15 C 321/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČ IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem sídlem Jméno advokáta Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 14 133 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku částku 14 133 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 133 Kč za dobu od 10. 8. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta, jako zástupce žalobce náklady řízení v částce 2 252 Kč. 1 Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení částky 14 133 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši (tj. 15 % ročně) od 10. 8. 2023 do zaplacení. Tvrdil, že žalovaná částka představuje nesplacený úvěr poskytnutý na základě smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, (služba PlatímPak) uzavřené dne 10. 6. 2023 mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . a žalovanou. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky v částce 13 634 Kč do 10. 7. 2023, avšak tuto povinnost nesplnila. Pro toto období byl sjednán úvěr bez úroků, 499 Kč je poplatek dle článku 8.2. smlouvy. Žalobce dále tvrdil, že pohledávka za žalovanou byla na něj postoupena , právnická osoba, . smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26. 4. 2024.2 Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu.4 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, poplatcích a vrácení úvěru ve splátkách.5 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9 V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem.10 Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byla spotřebitelka, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitelky splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelkou. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitelky. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitelka bude v budoucnu schopna poskytnutý úvěr splácet, a k prověření tvrzení spotřebitelky. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitelky nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitelka bude schopna úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem.11 Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou.12 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny a poplatku. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku.13 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 168 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.14 Přiznaná plnění pak náleží žalobci, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl. občanského zákoníku), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky.15 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud ve věci aplikoval § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále jen „vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 200 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, 3 x 100 Kč a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalované před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).16 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.