15 C 274/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu titul Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený titul titul . jméno příjmení , anonymizováno , advokátem sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 7 014 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku</b> <b>částku 1 792,88 Kč,</b> <b>úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 792,88 Kč za dobu od 25. 6. 2018 do zaplacení.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, pokud žalobce po žalované žádal zaplacení</b> <b>částky 3 522,17 Kč,</b> <b>úroku 1 449,29 Kč,</b> <b>úroku ve výši 23,72 % z částky 5 315,05 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení,</b> <b>úroku z prodlení v částce 540,60 Kč a veškerého dalšího úroku z prodlení v zákonné výši nad rámec úroku z prodlení přiznaného ve výroku I. tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1 Žalobce se proti žalované domáhal následujícího plnění: a) částky 5 315,05 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši, c) úroku sjednaného pevnou částkou a úroku ve výši sjednané ve smlouvě (23,72 % ročně), d) poplatku za administrativní zpracování smlouvy a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 1 585,87 Kč. 2 V souvislosti s žádáním popsaným v předchozím odstavci tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalované na základě smlouvy číslo 4. 3. 2016 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) zápůjčku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem a poplatky popsanými v předchozím bodě, sjednanými původně v částkách 1 200 Kč (administrativní zpracování) a 2 400 Kč (hotovostní inkaso splátek). Dluh však splnila toliko částečně, zaplatila 3 600 Kč, poslední platbu učinila 25. 6. 2018, zůstala dlužna na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 3 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovanou nabyl od zapůjčitele smlouvou o postoupení pohledávek. 4 Žalovaná se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřila. 5 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 6 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání zápůjčky, jejího postupného vrácení ve splátkách, ujednání o úrocích, ujednání o poplatcích. 7 Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8 Dle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10 Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 11 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12 Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, avšak jen zčásti. 15 Soud posoudil smlouvu jako platnou, avšak jen v části týkající se jistiny a úroku (u úroku ovšem s výhradami popsanými v bodech 21-24 odůvodnění). 16 Soud se při posuzování platnosti smlouvy zabýval vedle podstatných zákonných náležitostí zápůjčky tím, zda poskytovatel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele tuto splácet. 17 Soud má za to, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalované, nýbrž sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele totiž nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát smluvním závazkům dostatečným způsobem, vyžádal si od ní nejen informace, ale i listiny, na základě nichž její schopnost splácet posoudil. 18 Požadovaný dluh z jistiny (k rozsudkem přiznané výši ovšem viz body 33-34) je tedy po právu dle smlouvy a dle § 2390 občanského zákoníku. 19 Po právu je i požadavek na zaplacení dluhu na pevně sjednaném úroku (k jeho výši pak viz body 33-34). Ten byl ve smlouvě sjednán ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši zápůjčky a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). 20 Ve zbývajícím rozsahu (tedy nad rámec uvedený v bodě 15) pak ohledně platnosti smlouvy možno shodně odkázat na následující body odůvodnění. 21 Pakliže se žalobce domnívá, že snad má právo na úrok další nad rámec úroku pevně sjednaného, nemá toto žádání oporu nejen ve smlouvě, ale ani v občanském zákoníku. Je totiž třeba uvést, že úrok byl sjednán pevnou částkou (viz smlouva). Tedy nebylo ujednáno, že by se dlužná částka nad tento rámec úročila a požadavek na další úrok není možno dovodit ani z občanského zákoníku. K tomuto závěru možno přiměřeně odkázat i na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3777/2016. 22 Pokud by snad žalobce dovozoval požadavek na další úrok ze smluvních podmínek, tak v tomto ohledu soud uvádí, že jde o text, který se nachází pod podpisy smluvních stran, aniž by byl dlužnicí podepsán. 23 Přitom obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Nemají sloužit ke skrytí ujednání podstatných pro práva a povinnosti stran. Takovým však ujednání o úroku bezpochyby je. V podrobnostech soud odkazuje například na nález Ústavního soudu z 11. 11. 2013, spisová značka I. ÚS 3512/11, kde je problematika obchodních podmínek a smluvních pokut do nich zahrnutých podrobena testu ústavněprávní konformity, s výsledkem pro dodavatele nepříznivým. 24 Tedy jde o ujednání neplatné. 25 Po právu z důvodů popsaných v dalších bodech není ani požadavek žalobce na zaplacení poplatků. 26 Předně třeba uvést, že smlouva o zápůjčce je zpravidla sjednávána jako úplatná, ostatně jinak tomu není ani v rozhodované věci. Úplata může být vyjádřena procentní sazbou či kapitalizovaným úrokem. 