15 C 330/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČ IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem sídlem Adresa žalobce A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 767,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 167,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 167,45 Kč za dobu od 8. 5. 2024 do zaplacení a částku 17 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 7 594,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám , Jméno žalobce B, , advokáta, jako zástupce žalobce. 1 Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení dodané elektrické energie a plateb za související služby za období od 21. 2. 2023 do 16. 2. 2024 v ceně 167,45 Kč. Tvrdil, že mu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 11. 8. 2022, která byla dne 3. 10. 2023 nahrazena smlouvou nové produktové řady, dodával elektřinu. Odebranou komoditu a související služby za uvedené období vyúčtoval při zohlednění zaplacených záloh vyúčtováním, které bylo splatné 7. 5. 2024. Žalovaný na toto vyúčtování ničeho neuhradil, přičemž v důsledku neplnění smluvních povinností byla smlouva ukončena dne 16. 2. 2024.2 Dále tvrdil, že smlouva specifikovaná v předchozím odstavci byla sjednána na dobu určitou do 31. 12. 2025. Ukončena byla předčasně z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností žalovaným, když konkrétně neuhradil zálohy za listopad a prosinec 2023, splatné dne 15. 11. 2023 a 15. 12. 2023. V případě předčasného ukončení smlouvy bylo ujednáno, že žalobci vzniká nárok na smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý měsíc zbývající do konce trvání smlouvy, což činí 17 600 Kč za období od 16. 2. 2024 do 31. 12. 2025 (22 měsíců x 800 Kč).3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.4 Žalobce shora specifikovanou dohodou prokázal, že účastníci řízení ujednali smlouvu o dodávce elektřiny, na základě níž se on jako dodavatel zavázal žalovanému jako odběrateli dodávat elektřinu a žalovaný se mimo jiné zavázal elektřinu a související služby platit ve sjednaných lhůtách. Tuto smlouvu posoudil soud jako platnou kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku a § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Splatnost požadované dlužné částky byla ve vyúčtování žalobcem stanovena v souladu se smluvními ujednáními.5 Pokud jde o smluvní pokutu, tu považuje soud za platně sjednanou (byla sjednána přímo ve smlouvě, nikoli například jako součást obchodních podmínek) a současně bylo zjištěno, že žalovaný porušil povinnost, která byla sjednanou smluvní pokutou zajištěna a je popsána v bodě 2 odůvodnění. Soud se zabýval přiměřeností takové smluvní pokuty (viz § 2051 občanského zákoníku). Vzal v úvahu způsob a okolnosti, za nichž došlo k porušení smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou, a to, do jaké míry toto porušení zasáhlo zájmy žalobce. Soud neshledal ujednání o smluvní pokutě za nepřiměřené, neboť šlo o zajištění závazku k odběru elektrické energie ve sjednaném období, na které žalobce pro žalovaného energii v předpokládaném objemu a ceně na sjednané období opatřil (nakoupil na trhu s energiemi) a byl připraven mu ji poskytovat.6 Žalovaný i přes výzvu soudu netvrdil žádné skutečnosti, které by žalobou uplatněný nárok jakkoli oslabovaly.7 Ze všech těchto důvodů bylo žalobě vyhověno a žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci dluh na odebrané elektřině a souvisejících službách spolu s úrokem z prodlení, jakož i smluvní pokutu. Výše úroku z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., přičemž žalovaný je v prodlení se splněním své povinnosti zaplatit sjednanou cenu.8 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení představovaných soudním poplatkem 1 000 Kč, odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 2 x 1 820 Kč za převzetí zastoupení a sepis žaloby, odměnou ve výši 910 Kč za odeslanou upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., 3 x po 300 Kč, a daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně.