15 C 338/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČ IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem sídlem Jméno advokáta Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 53 580 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku částku 22 654,10 Kč, úrok 1 101,33 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 3 147,06 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 755,43 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba, pokud žalobce po žalované žádal zaplacení částek 12 500 Kč, 10 500 Kč, 2 967,43 Kč, 3 857,14 Kč, úrok ve výši 8 % ročně z částky 22 654,10 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobce se proti žalované domáhal následujícího plnění: částky 22 654,10 Kč jako jistiny, úroku z prodlení v zákonné výši (za dobu do 22. 4. 2024 vyčísleného částkou 3 147,06 Kč), úroku ve výši sjednané ve smlouvě (8 % ročně) rovněž z jistiny (za dobu do 22. 4. 2024 vyčísleného částkou 1 585 Kč), smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy v částce 10 500 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 2 967,43 Kč, poplatku za výběr splátek v místě bydliště v částce 3 857,14 Kč a dále pevně sjednaného úroku z úvěru za sjednané období ve výši 1 101,33 Kč. Tvrdil, že společnost , právnická osoba, . poskytla jako úvěrující žalované jako úvěrované na základě smlouvy číslo , hodnota, ze dne 30. 9. 2022 (dále v odůvodnění i jen „smlouva“) úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej zaplatit ve 14 splátkách spolu s úrokem a sjednanými poplatky. Dluh však splnila toliko částečně, zůstala dlužna na jistině, úrocích a poplatcích částky uvedené v předchozím bodě odůvodnění. Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovanou nabyl od úvěrujícího smlouvou o postoupení pohledávek.2 Žalovaná se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřila.3 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách, ujednání o poplatcích.4 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.7 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10 Po provedeném dokazování soud žalobě zčásti vyhověl, pokud jde o požadavky na zaplacení jistiny, úroku ve výši 1 268 Kč.11 V rozsahu uvedeném v bodě 20 posoudil totiž soud smlouvu jako platnou. Soud se při posuzování platnosti zabýval vedle podstatných náležitostí smlouvy tím, zda původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitelky úvěr splácet. Uzavírá, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalované, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele totiž nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Prostředky pak mohou být poskytnuty jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen dluh splácet, jinak je smlouva neplatná (jde o neplatnost absolutní, i když je podřízena zákonu č. 257/2016 Sb., k tomu viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy dostatečným způsobem, vyžádal si od ní nejen potřebné informace, ale i listiny, na základě nichž schopnost splácet posoudil.12 Po právu jsou tak dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku požadavky na vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku ve výši 1 103,33 Kč a dle § 1970 občanského zákoníku i požadavek na zaplacení úroku z prodlení. Vše v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku.13 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 168 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.14 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy.15 Přiznaná plnění pak náleží žalobci, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl. občanského zákoníku), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky.16 Ve zbývajícím rozsahu třeba ohledně platnosti smlouvy odkázat na další text odůvodnění.17 Smlouva o úvěru je sjednávána jako úplatná. Úplata může být vyjádřena procentní sazbou či kapitalizovaným úrokem. Dále bývají sjednávány i poplatky. U nich je třeba odlišovat, zda takto sjednané poplatky jsou úplatou za nějakou službu, aniž by výběr této služby byl nutným předpokladem poskytnutí úvěru (např. o pojištění schopnosti splácet zápůjčku či úvěr, možnost měnit výši splátky za poplatek, možnost posunout splatnost termínu splátky apod.). Jiná je situace u poplatků, které dlužník musí vždy zaplatit a jsou součástí celkových nákladů zápůjčky. Sem patří například poplatek za poskytnutí zápůjčky nebo poplatek za vedení účtu apod. V rozhodované věci byly ujednány poplatky za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, za administrativní činnost a vyhodnocení žádosti, za výběr splátek v místě bydliště. , Anonymizováno18 Ekonomickou funkcí úvěru je poskytnutí peněz, kterých se dlužníku nedostává. Pakliže pouze náklady na poskytnutí úvěru a vrácení tvoří značnou část nominální hodnoty částky, která by měla být dle smlouvy vrácena, pak takový úvěr nemá pro dlužníka racionální smysl. Je v rozporu s § 2 odst. 3, 6 občanského zákoníku, aby samotné náklady na vrácení úvěru dosahovaly tak vysoké částky, jako v projednávané věci. Výši nákladů hotovostního inkasa nelze odůvodnit ani tím, že se jedná o inkaso (výběr peněz přímo u dlužníka), neboť zápůjčku by bylo možno vrátit levněji (např. poštovní poukázkou). Dlužník má sice na formuláři smlouvy možnost volby hotovostního inkasa splátek a bezhotovostního režimu, ovšem volený způsob je vázán na podmínky. U bezhotovostního způsobu je nezbytnou podmínkou, aby dlužník měl bankovní účet. Avšak v případě, že nebude bezhotovostní výběr zvolen, bude situace taková, že poplatek za hotovostní inkaso se neuplatní, výše úroku a poplatku za administrativní činnost však bude jiná. Nelze však uzavřít, že by byla nutně stejná jako v případě hotovostního inkasa.19 Náklady věřitele za uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru mají být kryty úrokem. Ten však dle soudu byl platně sjednán toliko částkou 1 268 Kč (viz první strana úvěrové smlouvy), nikoliv jinde ve smlouvě. Pokud žalobce dovozuje právo na úrok z části smlouvy nazvané „Splatnost úvěru a výše úroku“, jde o ujednání neplatné, ve své podstatě skryté, neboť je psané velmi malým písmem oproti ostatním částem smlouvy, ve své podstatě skryté a jde o ujednání v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Tedy žalobu v této části zamítl.20 Totéž jako v předchozím bodě platí i pro poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu. Soud na základě úvah v předchozích bodech odůvodnění shledává, že částky představující poplatky jsou nepřiměřené, byly shledány v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Tedy žalobu v této části rovněž zamítl.21 Zamítnut byl i požadavek na smluvní pokutu. Zde rovněž z toho důvodu, že ujednání o smluvní pokutě je skryto v textu psaném velmi malým písmem. Pokud jde o procesní aspekt částečného zamítnutí, jde o právní posouzení smlouvy provedené soudem, na němž by nemohlo nic změnit ani případné poučení žalobce ve smyslu § 118a občanského soudního řádu.22 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Převážné úspěšná byla žalovaná, náklady jí však nevznikly.23 Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.