27 Dále bývají sjednávány i další poplatky. U nich je třeba odlišovat, zda takto sjednané poplatky jsou úplatou za nějakou službu, aniž by výběr této služby byl nutným předpokladem poskytnutí zápůjčky (např. o pojištění schopnosti splácet zápůjčku či úvěr, možnost měnit výši splátky za poplatek, možnost posunout splatnost termínu splátky apod.). Jiná je situace u poplatků, které dlužník musí vždy zaplatit a jsou součástí celkových nákladů zápůjčky. Sem patří například poplatek za poskytnutí zápůjčky nebo poplatek za vedení účtu apod. 28 V rozhodované věci byly u obou smluv ujednány: (1) poplatek za administrativní zpracování smlouvy a (2) poplatek za hotovostní inkaso splátek. 29 Ekonomickou funkcí zápůjčky je poskytnutí peněz, kterých se dlužníku nedostává. Pakliže pouze náklady na vrácení zápůjčky (hotovostní inkaso) tvoří značnou část nominální hodnoty částky, která by měla být dle smlouvy vrácena, pak taková zápůjčka nemá pro dlužníka racionální smysl. Je v rozporu s § 2 odst. 3, 6 občanského zákoníku, aby samotné náklady na vrácení zápůjčky dosahovaly tak vysoké částky, jako v projednávané věci. Výši nákladů hotovostního inkasa nelze odůvodnit ani tím, že se jedná o inkaso (výběr peněz přímo u dlužníka), neboť zápůjčku by bylo možno vrátit levněji (např. poštovní poukázkou). Dlužník má sice na formuláři smlouvy možnost volby hotovostního inkasa splátek a bezhotovostního režimu, ovšem volený způsob je vázán na podmínky. U bezhotovostního způsobu je nezbytnou podmínkou, aby dlužník měl bankovní účet. Avšak v případě, že nebude bezhotovostní výběr zvolen, bude situace taková, že poplatek za hotovostní inkaso se neuplatní, výše úroku a poplatku za administrativní činnost však bude jiná. Nelze však uzavřít, že by byla nutně stejná jako v případě hotovostního inkasa. Možnost volby bezhotovostního režimu poskytnutí a splácení zápůjčky je jen zdánlivá a má toliko zastřít nepřiměřenou výši poplatku za hotovostní inkaso splátek a zdůvodnit celkovou nepřiměřenou výši ceny zápůjčky (navíc v situaci, kdy zápůjčka je úročena a tedy odměny za poskytnutí peněz se věřiteli dostane). 30 Soud na základě výše uvedených úvah shledává, že částky představující poplatky jsou nepřiměřené, byly shledány v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Tedy žalobu v této části zamítl. 31 Po právu je dle § 1970 občanského zákoníku požadavek na zaplacení úroku z prodlení, v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku (k jeho výši pak viz body 33 a 34). 32 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 33 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovanou, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku. Režim dle smluvních podmínek totiž není platným ujednáním (k tomu viz příslušná pasáž výše). Tedy tvrzené plnění soud započetl postupně na úroky z prodlení, zbytek pak na úroky a nakonec na jistinu. Jako základ vzal přitom jistinu uvedenou v bodě 2 odůvodnění, počítal i s částkou představující pevně sjednaný úrok popsané tamtéž a vyšel rovněž z toho, od kdy žalobce požadoval úrok z prodlení. 34 V návaznosti na souhrnné závěry vyslovené v předchozím bodě a navazující dílčí závěry popsané výše, při tvrzení žalobce o výši plateb dlužníka možno zrekapitulovat vše následujícím způsobem. Rozhodným okamžikem pro uzavření výpočtu je datum poslední platby žalované, neboť právě tento okamžik má význam pro to, jaká část plateb žalované zamířila na úrok z prodlení, případně úrok a jistinu. Vedle toho samozřejmě ovlivňuje, jakou částku žalovaná nadále dluží na úroku z prodlení, úroku a na jistině s tím, že z jistiny se nadále až do zaplacení počítá úrok z prodlení. Právě z tohoto důvodu soud vyšel (i s ohledem na nutnost vyčerpat celý předmět řízení) toliko z toho, od kdy a z jaké částky žalobce požaduje úrok z prodlení. Částka představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení je toliko podmnožinou tohoto úroku z prodlení, tedy není třeba ji výslovně uvádět ve výrokové části ve smyslu částek žalobcem uvedených, ale postačí se vypořádat s tím, od kdy a z jaké částky žalobce úrok z prodlení požadoval a na jakou část z tohoto žádání má právo. (vše v Kč); náleží;; zamítnuto;; důvod; jistina; 1 792,88; (1); 3 522,17; (2); částečně uhrazeno; úrok pevný;;; vše;; zcela uhrazeno; úrok další nad rámec pevného;;; vše;; nesjednáno platně; poplatky;;; vše;; nesjednáno platně; úrok z prodlení zákonný;;; vše;; zcela uhrazeno*; (* není zde zbývající dluh na úroku z prodlení do data poslední úhrady) ; a dále z přiznané jistiny (1) ode dne následujícího; z nepřiznané jistiny (2);; 35 Přiznaná plnění náleží žalobci jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl. občanského zákoníku), který nabyl pohledávku za žalovanou na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 36 Pokud jde o procesní aspekt částečného zamítnutí, jde o právní posouzení smlouvy provedené soudem, na němž by nemohlo nic změnit ani případné poučení žalobce ve smyslu § 118a občanského soudního řádu. 37 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 38 Převážně úspěšná byla žalovaná, náklady jí však v řízení nevznikly. 39 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.