15 C 329/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátem sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 3 112,27 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku</b> <b>a) částku 3 112,27 Kč,</b> <b>b) úrok v částce 366,24 Kč,</b> <b>c) úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 2 182,87 Kč za dobu od 10. 8. 2021 do zaplacení.</b> <b>d) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 90,17 Kč,</b> <b>e) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 112,27 Kč za dobu od 10. 8. 2021 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, jako zástupce žalobce náklady řízení v částce 1 489 Kč.</b> 1 Žalobce tvrdil, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela s ním jako úvěrujícím dne 8. 1. 2020 smlouvu o úvěru (dále i jen„ úvěr“), na základě níž byla žalované poskytnuta možnost čerpat úvěr. Žalovaná úvěr čerpala. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však neplnila řádně. K datu sepisu žaloby dlužila na jistině částku 2 182,27 Kč, na poplatcích celkem 230 Kč, na smluvní pokutě 700 Kč Vedle těchto nároků požadoval žalobce i zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z jistiny a poplatků (za dobu od 15. 4. 2021 do 9. 8. 2021 vyčíslených částkou 90,17 Kč) a úrok ve výši 8,25 % ročně z jistiny za dobu od 1. 4. 2021 (za dobu od 15. 4. 2021 vyčíslených částkou 366,24 Kč). 2 Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny veškeré předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 4 Smlouvou o úvěru z 29. 5. 2011 má soud za prokázané, že žalobce jako úvěrující se zavázal poskytnout žalované jako úvěrované úvěr. Ze smlouvy o úvěru bylo dále zjištěno, že se žalovaná zavázala čerpaný úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem, sjednaná byla smluvní pokuta pro případ prodlení se splátkou. Dále byly ujednány poplatky za vedení a výpisy z účtu a pojištění, ze smlouvy vyplývá i sjednání poplatků za případné vymáhání. 5 Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, že úvěr byl čerpán, k datu 14. 8. 2019 dlužila žalovaná na jistině částku 1 314,65 Kč, na poplatcích 35 Kč, na nákladech na vymáhání 430 Kč, na smluvní pokutě 128 Kč. 6 Výzvou ke splacení celého úvěru měl soud za prokázané, že úvěrující zesplatnil úvěr k 14. 9. 2017 a vyzval žalovanou k neprodlené úhradě dluhu. 7 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11 Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k následujícímu závěru. 12 Žalobce v řízení prokázal, že mezi ním jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena výše popsaná úvěrová smlouva, prokázáno bylo i čerpání úvěru, ujednaní o smluvní pokutě, poplatcích, platbách pojištění. 13 Úvěrovou smlouvu soud posoudil jako platnou. Při posuzování platnosti se soud zabýval vedle podstatných náležitostí smlouvy o úvěru tím, zda poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitelky úvěr splácet. Má za to, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalované, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele přitom nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná (absolutně, i když je podřízena zákonu č. 257/2016 Sb., k tomu viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy dostatečným způsobem, vyžádal si od ní nejen potřebné informace, ale i listiny, na základě nichž její schopnost splácet posoudil. 14 Žalovaná v průběhu trvání smluvního vztahu přestala plnit řádně své smluvní povinnosti, tedy platit řádně splátky a sjednaný úrok. 15 Po právu, v souladu se smlouvou a v návaznosti na shora citovaná zákonná ustanovení, je vedle požadavku na zaplacení dlužné jistiny i požadavek na smluvní pokutu (žalovaná porušila povinnost, která byla smluvní pokutou zajištěna), poplatky. V souladu s § 1970 občanského zákoníku náleží žalobci i právo na úroky z prodlení. V období, za něž jsou požadovány, je žalovaná v prodlení se splněním svých povinností. 16 Ze všech těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 17 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud ve věci aplikoval § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále jen„ vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalované právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 400 Kč, odměnou advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 200 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, 3 x po 100 Kč a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 18 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalované před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 19 Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.