zapůjčil žalovanému částku uvedenou v bodě 1 odůvodnění, kterou měl žalovaný zaplatit do termínu uvedeného rovněž v bodě 1 odůvodnění. 9 Soud se při posuzování platnosti obou smluv zabýval vedle podstatných zákonných náležitostí úvěru tím, zda poskytovatel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele tento splácet. 10 Průběh posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je musí být takový, že poskytovatel úvěru je povinen postupovat s odbornou péčí; vychází i z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám (sic!) vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. 11 Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). 12 Žalobce však na základě poučení soudu uvedl, že listiny shromážděné od žalovaného při posuzování schopnosti splácet se nepodařilo věřiteli dohledat. Žalobce tedy není schopen i přes poučení prokázat, že vyvinul potřebné úsilí ve smyslu závěrů uvedených v bodech 10 a 11 odůvodnění. 13 Na výsledku sporu by nic nezměnilo ani nařízení jednání a v jeho rámci poučení žalobce dle § 118a občanského soudního řádu, pokud tento na výzvu soudu uvádí, že listiny se nepodařilo dohledat. Postup dle uvedeného ustanovení totiž přichází v úvahu jen tehdy, jestliže účastníky uvedená tvrzení a navržené (případně i nenavržené, ale provedené) důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a navržené (či nenavržené, ale provedené) důkazy pro objasnění skutkové stránky věci (srov. Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 29. 6. 2016, sp.zn. 22 Cdo 2237/2016). 14 Otázku platnosti úvěrových smluv soud posuzoval z úřední povinnosti a následkem případného pro věřitele negativního posouzení je závěr o neplatnosti absolutní (viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). 15 Žalobě tedy bylo vyhověno toliko částečně, za použití § 2991 občanského zákoníku (vydání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny). 16 Pokud jde o požadavek na úrok z prodlení, vyšel soud z toho, že ač je smlouva o úvěru posouzena jako absolutně neplatná, bylo zde dohody stran v tom směru, že zapůjčená jistina bude vrácena do dne předcházejícího dni, od nějž je požadován úrok z prodlení. Tedy v období, za nějž je úrok z prodlení požadován, je žalovaná v prodlení se zaplacením jistiny. 17 Soud však musel provést přepočet žalobního žádání v návaznosti na platby žalovaného, které byly započteny na úrok z prodlení a následně na jistinu (viz § 1932 občanského zákoníku). 18 Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 19 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Převážně úspěšný byl žalovaný. Náklady mu však v souvislosti s řízením nevznikly. 20 Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.